Fylogenetický strom
Fylogenetický strom (1/8) · 12:41

Taxonomie a Strom života O taxonomii jako o vědě a zařazení organismů, včetně člověka, do stromu života.

Navazuje na Dědičnost a genetika.
Toto je obrázek Carla Linné, a já to jméno určitě vyslovuji špatně. Je to Švéd, který žil v 18. století. Je známý jako otec moderní taxonomie. Slovo taxonomie, můžeme rozdělit na dva původní kořeny (taxis, nomos) už jen tím zjistíme, že to je věda o klasifikaci věcí. Ale když mluvíme o taxonomii v tomto konkrétním případě Carla Linného, mluvíme o klasifikaci živých organismů. Tedy klasifikace organismů. A co byla jeho inovace? Než s ní přišel, lidé rozlišovali druhy zvířat, například že lvi mají určité vlastnosti, které je dělají lvy a množí se mezi sebou a že opice nebo šimpanzi se zase množí mezi sebou, a jde tedy o odlišný druh a že lední medvědi jsou jiný druh, a lidé jsou zase jiný druh. Linné přišel s tím, že rozhodl: "Nebudeme jenom řadit zvířata do druhů, možná můžeme jednotlivé druhy rozřadit do kategorií třeba do rodů". Podobné druhy rozřadíme do rodů. Poté šel ještě dál, protože řazení do rodů zkoušeli už staří Řekové. Řekl: "Vytvoříme skupiny podobných rodů, to jsou řády, skupiny řádů do tříd a pak třídy do říší." Linné vlastně vymyslel toto: "Mohl bych to roztřídit do stromu. Můžu vytvořit strom života. Můžu vytvořit strukturu, kde uvidíme, jak daleko od sebe jsou kterékoli dva organismy." A to je důvod, proč se mu říká otec moderní taxonomie. Neměl k tomu moc prostředků a přístrojů. Vše co mohl dělat bylo využívat své pozorovací schopnosti. Řekl si "Jsou různé typy zvířat, mají srst, rozmnožují se určitým způsobem, kladou vajíčka nebo nekladou vajíčka, mají páteř nebo nemají páteř." To byl jediný způsob, jak vytvořit taxonomii. Ale od té doby se objevilo a změnilo mnohé v tom, jak vnímáme zvířata nebo přírodu a jaké máme nástroje k jejich studii. Něco o čem nevěděl je evoluce. To je myšlenka společného původu. Díky našemu chápání evoluce a naší schopnosti zkoumat fosílie, máme lepší možnosti, jak zjistit která zvířata jsou si příbuzná. A co neměl ani Charles Darwin, co my nyní používáme jako nástroj pro taxonomii, je genetický důkaz. Nemusíme se ani spoléhat na poznatky o fosiliích, můžeme prozkoumat DNA dvou živoucích druhů, a zjistíme, nakolik si jsou jejich DNA podobné. Z toho zjistíme, jak je to dávno, co se tyto dva druhy poprvé rozlišili -pokud bychom to mohli najít ve fosilních poznatcích- Nebo jak nedávno v minulosti se tyto dva druhy staly dvěma různými druhy. A teď bych to všechno chtěl trochu objasnit. Je to něco, co pro mě pořád... co mi nebylo jasné, když jsem se začal zabývat taxonomií. Taxonomie je stejně tak umění jako i věda. Dokonce i dnes lidé stále debatují o nejlepším způsobu klasifikace věcí. Na co byste měli dávat pozor... DNA je zatím nejlepší prostředek. Je to systematický a analytický způsob Získáváme spoustu kategorií. Můžeme si ověřit, zda mají společného předka nedávno nebo daleko v minulosti. v rozhodování, jak blízká si dvě zvířata jsou. Rozhodování, jak třídit podle říše, kmenu, třídy, řádu, čeledě, rodu je poněkud libovolné, založené na dřívějších taxonomistech, včetně Carla Linného, a říká "Tohle zařadíme třeba sem." Ale oni mohly řadit i na vyšší nebo nižší úrovně, takže tyto věci jsou poněkud libovolné. Analytičtějším způsobem je se podívat, jak moc podobná si je DNA a pak to použít jako měřítko jak vzdálená si dvě zvířata jsou. Správně bych měl říct dva druhy, protože tato taxonomie se nevztahuje pouze ke zvířatům, vztahuje se i k rostlinám a bakteriím, A archeám a dalším takovým věcem. Takže zabírá vlastně širší okruh než jen zvířata. Teď trochu mimo, zkusíme něco zábavnějšího. Abychom pochopili opravdový význam toho, kde je moderní taxonomie, obor, jehož původním