Francouzská revoluce a Napoleon
Přihlásit se
Francouzská revoluce a Napoleon (6/11) · 21:52

Napoleon a válka třetí koalice Napoleon vede Francii k ovládnutí celé Evropy. Napoleon I. se stává císařem Francie.

Navazuje na Před 1300 n.l. - starověk a středověk.
Zopakujme si něco málo o tom, co Napoleon dělal ve válce Třetí koalice, která ustanovila Napoleona dominantní postavou v Evropě. V roce 1799 pomalu sbírá síly. Nejprve s dalšími dvěma konzuli, ale o chvíli později prohlašuje sám sebe Prvním konzulem. Přebírá tedy veškerou moc. Stává se Prvním - musím použít velká písmena - Prvním Konzulem. V roce 1802, vlastně než se dostanu k roku 1802. Povím vám, co se dělo v roce 1800. V roce 1800, pamatujte - kdy přebral moc, tak jsme stále ještě byli ve válce Druhé koalice. Trochu jsme to zmiňovali. Napoleon.. nebo Francie ztratila pevnou půdu pod nohama, přišly hodně o to, co získali v První koalici v Itálii. Rakušané si vše vzali zpět. Napoleon se tedy ujímá velení a přechází Alpy. Zde vidíte jeho obraz. Tady přechází Alpy. (...) Vede své jednotky do Alp, aby převzal to, co mu patří, zpět od Rakouska. A dále jsme si říkali v posledním videu, že nejpodstatnější je to, jak skončila První Koalice. V roce 1800 přebírá nebo tedy odjíždí přebrat zpět Itálii. (...) A když už mluvíme o Itálii, ve skutečnosti se jedná o Italské království, kterým byla severní Itálie. Nemluvíme o Napoleonském království, kterým byla severní Itálie. Nebo tedy Papežský stát. Inu, něco vám ukážu. Když jdeme právě sem dolů, uvidíte, že když lidé v této době mluví o Italském království, opravdově myslí oblast právě tady, která je právě severní Itálií. Papežský stát vidíme zde. A tady máme Napoleonské království. Při porovnání s moderní Evropou, dvě země, které si spojujeme s dnešní Evropou, neexistovaly ve sjednocené podobě ještě na začátku 18. století. Byly jimi Itálie a Německo. Byly rozdělené... v několik království. A jak už jsem říkal, Německu právě tady, které bylo svazem několika království, se říkalo Svatá říše římská, kde byl rakouský král zvaný.. Měl titul císaře Svaté říše římské. Ale on přímo... nekon.. on neovládal Svatou říši římskou striktně centralizovaným způsobem. Ve skutečnosti ji ovládalo několik slabších králů. Ale tak, vraťme se zpátky k Napoleonovi. Zde přechází Alpy v roce 1800. To končí, když přebere severní část Itálie. Poráží Rakousko. A nastává tak konec Druhé koalice. To jsme se naučili v posledním videu. 1801 - máme Lunévillský mír. Konec Druhé koalice. (mír s Rakouskem) Neuzavřeli pakt s Velkou Británií do konce příštího roku, jen kvůli oslabení. Ale to nevadí, byl to totiž opravdu krátkodobý pakt. A poté, v roce 1802, než si něco povíme o Třetí koalici, Napoleon potvrzuje 'Konstituci roku X' a proč říkáme rok 10? Pamatujte, běžel tehdy jejich revoluční kalendář. Takže... v revolučním kalendáři byl toto 10. rok revoluce. Avšak co bylo pro Napoleona opravdu důležité, je 1. článek. Říká: "Francouzský lid jmenuje a senát vyhlašuje Napoleona Bonaparta Prvním konzulem do konce života. Doživotní První konzul. Tedy toto bylo svým způsobem legální jmenování Napoleona skoro něčím jako králem, udělení mu.. no.. je tam vlastně napsáno, že bude vládnout Francii do konce svého života. A dostáváme se k roku 1803. Ještě než však začnu, vzpomeňte si, co se děje