Když je kapitalismus skvělý a ne tak skvělý Co je na kapitalismu dobré a v jaké situaci už to tak být nemusí?

Po pádu Sovětského svazu a čínské transformace na tržně orientovanou ekonomiku, třebaže se sami sebe nazývali takzvanými komunisty, je ekonomika v podstatě kapitalistická. Na světě došlo k obecnému názoru, že kapitalismus je ta správná cesta. Víš, jen... Já jsem také toho názoru. Ohodnotil bych se jako kapitalista. Ale v tomto videu chci udělat, že ukáži trochu víc z nepatrných rozdílů mezi kapitalismem a řekněme socialismem. Protože cítím, že speciálně zde ve Spojených státech a na Západě existuje něco jako automatická reakce proti čemukoli, co má nějaký náznak vládního zásahu nebo dokonce náznak socialismu. Chtěl bych víc popřemýšlet o tom, co je naším cílem v kapitalistickém systému a kam bychom mohli spadnout. Takové situace, do kterých se nechceme dostat, pokud některé aspekty z kapitalismu budou pokračovat bez kontroly nebo nějakého typu regulace. Nechci tady nic obhajovat, jen bych ti chtěl dát možná základ, jak o tom přemýšlet. Pokud se zeptáš jakéhokoliv kapitalisty včetně mě, co je dobré na kapitalismu? Řekl bych, že slaďuje pobídky všech. Dobré podněty. Pokud víc pracuješ, vyděláš více, můžeš vytvářet pro sebe kapitál. Můžeš použít, že zvyšuje životní standardy. Můžeš znovu investovat kapitál. Je to dobrá motivační struktura. Neříkám, že každý je motivován čistě jen snahou vydělat. Myslím, že existuje na světě spousta lidí, kteří jsou motivovaní touhu po sociálním dobru, posunout lidstvo dál. Ale obecný smysl je, že tyto příklady jsou typické jen pro určité oblasti, ale v ostatní oblastech nefungují. Pokud někdo vlastní přepravní společnost, je jasné, že by tuto společnost neprovozoval jen pro dobro lidstva. Možná, že by vedli společnost neziskovým způsobem, ale přepravní společnost nebo farma nebo něco jiného, kdo ví. Takže obecně máš dobrou motivační strukturu. Existuje také tento pojem v kapitalistické ekonomice: je to meritokracie. Je to meritoracie. A ohraničím to čtvercem okolo, protože meritokracie je moc důležitá. Skoro každý je fanoušek meritokracie. Dokonce komunisté byly fanoušky meritokracie. Oni zkoušeli lidi a ti, kteří byly úspěšnější, by měli větší autoritu uvnitř komunistického režimu. Takže meritokracie je něco, na co se každý odvolává. A vlastně hodně socialistů nebo komunistů potvrzuje, že extrémní forma kapitalismu, kde rozdílnost v bohatství je příliš extrémní, kde se dědí bohatství, vlastně popírá myšlenku meritokracie. Nech mě sem napsat také meritokracii. Budeme o tom mluvit dále. A pak další myšlenka je o tom, že jsou inovace v kapitalismu a toto jsou všechny související nápady. To, pokud jsou stimuly dobré, pokud se kapitál dostane do rukou lidí, kteří si ho nejvíce zaslouží, protože ho vydělali, protože ho vylepšili takovým způsobem, že povede k dalším inovacím, protože správní lidé se starají o kapitál. Pokud nyní přejdeme k sociální stránce věci. Říká se: podívej, existuje sociální soudržnost v této oblasti. Zapíšu to. A neřeknu ... Nebudu tvrdit, že v tomto videu budu rozsáhle rozebírat všechny pro a proti. Jen chci naznačit ten drobný rozdíl. Takže sociální soudržnost Nedostaneš se do situace, kde bude miliardář sedět za zdí s ochranou stráží a na druhé straně zdi budou hladovějící lidé a tito lidé nebudou hodnotit jako součást stejné společnosti, jako někdo zodpovědný za druhé. A to se právě děje v některých částech světa, kde existují závažné rozdíly v dělbě bohatství. V částech, kde bohatí lidé nevidí, že jsou stejné lidské bytosti jako chudí lidé nebo naopak. Další myšlenka a napíši ji v uvozovkách, spravedlnost. Napíši ji v uvozovkách, protože by se mohlo říct, že je to spravedlivé. Pokud budeš pracovat více, pokud budeš pracovat tvrdě, měl by jsi dostat víc, měl by jsi více inovovat, měl by jsi získat víc. A tato představa o spravedlnosti také. Ale někdy je pohled na bohatství tak extrémní, někdy