Columbus, de Gama, and Zheng He! Námořníci 15. století .

Ahoj, já jsem John Green. Tohle je Rychlokurz světových dějin. Dnes budeme hlavně porovnávat, protože to je to, co dnes v oblasti moderních dějin frčí. Určitě jste už slyšeli o tom, jak Kryštof Kolumbus roku 1942 brázdil oceán a jako první přitom objevil Ameriku. Když tedy nepočítáme těch několik milionů lidí před ním... Pane Greene! Pane Greene! Kolumbus byl prostě jen klikař. Hm, ne. Sem se hodí osvědčené pravidlo: Když se v něčem nevyznáš, tak nepředstírej opak. To ti dobře poslouží jak ve tvé vědecké kariéře tak i při líbání. Ale pokračujme... (znělka) Dříve mě trápila jedna otázka: Kolumbovy úspěchy jsou nesporné, ale byl skutečně tím největším námořníkem 15. století? Podívejme se na jeho soupeře. V červeném rohu stojí Zheng He, první význačná osobnost zaoceánských cest 15. století. V modrém rohu pak Vasco da Gama rodák z malého, ale zarputilého Portugalska, který Evropany přivedl k obchodování přes Indický oceán. Pro tebe zbyl už jen puntíkovaný roh, Kolumbe. Z předchozí debaty víme, že obchod přes Indický oceán byl především doménou Muslimů, zahrnoval přístavy v Africe, na Středním východě, Indii, Indonesii a Číně a spousta lidí díky němu neuvěřitelně zbohatla. Není tedy divu, že se naše trojice nemohla dočkat, až konečně vypluje... Svou roli v tom ale sehrála i přirozená touha lidí po poznání a nákaze kurdějemi. Zheng He je asi největším admirálem, o kterém jste v životě neslyšeli. Několik důležitých poznatků: Zaprvé to byl Muslim. To se může zdát divné, než si uvědomíte že koncem 14. století měla Čína s Muslimy bohaté zkušenosti, zejména z období kdy si ji podmanili... chvíle napětí... Mongolové. (dusot koní) Zadruhé, Zheng He byl eunuch. Naštěstí, Čína 15. století bravurně ovládala anestézii, takže jsem si jistý, že během kastrace ani trochu netrpěl. Copak, Stane? Že anestézii nepoužívali? A kruci. Stane, teď na to budu muset myslet... Koukej mi sem radši hodit něco roztomilého! (povzdech) Ach, ahoj, koťátko. Jak ses dostalo do toho hrníčku? Díky, Stane. Zheng He vzešel z chudých poměrů přišel o obě varlata a pak se stal největším čínským admirálem. Ale podrobně: Mezi lety 1405 až 1433 Zheng He vedl sedm výprav napříč Indickým oceánem. Expedice takzvaných lodí pokladů. Rozsahem byly naprosto ohromné. Kolumbova první výprava sestávala ze třech lodí. Zheng He velel více než 300 lodím jejichž posádku tvořilo 27 000 mužů, tedy více než polovina obyvatel tehdejšího Londýna. Některé z těch lodí byly obrovské. Vlajkové lodě, známé jako lodě pokladů, měřily na délku více než 120 metrů a měly sedm a víc stěžňů. Vidíte tu malinkatou lodičku před lodí pokladů? To je pro porovnání vlajková loď Kryštofa Kolumba, Santa Maria. Zheng He nebyl průzkumník. Obchodní stezky Indického oceánu stejně tak jako ostatní čínští námořníci znal. Navštívil Afriku, Indii i Střední východ a svým způsobem i jeho cesty byly obchodního rázu. Ne však v tom smyslu, že by plnil své lodě zbožím, aby jej později mohl se ziskem prodat. Čína tehdy byla předním výrobcem kvalitního zboží na světě a nebylo nic, co by potřebovala dovážet. Co však potřebovala byla prestiž a respekt, aby neztratila svou pozici hlavního centra obchodu. Existoval zde určitý systém darů, který určil, kdo se ze zahraničních vládců či jejich vyslanců zúčastní ponižujícího rituálu "kowtow", během kterého měli uznat nadvládu čínského císaře či císařovny a zahrnout ho či ji, častěji to první, dary výměnou za právo obchodovat s Čínou. Příležitost podřídit se čínskému císaři byla tak moc cenná, že se mnozí neváhali nalodit na loď pokladů a odjet se Zheng Hem zpět do Číny. Dále, tyto čestné mise přinesly do Číny