Napoleon a války Čtvrté koalice Napoleon znova poráží Prusko a Rusko, podepisuje s nimi smlouvy u Tylže a vyhlašuje kontinentální blokádu.

Poslední video skončilo ve chvíli, kdy si Napoleon vedl celkem dobře. Připomeňme, že v roce 1804 byl prohlášen císařem Napoleonem I. Celé další video bylo o třetí koalici vytvořené v roce 1805. Na konci roku 1805, po bitvě u Slavkova, Napoleon rozbil třetí koalici, ve které bylo hlavně Rusko a Rakousko. Tohle je opakování z minulého videa. Důležitý vedlejší efekt, kromě toho, že si každý řekl, "Tenhle Napoleon, to je borec." byl rozpad Svaté říše římské, o které už víme, že nebyla ani svatá, ani římská, ani říše. Ve skutečnosti to byl jen spolek německy mluvících zemí. Ovšem oficiální Svatá říše římská skončila. Svatá říše římská A Napoleon se v tu chvíli cítil jako opravdový vítěz, zvláště když rozprášil rakouská a ruská vojska u Slavkova a v Paříži nechal vybudovat Vítězný oblouk, který byste si při návštěvě Paříže neměli nechat ujít. Dnes je oblouk památka na všechny vojáky, kteří za Francii položili život. Původně ho ale vybudoval Napoleon, tedy nechal ho vybudovat na oslavu svého vítězství u Slavkova. Francouzsky to je Arc de ... Nevím, jak to správě vyslovit. To se mi stává zvláště když jde o francouzštinu. Arc de Triomphe. Takhle je to správně. Napoleonovi se docela dařilo. To ovšem zároveň znamenalo, jak si jistě dovedete představit, že ostatní evropské mocnosti měly dost pocuchané peří. Neorientovali se dost dobře v tom, co se dělo, a začínali se cítit ohrožení. To se týkalo obzvláště tohoto pána. To je Fridrich a opět omluvte moje jazykové znalosti, zvláště v němčině Fridrich Vilém III. Vlastně mi chvíli trvalo, než jsem pochopil, že Vilém a William jsou stejná jména. William je jen anglická verze téhož. Ovšem tohle je Fridrich Vilém III. a je to pruský král. Do třetí koalice se vůbec nezapojil. A v době, o které mluvíme, je Prusko velká evropská mocnost. Fridrich se cítí ohrožený Napoleonem a jeho velkou silou, protože byl schopen rozmetat Svatou říši římskou a omezit vliv Rakouska. A místo ní vzniklo něco, čemu se říká Rýnský spolek nebo Rýnská konfederace. Ukážu vám to na mapě. Je to celé tohle území. Tohle celé. A toto, což je v dnešní době Německo, to vše bývala Svatá říše římská, jejich vládcem býval rakouský arcivévoda, který nebyl nutně její součástí, ale byl jistým způsobem loajální. A když Napoleon převálcoval... Tadyhle je Francie. Když převálcoval u Slavkova Rakousko, Rakousko a Rusko, tak se z toho stal Rýnský spolek. Svatá říše římská... Ještě vám to vysvětlím podrobněji. V zásadě je to takhle. Svatá říše římská už neexistuje. A stává se z ní satelit Francie. Francie má obrovskou moc. Dovedete si představit, že pruský král se začíná cítit ohrožený. Francie je hned za hranicemi a už předvedla, že bez problémů dokáže porazit jiné velké mocnosti. Tenhle pruský král začne být celkem paranoidní, protože se mu zdá, že by Francie mohla Prusko ohrožovat. A nebo to zkrátka bylo tak, že neměl rád tohohle namyšlence, který nebyl příbuzný s žádným panovnickým rodem v Evropě. Možná mu prostě jen chtěl ukázat, kde je jeho místo. Fridrich Vilém III. vyhlašuje válku. Jsme v roce 1806. Píše se rok 1806. Máme tu Prusko a Prusko vyhlašuje Francii válku. Tenhle vzorec uvidíme ještě mnohokrát. Tohle si zapamatujte, pokud vám jde jen o hlavní body. Pokaždé to je nějaká koalice, první koalice, druhá koalice, třetí koalice, čtvrtá koalice, jedna za druhou. A vždycky je v tom zapojena Británie. Británie měla převahu hlavně na moři. Pokud mluvíme o bojích na pevnině, tam se o Británii moc nemluví. Ovšem celou tu dobu je Británie v pozadí, snaží se Francii škodit. A všechny ostatní koalice jsou různá spojení Pruska, Rakouska a Ruska a občas nějaké další země. A vidíte, že se všechny snaží Napoleona porazit. A Napoleon je