Renesance, kolonialismus a obchod s otroky
Přihlásit se
Renesance, kolonialismus a obchod s otroky (1/5) · 10:58

Renesance: Jak to tehdy bylo? Evropské učení 15. a 16. století změnilo svět. Šlo o kulturní revoluci nebo spíš evoluci? Několik staletí trvající proces je pro nás ve zpětném pohledu asi působivější než pro lidi, kteří v něm žili. Dozvíte se o příčinách renesance, kdo z ní profitoval a také odkud se berou Želvy Ninja.

Navazuje na Dobývání a obchod.
Ahoj, jsem John Green, tohle je Rychlokurz světových dějin a dnes budeme mluvit o něčem, co by mělo být trochu kontroverzní: o renesanci. Nejspíš už o renesanci více díky práci vyhlášených Želv ninja, Leonardovi, Michelangelovi, Donatellovi a Raphaelovi. To ale není celý příběh. Pane Greene! Pane Greene! A co Tříska? Myslím, že to byl architekt. Mé já z minulosti, ty jsi ale idiot. Tříska byl nejen architekt, ale také malíř a sochař. Byla to renesanční krysa. (znělka) Povídá se, že renesance byla znovuzrozením evropské kultury po temném středověku a vedlo k moderní době zesvětštění, racionalismu a individualismu. Tohle všechno je na seznamu věcí, které tady máme rádi. Pane Greene, zapomínáte na Cool Ranch Doritos (značka tortilla čipsů). Jo, no tak dobře. Co je tak kontroverzní? No, celá idea evropské renesance předpokládá, že Evropa byla jako ostrov sama pro sebe který byl krátce osvícen během vzestupu Řeků a později sešla z cesty a pak znovuobjevila svou původní slávu. Navíc, hodlám tvrdit, že renesance se dokonce nutně nemusela stát. Teď ale předpokládejme, že k ní došlo. V podstatě byla renesance rozkvětem umění, hlavně výtvarného umění, ale v menším rozsahu také literatury a myšlenek v Evropě, které se kryly se znovuobjevením římské a řecké kultury. Nejlépe je se na věc dívat přes výtvarné umění. Renesanční umění zaměřuje pozornost na člověka, poněkud idealizovaného, jako u římského a zvláště řeckého umění. Tato klasičnost je také zřejmá v renesanční architektuře s prvky různých řeckých sloupů a trojúhelníkových štítů a římských oblouků a kupolí. Pokud se díváte na renesanční budovu, mohli byste sami sebe přesvědčit o tom, že se díváte na opravdickou antickou stavbu, pokud trochu přimhouříte oči a ignorujete fakt, že z řeckých staveb jsou dnes, no, ruiny. Navíc k tomu znovuobjevování, což je kopírování řeckořímského umění, renesance znovuobjevovala také řecké a římské spisy a jejich myšlenky. To vzdělancům umožnilo rozšířit si obzory. No, zas tak moc rozšířit ne, protože ty texty byly přes 1000 let staré, ale víte, jak to myslím. Učenci, kteří zkoumali, překládali a vykládali tyto spisy se nazývali humanisty, což může být trochu matoucí, protože by to znamenalo, že je zajímali lidi více než, řekněme, náboženství. K tomu se přidává častý, ale naprosto nesprávný předpoklad, že renesanční spisovatelé a umělci a učenci v skrytu duše nebyli nábožensky založení. Tohle je oblíbená oblast spekulací na internetu a v románech Dana Browna, ale pravdou je, že renesanční umělci byli věřící. Jako důkaz mi dovolte vám připomenout, že malovali Madonnu znovu a znovu a znovu a znovu a znovu a Stane! Prostě celý humanismus znamená, že tito učenci studovali to, čemu říkáme humanitní vědy: literaturu, filozofii, dějiny. Dnes jsou samozřejmě tyto oblasti věd známí jako tzv. temná umění. Co? Svobodná umění? Stane, ty vždycky děláš dějiny akorát nudnější! Chci být profesorem temných umění! Temná umění, to je nebezpečná oblast. Jo, to je pravda, tak zůstaneme u tohohle. Dobře, takže snažíme se tu příliš se nesoustředit na roky, ale jestli vás mám přesvědčit o tom, že renesance ve skutečnosti nebyla, měl bych vám nejspíš říct, kdy se tedy nestala. Tradičně je renesance spojována s 15. a 16. století, přibližně. K renesanci docházelo po celé Evropě, ale zaměříme se hlavně na Itálii, protože chci a protože ta videokamera je moje. Navíc, v Itálii se celá renesance zrodila. Co bylo na Itálii, že se pustila do "znovuzrození"? Bylo to jejich víno? Olivy? Těstoviny? Instalatéři? Relativní