Úvod do ekonomie
Přihlásit se
Úvod do ekonomie (1/1) · 9:59

Úvod do Ekonomie Vznik moderní ekonomie, úvahy Adama Smithe, rozdělení na mikro a makroekonomii, matematický přístup v ekonomii.

Na naší cestě světem ekonomie začněme citací jednoho z nejznámějších ekonomů všech dob skotského filozofa Adama Smithe. Byl jedním z prvních skutečných ekonomů, posuzováno dnešními měřítky. Tento text je z "Bohatství národů", knihy vydané v roce 1776. Což je shodou okolností v témže roce jako Deklarace nezávislosti Spojených států. A toto je jeden z nejznámějších citátů z jeho knihy: "Ekonomický subjekt nemá v úmyslu ani podporovat veřejný zájem, ani neví, nakolik ho ve skutečnosti podporuje. ... Řídí svou činnost tak, aby vyprodukoval co možná nejvyšší hodnotu, sleduje tím jen vlastní zisk, sleduje jen vlastní zisk a je tak, jako i v jiných případech, veden "neviditelnou rukou", aby podporoval cíl, který neměl vůbec v úmyslu." Termín "neviditelná ruka" je proslavený. Veden neviditelnou rukou, aby podporoval cíl, který neměl vůbec v úmyslu. Říká: "Když jednotlivci jednají pouze ve svém vlastním zájmu, tak to často ve svém důsledku vede k výsledku, který jednotlivec nezamýšlel," a pokračuje: "a to, že to nezamýšlel, nemusí být pro společnost o nic horší..." Nemusí to být nezbytně špatné. Sledováním vlastního zájmu často společnost podpoří efektivněji, než kdyby měl skutečně v úmyslu ji podporovat. Toto je velmi silné tvrzení, které tvoří základ kapitalismu. Proč jsem zdůraznil skutečnost, že vyšlo ve stejném roce jako Deklarace nezávislosti? Protože deklarace nezávislosti hovoří o tom, co to znamená být demokratickou zemí a co to jsou práva občanů. Spojené státy a životní zkušenost Američanů jsou ovlivněny dílem Adama Smithe a jeho základní myšlenkou o povaze kapitalismu a obojí se stalo zhruba ve stejné době. Ale tato myšlenka není vždy tak intuitivní. Jednotlivci sledováním svých vlastních zájmů mohou přinést víc pro společnost, než kdyby se dobro společnosti snažili přímo podporovat . Ale nemyslím si, že by Adam Smith řekl, že je to vždy dobrá věc, když jedinec sleduje svůj zájem, nebo že není dobré, aby lidi přemýšleli o dopadech své činnosti na celou společnost. Ale řekl, že činnost, kterou sledujeme vlastní zájem, může přinést dobro celku, vést k inovacím, vést k lepším investicím, větší produktivitě, k většímu bohatství, k většímu podílu pro každého. Ve svém tvrzení tak propojil mikroekonomii a makroekonomii. Mikroekonomie je, když lidé, jednotlivci, jednají individuálně, ve svém vlastním zájmu, v makroekonomii toto jednání může působit kladně na celou ekonomiku a na národ jako celek. Moderní ekonomové tak mají tendenci dělit ekonomii na tyto dvě disciplíny: Na mikroekonomii, tedy zkoumání jednotlivých ekonomických subjektů, což mohou být firmy, jednotlivci, domácnosti a pak na makroekonomii což je zkoumání ekonomie v jejím celku Vychází to z předpon: mikro pro malé věci; makro pro velké věci a tak mikroekonomie zkoumá, jak jednotliví hráči činí rozhodnutí, nebo můžeme říct alokaci rozhodnutí o alokaci vzácných, nedostatkových statků. Termín "vzácné statky" uslyšíme v ekonomii často. Některých statků máme hojnost. Například láska není vzácný statek, protože lásky můžeme mít neomezené množství Jiné jsou vzácné, jako například potraviny nebo voda, peníze, nebo čas nebo práce. Toto jsou všechny "vzácné statky" a mikroekonomie ukazuje, jak se lidé rozhodují, kde a na co tyto statky použijí a jaký mají tato rozhodnutí vliv na krize, na trhy a cokoliv jiného. Makroekonomie studuje co se děje v ekonomice jako celku z pohledu konání milionů subjektů. Nyní máme miliony subjektů a obvykle se zaměřuje i na otázky týkající se politiky: Co se stane, když se zvýší či sníží daně? Máme regulovat, nebo deregulovat? A jak toto rozhodnutí ovlivňuje celkovou produktivitu? Otázky vycházející z pohledu "odshora dolů" V mikro