Deklarace nezávislosti USA a B. Franklin
Přihlásit se
Deklarace nezávislosti USA a B. Franklin (2/9) · 5:55

Život, svoboda a sledování osobního štěstí O životě a svobodě v americké Deklaraci nezávislosti.

"Následující pravdy pokládáme za samozřejmé: to, že všichni lidé jsou si rovni, že byli svým Stvořitelem obdařeni jistými nezcizitelnými právy, a že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Tohle je nádherný úsek deklarace nezávislosti, kterou sepsali Jefferson, Adams a Franklin v rámci komise. Podívejme se ještě jednou na tuto větu. Vidíme zde formulaci "všichni jsou svým Stvořitelem obdařeni..." Je zajímavé, že nezmiňují ani Jěžíše Krista a dokonce ani Boha. Řeč je tu o zákonech přírody, o matce přírodě a o Stvořiteli. Tomuhle by mohli věřit příznivci deismu ve své představě, že existuje Bůh jako stvořitel vesmíru. Nicméně to nezasahuje do žádných detailů konkrétního náboženského dogmatu. Další věcí je to, že sami sepisovatelé byli na vážkách. Odkud pocházejí naše práva? V původním návrhu deklarace... (o tom, jak přepisovali dřívější návrhy, se pobavíme v jiném videu) Každopádně, v dřívějším návrhu... ...stálo pouze to, že lidé byli obdařeni jistými nezcizitelnými právy. Byl to pravděpodobně John Adams, kdo chtěl, aby byl ve větě zmíněn i Stvořitel. A bylo to právě proto, že věta začínala slovy "následující pravdy pokládáme za svaté..." To ale změnili na "samozřejmé". Snažili se ujasnit, do jaké míry je to rozum, který nám tato práva dává, a do jaké míry nás jimi obdařuje Bůh. Myslím, že nakonec došli k tomu, že všichni máme svého Stvořitele. A ten Stvořitel nás všechny stvořil. Tudíž jsme určitým způsobem všichni stvořeni sobě rovni. Náš Stvořitel nás všechny miluje rovným dílem, všichni jsme stvořeni stejným Stvořitelem, tedy z toho se odvozuje naše rovnost. A když nás stvořil, obdařil nás nezcizitelnými právy. "Nezcizitelné" znamená, že nám je nikdo nemůže vzít. Ano, přesně... Tedy, že jsou od nás neoddělitelné, nikdo je nám nemůže sebrat, ani král nám tato práva nemůže vzít. Jinými slovy, nemůžeme se těchto práv ani vzdát. Konkrétně hovoří o vládní teorii Johna Locka, který byl jedním z filozofů, jehož pojednání četli... ...byl to anglický filozof té doby, který tvrdil, že pokud existuje vláda, musíme se vzdát určitých práv. Například, pokud se všichni shodneme, že jsme součástí nějaké vlády, budeme se možná muset vzdát třeba práva na to, vzít někomu majetek, nebo něčeho jiného... To jsou práva, kterých se můžeme vzdát. Ale jsou určitá práva, která jsou nezcizitelná, tedy kterých se zkrátka vzdát nemůžeme, ani nám je nemůže vzít král. Jen se podívejme na Thomase Jeffersona, který tehdy ve skutečnosti vlastnil otroky. A on přitom tvrdil, že mezi těmito nezcizitelnými právy jsou životní svoboda a sledování vlastního štěstí. Takže s těmito právy, jako je svoboda člověka, se stále pojí neoddělitelný konflikt. A přesto Jefferson tuto větu napsal, i když sám vlastnil otroky. Fráze o životě, svobodě a sledování osobního štěstí je také odvozována od Johna Locka. A tito osvícenští filozofové psali v Anglii. John Lock jednou použil frázi "život, svoboda a usilování o majetek", protože Lock věřil že vlastnictví majetku je důležité lidské právo, a vláda nám náš majetek zkrátka nemůže vzít. Nicméně vidíte, že to změnili na trochu vznešenější frázi, tedy aby každý z nás následoval vlastní představu... ...o tom, co bychom ve svém životě rádi dělali, o našem štěstí. Nemyslím, že by tím mysleli štěstí jako radost nebo určitou lehkovážnost. Nejspíš tím chtěli říct, abychom následovali náš smysl života, tedy co našemu životu dává smysl. A toto jsou ona nezcizitelná práva. Pak pokračují a hovoří o tom, jaká je smluvená představa o vládě a proč vlastně máme vládu. A ať už jde o Johna Locka nebo jiného filozofa, říkají, že důvod, proč máme vládu, je to, že sice každý máme tato práva, ale rozhodli jsme se spojit dohromady. My ustanovujeme vlády, tedy vlády se na základě toho ustanovují. A důvod, proč mají vlády svou moc, je protože ji odvozují od souhlasu těch, kteří vládnou. Je to jako bychom se já a vy a dalších dvacet lidí sešli a udělali skupinu. A spojili bychom se do skupiny se souhlasem, že se vzdáme určitých práv, protože ta skupina bude mít sama o sobě určitou moc. Ale je mezi námi dohoda. Nejde o nějaké božské právo krále. Je to dohoda o vládnoucí moci. Tedy, dohodneme se... ...a řekneme: "Ustanovíme si svou vládu." Ale to není proto, abychom se připravili o svá práva. Právě naopak, je to k zajištění našich práv. Ano, já a dalších dvacet lidí bychom se vzdali našich práv ve prospěch vlády, abychom celou věc prosadili a vzájemě se zavděčili. A na oplátku můžeme mít naši životní svobodu a sledovat štěstí. Nebo bych měl říct, že takto spíše dojde k zajištění těchto práv. Když se dostaneme k této teorii, jaké jsou vlastně typy práv, kterých bychom se vzdali? Například práva na rozhodnutí, jaké budou dopravní předpisy nebo jak bude zajišťován dohled... ...nebo třeba, jak uzavírat smlouvy o vlastnictví. Ale ať už uděláme cokoliv, pokud se mezi lidmi ustanovuje vláda, člověk nikdy nepřijde o právo na život. Nevzdali bychom se práva na svobodu. A určitě bychom neřekli, že bychom se vzdali práva na následování vlastního života a životního štěstí. Tyhle práva bychom chtěli zajistit, ne se jich vzdát ve prospěch vlády.
video