máme představu o zděděném bohatství, generace po generací, staré peníze. Co je na tom spravedlivého? Lidé jen dědí, lidé mohou vytěžit úroky z bohatství, nikdy nemusí pracovat a ostatní lidé musí pracovat extra tvrdě a nic za to nedostanou. Takže poznámku, spravedlnost, tady taky napíši. Spravedlnost, protože tyto argumenty Rád říkám, že jsem určitě nakloněn kapitalistické stránce věci. Myslím, že jsou důležité. Tyto dvě věci, které máme na pravé straně. Ale ve skutečnosti, to co jsme viděli v ekonomických experimentech dvacátého století, že přestože komunisté a socialosté mají co říct k těmto věcem tak do značné míry zde najdeme jistou sociální nerovnost. Zasloužilí komunisté v sovětském svazu si jezdili v drahých autech a měli vskutku jiný způsob života, než dělníci (pracující třída). To vedlo k celkovému pokrytectví zvláště v krajích verzích socialismu. Není jasné zda šlo o vládu nejschopnějších (meritokracie). Také mohlo jít o ty nejlepší lidi, kteří stoupali v komunistické straně až na vrchol, vůči těm lidem, kteří vskutku zaváděli nové postupy jak lépe vyrábět. Nicméně, rád bych vás varoval. Rád bych varoval, že i kapitalismus, vymknutý kontrole může také vést ke stejným problémům jako nacházíme u socialismu. Hlavní problém je když mluvíme o dobré pobídce. Domnívám se že pobídka, a toto je můj názor, funguje dobře máme-li několik konkurentů kteří můžou soupeřit a inovovat. To přece dává smysl. Řekněme, že tento člověk přišel s nějakou inovací (nápadem) a tím může tento člověk nabídnout lepší zboží, které je pro společnost levnější. Tím pádem, na tom také vydělají. Dává smysl, že takový člověk by měl mít větší výdělek, majetek a růst. A může to být také dobré pro společnost, jelikož tento člověk je inovátor (má nápady) Možná, že zde hraje určitou roli štěstí, ale zdá se, že pokud je takový člověk schopný, tak, že je to dobré pro společnost, měla by mu společnost dát více zdrojů, se kterými může pracovat. problém kapitalusmu nastává ve věcech, kde není tak moc jasné, že kapitalismus je jednoznačně dobrý a kde se takový člověk stane nekontrolovatelným. Řekněme, že taková je situace, když jeden už je tak dominantní, že ani ostatní hráči (na trhu) s ním nedokáží soutěžit. Tedy ti ostatní odejdou z trhu. Taková osoba může ostatní lehce vyřadit z trhu. To je situace, které říkáme monopol. A problém monopolu je nasnadě člověk, který měl konkurenci, je tlačen více pracovat a přicházet s novými nápady (inovacemi) Je to meritokracie (vládá nejschopnějších) když ten nejschopnější bohatne nejrychleji ale jakmile se dostaneme do fáze monopolu a pro daného člověka už neexistuje žádná konkurence stává se tím pádem jediným hráčem na trhu. Pak už ale nemá potřebu tolik inovovat (přicházet s nápady). Taková společnost, nebo člověk pak už lehce jenom zvyšuje ceny jelikož v takové situaci na trhu už není nikdo, kdo by dokázal říct: "Dokážu udělat lepší zboží, nebo ti jej dokážu prodat levněji" Takže to vlastně moc nejde dohromady s myšlenkou inovace Proto je opravdu důležité a to zvláště ve spojených státech, že se ekonomický systém snaží omezit monopoly. Že nemáme rádi monopolní jednání. Další problém nastává, když máš hodně bohatství a vlivu jednoho člověka, nebo firmy, a toto se někdý stane v demokratickém a dokonce i v nedemokratickém režimu, potom jednoduše už dohled nad Což je také využito k ovlivňování vlády Ve Spojených Státech je to legální a říká se tomu lobbying A jakmile máš přístup ke zdrojům a můžeš zároveň ovlivňovat vládu, tak že jsi schopen dostat vládu na tvou stranu a nechat vládu aby v podstatě dělala věci tobě na ruku což funguje jako tvoje výhoda tak že díky tomu budeš mít monopol v takovém světle to můžeme vidět jako kamaradčoftský kapitalismus kde lobbying může být brán jako druh legalizovaného uplácení a v takovém případě se může lehce stát, že "vlastníš" volené zástupce (vládu) neříkám, že tohle se děje všude, ale stát se to může a v