Peníze a bankovnictví
Peníze a bankovnictví (16/47) · 11:40

Bankovnictví 16: Proč cílové sazby versus peněžní zásoba Logický důvod proč cílit na úrokové sazby než mít za cíl peněžní zásobu

Navazuje na Investiční nástroje.
... V pár minulých videí jsme se zabývali myšlenkou, že Federální rezervní ovládá peněžní zásobu stanovením cílové úrokové sazby. A může se objevit pochopitelná otázka, která vám vrtá hlavou. Proč jen neřídí peněžní zásobu místo stanovení cílové úrokové sazby, proč nestanoví cílovou peněžní zásobu? Mohli by říct, máme cílovou M0, nevím, 900 miliard dolarů a... pokud je to nyní 800 miliard dolarů, vytisknou jen tolik... 100 miliard dolarů více základních peněz nebo vkladů Federální rezervní nebo bankovek Federální rezervní a potom se M0 dostane na 900 miliard dolarů a potom máte multiplikační efekt a dojde k více půjčování a potom zvýšíte M1. Podobně by mohli mít cílovou M1. Mohli by říct, chceme M1, což je M0 plus běžné vkladové účty, v podstatě cokoli co se dá použít jako peníze. Skutečná hotovost, rezervní vklady nebo běžné účty mohou být použity jako peníze, protože proti nim můžete vypisovat šeky. Mohou říct, chceme, aby cíl byl, nevím, 2 biliony dolarů. Mohou říct cílíme na M2. M2 je M1 plus spořící účty a účty peněžního trhu. Mohou říct, cíl je 8 bilionů dolarů. A jen abyste věděli, skutečně jsem si vyhledal tato čísla. A přinejmenším pro roky 2005, 2006 nejsou tahle čísla tak daleko. M0 byla spíš 8 miliard dolarů, ale jen abyste získali představu. Tohle jsou skutečná čísla. Pochopitelná otázka je, proč to nedělají? Proč jen nezvyšují peněžní zásobu? Třeba jedna věc, kterou mohou udělat, mohou říct, náš cíl je, aby M2 vždycky byla 50% HDP, ne? Mohou říct, ať je to vždycky 50% HDP. Jak ekonomika roste, musíme jen zajistit, že pokud to klesne pod 50% HDP, musíme vytisknout trochu více peněz, potom to bude mít multiplikační efekt a my to budeme dál měřit. Pokud se to dostane trochu více nad, provedeme nějaké operace na otevřeném trhu a prodáme naše státní cenné papíry a z bankovního systému vytáhneme rezervy. Je to naprosto legitimní způsob, jak o tom přemýšlet. A ve skutečnosti existují někteří lidé, kteří tento způsob obhajují. A neexistuje jasná odpověď na to, proč dělají tohle, ale trochu jsem o tom přemýšlel a existují dva důvody, proč si mohou myslet, že tohle dává větší smysl, ačkoli část mne... a třeba v budoucím videu představím argument, proč vlastně něco jako řízení peněžní zásoby, aby byla 50% HDP, může mít ve skutečnosti trochu větší smysl. Každopádně první důvod je trochu z pohodlnosti. Krátkodobou úrokovou sazbu, za kterou si banky půjčují navzájem, je jednodušší měřit než nějakou peněžní zásobu. Pokud jsem Ben Bernanke a chci vědět, za kolik si banky navzájem půjčují, mohu provést namátkový průzkum trhu v daný moment. Mohu říct, jsem banka. Za kolik jste ochotni mi půjčit? Řeknou 5,2%. On řekne, to je trochu nad náš cíl. Musíme koupit více státních cenných papírů. Můžete získat představu v reálném čase, kde se trh pohybuje každou minutu. Nemusíte čekat, až se dokončí nějaké průzkumy nebo něco podobného. Zatímco pokud cílíte na skutečnou peněžní zásobu, museli byste si to docela rychle srovnat do tabulky, kdybyste chtěli mít informace v reálném čase a to by byl jen větší zmatek. Pro výpočet M2 byste v podstatě museli dělat průzkum bank a třeba byste to mohli dělat s pomocí nějakých IT systémů, ale nedostanete informaci v reálném čase nebo by to bylo alespoň těžší. Jiný důvod a tohle je trochu abstraktnější, ale myslím, že vám to bude dávat smysl. Řekněme, že je sezóna výsadby. Nikdy jsem nebyl farmář, ale myslím, že