Studená válka
Studená válka (6/8) · 15:01

Allende a Pinochet v Chile Události v Chile kolem roku 1973.

Navazuje na Druhá světová válka.
V tomto videu chci mluvit o jednom z temnějších období v historii Chile a také (záleží na vašem úhlu pohledu) jednom z temnějších období amerických dějin. Chtěl bych, a to platí pro všechna moje videa o historii, abyste byli skeptičtí ke všemu, co vám říkám. Pokusím se vám s rozumnou přesností popsat běh určitých událostí a vyvodit souvislosti, pokud jsou zřejmé. A také bych rád naznačil souvislosti, které možná nastaly, ale nikdo si není jist. Ale měli byste k tomu být skeptičtí a upřímně, měli byste být skeptičtí k čemukoliv, co vám říká kdokoliv. Rád bych, kdybyste toto video použili jako základ pro váš vlastní výzkum, abyste si jména a události sami vyhledali a zkusili si představit, co se ve skutečnosti stalo. A nyní už se přesuňme do roku 1970, kdy se v Chile konaly prezidentské volby, které byly považovány za poměrně svobodné a nezmanipulované. Jeden z kandidátů voleb byl tento pán, Salvador Allende, známý marxista. Vyznával komunistickou ideologii a vědělo se, že sympatizoval jednak s tím, co se stalo na Kubě, jednak se Sověty. Jistě si tedy dokážete představit, že Amerika se o tyto volby velmi zajímala. Je to uprostřed studené války. Je tu prezident, Richard Nixon, a Henry Kissinger, ministr zahraničních věcí. Oba tyto volby bedlivě sledují. Je jasné, že nechtějí, aby se Salvador Allende stal prezidentem. Pod kontrolu marxisty by se dostala jedna z nejdůležitějších zemí Latinské Ameriky. Bohužel pro ně, Salvador Allende vskutku získal více hlasů než ostatní kandidáti. Dostal 36% hlasů, tedy relativní většinu. Jen pro vysvětlení, o co se jedná - relativní většina znamená, že získáte více hlasů než kdokoliv jiný, ale ne nutně většinu hlasů. Pokud by Allende získal 51%, pak by to byla většina. V tomto případě většinu nezískal, a dle standardního procesu v Chile to znamená, že pokud nikdo nezíská většinu, přesunuje se volba do kongresu, který vybírá prezidenta. Obvykle vybíral toho, kdo získal nejvíce hlasů. Většinou nepořádali nové volby. Takže si jistě dokážete představit, proč měli Nixon a Kissinger obavy. Takže se rozhodli do dění v Chile vložit. Tato fáze je dobře zdokumentovaná - měli strategii, kterou nazývali Track 1, kdy se snažili ovlivnit chilský kongres, aby neudělal to, co normálně dělá - aby nezvolil muže, který získal nejvyšší počet hlasů. Snažili se tedy do voleb vložit. Ačkoliv to nevypadalo, že by byli schopni s tím něco udělat. Také se zdálo, že se pomocí CIA spojili s armádou, přinejmenším navázali kontakt s jejími činiteli - není jasné, nakolik je vyloženě podporovali - ale začali se s nimi bavit. O tom, s jakou pravděpodobností by mohl nastat převrat. Jak velká je pravděpodobnost, že Allende bude svržen, pokud se stane prezidentem. Začali hledat lidi, kteří by mohli zabránit tomu, aby se tento marxista stal prezidentem. A problém číslo jedna byl právě tento muž. Řekl bych, že René Schneider je v tomto videu jediná jednoznačně kladná postava. Byl to vrchní velitel chilské armády. Schneider řekl: "Podívejte, mně je jedno, kdo bude prezidentem, je mi jedno, jak moc s ním nesouhlasím, je mi jedno, jak velký tlak na mě Američané vyvinou nebo jak velký tlak přijde ze zbytku armády, role chilské armády je nemíchat se do politiky." Nazývali ho konstitucionalistou. Rolí chilské armády není někoho svrhnout, když se nám znelíbí. Rolí chilské armády je jen a pouze bránit svou zemi. Armáda je tu od toho, co mají armády dělat, co armádě předepisuje ústava. Takže si jistě dokážete představit, že lidé, kteří chtěli svrhnout Allendeho, teď, když to vypadá, že se dostane k moci, říkají, že není vhodné, aby byl tento člověk u moci. Nechce hrát hru tak, jak ji hrajeme my. Ačkoliv v armádě byly i jiné složky, které právě to chtěly. A tak (a tady je historie trochu zamlžená) se objevil bývalý generál chilské armády, který je jasně proti Allendemu a zároveň proti Schneiderovi. Protože tento člověk, Roberto Viaux, byl toho názoru, že úkolem armády je aktivně svrhávat diktátory. Takže