takových situacích vláda v zastoupení těchto což opět jde proti myšlence meritokracie (vláda schopných) Protože, máš-li takový popisovaný vývoj, možná tento člověk zde má nějakou myšlenku či nápad ale pokud takový člověk nemá vliv na vládu a tak smlouvu na výrobu letadel dostane tento člověk takže tento člověk dostane daňové úlevy od vlády může být tedy ještě více konkurence schopnější. Může tedy prodávat za méňe než tento člověk přesto, že tento člověk má lepší nápad, či myšlenku další věc - a o tom bych mohl mluvit hodiny a hodiny věci o kterých jen tak přemýšlíme - třeba myšlenka zděděného bohatství a neříkám, že takové dědictví je špatné ale existuje myšlenka, že např. někdo kdo je dostatečně schopý na to aby nahromadil veliké bohatství a nemusí to ani být někdo kdo má monopol a přesto je schopen být neskutečně bohatý protože je dobrým manažerem, či podnikatelem takový člověk je opravdu schopný pracovat se zdroji Otázka se nám naskytne, když takový člověk umře. V situaci čistě kapitalistické, bohatství dědí jeho/její děti. a ta otázka je: čím se to dítě zasloužilo o takové bohatství? a z pohledu společnosti, možná že ten dědic je jen figurína, nevzdělanec možná že tam někde je někdo další kdo se narodil v přesně ten samý čas a kdo je chytřejší Takový bohatý nevzdělaný dědic, který má v rukou stovky miliónů může všechno nahromaděné bohatství promarnit a tak to tedy máme, že myšlenka zděděného bohatství může také jít proti myšlence meritokracie (vládě schopných) Může jít také proti myšlence dobrých pobídek protože pokdu takový člověk nahromadí nespočet peněz, nebude mít chuť pracovat proč by měl jít studovat, dřít se s matematikou a s tím vším. Zdědil přece dostatek peněz. Dostává milióny dolarů jenom na úrocích tak proč by se měl vzdělávat? Proč by se měl snažit něco zlepšit (inovovat), proč by měl vlastně něco vůbec dělat? vždyť si přece může někoho z těchto lidí najmout a dát jím minimální mzdu. a v takovém případě to jde proti myšlence spravedlnosti zdůrazňuji, že nejsem proti myšlence dědictví jenom podotýkám, že je to něco nad čím bychom se měli zamyslet a že pravděpodobně existuje nějaká mez kde dědictví podkopává některé myšlenky meritokracie (vláda schopných), dobrých pobídek (trhu) a spravedlnosti. proto my někdy připadá vtipné, když něktěří lidé sami sebe nazývají "old money" a jsou ještě pyšní a vidí sami sebe jako něco lepšího protože "old money" znamená, že jsi si ty peníze nevydělal ale, že je vydělal tvůj dědeček, nebo pradědeček a ty jsi se pouze narodil do takové rodiny a v podstatě žiješ z toho co našetřili ti před tebou. a je vtipné když se mluví o "new money", které nejsou tak dobré jako "old money" ale aspoň lidé "new money" - možná díky štěstí nebo skrz nápady, inovací je něco co aspoň já považuji za respektuhodné Pro zděděné peníze člověk nic neudělal. Jaký je rozdíl mezi dědictvím a králem, či královnou, nebo šlechtou v Evropě, což jde zcela proti filozofii na které je Spojené Státy stojí. Tady tedy skončíme chtěl jsem jenom přidat pár myšlenek (náhledu) může se zdát, že mám jakýsi předsudek proti kapitalsmu ale v podstatě jenom doufám, že ti to dá jakýsi další pohled na věc takže místo tvrzení, že kapitalismus je jenom dobrý a socialismus jenom špatný bychom si spíše měli zamyslet nad tím co jsem vyložil tak jako zajistit, že každý je vzdělaný, protože když je každý vzdělaný, má každý z nás stejnou příležitost a to znamená že v určité chvíli se bude přerozdělovat i vzdělání možná, že potřebujeme nějak dostat k lidem péči o zdraví jelikož nechceme přece aby nám lidi umírali na ulicích nebudu tady nic soudit, jenom jsem chtěl ukázat, že bychom neměli říkat, že vše by mělo být čístě kapitalistické a nemít žádný zásah vlády chceme přece aby vláda investovaa do věcí jako dlouhodobý výzkum kde možná nemáme okamžitý výnos, ale v rámci 15, 20 či 100 let do budoucnosti může takový výzkum pomoci společnosti vzkvétat tady tedy skončíme