ve stejné době tady. (v Americe - pozn. překladatele) Revoluce na Haiti, (...) které, jestli si vzpomínáte z našich videí, bylo tou nejziskovější otrokářskou kolonií na světě. Jednou se otroci vzbouřili, získali si svobodu, a z čista jasna už Haiti nebylo pro Francii tak výhodné jako předtím. A pamatujte, celá Francouzská revoluce započala kvůli tomu, že Francie byla na dně. Napoleon se pokouší navrátit k otrokářství. To se však obrací proti němu. Dessaline (revolucionář na Haiti - pozn. překladatele) o Napoleonových krocích však zachytá zvěsti. On s ostatními revolucionáři začínají odporovat Leclercovi (švagr Bonaparta, udržující otroctví na Haiti - pozn. překladatele) ještě více. Leclerc a další francouzští okupanti jsou napadeni žlutou zimnicí (s katastrofálními následky). A Dessaline je velmi agresivní generál. Pomalu ztrácí Haiti. Dále tu máme Rochambeaua, jestli si pamatujete z videí, on je tou neuvěřitelně brutální postavou, která přebírá Leclercovu pozici. Ale máme tu revoluci na Haiti. A řekněme si, že začínají ztrácet Haiti. (ztrácet Haiti) A současně (máme rok 1802) vstupujeme do roku 1803, kdy si Napoleon začal uvědomovat, že Velká Británie ovládá moře. Velká Británie - dominantní námořnictvo. A jelikož ztrácejí Haiti, které je jejich nejvýnosnějším místem, a Velká Británie dominuje, Napoleon se vzdává Severní Ameriky. (...) Mimo Haiti, které bylo tím nejvýnosnějším centrem pro Francouzské císařství, měli ještě území dnešní Louisiany, které bylo prostřední třetinou toho, co dnes považujeme za Spojené Státy. A Napoleon vymyslel: "Velká Británie má nejdominantnější námořnictvo. Vzdávám se Haiti, pravděpodobně ho stejně ztratím a dostane ho Dessaline. Já to vzdám i na celém kontinentu. Pokud neprodám Louisianu, buď Velká Británie nebo Spojené státy nejspíš budou ve výhodné pozici k tomu, aby mi ji vzali." Rozhoduje se tedy prodat... prodává Louisianu. Tak - jen jako pro někoho, nebo jako pro Američana, a obzvlášť pro Američana, který se narodil v Louisianě, to je fascinující. Myslím řetězec událostí, který vedl až k tomuhle. Protože když se to učíte z úhlu pohledu americké historie, jen řeknete - joo, Thomas Jefferson, byl schopný získat Louisianu za $15 milionů. Proč by někdo prodával, z ničeho nic, tento obrovský kus země? A důvod byl, že Napoleon přišel na to, že by ho stejně ztratil. Velká Británie měla to silné loďstvo. A současně neměl důvod k ochraně tohoto území. Další významnou a cennou výhodou bylo Haiti. Kombinace loďstva Velké Británie a otrocké vzpoury na Haiti končí Spojenými státy, schopnými osvojit si to, co je prostředkem třetiny kontinentu. Můžete tak trochu žasnout - kdyby se to nikdy nestalo, byly by kdy schopni zmocnění se celého západního pobřeží? Joo, tyhle drobné události v minulosti. A já bych tyto drobnosti ani nezmiňoval, ale ony vedly k senzačním změnám ve dnešním moderním světě. Ale tak, dost o tom. Napoleon prodává Louisianu. Velká Británie a její silné loďstvo. Nejrpve, Napoleon si myslel, že shromáždí své jednotky tady, přemýšlel o invazi do Velké Británie. Ale víc a víc dochází k tomu, že Velká Británie má moc silné loďstvo. Velká Británie, myslím, se začala cítit trochu moc sebevědomě. A nelíbí se jí ten velký zisk, který Napoleon vybojoval v posledních dvou válkách. Takže Velká Británie vyhlašuje