i makroekonomii, zejména v jejím modernějším pojetí, je tendence využívat matematiku. Můžeme začít s myšlenkami, filozofií, tak, jak to dělal například Adam Smith, se základními ůvahami jak lidé myslí a jak se rozhodují. Můžeme vzít filozofii ohledně rozhodování lidí v případě mikroekonomie a pak učiníme nějaký předpoklad, který zjednodušíme. Skutečně ho zjednodušíme. Například řekneme, že všichni lidé jednají racionálně, že všichni sledují svůj zájem. Všichni lidé maximalizují své zisky, což není vždy pravda, protože lidské bytosti jsou motivovány různými důvody. Ale musíme to zjednodušit, abychom mohli problém řešit pomocí matematického přístupu. Je výhodné poněkud zjednodušit naše uvažování, to nám pak umožní dokázat naše předpoklady. Můžeme pak situaci zobrazit matematicky pomocí grafů a tabulek, můžeme například modelovat chování trhu, takže tento matematický přístup je velmi přínosný. Současně ale může být i trochu nebezpečný, protože zároveň hodně zjednodušujeme a někdy může matematika vést k závěrům, které se zdají nezpochybnitelné, protože jsme je přece dokázali, stejným způsobem, jako například dokazujeme teorii relativity. Jsou ale založené na předpokladech, které nemusí být pravdivé, nebo mohou být přehnaně zjednodušené, takže v daném kontextu naše závěry nemusí být správné. Je proto velmi důležité mít kritický přístup a uvědomovat si, že vše je založeno na zjednodušujících předpokladech. A makroekonomie se tímto proviňuje pravděpodobně ještě více. Máme zde mnohem složitější faktory, jako např. co si lidé myslí, jak jednají a reagují vůči sobě navzájem a toto agregujeme za miliony lidí. Takže se dostáváme do extrémně obtížné situace, kde se miliony komplikovaných jedinců vzájemně ovlivňují. Proto je to velmi složité, máme miliony interakcí, které jsou navíc nepředvídatelné. A za této situace se snažíme vytvářet předpoklady, a pak provádět výpočty. Toto pak může vést k různým závěrům nebo předpovědím. Ještě jednou a to je důležité - vytvářet matematické modely má smysl, stejně tak má smysl na jejich základě vytvářet předpoklady a závěry, na všechno ale musíme nahlížet se zdravou skepsí. Pokud máme selský rozum a pokud zapojíme i svou intuici tak můžeme vyvodit závěr, ohledně vývoje ekonomiky někdy i bez matematiky. Na závěr uvedu dva citáty, které jsou trochu zábavné, ale které ukazují, co musíte mít na paměti, zejména pokud se pouštíte do matematických modelů v ekonomii. Tento citát je od Alfreda A. Knopfa, který byl nakladatelem v letech kolem roku 1900: "Ekonom je člověk, který věci všem zřejmé vyjadřuje způsobem, který je nepochopitelný. Vyjadřuje se tak právě k matematické části ekonomie a my si můžeme jen přát, aby tato část byla co nejvíce pochopitelná. Ale je to velmi důležité tvrzení. Obvykle tvrdíme něco, co je jasné selským rozumem, něco, co je zřejmé. A je důležité mít vždy povědomí o tom, co se může při matematickém přístupu přihodit. Povědomí, že matematika může jít chybným směrem kvůli zjednodušení nebo špatným předpokladům. A máme zde další citát od Laurence J. Petera, profesora na University of Southern California, známého díky jeho Principům: "Ekonom je expert, který bude zítra vědět, proč se věci, které včera předpověděl, dnes nestaly." Toto se týká zejména makroekonomie, protože v makroekonomii máme nejrůznější typy předpovědí ohledně stavu ekonomiky: Co bychom měli dělat, jak dlouho potrvá recese.. Jaký bude příští rok hospodářský růst, jaká bude inflace.. a často se pak tyto předpovědi ukáží jako chybné. Málo ekonomů se v těchto otázkách také shodne. Toto si musíme uvědomit, protože když se hlouběji ponoříme do ekonomické matematiky, může se nám zdát být podobnou vědou, jako je třeba fyzika, ale není tomu tak. Je to věda otevřená subjektivnímu pohledu na věc a subjektivita vychází zejména z předpokladů, ze kterých vycházíme. 00:09:50,768 --> 00:09:54,768
video