mnoho bláznivých věcí, jako například exotická zvířata. Zheng He přivezl z Afriky "zoologickou zahradu" čítající nosorožce, zebry a dokonce i žirafy. Dalo by se říct, že byl středověkým čínským gnóm. Díky, Thought Bubble! Takže Čína je světovou jedničkou v námořní technologii a chce mít dominantí postavení i v obchodu v Indickém oceánu, proč tedy tyto výpravy skončily? První důvod byl Zheng. Přeci jenom nemohl být nesmrtelný a taky nebyl... Dále, jeho patron císař Jung-le umřel a císařovi nástupce námořní obchod nezajímal Mnohem více je zaměstnávala ochrana Číny proti jejím tradičním nepřátelům, Nomádi ze stepí. Aby to zvládli, raději postavili známou zeď. Velká čínská zeď byla víceméně postavena za Dynastie Ming, která pro stavbu využívala zdroje, které měla jen díky tomu, že přestali stavit gigantické lodě. Jen si představte, co se mohlo stát, pokud by císaři z dynastie Ming přijali jinou strategii, takovou která by byla založena na expanzi místo na izolacionismu. A teď na druhou stranu zeměkoule.. reprezentující portugalský námořní průzkum, Vasco de Gama. Pár věcí o Portugalsku: Za prvé, je dost na pobřeží. Za druhé, bylo docela chudé na zdroje, což znamená závislost na obchodu, aby mohlo růst. Navíc byl Pyrenejský polostrov jediné místo v Evropě, kde byli v 15. století muslimové ve větším počtu, což znamenalo, že duch křížových výprav zde byl velmi silný, možná proto, že muslimové zajistili tomuto kraji stabilitu i prosperitu. Vůdcem mezi křižáky byl tehdy princ Jindřich Mořeplavec, takto pojmenovaný, protože se neplavil po moři. Byl ale mecenášem, a to nejen námořníkům, ale i zvláštním školám v Sagres, ve kterých probíhal sběr námořnických znalostí, tvořily se nové mapy a spousta dalších úžasných věcí. Všechny ty znalosti daly Portugalským námořníkům velkou výhodu před konkurencí, co se průzkumu týče. Jindřich mořeplavce vysílal hledat dvě věci: Cestu do Indického Oceánu, aby se dostali k výhodnému obchodu s kořením a také nalézt království kněze Jana, bájného křesťanského krále, který měl přebývat někde v Africe. Jindřich chtěl získat Janovu pomoc na křížové výpravě. Da Gama byl první z Jindřichových chráněnců, který obeplul Afriku a dosáhl Indického Oceánu. V roce 1498 přistál v Kalikutu, hlavním obchodním přístavu na Indickém západním pobřeží. Obchodníci se jej ptali, co hledá. Odpověděl třemi slovy: "Zlato a křesťany." Což v podstatě shrnuje veškerou Portugalskou motivaci pro nové objevy. Jakmile tedy Portugalci dosáhli Indického Oceánu, nevytvořili tam obrovské kolonie, protože již v oblasti byly silné říše. Prý jen tak čekali uprostřed Indického Oceánu a šoupali nohama. Ve skutečnosti ale obsadili mnoho přímořských měst čímž vytvořili něco, co historici nazývají "obchodní říše". Pomohly jim v tom jejich skvěle vyzbrojené lodě, které obsadily města výstřely z kanónů do městských zdí tak jako v IRL Angry Birds. Protože ale neměli Portugalci dost lidí či lodí, aby řídili obchod v Indickém Oceánu, uchýlili se k vydírání. Portugalští kupci zajímali ostatní lodě a donutili je kupovat povolení k obchodu. Bez těchto povolení nesměli kupci obchodovat v žádném z Portugalci ovládaných měst. Pro kupce, kteří takto brázdili vody Indického Oceánu mnoho let relativně svobodně, byli Portugalci jen další piráti snižující výnosy z obchodu aniž by přispívali k efektivitě nebo množství. Prodej povolenek tedy nějakou dobu jakž takž fungoval, ale Portugalci nikdy plně nepřevzali kontrolu nad obchodem v Indickém Oceánu. Byli ale dostatečně úspěšní, aby se jejich sousedé, Španělsko, začalo také zajímat o vlastní cestu do Indie. Což nás přivádí ke Kolumbovi, ale nejdříve se vyvraťme pár mýtů: Kolumbus a jeho posádka