sezóna výsadby je někdy na jaře. A řekněme, že existuje pár farmářských projektů, na které si farmáři potřebují půjčit peníze na nákup semen. Jeden z nich se vrátí... farmář bude pokračovat, pokud si půjčí za 20% nebo nižší úrokové sazby. Pokud je někdo ochoten mu půjčit za úrokovou sazbu 21%, bude to pro něj příliš mnoho. Ale pokud si může půjčit za 19%, řekne OK, půjčím si peníze a nakoupím tahle semena, protože to vytvoří nějakou hodnotu a já budu jednoduše schopný splatit úrok. Řekněme, že je tu další farmář s projektem 18%. Pokud dostane 18% nebo nižší úrokové sazby, bude pokračovat ve svém projektu. Řekněme, že je tu další farmář s 12% projektem. Pokud dostane financování za 11% pohne se vpřed a nakoupí semena a zaseje je. Řekněme, že na světě existuje pár dalších projektů. Je tu továrník. Dostal skutečně dobrý nápad, novou technologii, do které chce investovat a bude pokračovat v budování továrny, pokud dostane, nevím, financování 19%. A řekněme, že je tu jiný továrník, který by dostal financování 3%. Není si příliš jistý svým projektem. Myslí si, že tenhle projekt dává smysl, aby pokračoval, pokud dostane 3% nebo lepší financování. Pokud řeknu lepší, myslím tím méně než 3%. Zvoní mi telefon, ale nebudu to zvedat, protože jsem do toho zabraný. A je zde další člověk, který je skutečně okrajový, skutečně pochybný. Má opravdu pochybný projekt. On sám si jím není jistý. Bude s tímto pokračovat jen pokud dostane v podstatě peníze zadarmo. Tak tohle je stav na jaře nebo během sezóny výsadby. Všichni tito by byli potencionální spotřebitelé peněz. A řekněme, že tohle je peněžní zásoba. Řekněme, že peněžní zásoba je v daný okamžik fixní. Nakreslím koloběhy peněžní zásoby, existují 3 koloběhy peněz, ne? V podstatě budou peníze půjčeny lidem, kteří jsou ochotni zaplatit nejvyšší úrokovou sazbu. V tomto případě pro zjednodušení předpokládáme, že všechno tohle jsou stejné částky peněz, jen aby se věci nekomplikovaly. V kapitalistickém systému tři nejlepší projekty dostanou peníze. Bude to tenhle, tenhle a tenhle, ne? Tito tři lidé dostanou peníze. A v podstatě zaplatí nejvyšší úrokovou sazbu, kterou je ochoten zaplatit nejhorší z nich. Tyhle peníze dostanou tihle tři lidé v podstatě za 17,9%, ne? Dělám mnoho zjednodušujících předpokladů, ale skutečně jen chci, abyste získali základní představu. A tyto projekty, tyto tři projekty se neuskuteční. A můžete říct, to je dobře, že společnost nepřidělila peníze tomuto člověku a tomuhle člověku, protože tohle byly pochybné projekty, ale je to trochu nešťastné. Byl to 12% výnos z projektu, pokud by tam byl kapitál, dostali bychom 12% výnos ze společnosti, což je... z širšího hlediska skutečně dobrý projekt, ale jen tam nebyl v daný okamžik dostatečný kapitál. Nebyl tam dostatek peněz v daném okamžiku, aby podpořil tenhle projekt. To stačí. Ale řekněme, že peněžní zásoba zůstává konstantní nebo alespoň na střednědobém horizontu během roku, protože to je na co cílí Fed. Jak se dostaneme z období sadby, tyhle projkety zmizí. ... Již neexistují, protože sezóna výsadby skončila. A řekněme, že tenhle člověk skončil, ale existuje další projekt jako tenhle 19%. A najednou, když skončila sezóna výsadby, nikdo z farmářů již nechce peníze, ale když budete držet peněžní zásobu konstantní, které projekty se uskuteční teď? Tenhle dobrý projekt se uskuteční, ale stejně tak tyhle dva mizerné projekty. A půjčí se jim za daleko nižší sazbu. Průměrná sazba, za kterou se jim půjčí, bude 1% nebo 2% nebo něco tak opravdu nízkého. Máte situaci, kde peněžní zásoba nebyla elastická s poptávkou a vedlejší efekt pro společnost v této situaci je, když