Peníze a bankovnictví
Přihlásit se
Peníze a bankovnictví (45/47) · 15:27

Americko-čínská dluhová smyčka Jak vede to, že Číňané kupují americký dluh k nižším úrokovým sazbám.

Navazuje na Investiční nástroje.
Kde jsme skončili v poslední sérií videí, jsme měli Čínskou centrální banku, která se snaží zajistit, aby jüan příliš neposiloval. Dělají to tak, že skupují všechny nadbytečné dolary za použití jüanů, které si natiskli. Nejdříve vytisknou jüan. Jüan bude znázorněn modře. Nejprve vytisknou jüan a potom použijí vytištěný jüan k nákupu dolarů na otevřeném trhu. To povzbudí poptávku po dolarech a drží cenu jüanu dole, potom získají dolary. Vytisknou jüany a nakoupí dolary. Jak jsme viděli, musí v tom neustále pokračovat, aby udrželi jüan podhodnocený nebo, aby udrželi dolar nadhodnocený. Díky tomu si mohou udržet pozitivní obchodní bilanci. Během tohoto procesu pouze zvyšují zásoby dolarových rezerv. Jak jsme již zmínili v minulém videu, nedrží dolarové bankovky ve velkém trezoru. Budou je používat k nákupu aktiv a nakoupí likvidní a bezpečná aktiva. Hlavním aktivem, které nakoupí, jsou americké krátkodobé státní obligace. Vezmou tyhle dolary a nakoupí americké krátkodobé státní obligace. A nakreslím zde nějaké další aktéry, protože je mohou nakoupit od dvou různých osob. Je to vláda Spojených států amerických. Tady je ministerstvo financí USA. Budou vydávat krátkodobé státní obligace, když si v podstatě potřebují půjčit peníze. A pak jsou tu další lidé, kteří si již krátkodobé státní obligace koupili. Nakreslím je sem. Potom jsou zde další lidé, kteří vlastní krátkodobé státní obligace. Tohle je někdo, kdo vlastní krátkodobou státní obligaci, má klobouk, možná má trochu vlasů a knírek. Tohle je někdo, kdo vlastní krátkodobou státní obligaci. Pro shrnutí když si americká vláda chce půjčit peníze, lidé odevzdají peníze americké vládě... Nakreslím to jako dolarovou bankovku. Odevzdají ministerstvu financí USA peníze a ministerstvo financí USA jim dá dluhopis. Tenhle dluhopis je krátkodobá státní obligace a opravňuje držitele tohoto kusu papíru... umožňuje mu to získat úrok ze státní pokladny v závislosti na tom, jaký typ státní obligace nebo pokladniční poukázka to bude. Bude to po nějaké době. Mám o tom celé video, zejména to, kde mluvím o výnosové křivce. Potom k nějakému budoucímu datu jim ministerstvo financí USA vyplatí větší částku peněz, než kterou do toho investovali. Tohle zde je státní dluhopis nebo pokladniční poukázka. Pokladniční poukázka pokud je na kratší dobu, obligace pokud je na delší dobu. Tohle je státní obligace. Je to půjčka ministerstvu financí USA. Nyní Čínská centrální banka má všechny tyto nadbytečné dolary. Mohou kupovat dluhopisy z obou zdrojů. Když ministerstvo financí USA potřebuje získat finanční prostředky, dá v podstatě tyto dluhopisy do aukce. Prodá je komukoliv, kdo je ochotný si je vzít s nejnižším úrokem. Řeknu to takhle, co Čínská centrální banka může udělat, je, že dá peníze přímo ministerstvu financí USA, když ministerstvo financí USA dá státní obligace nebo státní pokladniční poukázky do aukce. Může dát peníze přímo ministerstvu financí USA a potom jim dá ministerstvo financí USA jeden z těchto dluhopisů nebo ho může koupit od někoho, kdo ho již má na volném trhu. Je to velmi hluboký, velmi likvidní otevřený trh. Nebo mohou těmto lidem dát peníze a oni převedou dluhopisy této Čínské centrální bance. Co se děje v centrální bance? Co se zde v podstatě děje? V podstatě se děje to, že Čínská centrální banka tiskne peníze na nákup dolarů, které potom v podstatě půjčí ministerstvu financí USA. Vypadá to komplikovaně, ale podstata toho, co se zde děje, že čínská vláda... máte Čínskou centrální banku půjčující vládě USA. A může to být kupováním dalších