Peníze a bankovnictví
Přihlásit se
Peníze a bankovnictví (33/47) · 14:20

Efekt pohybu měn na obchod Currency Effect on Trade

Navazuje na Investiční nástroje.
V tomhle videu vám chci ukázat teorii toho, jak volně plovoucí měny vyrovnávají nerovnováhu v obchodu. Řekněme, že na začátku našeho časového období máme – stejně jako v minulém videu – směnný kurz mezi čínským jüanem a americkým dolarem 10 ku 1. Naposledy, kdy lidé obchodovali s těmito měnami, měnili 10 jüanů za 1 dolar. A když říkám dolar, myslím tím automaticky americký dolar. Teď se zamysleme nad dvěma podnikateli v každé z těch dvou zemí – každý v jedné. Pojďme si popovídat o čínském podnikateli. Je v Číně, tady, a dělá panenky. Dělá panenky. Nakreslíme si panenku. A aby na té panence něco vydělal, musí ji prodat alespoň za 10 jüanů. Pokud dokáže prodávat za ekvivalent 10 jüanů v USA – nemluvíme tady o dopravě a o tom, v jaké měně je nutné zaplatit a všechno tohle – dokáže si vydělat na své potřeby – možná ti dopravci, kteří vozí panenky přes Pacifik, možná jsou jejich zaměstnavatelé taky Číňané a chtějí svoje peníze v jüanech. A samozřejmě, většina nákladů padne na výrobu té panenky. A všichni jeho zaměstnanci chtějí výplatu v jüanech. Jeho vlastní nájem za továrnu anebo i jeho nájem za jeho vlastní byt, všechno to musí zaplatit v jüanech. Proto potřebuje prodávat panenky alespoň za— za 10 jüanů. A při současném kurzu je to 1 dolar. Přesuňme se přes oceán. Pojďme do Spojených států. A řekněme, že tady máme jiného podnikatele, který vyrábí sodu, anebo kolu pro vývoz. Nakreslím si plechovku koly. A je na tom podobně jako náš čínský podnikatel, musí v zahraničí prodat svůj výrobek alespoň za dolar, aby pokryl dopravu, výrobní náklady a cukrový sirup a všechno tohle. Takže potřebuje prodávat za 1 americký dolar. A zase, zajímají ho dolary, protože svou hypotéku platí v dolarech, jeho zaměstnanci chtějí výplaty v dolarech, možná dopravci, které využívá, přijímají pouze dolary. Takhle o tom oba z nich přemýšlí. Při tomto kurzu je poptávka po panenkách – řekněme, že v USA je poptávka po 100 panenkách. Tenhle podnikatel vyváží a tenhle taky. Uděláme to hodně jednoduché. Zaměřují se jenom na vývoz. Takže při současném kurzu (udělám to pro oba), pro hračkáře tu je poptávka po 100 panenkách, v USA. Co to znamená? To znamená, že když prodává svoje panenky za 1 dolar – což je stejné jako 10 jüanů, pak tu bude 100 lidí v určitém časovém období – řekněme roce, nebo měsíci – kteří si za tu cenu chtějí panenku koupit. A řekněme – opět při současném kurzu – že v Číně si chce 50 lidí koupit tuhle kolu. Při současném kurzu v Číně tedy máme poptávku po 50 plechovkách koly. (Samozřejmě, tohle jsou strašně malá čísla, chceme totiž jednoduchá čísla, abychom lépe pochopili ten princip.) Napíšu sem i to „při současném směnném kurzu“. Takže říkáme, že v Číně musí získat dolar. Při současném kurzu to je 10 jüanů. Takže kdyby – v obchodě v Číně nebo distributorovi v Číně možná – kdyby prodával každou z plechovek za 10 jüanů, bude v Číně poptávka po 50. Teď co se tady stane? Myslím, že někteří už vidíte, že se nám tady tvoří nerovnováha v obchodu. Co se tady stane? Tenhle člověk, ten chce vyvážet, tenhle taky. Co se stane? V nějakém časovém období čínský hračkář vyveze přes 100 panenek do Spojených států. Napíšeme si to. Tohle je Čína, tohle je USA. Co udělá USA? No, USA vyveze přes – Pamatujte, prodává ve Spojených státech. Každých 10 jüanů je 1 dolar. Takže za každou panenku dostane 1 dolar. Za svoje panenky dostane 