věděli, že je Země kulatá. Jen se spletli v její velikosti. Kolumbus využíval Ptolemaiovských zobrazení a obrazu světa založeného na Muslimské nauce nadhodnotil tak trochu velikost Asie a podhodnotil velikost oceánů. Za druhé: Kolumbus nikdy nepředpokládal, že se dostane do Číny. Lidi, které potkal, nazval Indiány, protože myslel, že dorazil na východ od Indie, do oblasti, kterou dnes nazýváme Indonésií. A za třetí: Kolumbus nebyl klikař. Brázdil naprosto neznámé vody hlavně technikou "posledního zúčtování", ve které určujete pozici na základě tří informací: směru, kterým plujete, rychlosti a času, který určíte přesýpacími hodinami. Jen s touto technologií, není tak snadné trefit kontinent. Pojďte sem, vy co říkáte, že netrefil kontinent, ale jen nějaké ostrovy... no pojďte.... BUM! Už je čas na otevřený dopis? (zvuk harfy) Otevřený dopis Demarkační linii. Ale nejprve mrkněme, co je dnes ve skryté přihrádce. Ooo... je to glóbus. Díky Stane. Ten jsem potřeboval. Drahá Demarkační linie. Tolik nás toho můžeš naučit o tom, jak svět fungoval a o tom, jak funguje dnes. V roce 1494 Papež Alexandr VI urovnal spor mezi Portugalskem a Španělskem rozdělením světa na dvě části: Španělskou část a Portugalskou část. Celá tahle věc, alespoň podle papeže Alexandra VI, mohla být rozdělena mezi Španělsko a Portugalsko. Alespoň pokud šlo o takzvané "nezabrané území." No jo, ale nezabrané kým? Indiáni by určitě řekli něco jako: "Tak tahle země je nezabraná? V tom případě bychom si jí teda nechali, pokud by Vám to nevadilo." Každopádně, Demarkační linie, mám pro tebe skvělou zprávu. To, co udělal Papež Alexandr VI, fungovalo. Od té doby nemáme žádné problémy. Tak se měj, John Green. Takže Kolumbova první výprava, zvládl čtyři, ale poslední tři byly pěkná pohroma, byla prťavá a nejprve narazil na malý ostrov v Karibiku, který nazval "San Salvador", při hledání, tak jako Portugalci, zlata a křesťanů. Dokázal přesvědčit Ferdinanda a Isabelu Španělské, aby jeho expedici zaplatili a slíbil jim bohatství a konvertování místních, doufaje, že se přidají na další křížovou výpravu. Přetrvává mýtus, že Kolumbus podvedl Ferdinanda i Isabelu, aby zaplatili jeho cestu, i když se ve skutečnosti dvojice expertů, které najali, aby Kolumbovy plány zhodnotili, shodla na tom, že byl blázen. Jeden ohodnotil plán jako nesplnitelný pro kohokoli vzdělaného. Přesto Ferdinand s Isabelou poskytli kapitál, částečně proto, že byli plni křižácké horlivosti po vyhnání muslimů ze Španělska a částečně proto, že byli zoufalí aby se dostali k bohatství z prodeje koření. Kolumbus ale nenašel bohatství. Nevrátil se s kořením ani zlatem. Potkal pár křesťanů, ale to si povíme v jiném díle, z hlediska splnění cílů byl ale Kolumbus mnohem méně úspěšný, než Zheng He nebo Vasco da Gama. Ale jen dvě generace po Kolumbovi se Španělsko stalo nechutně bohaté a na čas bylo njevětší mocností Evropy. Kolumbovy výpravy měly také velký, hlavně negativní dopad na lidi, které Španělé potkali v Americe. A konečně tak, poté, co se Kolumbus vrátil ze San Salvadoru, můžeme mluvit poprvé vskutku o světových dějinách.... S výjimkou Austrálie. Kdo byl tedy největší mořeplavec 15. století? Jako vždy záleží na definici velikosti. Pokud si ceníte administrativních schopností nad bláznivými dobrodružstvími, pak je Zheng He jasný vítěz. Ale důvod, proč si připomínáme Kolumba před ním nebo Vasco da Gamou, je ten, že Kolumbovy cesty měly přetrvávající světový dopad, i když nebyl právě pozitivní. A to mě nutí se zamyslet, kým chcete být? Schopným adminstrátorem a skvělým mořeplavcem jako Zheng He, odvážným kapitánem jako da Gama, nebo nositelem zapeklitého, ale slavného dědictví, kterým byl Kolumbus?