aktiv, ale státní pokladniční poukázky a obligace jsou skutečně hlavní forma likvidních aktiv, které mohou kupovat. Jak to ovlivňuje Spojené státy americké jinak než tím, že dalším investorům dluží těmito dluhopisy, nyní je dluží Číňanům? A co je čistý efekt toho, že zde máme tohoto hráče, tohoto velmi významného hráče, který je poměrně agresivně ochotný platit vládě USA za dluhopisy, obligace USA? Jaký to má efekt? Ve videu o výnosové křivce jsme viděli, že čím více lidí je ochotných poskytnout vám půjčku, tím menší budou úroky. Mohu vám to ukázat na velmi jednoduchém příkladu. Pokud si chci půjčit a již nemluvím o národech, mluvím teď o Salovi. Řekněme, že jsem tady a chci si půjčit 10 dolarů. Řeknu: "Hele, kdo je ochotný mi dát nejlepší nabídku na 10 dolarů? Vrátím to příští týden." Vy se můžete objevit a říct: "Půjčím ti to s úrokem 10% za týden." Příští týden mi můžeš zaplatit 11 dolarů." Tohle by byl v podstatě úrok 10% za týden. Vy mi teď dáte 10 dolarů a když se s vámi dohodnu, do týdne vám dám 11 dolarů. To by byl 10% úrok. Ale řekněme, že se objeví Mary. A řekne. "Můžu ti dát lepší nabídku než támhle pan Oranžový." Tohle je Mary. "Můžu ti dát lepší nabídku než támhle pan Oranžový. Půjčím ti 10 dolarů a ty mi dáš příští týden 10 dolarů a 50 centů." Všimněte si, co se stalo. Oba tito lidé mají 10 dolarů na půjčení. Chtějí ze svých 10 dolarů nějakou návratnost. Kdyby zde byl jediný hráč, musel bych jít za ním a říct: "Dobře, zaplatím ti 10% úrok." Pak ona řekne: "Ne, ne, ne, taky mám 10 dolarů a stačil by mi jen 5% úrok. 50 centů za mých 10 dolarů za týden, to je dobrá návratnost." Teď se podívejte na tuto osobu. Čím víc peněz je k dispozici k zapůjčení, tím soutěživější bude tato strana rovnice a tím menší úrokovou sazbu mohu získat. Můžete si představit dokonce i třetí osobu, jak říká: "Ne, počkej! Mám 10 dolarů." Nakreslím třetí osobu, která říká: "Mám 10 dolarů, a víš ty co? Budou jen nečinně ležet na mém bankovním účtu, pokud ti je nepůjčím. Příští týden mi můžeš zaplatit, nevím, 10 dolarů a 25 centů." A já potom půjdu za touto osobou. Čím víc lidí je ochotných mi půjčit, tím menší bude úroková sazba. Nebo další možnost, jak nad tím můžete uvažovat: čím větší je nabídka penež k půjčení, tím menší... Můžete se na to dívat z různých pohledů. Můžete to vidět jako nižší výpůjční náklady, což jinak řečeno, je nižší úrok. Nebo to dokonce můžete vidět jako levnější peníze. Vypůjčení peněz stojí méně. Cena půjčovaných peněz je úrok. Nižší úrok. Teď co to dělá? Co znamená mít menší úrok? Tohle je jen malý příklad, jak si zkouším půjčit 10 dolarů. Čím více lidí tu je, tím je to soutěživější a tím lepší úrok získám. Teď si převedeme tuto představu na makro úroveň. Vláda USA si neustále půjčuje peníze. Čím více lidí je ochotno jí poskytnout peníze, ochotno koupit si státní dluhopisy USA, tím menší bude úroková sazba. Čistý efekt toho, že je zde tento hlavní kupující dluhopisů USA, je, že mít nashromážděny všechny tyto dolary, brát je všechny ze zahraničních devízových trhů a poté je používat na nákup dluhopisů, vede k snižování úrokových sazeb u dluhopisů. Čistý efekt je, že ministerstvo financí USA má nižší výpůjční náklady. Co to znamená? Vyjasněme si to. Číňané kupují dluhopisy, které jsou v podstatě půjčkami vládě USA, poté mají Spojené státy americké nižší výpůjční náklady. USA má nižší úroky nebo výpůjční náklady. Teď mluvím o vládě. A tohle má několik zajímavých vedlejších efektů. Znamená to, že pro vládu je jednodušší financování deficitů. Nemusí platit tolik na úrocích k financování deficitů. To znamená, že mohou více utrácet. Mohou rozdávat více plateb občanům USA nebo mohou snížit daně. Oboje by vedlo ke schodkům. Je jednodušší, aby vláda mohla buď utrácet více nebo nemusí