Napoleon donucen odstoupit Šestá koalice vyhostí Napoleona na Elbu.

Na posledním videu jsme viděli, jak byla Napoleonova armáda zdecimována, a to obzvláště při ústupu z Ruska. Naznačil jsem na snímku, že započal tažení s počtem v řádu 450 000 vojáků pod jeho velením. Na ústupu byly počty vojáků v řádu 10 000. Rád bych se tady na chvíli zastavil. Ty údaje o počtech nejsou naprosto spolehlivé. Historikové dokonce neznají přesná čísla. Někdy dokonce uvidíte čísla od 500 000 do 600 000 při začátku tažení a od 30 000 do 40 000 pro počty při ústupu vojsk. Použil jsem tyto počty, protože ty na Minardově mapě se hodně blížily oněm číslům. Tady má 422 000. Na ústupu má tady 10 000. Jen jsem se chtěl ujistit, že si uvědomujete, že toto nejsou přesná čísla. A na základě toho, co považujete za JEHO vojáky - jestli hovoříte o jednotkách pod přímým vedením Napoleona, jestli jsou to vojáci, kteří jsou přímo zapojeni do invaze do Ruska, nebo jsou to jen jednotky, které možná mají podpůrnou funkci - dostanete jiná čísla. A také na základě toho, jak se díváte na vojsko a jak počítáte ztráty. Takže je o tom, jaké počty berete v úvahu. Nicméně není potřeba říkat, že velkolepá francouzská armáda byla po invazi do Ruska zdecimována. Řekl jsem vám na konci posledního videa, že poté zbytek Evropy, ty země, které vytvářely a přetvářely koalice proti Napoleonovi, začaly cítit vůni krve. Takže můžete invazi do Ruska považovat za začátek 6. koalice. Byla tady Velká Británie. Velká Británie během celého období, během Napoleonských válek, a dokonce během Francouzské revoluce byla v trvalém válečném stavu s Francouzi a s Napoleonem. Samozřejmě je zde také bojechtivé Rusko, které je nepřítelem Napoleona. A jen proto, že se stáhl, neznamená to, že válka s Ruskem skončila. Prusko bylo dokonce mnohokrát pokořeno Napoleonem. A tak jdou teď s trendem, když slyší, že Napoleon byl zdecimován. A tak spojená ruská a pruská vojska napadnou Napoleona. Ale jakkoliv zdecimovaná se Napoleonova armáda může zdát, když se podíváte na Minardovu mapu tady nahoře, kterou jsme si důkladně prošli v minulém videu. Tažení do Ruska začlo tady a šlo tímto směrem. Napoleon je nyní na ústupu. Mohli byste se říci "jé, on má teď jen 10 000 nebo 20 000 nebo 30 000 vojáků.. To je jako nic. Bude velmi rychle zničen sdruženými vojsky spojenců." Ale Napoleon, bez ohledu na to, co si o něm myslíme, nebyl žádný hlupák. Byl dobrý v získávání vojáků. A byl opravdu velmi velmi dobrý vojenský stratég. Byl schopen velmi rychle zvýšit počty vojáků z jeho 30 000 na 130 000. Posléze dokáže dostat na 400 000 vojáků. I když těchto 400 000 vojáků nebude stejně kvalitních, jako mohli být ti, kteří s ním šli do ruského tažení. A také tam byly další jednotky, které byly spojenci Napoleona. Německá vojska z Rýnského spolku sympatizovaly s Francouzským císařstvím. Ale opět nebyly tak vycvičení jako ti pod přímým řízením Napoleona. Není tedy třeba říkat, že byl velmi rychle schopen dostat se na úroveň přijatelně velkého vojska, které by se možná mohlo postavit 6. koalici. Nicméně 6. koalice byla o mnoho větší. Co do počtu, nashromáždili hlavně v oblasti, kde je dnes Německo (ale tehdy to byl Rýnský spolek, a ještě předtím Svatá říše římská). jeden milion vojáků. Ne jeden milion dolarů. Jeden milion vojáků. A tak, i když Napoleon dokázal nasbírat vojsko, spojenci v dnešním Německu (v německých královstvích) měli stále početní převahu. Měli početní převahu v poměru 2 ku 1. Přes to všechno, v prvních několika bitvách se spojenými ruskými a pruskými vojsky Napoleon byl vítězem. !!! Asi bych neměl říkal, že byl vítězem, protože to On v těch bitvách vyhrál. A byly to bitvy u Lützenu, u Bautzenu (Budyšína). A pak u Drážďan dosáhl velmi významného vítězství. A aby jste měli geografickou představu, ta místa jsou tady. Tady na mapě můžete vidět Drážďany. A po těchto porážkách si Koalice řekla "teda, i když jsme ho převyšovali počtem