První světová válka (10/26) · 7:18
Schlieffenův plán a První bitva na Marně
Navazuje na
Haitská revoluce, Deklarace nezávislosti USA a B. Franklin, Francouzská revoluce a Napoleon.
Již od Francouzsko-Pruské války, která proběhla v letech 1870 - 1871, si Němci uvědomovali, že budou pravděpodobně čelit Francii v další válce. Byla to válka, která Německo sjednotilo a ponížilo Francii , jelikož zabralo některá velmi hodnotná francouzská území, zejména Alsasko-Lotrinsko, které je velmi bohaté na minerály, a tak Němci plánovali, co budou dělat, když se s nimi dostanou do další války. Právě v době, kdy Francie a Rusko uzavřely spojenectví, si Německo plně uvědomilo, že když půjde do války s Francií, tak to nebude jen s Francií, bude to pravděpodobně válka na dvou frontách. Na západní frontě budou bojovat s Francií, na východní frontě budou bojovat s Ruskem. Aby si poradili s možností… To jsou intriky, které vedly k tomu, že se Německo chystalo na 1. světovou válku po desetiletí. Vymysleli Schlieffenův plán, jsem si jistý, že to nevyslovuji správně. Schlieffenův plán, pojmenován po Alfredu von Schlieffen, jež byl náčelníkem německého generálního štábu v letech 1891-1905. A to bylo založené na tom, jak se vypořádat s válkou na dvou frontách, a hlavní myšlenkou zde bylo, že Rusko má velkou a téměř nevyčerpatelnou armádu, ale protože je tak rozlehlé, potrvá mu dlouhou dobu, než se zmobilizuje. Dlouhou dobu, než se zmobilizuje. Němci skutečně odhadli správně, jak dlouho Rusům potrvá, než se zmobilizují na začátku 1. světové války, odhadovali, že by jim to trvalo asi 6 týdnů. Schlieffenův plán počítal s dostatkem jednotek Němců na východě v počátku války, chtěli Rusy udržet v šachu, poté se měla hlavní německá bojová síla, zatímco by Rusové mobilizovali, přesunout k Francii a zkusit rychlým úderem vyřadit Francii ze hry, takže už by Němci nemuseli čelit válce na dvou frontách a jednotky z Francie by se mohly přesunout zpět k Ruské hranici. Způsob, jakým chtěli zničit Francii, bylo projít rychle skrze Belgii, důvodem byl správný předpoklad, že Francouzi budou velmi horlivě dobývat toto území zpět. I Francouzi měli svůj plán. Říkali mu „Plán 17“, měli ofenzivou dobýt Alsasko-Lotrinsko a to, že francouzská armáda půjde tímto směrem, když německá armáda prochází Belgií, a je schopna zaútočit z týlu a mohly by rychle Francouze porazit. Počátkem srpna 1914, Němci vyhlásili válku Francii a Rusku. Němci se snažili uvést Schlieffenův plán do praxe a upřímně řečeno téměř se jim to podařilo. Tak do dubna. Omlouvám se, během srpna a začátkem září Němci byli schopni v zásadě projít celou Belgií, byli schopni projít celou Belgií, a zadržet spojené především francouzské síly, ale byla tam i jistá pomoc od Britů, aby jim šlapali na paty. A to se dělo celou dobu až do začátku září. Když se dostali k Marně nebo alespoň poblíž řeky Marny ve Francii… A právě zde 6. francouzská armáda, a když hovoříme o armádách, tak mluvíme o obrovském množství vojsk, 6. francouzská armáda čítala více než 200 000 vojáků. Když už mluvíme o bitvě na Marně, o které chci mluvit… My mluvíme o první bitvě na Marně, my mluvíme o bitvě, která zahrnuje 2 miliony vojáků, takže to jsou bitvy, jenž probíhají v epických rozměrech. V případě každé z těchto armád, tato armáda, nebo tato armáda, nebo dokonce i německé armády, mluvíme o stovkách, desítkách až stovkách tisíc jednotek. Když normálně charakterizujete armádu, tak mluvíte o 50 000, 60 000 vojáků. Takže se stane, že když se podíváme na začátek září, konkrétně na 5. září 1914, kdy francouzská 6. armáda rozpoznala chybu, kterou 1. německá armáda udělala. Snahou o kruhový pohyb obnažila své pravé křídlo, takže právě zde byl pravý bok německé armády. A stejně jako u většiny savců jsou boky slabá místa mezi žebry a pánví, stejně to platí u armád. V čele armády bývají nejsilnější jednotky a pak máte své zásobovací cesty směrem zpátky. Jak můžete zaskočit armádu je přesně to, čím se zabývá většina vojenské strategie. Jak zasáhnout protivníka na slabém místě. Tak od 5. září si 1. německá armáda uvědomila svou chybu, ale to bylo pozdě. 6. září byli v bitvě konfrontováni s 6. francouzskou armádou a v podstatě změnili svůj směr pohybu, aby mohlo dojít ke střetu, a vytvořili kapsu mezi sebou a 2. německou armádou, a vytvoření této kapsy dalo Francouzům a Britům výhodu, která prakticky položila Němce na lopatky po měsíci postupu. Právě tady máme různé francouzské armády a pomáhali jim britské expediční sbory. A tak od bitvy na Marně, který byla… Většina historiků říká, že mezi 6. zářím, nebo 5. zářím, do 12. září byli schopni přinutit Němce k ústupu, Němci ustoupili přes řeku Aisne, a jakmile se dostaneme do listopadu a na konec roku 1914, v podstatě Němci zakopali sami sebe, vybudovali si hluboké zákopy v severní Francii a několik i v západní Belgii. Co mám přímo tady… Zkusím, jestli můžu kreslit. Mám přímo tady, kde byly hranice poté, co Němci utrpěli v podstatě první velkou porážku. Museli ustoupit, museli se doslova znovu zakopat, a takhle hranice vypadaly. Byly tam doslova kopány zákopy a tyhle hranice jsou… Víte, první fáze války byla velmi dynamická, armády se pohybovaly velice rychle během týdnů a měsíců, ale jakmile se Němci zakopali, zůstala jejich pozice prakticky beze změny po další 3 roky. Vznikla slavná zákopová válka na západní frontě, o které jste možná viděli filmy. A já chci zdůraznit, že to byla velká věc, první bitva na Marně se někdy nazývá „zázrak na Marně“. Pokud by spojenci, Francouzi s pomocí Britů, nedokázali odrazit Němce, možná by vyšel Schlieffenův plán a možná že by Němci vyhráli 1. světovou válku. nebo by alespoň zvítězili na západní frontě a mohli si lépe poradit s Rusy. Ale díky „zázraku na Marně“, který byl nesmírně krvavý, mluvíme 500 000 mrtvých na obou stranách. My mluvíme 100 000 až 200 000 mrtvých na obou stranách, ale díky tomu, byli spojenci schopni zadržet Němce, na druhou stranu se ze západní fronty staly 3 roky ošklivé zákopové války.
0:00
7:18