zvyšovat daně. Nebo mohou snížit daně, protože nemusí utratit tolik na úrocích. Další zajímavá věc je, že výpůjční náklady ministerstva financí USA klesají, což znamená, že úroková sazba všeho klesá. Tohle je jedna z referenčních úrokových sazeb. Měli byste se podívat na video o výnosové křivce, pokud tomu chcete lépe porozumět. A vím, že někteří z vás si říkají: "Počkat, nestanovuje úrokové sazby Federální rezervní systém?" Federální rezervní systém stanovuje pouze přes noc, velmi krátkodobě. Pokud si půjčíte peníze od vaší banky přes noc, to je to, co nastavuje Federální rezervní systém. Pokud si vláda USA půjčuje peníze na více jak 5, 10 nebo 20 let, je to stanoveno trhem. Je to stanoveno tržními mechanismy, velmi podobnými tomu, co jsem vám právě ukázal. Je to závislé na více kapitálu, který je k vypůjčení. Desetiletý, patnáctiletý a dvacetiletý dluh se pro USA stává levnějším. To ale dělá všechny dluhy v USA levnějšími. Jsou tu dva pohledy, jak se můžete dívat na to, proč se tohle děje. První je jen velmi povrchně, že lidé říkají: "Víte, někdo jako General Electric (GE) je jen o trochu více rizikový než vláda USA. Pokud vláda USA musí ze svých dluhů platit 3%, které musí splatit za 10 let, možná by GE měla platit pouze o 0,3% více." Používáte vládu USA jako základní hodnotu a poté v závislosti na riziku lidí platí trochu vyšší rozsah. Jiný způsob, jak o tom přemýšlet, je zde. Čínská vláda jen nalívá dolary, buď přímo vládě USA nebo na skutečný trh ministerstva financí USA. Tento muž má nyní více dolarů. Nevyužije ministerstvo financí, protože si myslí, že obligace jsou příliš drahé, což znamená, že jejich úrok je příliš nízký. Tak vezme tyto dolary, které získal od Číňanů, a půjčí je někomu jinému. Ten dolar je pořád tady. Půjčí to GE nebo je třeba společnost s kreditními kartami a půjčí to spotřebiteli. Obecně všechny dluhy v USA se stávají levnějšími. Co je nyní čistý efekt všech těchto bodů? Co je čistý efekt toho, že všechny dluhy v USA se stávají levnějšími? V USA je více dolarů k vypůjčení, více dolarů, které si lidé mohou vypůjčit. Vláda utrácí více nebo vláda sníží daně. Co je čistý efekt tohohle všeho? Buď budou mít lidé více peněz, protože dostali od státu práci nebo možná dostali nějaký typ platby, na kterou mají nárok. Nebo budou mít více peněz ve svých kapsách, protože platí nižší daně. Nebo budou mít více peněz ve svých kapsách, protože je pro ně snazší mít větší dluh na svých kreditních kartách nebo refinancovat své hypotéky. Tohle všechno vede k tomu, že Američané mají více hotovosti. Očividně to není jednoznačně dobrá věc, protože je to všechno financováno dluhem. Není to spolehlivá hotovost nezatížená dluhy. Více peněz v kapsách Američanů je v podstatě financováno dluhy. A tento dluh, jak můžete vidět, se buď vyskytuje na úrovni kreditních karet, mohl by se dokonce vyskytovat na úrovni zadluženosti podniků nebo se vyskytuje nepřímo na vládní úrovni. Ale tohle všechno je umožněno faktem, že Čína je ochotná kupovat státní obligace, což znamená, že Čína je opravdu ochotná půjčit USA. Co se děje? Čína uměle udržuje svou měnu nízko a dělá to pomocí skupování dolarů, které pak vezme a v podstatě je půjčí USA. A ty nakonec skončí v rukách amerických občanů a společností a dokonce i v rukách vlády. A co oni udělají? Nakoupí levné čínské výrobky, které jsou uměle levné, protože měna je nižší. Koupí si čínské výrobky uměle levné. A samozřejmě víte, že mají nižší pracovní náklady a podobně, ale ty jsou dokonce nižší pro Američany, než by byly, kdyby měna mohla volně plavat. Kupují čínské výrobky. Čistý efekt tohoto celého scénáře, který jsem popisoval v posledních několika videích, je, že Číňané v podstatě půjčují peníze Američanům, aby si koupili více čínských výrobků.
video