lidé potřebovali peníze, schvalovali jsme dobré projekty, které se opravdu měly uskutečnit, protože tohle byly skutečně bezpečné projekty. A potom později, když je špatné načasování a udržujeme konstantní peněžní zásobu, budou financovány špatné projekty, protože existuje mnoho peněz a nikdo z těchto lidí je nepotřebuje. Potom tyhle skutečně mizerné projekty, které mohou být dokonce negativní... pamatujte si, tohle je, co si myslí investor, že dostane, ale třeba je to velmi rizikové a skončí to... pokud si investor myslí, že dostanou 1% výnos, možná udělali chybu. Třeba budou mít výnos -5%, v tomto případě budeme ničit majetek. Tohle je problém, kdy ve střednědobém horizontu, pokud držíte peněžní zásobu konstatní, budete schvalovat dobré projekty, když je po nich velká poptávka. A potom budete investovat do špatných projektů, když není velká poptávka po projektech. Na druhou stranu pokud byste měli... Uděláme znovu stejný scénář. Myslím, že jsem to udělal trochu zmatené. Řekněme, že máte znovu pár farmářů. Nakreslím zde čáru. Máte těch 20%, 18%, 12% a potom máte 19%, 3% a 1%. Nyní pokud byste řídili peněžní zásobu úrokovou sazbou a pamatujte si úroková sazba... sazba Federálních fondů je sazba, za kterou si banky půjčují mezi sebou, ne? Ale jak jsme viděli, pokud vstříknete rezervy do bankovního systému, sníží to sazbu, za kterou si půjčují rezervy mezi sebou, ale také to zvýší úvěrovou kapacitu bank. Zvýší to peněžní zásobu. Když zvýšíte peněžní zásobu spolu s úvěrovou kapacitou, snižujete také sazbu, za kterou banky půjčují na projekty, ne? Zvyšujete množství peněz. Třeba se projekty tolik nezměnily. Více peněz se nabízí stejnému počtu projektů. Náklady na půjčování budou klesat, ne? Řekněme, že Fed řídí úrokovou sazbu tak, že cílová sazba Fedu byla 5%, ale řekněme, že se to změní na bankovní půjčování na skutečné projekty za, nevím, 8%. ... V tomto případě nestanovujeme peněžní zásobu. Jen upravujeme peněžní zásobu tak, že je fixní úroková sazba. Nyní během sezóny výsady, jaké projekty budou financovány? Tento, tento, tento a tento. Tito lidé nebudou financováni. A potom až sezóna výsadby skončí, stále držíme stejnou úrokovou sazbu. Třeba omezíme peněžní zásobu, abychom udrželi úrokovou sazbu a samozřejmě tohle není to, co se jim daří. Daří se jim mezi bankovní úvěrování, ale je to všechno spojené. Jen jsem vám chtěl ukázat, proč má větší smysl, aby se to řídilo úrokovou sazbou. Jakmile sezóna výsadby skončí a některé z těchto projektů nejsou skutečně vhodné jako projekty, tohle všechno byly projekty výsadby. V této situaci, kdy máme konstantní peněžní zásobu, bychom půjčili těmto mizerným projektům, ale nyní, když držíme úrokové sazby konstatní nebo relativně fixní, stále bude financován jen dobrý projekt a nemusíme si dělat starosti s bankami jen proto, že se honí za výnosem a mají spoustu hotovosti, kterou nabízejí na špatné projekty. To je důvod proč, alespoň z mého pohledu, má smysl, řídit úrokovou sazbu na rozdíl od peněžní zásoby. Umožňuje to peněžní zásobě se rozšířit a přirozeně omezit v reálném čase podle poptávky trhu po hotovosti. A nastavením úrokových sazeb, vlastně nastavujete hranici, přes kterou necháte projít projekty, které dosáhnou té hranice a budou financovány a projekty pod ní by byly plýtváním peněz. Každopádně budeme o tom diskutovat daleko více v řadě různých videí a podíváme se na to z jiných úhlů, ale jen jsem chtěl odpovědět na ty otázky, jen abyste věděli, že tohle nebyla nějaká komplikovaná šílenost, kterou dělají, ačkoli je to trochu komplikované. Jen to není tak šílené. Každopádně se uvidíme v dalším videu. ...
video