došlo ke kontaktu mezi ním a CIA. Vypadá to, že CIA mu poskytla určitou podporu a pak se trochu vyděsila, přinejmenším Kissinger se nejspíš lekl, protože tento člověk byl zřejmě trochu moc radikální. Ale vzpomeňme si, že jsme v období, kdy Allende získal 36% hlasů a kongres se snažil vymyslet, co s tím. Během tohoto období se našli lidé, kteří říkali: "Podívejte se, pokud René Schneider neudělá to, co by udělat měl (podle nich), a nesesadí Allendeho, budeme my muset sesadit Schneidera." Roberto Viaux tedy vypracoval plán, který spočíval v tom, že unesou Reného Schneidera, sesadí ho z čela armády a na jeho místo dosadí někoho, kdo bude víc nakloněn převratu, někoho, kdo bude spíš chtít Allendeho svrhnout. Naneštěstí, když se Viauxovi lidé pokušejí Schneidera unést, má u sebe Schneider pistoli - vidí únosce, vytáhne zbraň, a únosci na něj několikrát vystřelí a on zemře. Tento únos tedy nakonec skončí vraždou Reného Schneidera. Chtěli ho zabít, nebo alespoň odstranit, v podstatě jen proto, že chtěl dělat svou práci. V tomto příběhu je to jediná postava, o které bych řekl, že je jednoznačně kladná. Není ale jasné, nakolik Američané nebo CIA podporovali tento únos či atentát na Schneidera. Zdá se, že měli tušení, že se něco děje. Máme docela dobře doložený výrok, který řekl Kissinger Nixonovi několik dní před tím, než byl Schneider zabit. Nixon se zeptal: "Jak to vypadá v Chile? Pracujeme na něčem s armádou, budeme případně dělat něco se Schneiderem?" Nevím, zkuste si to najít sami. Nevím, kolik toho Nixon věděl nebo nevěděl. Kissinger Nixonovi odpověděl: "Vypadá to beznadějně. Zrušil jsem to. Nebylo by nic horšího než nepovedený převrat." Tento výrok je zajímavý, protože to vypadá, že o tom přemýšleli. "Zrušil jsem to" totiž naznačuje, že v minulosti s něčím začal. V jednu chvíli tedy aktivně zvažovali, že budou spolupracovat s Robertem Viauxem, možná na únosu Schneidera, možná spolu zorganizují převrat proti Allendemu, ale zrušili to. Rozhodně to nebylo tak, že by se k tomu morálně nesnížili, ale došli k závěru, že tento muž není tak schopný, jak by podle nich měl být, alespoň podle Kissingera, který řekl: "Zrušili jsme to, protože by nebylo nic horšího než neúspěšný převrat." Ukázalo se, že přesně to se stalo, protože jakmile Schneidera zabili, všichni se zděsili, že jsou v zemi podvratné živly, které se pokoušejí svrhnout demokracii. A tím byl kongres ještě víc tlačen k tomu, aby post prezidenta nechal Allendemu. V listopadu je tedy jmenován prezidentem. V listopadu se Allende stává prezidentem. Existuje spousta různých teorií o tom, nakolik do toho byla zapojena CIA. Argumentem proti tomu je, že CIA by nechtěla Schneidera zabít, protože to by Allendemu získalo ještě větší popularitu. CIA by jej chtěla pouze odstranit a dosadit za něj někoho jiného, kdo by později spíš uspořádal puč proti Allendemu. Kdo ví? Jestliže věříme Kissingerovým slovům, vypadá to, že Viauxe ze začátku podpořil a potom couvl. Kdo ví? V každém případě se v listopadu 1970 Salvador Allende stal prezidentem a začal uplatňovat svou marxistickou ideologii, ale příliš se mu nevedlo. Chilská ekonomika, zejména v letech 1972 a 1973, se nevyvíjela moc dobře. Začal zavádět pevné ceny - poněkud naivně se snažil zvyšovat platy a ceny přitom zachovat na stejné úrovni, což samozřejmě vedlo k nedostatku na trhu. Celkově vzato to tedy nebyl nejoblíbenější prezident. Vypadalo to, že jeho politika, zejména ta ekonomická, mu příliš nevychází. Lidé, kteří Allendeho podporovali, říkali: "Jen se podívejte, to, co Spojené státy udělaly v Kubě, to začaly dělat i v Chile. Jakmile se k moci dostal marxista, někdo, kdo se jim nelíbí, Spojené státy začaly využívat svou obrovskou ekonomickou sílu k tomu, aby poškodily chilskou ekonomiku a tohoto člověka sesadily z mocenské pozice." Rozhodnutí o tom, jak to bylo, nechávám na vás. Přesuňme se dopředu až do roku 1973. To je Allende u moci asi tři roky. Nedaří se mu, v zemi probíhají stávky. Pokouší se kontrolovat média. Země je neklidná. Jsou lidé, kteří chtějí, aby už nebyl prezidentem. A lidé, kteří nemají rádi Spojené státy, řeknou, že