otcem je Carl Linnaeus, kde je dnes? Použijeme to k představě, jak my, lidé, zapadáme do tohoto velkého obrazu. Samozřejmě zakresluji jen malou část oragnismů, které nyní známe. Alespoň to ale ohraničuje ten obraz, způsobem, jakému rozumíme zejména co se nás, lidí, týče. Teď něco k našemu druhu, říkáme si lidé, ale ve skutečnosti jsme Homo sapiens. Sapiens je druh a Homo je rod. Nastává otázka, Když Homo je rod, jaké jsou další druhy v rodu Homo? A pravdou je, alespoň jak je nám doposud známo, že již nežijí žádné druhy rodu Homo. Pravděpodobně jsme je všechny zabili, nebo se s nimi možná nějak skřížili. Což navozuje otázku, že to možná nebyli odlišné druhy, ale pravděpodobněji mezi sebou soupeřili ve stejných ekosystémech a stali se tak velmi rychle ohroženými druhy, když soupeřili s našimi předky. Další nedávný druh rodu Homo, který známe jsou neandrtálci. Formální termín pro tento druh je Homo neanderthalensis. Nyní půjdeme dále po stromu života, dále v taxonomii, někdy můžeme vidět rodový rozměr, někdy také ne. A čím blíže se dostáváme k lidem, tím více konkrétní informace dostáváme. Když postupujeme opačně ve stromu života, dostávají se nám méně konkrétní informace. Nemusí to být ale vždy pravidlem. Půjdeme trochu nahoru a dostaneme se k Hominini a jsem si jistý, že něco z těchto názvů vyslovuji také špatně. Je i další druh, ktere je Hominini a zároveň není Homo. -Určitě je tady nebudu uvádět všechny,- -proto tady mám ty další větve,- -právě tady.- Tento druh je běžný šimpanz. Jeho rod je Pan a druh je to Troglodytes. Takže je nazýváme Pan troglodytes. Máme zde další konvenci, se kterou přišel Carl Linnaeus, že určité druhy označujeme jejich rodem a poté jejich druhovým jménem, přičemž rod je s velkým písmenem a druh s malým. My jsme Homo sapiens, toto je Homo neanderthalensis toto je Pan troglodytes, častěji označován jako šimpanz. Nyní, když půjdeme o jednu úroveň výše v tomto stromu života, dostaneme se do čeledi a to do čeledi Hominidae určitě to opět vyslovuji špatně. Pro ujasnění, vše, co jsem zde posud uvedl, vše, o čem jsem doteď mluvil, patří do této čeledi. A abych vám ukázal zvíře, které nepatří do této čeledi, stačí se podívat na gorilu. Nazývá se Gorillini Gorillini gorilla, nebo také G. gorilla, což je její druhové jméno. Tato čeleď přímo tady se běžně nazývaná lidoopi Lidoopi. Další úroveň -a to je důvod, proč toto dělám.- V žádném případě nejsem vyčerpávající ohledně ostatních druhů, které jsou v této čeledi, ale nepatří do našeho rodu. Jen se snažím objasnit, že jak se posouváme dál a dál, dál naším rodem, naší čeledí, naším řádem, dostáváme se k věcem, kde se naši předci, žijící dávno a dávno v minulosti od nás geneticky začínají velmi lišit. Dokonce i co se týče fyzických rozdílů. Když se na to podíváme zjednodušeně, -stávají se stále více a více odlišnými.- Dostáváme se do ještě obsáhlejší kategorie. A to k primátům. To je pravděpodobně něco, co je vám bližší a známější. Obecně termín primáti zahrnuje zvířata, která buď žijí ve stromech, nebo v deštných pralesech, nebo se jedná o potomky těch, kteří žili ve stromech, takže mají uzpůsobené ruce k uchopení Jsou dobří v lezení, ovšem ne všichni Lidé jsou zřejmě nejhoršími primáty co se šplhání týče. Nebo jedni z nejhorších. To je tedy obecná klasifikace. Toto máme na mysli, když mluvíme o primátech. Existuje i primát, který není lidoopem. Jedná se o paviána. Takže toto je pavián. Je to primát, ale ne lidoop. Je to pravděpodobně potomek. Někteří paviáni nežijí ve stromech, ale zřejmě všichni jsou potomky těch, kteří ve stromech žili a proto jejich ruce a nohy vypadají tak, jak vypadají. Dostáváme se k ještě obsáhlejší úrovni této klasifikace. K savcům. Nad určitými podobnostmi jste už sami určitě přemýšleli. Savci jsou zvířata, která