vojáků i když musel celkem dost rychle sebrat vojsko, ten Napoleon je velmi dobrý vojenský stratég. A pořád nám na bojišti tak nějak nakopová zadek." Pak vydali, napíšu vám to na tabuli, Trachtenberský plán. I když není jasné, že opravdu museli ho vydat. Trachtenberský plán v podstatě říká : Nenapadejte vojska, která Napoleon řídí přímo. Útočte na ta vojska, jejich vedení Napoleon musel na někoho delegovat. Na jeho maršály, ostatní generály. Takže neútočte na Napoleona. Jednou bych rád udělal detailnější videa na téma Napoleon, skutečný génius na válečném poli. Prošli bychom bitvu za bitvou a viděli, proč je Napoleon lidmi považován za skvělého vojevůdce. Ale jeho nepřátelé si určitě uvědomovali, že ačkoli měli početní převahu, Napoleon byl velmi záludný a hodně mazaný. A vždycky byl schopen tak nějak uzmout vítězství. Takže měli plán : Nenapadejme nikdy Napoleona. Máme tak hodně jednotek. Zkusme způsobit Francouzům ztráty u jiných velitelů raději než u Napoleona. Není zapotřebí říkat, že o hodně početně převyšovali Francouze. Všechny boje probíhaly v této oblasti v té době. A v Lipsku....... Ať si to dokážete zařadit časově... Vzpomeňte si, ruské tažení bylo na konci 18.. Napíšu to na tabuli Takže ruské tažení .... Napíšu to jinou barvu tady na tabuli... Takže ruské tažení bylo na konci roku 1812. Byl to opravdu začátek zimy 1812, který zdecimoval Napoleonova vojska. Pak v roce 1813 to byly Lützen a Bautzen (Budyšín). To bylo v květnu 1813. Po té zimě měl Napoleon nějaký čas , aby nashromáždil vojska. V té době se věci děly pomaleji. Lidé neměli úplné zprávy o tom, co se děje na bojištích. A trvalo, než se informace rozšířily, a trvalo, než se armády přesunuly. V té době se přesunovala vojska hlavně pěšky. A pak v srpnu 1813 bylo Napoleono významné vítězství u Drážďan. A pak konečně, v říjnu 1813. V té době se Koalici podařilo přesvědčit Rakousko, aby se připojilo. Tak to je konečný stav Koalice. Pokud se podíváte na většinu koalic, málokdy v nich byly zároveň Rakousko a Prusko, a Rusko a ty další. Ale teď byly v jedné skupině. Takže nyní tady máme Rakousko. Rakousko je členem Koalice. A Švédsko. A samozřejmě nemůžeme opomenout to, co se děje na Iberijském poloostrově. Máte španělské a portugalské rebely. Takže víceméně máte všechny hlavní mocnosti v Evropě spojené proti Napoleonovi. A v říjnu 1813 se hlavně Rakušané, Prušané a Rusové se s ním utkají u Lipska. Lipsko je přesně tady. A v Lipsku ho početně převyšují v poměru dva ku jedné. A stačili na něj a donutili ho k ústupu. Lipsko je první opravdová hlavní porážka. Tohle je obrázek bitvu u Lipska. Nazývají ho Bitva národů. A to protože tolik válčících stran bylo zapojeno do této bitvy. Odhaduje se, že bylo do bitvy zapojeno 600 000 vojáků. 400 000 na straně 6. koalice. 200 000 na straně Napoleona. Odhaduje se, že bylo zabito nebo zraněno 100 000 vojáků. Tedy to byla hlavní, velmi krvavá bitva. A to donutilo Napoleona, aby se stáhl. Už se musel předtím stáhnout z Ruska. A teď se stahuje z Rýnského spolku, což bylo území v podstatě kontrolované Francouzi. Napoleon je mu tedy za stopě. Nyní chce bránit Francii. A pak uvědomme si, k čemu všemu ve stejné době docházelo na poloostrově. Arthur Wellesley. Pamatujete si ho. Je to britský generál, který vedl ve Španělsku a Portugalsku ty, co bychom mohli považovat za rebely. A na konci roku 1813 dosahuje sérii vítězství proti Francouzům. A snaží se vecpat do Francie. Tady je Pyrenejské pohoří. Přechází pohoří, vyhrává sérii bitev v Pyrenejích. A v zoufalé situaci, Napoleon má opět početně slabší vojsko. Napadne své nepřátele v bitvách na severovýchodě Francie.. tady v okolí této oblasti. A pak máme šestidenní tažení. A to jsme v roce 1814. Takže Lipsko bylo na konci roku 1813. To se stahuje. Nyní jsme v 1814. A na začátku 1814 v únoru dojde k Šestidennímu tažení. A to byl Napoleonův poslední úder ukazující jeho vojenskou genialitu. I přesto, že byl