pokaždé rozdrtí, zabírá stále další a další území, a získává větší sílu. A oni ztrácejí sebejistotu a chtějí formovat další koalice. Dochází k tomu pořád dokola. Stejně vznikla i čtvrtá koalice. V minulém videu jsme mluvili o třetí. Teď mluvíme o vzniku čtvrté koalice. V zásadě můžeme říci, že koalice vzniká ve chvíli, kdy do bojů vstoupí někdo jiný než Velká Británie. Protože Británie je v téhle době s Napoleonem ve válce v podstatě nepřetržitě. Teď se formuje čtvrtá koalice. Máme tu Prusko, Velkou Británii a do boje se chce zapojit taky Rusko. Je vám asi jasné, že po rozpadu třetí koalice Rusko stejně moc dlouho nevydrželo nebojovat. Máme tu... Počkejte, napíšu to. Máme Prusko, Rusko a Velkou Británii. Jsou i další spojenci, ale tihle jsou nejdůležitější. Velká Británie... ovšem ze strany Pruska to bylo poněkud hloupé. Protože Prusko by bylo v mnohem lepší situaci, kdyby se bylo zapojilo do třetí koalice. Možná že by to zvrátilo i výsledek. Ovšem teď v podstatě šli na Napoleona sami, alespoň zpočátku. Protože Rusko je vždycky trochu schované za Rakouskem nebo Pruskem, podle toho, o které koalici mluvíme. Prusko a Rakousko jsou pokaždé první na ráně. A v tomto případě, v případě čtvrté koalice, je to Prusko. Prusko bylo poraženo u Jeny a Auerstedtu. Ukážu vám, kde to je. Napoleon shromažďuje svá vojska u Jeny a Auerstedtu. Tady tohle je útok francouzských jednotek. Napíšu vám to. Tohle je Jena Auerstedt. Dvě německá města ležící blízko sebe. Leží přibližně tady. V téhle mapě se špatně hledá. Ale jsou přibližně tady někde. Napoleon znovu rozdrtí Prusko. Prusko už mu nestojí v cestě. To se stalo v říjnu 1806. Tohle je situace v říjnu 1806. A Napoleon vlastně před sebe žene Rusy oblastí, kde dnes leží Polsko. Tlačí Rusy přes dnešní Polsko. U Jílového dojde k jedné z nejkrvavějších bitev. Německy se to řekne Eylau. Pokud to na mapě dobře vidím, je to tady. Byla to patová situace. Došlo k tomu v roce 1807. Vojenský pat v únoru 1807 u Jílového, tedy Eylau. Velmi krvavá bitva. Nakonec se jim podařilo vyhrát. Ale nebylo to přesvědčivé vítězství nad Rusy nebo nad ruskou armádou. Odhaduje se, že v téhle jediné bitvě zahynulo na obou stranách 15 až 25 tisíc vojáků, což bylo v té době neuvěřitelně vysoké číslo. Dokonce i dnes, v době moderních válek, je tohle strašně vysoký počet obětí, když jde o jednu jedinou bitvu. Ale Napoleon vytrval a nakonec Rusko přesvědčivě porazil u Friedlandu, což je tady. Tohle je Friedland. Tam se bojovalo v červnu roku 1807. V téhle bitvě přesvědčivě porazil čtvrtou koalici. Teď jsme se dostali do léta roku 1807. Máme léto roku 1807. Bitva u Friedlandu proběhla v červnu, Rusové byli poraženi na hlavu. Pruská armáda už byla poražena o několik měsíců dříve. A potom v červenci roku 1807, Francie uzavírá takzvaný Tylžský mír. Smlouvy uzavřené v Tylži. Nebyla to jedna smlouva, byly to samostatné smlouvy s Ruskem a Pruskem. V té době už Napoleon Prusko absolutně přestal brát vážně. A chtěl to veřejně ukázat. Podepsal samostatnou smouvu s Ruskem a samostatnou smlouvu s Pruskem. Smlouva s Ruskem byla mnohem korektnější. Bylo tam spousta řečí o tom, jak Napoleon a car Alexandr jsou od této chvíle přátelé. Cara Alexandra vidíte tady. Tohle je Alexandr I. Ovšem bylo to jen dočasné přátelství. Protože tohle je přece chlapík, kterého Napoleon nedávno porazil u Slavkova. Věty o přátelství by pravděpodobně měly být napsané v uvozovkách. Každopádně smlouva s Ruskem byla velmi přátelská. Proto si myslím, že Napoleon Rusko a jeho moc v té době ještě respektoval. Chtěl se s Ruskem přátelit, tak vyhlásil, že jsou z nich spojenci. Přátelství s Ruskem. Ovšem ta druhá smlouva, ta rozsekala Prusko na kousky. Rozkouskovala Prusko. Došlo k tomu, když se podíváme na mapu, tohle je mapa střední Evropy. Prusko, Rakousko a Francie ve chvíli, kdy se rozpadla třetí