dýchají vzduch. Mívají srst nebo chlupy. Svým mladým poskytují v určité podobě mléko. Jsou schopni paměti. A jsou i další věci, které jsou klasické pro savce. Nebudu se zde ale zabývat obsáhlými definicemi. Ale ukážu vám savce, který není primátem. Třeba tady lední medvěd. Je to savec. Savec, který není primátem. Mohu také uvést třeba tygra, žirafu a nebo koně. Tato škála je velmi obsáhlá. Pokračujme v rozšiřování. Nyní pojďme na třídy. Vlastně se teď nacházíme ve třídě Savci (Mammalia). Pokračujme tedy ke kmenu. Kmen, který jsme my, lidé. Všichni savci, jsou kmen Strunatci A strunatci, jako my, jsou v podkmenu, který jsem zapomněl zmínit - Obatlovci (Vertebrata). Což znamená, že máme obratle. Máme páteř s míchou. Strunatci jsou o něco více obecní. Strunatci jsou kmen, v němž je dán způsob uspořádání kde jsou ústa, trávící ústrojí, kde je řitní otvor, kde je páteř, kde je mozek, kde jsou oči ... Všechny jsou podobně uspořádány. Když se nad tím zamyslíte, vše co jsem tu vyjmenoval má svým způsobem stejnou základní strukturu. Vy máte páteř. Máte mozek. Máte ústa. A vaše ústa vedou k nějakému typu trávicí soustavy. A na konci máte řitní otvor. Máte oči před mozkem. Takže tohle je obecný způsob popisu Nezacházím tu do detailů. Takto popíšete strunatce. Ukažme si strunatce, který není zároveň savec. Mohou vás napadnout ryby nebo žraloci. Nyní tedy přidám obrázek Toto je obrázek strunatce, který není savec. Toto je žralok bílý. Pokračujme v rozšiřování. Nyní uvidíte, že se dostáváme k věcem, které se již lidem téměř vůbec nepodobají. Nyní jsme o další krok dále. Nacházíme se tedy v říši Živočichové (Animalia) To je ta nejvyšší úroveň nebo alespoň nejvyšší úroveň, kterou Carl Linné vymyslel. Vlastně už on si je zakresloval do "stromů" Když mluvíme o říši živočichů, spadají tam i ti, kteří nejsou strunatci. Jedná se tedy o hmyz. Nebo medúza. Když půjdeme ještě dále, mluvíme o doméně (regio). Kde je Eukaryota. To jsou organismy, které mají buňky. Uvnitř těchto buněk mají komplexní struktury. Pokud tedy jste eukaryota, máte buňky s komplexní strukturou. Pokud jste prokaryota, nemáte komplexní struktury uvnitř svých buňek. Eukarya, která nejsou zároveň živočichové zahrnují rostliny. Samozřejmě nyní nezahrnuji, co dále patří do této celé větvě stromu života. Může to být natolik obsáhlé, nebo ještě obsáhlejší, než co jsem kreslil dříve. Tohle je jen malý zlomek celého stromu života. Pojďme tedy ještě dále. Když se podíváme ještě dále, nejspíš si říkáte, co je forma života, když nejde o eukaryotu? Bude se jednat o něco, co nemá komplexní strukturu buněk, což znamená mitochondrie v buňkách, buněčné jádro ... Jedná se o bakterie. Pokud chcete jít ještě dále, kde jsou virusy, můžete diskutovat, zda se vlastně jedná o života schopný organismus, protože jsou závislí na jiných formách života pro jejich rozmnožování. Mají však genetickou výbavu jako vše ostatní. To je alespoň podle mě ohromující. Jakkoliv odlišné rostliny jsou, -koukněte se na rostliny které máte doma- -nebo na strom, když jdete domů- -nebo bakterie nebo tato medúza- máme společné to, že všichni máme DNA. Tato DNA se většinou kopíruje opravdu velice podobným způsobem. Je neuvěřitelné, že všichni jsme si vlastně příbuzní. Máme dokonce společné předky, nebo některé z těchto věcí. Pak se přímo nabízí otázka: Co tedy virusy? Necháme tedy toho. Jen chci, abyste se ujistili v tom, že to určitě stojí za studium, protože rozumíme kam zapadáme ve světě živých bytostí. Také bych vám ale rád řekl, že je to tak trochu umění, kde se rozhodnete použít toto roztřídění, kde se rozhodnete soustředit na to, na co se chcete soustředit, jako třeba na vlastnosti, jak se rozmnožují nebo jak živí své potomky, či jestli se přesunují, čím se živí... prostě cokoliv, co vás napadne.
video