válku v roce 1803, 1803 v květnu. Velká Británie... nebo bych také mohl říct Spojené království Velké Británie a Irska, to je to samé. V.B. vyhlašuje válku. A můžete to považovat za začátek války Třetí koalice. Ještě se však nejedná o koalici. Je to jen Spojené království. Nebo jen Velká Británie. A vše se vyostřuje až v roce 1805, protože v roce 1805 se všichni přidávají do "hry". A teď už mluvíme o opravdové koalici. Teď se Velká Británie spojila s Rakouskem a Ruskem. A Rakousko, pořád v každé z těchto koalic, přichází o své území kvůli Francii a obzvláště kvůli Napoleonovi. Oni se jen chtěli pomstít. Spojené království svým způsobem cítí, že ovládají moře a jsou silní, tak proč se jim také nepomstít. (naštvali je Napoleonovy zisky všeho možného) Rusku se nelíbí tento Napoleonův raketový start. Tak se všichni spojují dohromady. A tak se nám ukazují dva zajímavé pohledy na Válku třetí koalice. Něco vám tu napíšu. Tohle je Třetí koalice. A ještě další lidé se zapojili, ale toto byly nejvýznamnější síly. Takže právě tohle je naše Třetí koalice. První věc, která se děje, nebo vlastně dvě se dějí skoro současně. V říjnu roku 1805, je francouzské loďstvo zničeno britským v bitvě u Trafalgaru. Toto je Trafalgar, vlastně to tu je i napsané. (...) A jsou zničeny Napoleonovým starým dobrým přítelem admirálem Horatiem Nelsonem. Takže tenhle pán byl rozhodně Napoleonovým trnem v oku. Horatio Nelson Zničil Napoleonovy lodě v Bitvě u Abukiru, takže uvěznil jehojednotky v Egyptě. A teď si přijde a ničí francouzské loďstvo v Bitvě u Trafalgaru. Tady vidíme i obrázek. A podle mě jediná spásná věc na této bitvě pro Napoleona byla ta, že když bitva končila, Horatio Nelson byl zasažen kulkou a u Trafalgaru i umřel. Tohle opravdu zakládá.. Královské loďstvo, britské námořnictvo už silné bylo. Když ještě zničilo to francouzské, které bylo jediným loďstvem, které se s ním alespoň nějakým přijatelným způsobem mohlo utkat. Jeho zničení u Trafalgaru jen a jen dokázalo a zlepšilo britskou moc nad moři. Tak, tady vidíme obrázek Bitvy u Trafalgaru. Právě tady to je ta bitva. Několik lodí po sobě navzájem střílí. Vážně nemůžete pořádně vidět, co se opravdu děje. A jen pro propojení s moderní Velkou Británií, či Londýnem, tohleto je obrázek Trafalgarského náměstí. Je pojmenováno po Bitvě u Trafalgaru, která určuje Británii vládcem moří. To je Trafalgarské náměstí v Londýně. (...) A když se tam projdete, uvidíte Nelsonův sloup. Právě tady vpravo - to je on, pojmenovaný po Horatiu Nelsonovi. Nelsonův sloup. A na samotné jeho špičce stojí malá postava, nebo ona je asi pěkně velká, ale relativně malá v porovnání se sloupem, Horatia Nelsona samotného. Tak to bylo něco trochu stranou, ale toto se přihodilo během války Třetí koalice. Napoleonovo loďstvo je zničené. On se však nevzdává. On je jen něco jako, eh, dobře, na mořích nemůžu nic moc udělat, ale v Evropě stále můžu způsobit různé věci. Takže bere své jednotky... Vzdal útoky na Británii na moři. Uvědomil si, že by se mu to nikdy opravdu nemohlo povést. Tak se podívejte na pohyby jeho jednotek, které současně pokračovali. Měl jednotky právě tady. Vzdal útočení na Velkou Británii. A raději se střetává s Rakušany. Rakušané shromažďují jednotky tady. Oni si vlastně mysleli, že by bylo možné, aby Napoleonovo hlavní tažení vedlo