100 dolarů. A jakmile je dostane, bude za ně chtít nakoupit jüany. Takže se bude snažit svých 100 dolarů převést na jüany. Tohle se stane s tímhle podnikatelem. A řekněme, že mezi Čínou a Spojenými státy obchodují jen tihle dva, jenom pro opravdu velké zjednodušení. Teď se zamysleme, co se stane tady vpravo. Tenhle podnikatel vyveze 50 plechovek koly do Číny. Tady máme plechovku koly. Vyveze jich 50 ze Spojených států do Číny. Co za ně dostane? No, prodává je čínským distributorům, ti mu zaplatí v jüanech. Takže za každou plechovku dostane při současném kurzu – nebo současné ceně – dostane 10 jüanů. 10 jüanů za plechovku. 10 jüanů krát 50 je 500 jüanů. Dostane 500 jüanů a ty se bude snažit převést – napíšu to jinou barvou, jenom pro rozlišení – bude se snažit směnit – protože svoje výdaje musí platit v dolarech – svých 500 jüanů za dolary. Na jaký kurz se chce dostat – jaký je jeho cíl? Aby pokryl náklady, potřebuje 10 ku 1. Takže 500 jüanů je 50 dolarů. A zdůrazním to: tenhle podnikatel si myslí, že dostane 10 jüanů za každý dolar, takže chce směnit svých 100 dolarů za 1 000 jüanů. Napíšu to sem: 1 000 jüanů. Možná jsem to měl napsat spíš sem. 1 000 jüanů. Co se nám tu vytvořilo? Pokud jsou tohle jediný dva lidé, kteří v nějakém období obchodují se zbožím a s měnou, co se nám tady stalo? No, zcela jasně, tenhle podnikatel vyváží víc hodnoty do USA než tenhle do Číny. To je nerovnováha v obchodu. Když si to převedeme na dolary, tenhle vyváží zboží v ceně 100 dolarů do USA, zatímco tenhle posílá do Číny zboží v ceně jen 50 dolarů. Máme tu čisté saldo (rozdíl) 50 dolarů. Čína vyváží o 50 dolarů více do USA než je to naopak. Když si to vyčíslíme v jüanech, bude tu čisté saldo 500 jüanů. A kvůli tomu se nás hračkář snaží směnit o mnoho víc dolarů za jüany, než tenhle naopak. Všimněte si: je tu větší poptávka po jüanech než po dolarech. Co se stane – vzhledem k tomu, že tohle jsou jediní dva obchodující? Pokud obchodují jen tihle dva, tenhle řekne: „Hele, tady mám 10 jüanů, chci za ně nakoupit dolary.“ Bude to přesně jako v minulém videu. A samozřejmě, budeme tu mít více hráčů. Ale tady chce tenhle směnit víc peněz, než ten druhý. Kdyby tihle dva byli jediní, kteří obchodují, vlastně by nedokázal směnit všechny svoje peníze na jüany, protože na trhu je k dispozici pouze 500 jüanů. Myslí si, že by měl dostat 1 000 jüanů. Ale, samozřejmě, jak cena jüanu stoupá, stejně jako to bylo v minulém videu, možná tu bude více lidí, kteří chtějí směnit jüany, možná méně těch, kteří chtějí směnit dollary. Můžeme probrat všechny případy. Ale opravdu bych chtěl popřemýšlet o tom, jak potencionálně vyřešit tuhle tržní nerovnováhu. Máme zde situaci, kdy poptávka po jüanech je větší než po dolarech. Je zde poptávka na 1 000 jüanů, ale může být prodáno pouze 500 jüanů. Nebo se na to můžete podívat z druhé strany. Je zde poptávka pouze na 50 dolarů. A na prodej je k dispozici 100 dolarů. V obou směrech zde existuje nerovnováha. Tak co se stane? Dobře, budete mít obojí, podle toho, z jakého pohledu se na to díváte. Můžete říct, že hodnota dolaru půjde dolů nebo můžete říct, že hodnota jüanu půjde nahoru. A dynamika bude stejná, jakou jste viděli v minulém videu. Tenhle pán zde bude prodávat několik svých jüanů a řekne si, "Super, tady je pán, který je opravdu potřebuje koupit." A pak možná začne tvrdit, "Hele, víš co? místo toho, abys mi dával dolar za každých 10 jüanů," proč mi radši nezačneš dávat dolar za každých 9 jüanů? Nebo postupem času, "Proč mi nedáváš dolar za každých 