shovívavost co se týče morální únavy jejich vůdců? No, pomůže nám myšlenková bublina: Itálie měla v renesanci přednost z jednoho určitého důvodu: peníze. Společnost musí být velmi bohatá, aby mohla podporovat umělce a projektovat budovy a živit vzdělance, kteří překládají a vykládají tisíc let staré dokumenty. Italské městské státy byly tak bohaté ze dvou důvodů: Zaprvé, mnoho z městských států byly malé průmyslové mocnosti, každá zaměřená na jeden určitý průmyslový výrobek, např. ve Florencii vyráběli plátno, v Miláně zbraně. Za druhé, města Benátky nebo Janov byla nechutně bohatá díky obchodu. Z Janova pocházela řada prvotřídních námořníků, jako např. Kryštof Kolumbus. Benátky se staly nejbohatějším městským státem ze všech. Jak si pamatujete z křížových výprav, Benátčané byli skvělí námořníci, stavitelé lodí a obchodníci a jak si pamatujete z našich rozmluv o obchodu v Indickém oceánu, také přišli na způsoby, jak obchodovat s islámskými zeměmi včetně největší ekonomické velmoci v té oblasti: s Osmanskou říší. Kdyby neobchodovali s islámským světem, hlavně s pepřem, nemohli by si Benátčané dovolit všechny ty malíře ani by neměli peníze na zaplacení těch neuvěřitelně přepychových šatů, které si oblékali na pózování pro jejich přepychové portréty. Šaty, malby, malíři, dost jídla na to, aby se jim udělala druhá brada, tohle všechno se platilo penězi z obchodu s Osmany. Vím, že mluvím hodně o obchodu, ale to je proto, že je tak neuvěřitelně úžasný a dokázal propojit celý svět. Přestože obchod může vést ke konfliktům, byl odpovědný za více mírumilovných kontaktů než těch násilných, protože, víte, smrt je pro byznys špatná. Toto byl určitě případ východního Středomoří, kde období obchodní diplomacie byla delší a častější než období válečná, přestože všechno, o čem se vždy mluví, je válka, protože je velmi dramatická, a protoje nejoblíbenější videohrou mého bratra Hanka Assassin's Creed (Vrahova víra) a ne Nějací Benátčané vyjednávají obchodní dohodu. Díky, bublino. Tady je jiný příklad neevropské podpory renesance. Benátčané do Osmanské říše vyváželi látky. Ty se tkaly v jiných městech, jako Florencie a důvod, proč byly florentské látky tak hodnotné, byl ten, že jejich barvy zůstávaly syté. To proto, že je barvily látkou zvanou ledek a její naleziště bylo v Anatolii v Osmanské říši. Aby vyrobili látky, po kterých Osmané toužili, potřebovali Italové osmanský ledek minimálně od roku 1460. Když Giovanni de Castro, kmotřenec papeže Pia II., objevil ledek v Tolfě v Itálii, napsal svému kmotrovi, papeži: "Dnes ti přivez vítězství nad Turky. Každý rok z křesťanů vyždímají víc než 300 000 dukátů za ledek, kterým barvíme přízi na různé barvy. Ale našel jsem sedm hor tak bohatých na tuto látku, že by mohly zásobit sedm světů. Pokud dáš příkazy, aby se najali dělníci, postavily pece a tavila ruda, poskytneš tak ledek celé Evropě a Turci přijdou o všechny zisky. Ty naopak připadnou tobě." A papež na to něco jako: "Jasná páka." Co bylo důležitější, zajistil výsadní právo na těžbu ledku jedné určité florentské rodině, Medičejským. Těm, co jsou na všech malbách. Podstatné je, italské doly na ledek nepřinesly vítězství nad Turky ani jim nezpůsobily ztrátu všech zisků, pouhé dolování a vrtání nikdy nezabrání potřebě obchodovat. Poslední způsob, jak islámský svět pomohl vytvořit evropskou renesanci, pokud se tedy stala. Muslimský svět byl zdrojem mnoha spisů, které renesanční učenci studovali. Za staletí si muslimští učenci vyložili spisy antického Řecka, hlavně Ptolemaia a Aristotela, kteří se navzdory tomu, že byli ve všem úplně vedle, stali odrazovým můstkem pro myšlení jak křesťanského, tak muslimského světa. Pád Konstantinopole v roce 1453 pomohl šířit řecké myšlenky ještě dál, protože byzantští učenci prchali do Itálie a knihy brali s sebou, takže Osmanům máme také za co děkovat. I potom co se stal muslimským hlavním městem, Istanbul byl stále jedničkou pro knihomoly, kteří hledali starořecké texty. Navíc, pokud