do Itálie. Proto soustředili většinu jednotek tady, což dnes vidíme jako hlavní chybu. Ale mají jednotky na místě, kterému bychom dnes mohli říkat jižní.. jižní Německo nedaleko Černého lesa. A ještě také shromáždili jednotky nedaleko Itálie. A rusové se vynořili zezadu. Nebyli schopni se střetnout. A to je právě ten úpadek, máme září, říjen roku 1805. A rusové se snažili dovést své jednotky zpět, aby pomohli rakušanům ve střetu s Napoleonem. A co dělá Napoleon, no - všechno tohle je vždy nejasné, jak velkou roli hrála geniální taktika oproti prostému štěstí. Protože oni neměli satelity, nevěděli, kde byli cizí jednotky. Vlastně ani nemuseli vědět, co se vůbec děje minutu po minutě, jako vědí vojska dnes. Ale co se stalo, je to.. eh.. senzační.. Jedná se o jednu z ústředních bitev Evropské historie, kdy se Napoleon střetává s rakušany u Ulmu. Já vám to tu nakreslím na mapu. U Ulmu. Na této mapě se děje velmi obecně-- Tohle je střet Napoleona s rakušany právě tady u Ulmu. Je to vlastně celé tažení u Ulmu, několik bitev. Jednalo se však o rozhodující vítězství. Důvodem tohoto vítězství bylo to, že Napoleonovi se povedlo obalamutit rakušany. Tady máme přiblíženou verzi toho, co se tu dělo. Tady je Francie. Tady máme Černý les. Tohle je Rakousko. Modré jednotky jsou Napoleonovy, červené jsou rakouské. A vidíte, že Rakousko shromáždilo většinu jednotek na italské frontě. Tady v Černém lese, máte rakouské jednotky. Co Napoleon udělal je to, že přiměl generála Marata, aby to vypadalo, že hlavní francouzská síla přicházela ze západu. Jim se to povedlo díky tomu, že měli kavalerii, která budila dojem hlavního vojska přicházejícího odsud. Přišli... Rakušané si mysleli, okey, tímhle směrem budeme čelit hlavní útočné síle protivníka. Avšak současně jádro Napoleonovy armády, pamatujte, že on nevidí přesně, kolik lidí tam je, oni je jen přinutili vypadat jako jádro armády. Ale skutečné jádro vlastně udělalo to, čemu říkali 'krouživý manévr', kde obešli rakouskou armádu. Byli schopni to udělat mnohem rychleji a mnohem šikovnějším způsobem, než by kdokoli mohl předpovídat, protože oni s sebou nemuseli brát tolik zásob. Konalo se to totiž během žní. A to bylo záměrem. Obsadit nepřátelské území během žní. A to jsou věci, o kterých obvykle nepřemýšlíte, když se učíte o vojenských bitvách. Ale máte jednotky, musíte je nakrmit. Pokud nemohou získat jídlo z půdy, musejí si s sebou vzít zásoby. A zásoby jsou těžké, strašně zpomalují vojsko. Ale když zaútočíte během žní, nemusíte si ho brát s sebou. Nebo alespoň ho nemusíte mít tolik. Prostě si ho vezmete od zemědělců, které potkáte. Sklízejí úrodu, když je míjíte, vy si to zase vezmete, můžete být rychlý a mrštný. On tedy obešel armádu a byl schopen na rakušany zaútočit z tohoto směru. A poté je samozřejmě zničit. A proto jsem narážel na poslední video, kde se Napoleon začíná vidět jako neporazitelný. Tohle všechno se stalo ještě předtím, než stihli přijít rusové a podpořit rakušany. Takže se jim to povedlo díky schopnosti být tak rychlí, že prostě začali zdolávat rakouské vojsko. To tedy bylo rozhodující vítězství u Ulmu. Něco vám ukážu tady na této malbě. Malba kapitulace u Ulmu. (...) A poté spojení ruských a rakouských sil, kde se přeskupili, ale znovu se střetli s Napoleonovými silami po bitvě u Ulmu. V