8 jüanů?" A tak, bude pokračovat zvedání hodnoty jüanu. On bude neustále dávat méně a méně jüanů za každý dolar. Řekněme, že tohle pokračuje ještě chvíli. A opravdu chci prozkoumat tržní rovnováhu. Řekněme, že v nějakém bodě -, a samozřejmě může čím dál více lidí přicházet na trh. je nakonec rozdíl mezi měnami vymazán. Protože právě teď zde není dost jüanů pro tohoto pána. Ale jak můžete vidět, hodnota jüanu jde nahoru. Tak po tomhle všem, protože je zde tržní nerovnováha, jelikož více lidí chce směnit dolary za jüany, než jüany za dolary, tak se měnový kurz změní. Dokážete si představit, a to se jenom snažím vytvořit zde nějaké čísla, že jüan se stane mnohem dražším. 10 jüanů bylo dříve za 1 dolar, nyní to může být 8 jüanů za dolar. Tohle je místo, kam jsme se nakonec dostali. Protože zde existuje nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou. 8 jüanů za dolar. Jaká je tady nyní realita? Tento pán zde potřebuje prodat svoje panenky za 10 jüanů, které dřív sloužily jako ekvivalent 1 dolaru. Ale za kolik bude nyní prodávat svoje jüany? Potřebuje prodat za 10 jüanů. To je 8 jüanů za dolar, že? Tak pojďme popřemýšlet kolik stojí jeho panenky. Nyní jeho panenky v USA stoupnou na ceně, stály 10 jüanů. A pak časem, když máme 1 dolar za každých 8 jüanů. Takže se to bude rovnat - (jüany se vyruší) Tohle je opravdu jako rozměrová analýza, kterou jste se možná učili v chemii. 10 děleno 8 je? Je to 1 celá a 1/4. Což tedy je 1,25 dolaru. Jeden dolar a 25 centů. Všimněte si, že cena jeho panenek stoupla pouze v USA ve vztahu k dolarům. A zamyslete se, co se stalo s výrobcem koly? Jeho náklady nebo cena, za kterou je potřebuje prodat je rovna 1 dolaru. A co na to měnový kurz? Dovolte my to napsat jiným způsobem, protože se tady potřebuji zbavit dolarů. Máme 8 jüanů za každý 1 dolar. Dolary se vyruší, 8 krát 1. Nyní bude jeho cena, za kterou bude prodávat v Číně rovna 8 jüanům. Všimněte si, že ani jeden z nich nemění ceny v závislosti na jejich domácích měnách. Vůbec žádná změna v cenách. Ale kvůli tomu, že se mění kurzy měn, protože se jüan stal dražším, tak je zboží čínského výrobce v dolarech nyní dražší. A zboží amerického výrobce je nyní levnější ve vztahu k jüanu. Co se stane? Co se v této situaci stane? Z hlediska dolaru, zde byla poptávka na 100 panenek v USA. Nyní ale cena stoupla na 1,25 dolaru za panenku. Za tuhle vyšší cenu bude v USA poptávka pouze na 50 panenek. a řekněme, že pán zde, měl dříve poptávku z Číny na 50 plechovek koly. Protože byly za 10 jüanů, ale nyní šla cena dolů. Takže si dovedete představit, že poptávka zde, nebo ve skutečnosti mohu říci poptávka po 50 panenkách. A teď, protože cena tohoto výrobce šla dolů, tak místo poptávky po 50 plechovkách, zde může být poptávka po... musím vymyslet číslo, řekněme po 80 plechovkách. Možná se tu vytvořila poptávka po 80 plechovkách. Jaký to má vliv na nerovnováhu na trhu? Nejprve jsem, ve smyslu obou měn, kupovali více panenek, z pohledu USA a vyváželi méně plechovek do Číny. Ale teď, kupujeme méně panenek, protože jsou v USA dražší, a vyvážíme více koly. Nechci ani vědět, jestli tahle matematika funguje. Nechám vás, abyste si na to přišli sami. Ale jak se jedna měna stává dražší, tak tyhle exporty... poptávka po exportech z těchto zemí klesá, jako jsme to viděli v případě panenek. Na druhou stranu, jak se druhá měna stává levnější, tak poptávka po těchto exportech roste, protože, z pohledu jiných měn, je zboží lacinější. A nakonec byste měli získat nějaký druh tržní rovnováhy.
video