početně o hodně slabší, 4 významné bitvy, kde byl zásadně schopen, aspoň v těchto bitvách porazit Koalici, přestože ho výrazně převyšovala. Ukazoval tedy znova a znova své vojenské nadání. Ale v jednom bodě už počty byly ohromující a francouzské jednotky už nemohly zvládnout Koalici, obzvláště po tom zdecimování v Rusku. A pak také po ztrátách i při některých vítězných bitvách v oblastech dnešního Německa nebo Rýnského spolku. A pak spojenci, Koalice, v březnu 1814, 6. koalice pochoduje na Paříž. Toto je obrázek, jak Rusové pochodují na Paříží, přibližně v březnu 1814. Ale Napoleon se nechtěl vzdát. V dubnu Napoleon říká svým generálům : Pojďme znovu získat Paříž. Ale nakonec generálové se vykašlou na Napoleona a odmítají ho následovat. Tak Napoleon říká "pak já řeknu vojákům, aby mě následovali". Řekli mu : "Můžeš to zkusit, ale oni tě následovat nebudou." Rozhodnou se, že neudělají nic, co Napoleon chce. Mělo se to stát buď tímto způsobem nebo jiným, ale tímto způsobem se to zdálo méně krvavé. V dubnu 1814 - velmi důležitém období v historii - Napoleon je donucen abdikovat. A nejen, že musí abdikovat .. možná na toto téma udělám v budoucnu nějaké video.. ale musí se také vzdát práva, že by některých z jeho synů nebo jeho budoucích .... ne předchůdců... co je opakem předchůdců? Následníků, svých budoucích následníků nárakoval právo na trůn jako císař Francie nebo král Francie. Je tedy donucen abdikovat. Rok 1814 je velmi důležité období. Když se tedy zamyslíte ohledně Napoleonovy vlády, ujal se moci na konci roku 1799. Bylo tedy nějakých 13, 14 let, kdy byl Napoleon absolutním vládcem Francie. A nadělal v Evropě spoustu zkázy. A teď, byl tomu konec. A jak uvidíme, byl to pouze dočasný konec. Teď se dostáváme na konec výkladu o Napoleonovi. Donutí jej abdikovat Smlouvou z Fontainebleau. Donutí ho exilovat na Elbu. Elba je, ..aby jste věděli ..malý ostrov u italského pobřeží.. přesně tady. Tady byl Napoleon nucen pobývat. Nevypadá to jako špatné místo. Dokonce mu ponechali titul císaře a dovolili mu vládnout na Elbě. Podařilo se mu udělat spoustu konstruktivních věci s ostrovem. Uvidíte, že brzy opustí ostrov. Nebylo to tak špatně. V moderní době, kdyby byl někdo nepřímo zodpovědný nebo přímo zodpovědný za ničení milionů vašich civilistů nebo vojáků, neposlali byste ho někam, kde je příjemné klima a nedali mu takový pěkný dům. A vlastně jim dovolit vládnout celému ostrovu. Ale myslím, že v té době se všichni ti generálové a králové navzájem považovali za džentlmeny. A nechtěli na sebe navzájem být příliš brutální, kdyby se mezi ně náhodou měli vrátit, myslím. Jak jsem právě řekl, byl vyhoštěn na Elbu v dubnu 1814. A poté Koalice (o tom si ještě povíme) dá bratrovi Ludvíka XVI -- pamatujete si Ludvíka XVI, celou Francouzskou revoluci a Generální sněm-- tak dá jeho mladšímu bratrovi korunu, obnoví jeho nárok. Toto tady je Ludvík XVIII. Toto je mladší bratr Ludvíka XVI. Udělají z něj krále Francie. Takže po celé té záležitosti s Francouzskou revolucí, Napoleonově zisku moci a všech těch Lidských právech atd. Když už je všechno řečeno a vykonáno, vrátí moc králi. Zase tenhle chlap, se svými sametovými róbami. Vypadá podobně jako jeho starší bratr. A pro případ, že by se vám to nezdálo, jeho starší bratr je Ludvík XVI. On je Ludvík XVIII. A kdo byl Ludvík XVII? Toto je Ludvík XVII. Přímo tady. Toto je syn Ludvíka XVI., měl se ujmout vlády před svým strýcem nebo mladším bratrem Ludvíka XVI., Ludvíkem XVIII. Ale zemřel ve vězení. Kdybyste byl monarchista, považovali byste ho za krále po popravě jeho otce. Vlastně, je tu velmi fascinující příběh, když lidé tvrdí, že zemřel roku 1795. Ale mnoho, mnoho lidí si myslí, že utekl a byl schopen žít normální život. A kdo ví? Ale netřeba říkat, nepodařilo se jim ho nikde nalézt. Takže korunovali Ludvíka XVIII -- mladšího bratra Ludvíka XVI-- králem Frabcie. Ale uvidíme, že toto není konec příběhu o Napoleonovi.