několika dalších týdnech, u Slavkova u Brna. A ještě jednou je Napoleon porazil. Je to však sporné. Některá vítězství mohla být díky geniální taktice, některá opravu jen díky velkému štěstí. Ale po porážce u Slavkova u Brna -- (tak, tady ho vidíte) a vzetí si tolika, říkám si na obou stranách, obětí a vězňů od protivníka bez nějakých větších škod na své straně, bylo opravdu důležitým bodem, co se týče bitvy pro Napoleona. Tohle byl hlavní bod. Slavkov u Brna je to, co opravdu přesvědčilo Napoleona, že je opravdu, ale opravdu vojenským géniem. Neříkáme však, že jím nebyl. Ale byla to tak zdrcující výhra, že si začal představovat, že je svým způsobem neporazitelný. Následek je ten, že nám končí Válka třetí koalice. Konec Války třetí koalice. A s takovýmhle koncem, Rakousko se muselo vzdát území, které získalo v Itálii. Rakousko muselo přenechat území, které mělo v Itálii, a území, která měla v Bavorsku. A, říkám si, z generálova úhlu pohledu, to bylo historicky významné. Jelikož až do tohoto okamžiku, celému tomuhle území se říkalo Svatá říše římská, s rakouským králem, který prohlásil sám sebe císařem Svaté říše římské. Přesto neměl úplnou moc nad všemi těmito německými oblastmi. Po... tohle je... Pojďme zpět sem trochu nahoru. Rok 1805, nebo můžeme klidně říct počátek roku 1806, ale ke konci roku 1805, s koncem Třetí koalice, si už rakouský král neříká císař Svaté říše římské. Vzdává se svého titulu. A této oblasti se už zase neříká Svatá říše římská. Byl to totiž už Rýnský spolek. (...) Celý spolek je pod ochranou Napoleona. A tohle je poprvé -- už se dostáváme pointě, Německo nebude sjednocené ještě nějakých 60-70 let. Ale blížíme se ke smyslu toho, že německý národ se snaží utéct z okovů Svaté říše římské. Takže jdeme takovýmhle směrem. Svatá říše římská už je minulostí. Francie získává významnou oblast od Rakouska. Opět. Rusko je svým způsobem tak trochu pokořené. A tak máme v roce 1806, nebo řekněme na konci roku 1805, nejdominantnější stát Evropy, Francii. Během toho, co se všechno dělo, stalo se to vlastně v roce 1804, kdy Francie byla ve válce pouze s Velkou Británií. Celý spolek ještě nebyl zformován. V prosinci 1804 -- a dostáváme se k nahlédnutí do jeho ega. Máme rok před Bitvou u Slavkova. V roce 1804 se Napoleon prohlásil císařem. Sám sebe korunuje císařem. (...) Tady vidíte jeho obrázek jako císaře. Po korunovaci, místo, aby se mu říkalo Napoleon Bonaparte, říká se mu Napoleon I. A to pomyšlení ne korunovaci sama sebe císařem, mohli byste se zeptat, a kvůli čemu? Proč? Už byl konzulem do konce svého života, měl moc do konce života. Ale další lidé stále mohou dostat tento pěkný titul císaře, který nejspíš pěkně krmí jejich ego, ale hlavně - znamená to ustanovení celé nové dynastie. Teď to říká: nejsem jen Prvním konzulem, já jsem císařem. Já jsem Napoleon I. A to nám naznačuje, že jeho následovníci budou pokračovat ve vládě nad Francouzským císařstvím. Takže svým způsobem zničil republiku. Končí nám Třetí koalice, Třetí koalice se silnou Francií, Francie dominuje Evropě. Získala celé tohle území převážně od Rakouska. Svatá říše římská už neexistuje. Nyní se jí říká Rýnský spolek. Napoleon si, po Bitvě u Slavkova, o sobě myslí, že je neporazitelný. A také je teď císařem, takže se všechny vize o jeho velkoleposti pomalu naplňují.
video