Spojené státy celou dobu Allendeho aktivně oslabovaly, a to je nejspíš pravda. Spojené státy řeknou: "My nic, jen jsme se snažili, aby tisk zůstal svobodný, ten člověk omezoval svobodu slova. Snažili jsme se udržet situaci pod kontrolou, aby byly další volby, a aby se z Allendeho nestal druhý Fidel Castro a nenastolil v Chile totalitní komunistický režim." Ať už jste na té či oné straně, 11. září 1973 byl Allende sesazen. Armáda obklíčila prezidentský palác a řeklo se, že Allende "spáchal sebevraždu". To říkám v uvozovkách, jelikož někteří lidé věří, že sebevraždu nespáchal, nýbrž byl zavražděn. A podle některých záznamů se měl zastřelit automatickou zbraní. Nejspíš je to možné, spáchat sebevraždu automatickou pistolí, ale většina lidí by si zřejmě zvolila jinou zbraň. Ale to opět posuďte sami. Možná na tom ani nezáleží, zda spáchal sebevraždu, nebo zda byl zabit. V každém případě byl 11. září svržen a opět není jasné, jakou roli v tom hrála CIA. Zjevně sympatizovala s lidmi, kteří ho chtěli sesadit. Zjevně po celou dobu Allendeho režimu nepřímo podporovala všechny, kdo byli proti němu. A jak si můžete sami najít, existují odtajněné dokumenty, které naznačují, nakolik se do toho mohla zapojit CIA. Tak jako tak, Allende byl sesazen a k moci se dostává tento pán, Augusto Pinochet. Dostal se k moci a povídá: "Podívejte, tahle demokracie je hloupost. Já jsem prezident. Já jsem vrchní velitel armády. Chile bude řídit vojenská junta." Tohle slovo vám napíšu. Chile bude řídit junta. Junta znamená vláda řízená armádou. Jedná se o armádní diktaturu. "O Chile nyní rozhoduje vojsko. Už nepotřebujeme, aby se konaly volby a podobné hlouposti." Jak si asi dovedete představit, Nixona tolik nezajímalo, že si tenhle chlapík na demokracii nepotrpí, ale byl rád (namaluju, jak se usmívá), že Pinochet alespoň není marxista, že alespoň zabránil šíření komunismu v Jižní Americe. Nixon naneštěstí, a to se ví velmi dobře, chtěl udělat vše, co bylo v jeho moci, aby Augusto Pinochet uspěl, zejména z ekonomického hlediska. Nixon a Spojené státy tedy začínají podporovat Pinocheta. Je považován za přítele Ameriky. Bohužel pro Ameriku i Chile je tenhle pán jeden z prvotřídních tyranů v historii. Protože je to despota, začíná zatýkat, začíná zabíjet. Je jeden z lidí, kteří když ucítí náznak komunismu, náznak politické opozice, začnou zatýkat podezřelé i jejich rodiny a mučit je. Tohle je další fotografie, když byl starší. Je podivuhodné, jak laskavě mohou někteří zlí lidé vypadat. Radši mu namaluju rohy, aby bylo jasno. Ale zabil velkou spoustu lidí a velmi mnoho lidí zmizelo. Jen pro představu - tohle jsou někteří z těch, co zmizeli. Mohl to být kdokoli, kdo ho kritizoval, lidé, kteří vypadali, že smýšlí levicově, ať už to znamená cokoliv. Tyto lidi mučil, včetně žen, dětí a všech ostatních. Byl to ve všech ohledech zlý člověk. V úřadu chilského prezidenta vydržel až do roku 1990, celých 17 let. A u moci se držel ještě do roku 1998, když sloužil jako vrchní velitel armády. Dovedete si představit, že když stát kontroluje armáda, úřad prezidenta není tak důležitý, vrchní velitel armády je důležitější. Tak strávil v Chile 25 let a celou dobu vládl despoticky, i když byl pro volný trh, v tradičním slova smyslu to byl kapitalista. A pokud chcete věřit, že z Pinochetova režimu vzešlo i něco dobrého, je fakt, že chilské ekonomice se za jeho režimu skutečně dařilo dobře. Chile bylo v té době považováno za příklad ekonomického úspěchu. Posuďte sami. Někteří lidé říkali, že je to proto, že Pinochet ekonomice rozumí. Nesnažil se o pevné ceny jako Allende. Bez ohledu na to, že to byl despota, aspoň ekonomika vzkvétala. To je druhá strana rovnice, úspěšná ekonomika. Takže Spojené státy, tato obrovská, největší ekonomika na světě, dělala vše, co bylo v jejích silách, aby zajistila, že chilská ekonomika bude vzkvétat, když je u moci jejich spojenec. Nechám na vás, abyste posoudili, na čí straně je pravda, nakolik se na všem podílela CIA, Nixon a Kissinger a všichni tihle. Ale není myslím potřeba zdůrazňovat, že to nebyla zrovna příjemná kapitola světových dějin.
video