rozšíříme naši definici renesanční myšlenky, aby zahrnovala vědecký pohled, je tu jednoznačný důkaz, že muslimští vzdělanci ovlivnili Koperníka, prokazatelně největší renesanční myslitel. Je čas na otevřený dopis? Otevřený dopis Koperníkovi. Nejdřív se ale podívejme, co máme dnes v přihrádce. Heliocentrickou sluneční soustavu? Super. Země uprostřed, Slunce uprostřed, Země uprostřed, Slunce uprostřed. Ptolemaios, Koperník, Ptolemaios, Koperník. Dobře, otevřený dopis Koperníkovi. Drahý Koperníku, Proč kvůli tobě všichni ostatní vypadali jako blbci? Ty jsi byl právník i doktor? To není fér. Mluvil jsi čtyřmi jazyky a přišel jsi na to, že země není středem vesmíru? No tak. Ale aspoň jsi to neobjevil úplně sám. Není jak se ujistit, že jsi měl přístup k muslimskému stipendiu k tomu tématu. Ale jeden z tvých diagramů je tak podobný důkazu nalezenému v islámském matematickém pojednání, že je téměř nemožné, že jsi k němu přístup neměl. Dokonce písmena v tom diagramu jsou téměř stejná. Tak, aspoň můžu říct své matce tohle, když se ptá, proč nejsem doktor a právník a ten chlap, který vynalezl heliocentrickou sluneční soustavu. S pozdravem John Green. Tak, strávil jsem teď několik minut vysvětlováním, proč renesance začala v Itálii a ne - - nevím, třeba v Indii nebo v Rusku nebo kdekoli, teď vám chci říct, že renesance vlastně vůbec nebyla. Začněme s problematikou času. Renesance není jako bitva u Hastingsu nebo Francouzská revoluce, kde si lidé byli vědomi toho, že žijí uprostřed dějin. Jako když mi bylo 11 a vy jste ještě nebyli na světě, můj táta donutil mého bratra a mě vypnout Cosby Show a sledovat lidi, jak přelézají berlínskou zeď, abychom viděli historii. Ale nikdo neprobudil svoje děti v tonskánské vesnici v roce 1512 s tím, že: "Mario, Luigi, pojďte ven, je tady renesance. Pospěšte si, žijeme v úžasné nové éře, ve které se mění vztah člověka k vědění. Nějak cítím nový záchvěv individualismu založený na mé schopnosti přemýšlet." Ne. Většina lidí v Evropě si nebyla vůbec renesance vědoma, protože umění a učení ovlivnilo pouhý zlomek evropské populace. Průměrná délka života v mnoha oblastech Evropy se ve skutečnosti během renesance snižovala. Renesanční umění a vědy nepronikly k většině lidí tak jako dnešní technologie. A renesanci zažívali pouze nejbohatší z bohatých a ti, jako třeba malíři, kteří jim sloužili. Tedy, byly tu nějaké příležitosti, jako například rámování obrazů nebo vazba knih, ale velká většina Evropanů stále žila na statcích, ať už rolníků nebo sedláků. Znovuobjevení Aristotela nijak nezměnilo jejich životy, které se řídily vycházením a zapadáním slunce, a katolickou církví. Ve skutečnosti kolem 95 % Evropanů se nikdy nesetkalo s renesanční hojností, uměním nebo myšlením. Důležitost jsme renesanci přisoudili ne proto, že byla pro 15. století podstatná. Myslím tím, tou dobou Evropa nebyla průkopnicí v ničem jiném než drobném obchodu přes Atlantik. Jako důležitou ji vnímáme až dnes. Díky ní máme Želvy ninja. Zajímá nás Aristoteles, individualismus a Mona Lisa a představa, že Michelangelo namaloval anatomii odpovídající mozek na strop Sixtinské kaple, protože nám tyto věci dohromady dávají smysl. Evropa byla osvícená a pak nebyla osvícená a potom byla znovuosvícená a od té doby byla centrem umění, obchodu a historie. Vidíte, že cyklus života a smrti a znovuzrození, mnoho z historických soustav úplně neodpovídá skutečnosti. Je pravda, že mnoho nápadů zavedených v Evropě během 15. a 16. století se staly velmi důležitými, ale když mluvíme o renesanci, mluvíme o stovkách let. Přestože spolu sdíleli dóm želvích ninjů narození Donatella a Raphaela dělilo 97 let. Renesanční humanista Petrarca se narodil roku 1304, 229 let před humanistou Montaigne. To je téměř tak dlouho, jako existují Spojené státy. Takže byla renesance "věc"? Ani ne. Bylo to velké množství vzájemně souvisejících věcí, které se objevovaly během století. Zatracená pravda, nikdy není jednoduchá. Díky za sledování. Uvidíme se příští týden.
video