koalice. Došlo k tomu, že Prusko ztratilo území západně od řeky Labe. Tady tohle je řeka Labe. Modrá barva znázorňuje Prusko na konci třetí koalice. A o celé tohle území Prusko přišlo. Většina toho území připadla Vestfálskému království, což byl satelit Francie. To byla jedna část smlouvy s Pruskem. Máme tu Vestfálské království. A musím znova zdůraznit, že tohle byl francouzský satelit, francouzský nohsled. A aby se Napoleon Prusům pomstil ještě víc, udělal tam králem svého bratra Jeroma. Králem se stal Napoleonův bratr Jerome. Skutečně to byla skoro součást Francie. Ostatní mocnosti v Evropě stále ještě nepochopily, že Napoleona a jeho velikou armádu, jeho obrovitou armádu, kterou dal dohromady, bude třeba brát vážně. Zkoušejí to, formují třetí koalici, a ztrácí území. Pak dají dohromady čtvrtou koalici, a ztratí další území. Co se stane na konci čtvrté koalice, a vlastně už v průběhu čtvrté koalice, poté co Napoelon porazil Prusko? Víte, co si řekl Napoleon? "Přímo či nepřímo mám pod kontrolou značnou část Evropy." Zároveň ale věděl, že Británie má absolutní převahu na moři. A Británie byla rostoucí průmyslová velmoc. V té době začínala průmyslová revoluce. Napoleon si říká: "Na moři Rusko neporazím, pardon, myslím Británii." Řekl jsem Rusko? Každopádně jde o to, že Velká Británie byla na moři neporazitelná. A Napoleon si uvědomil, že nemůže Velkou Británii napadnout na moři. A rozčiluje ho, že na moři nemůže s Velkou Británií dělat nic. Rozhodne se Británii vyhlásit ekonomickou válku. Na konci roku 1806 vyhlásí takzvaný Kontinentální systém neboli kontinentální blokádu. Vysvětlím vám to. Bylo to v listopadu 1806. Krátce po porážce Pruska u Jeny a Auerstedtu. V listopadu 1806 se Napoleon cítí na evropském kontinentě opravdu silný. A zavede kontinentální systém. Kontinentální systém neboli blokáda. Ve zkratce vám to vysvětlím. Pokud jste součástí francouzského impéria nebo pod kontrolou francouzského impéria nebo jste spojenci francouzského impéria máte zakázáno obchodovat s Velkou Británií. Ten malý ostrov ovládá světová moře, ale je závislý na obchodu. Napoleon se tak snaží blokovat obchod s Velkou Británií neboli Spojeným královstvím, můžeme tomu říkat tak nebo tak. Blokáda Velké Británie. Vlastně to byl ze strany Rusů obrovský ústupek, protože Rusko v té době bylo supervelmoc. A díky smlouvě podepsané v Tylži je přinutil se ke kontinentální blokádě taky přidat. Napíšu to něčím, co bude aspoň trochu psát. Připojili se ke kontinentálnímu systému. Napoleon na oplátku dostal nějaká území, Jónské ostrovy u západního pobřeží Řecka, a nějaké ostrovy u Dalmácie. Ukáži vám to. To je tohle území. A Rusko zase, což pro ně bylo velmi dobré, protože válku v podstatě prohrálo, Rusko dostalo volnou ruku, aby si mohlo dělat co chce s Osmanskou říší. O Osmanské říši budeme mluvit podrobněji v dalších dílech. Ale pokud chcete zhruba vědět, co je Osmanská říše, tak její poslední zbytek je dnešní Turecko. Ovšem v té době to bylo císařství. Rusko a Osmanská říše měly dost vyhrocené vztahy. Pro Rusko to byla ohromná výhoda říct si: "S Osmanskou říší si můžeme dělat, co se nám bude chtít." Ovšem dřív byl Napoleon formálním spojencem Osmanské říše. Pro Rusko to bylo velmi výhodné. Znovu tu máme stejnou situaci, ovšem ostatní mocnosti to stále nechápou. Pořád dokola třetí koalice, Napoleon, on se skutečně o Rusko a Rakousko stará. Zničí Svatou říši římskou, udělá z ní Rýnský spolek, který má Napoleon pod kontrolou. Prusko by chtělo Napoleona porazit. Znova vyhlásí válku, čtvrtá koalice. Jediným výsledkem je, že přijdou o část území. Napoleonova moc ještě vzroste. Svého bratra udělá králem Vestfálského království. A nyní má jako spojence Rusko, které mu pomůže s blokádou Anglie. Období po zániku čtvrté koalice spousta historiků považuje za dobu největší Napoleonovy slávy v Evropě.