Renesance, kolonialismus a obchod s otroky
Renesance, kolonialismus a obchod s otroky (5/5) · 10:03

Úžasný život a podivná smrt kapitána Cooka Probereme život a smrt objevitele Jamese Cooka. Zmapoval velkou část Tichého oceánu, vznesl nárok na Austrálii a Nový zéland a zemřel podivnou smrtí na Sandwichových ostrovech (dnes Havaj). Jak a proč zemřel je stále předmětem historických debat. Různí lidé vám dají velice odlišná vysvětlení.

Navazuje na Dobývání a obchod.
Ahoj, mé jméno je John Green a toto je rychlokurz světových dějin. Dnes budeme mluvit o životě a ohromující smrti kapitána Jamese Hooka, kterého sežral krokodýl ... cože? James Cook? Žádní krokodýli nebudou? Pitomé dějiny, vždycky mě tak zklamou. Kapitán Cook je ale také dost zajímavý a jeho smrt je dobrým úvodem do jednoho z největších historických sporů současnosti. Bože, miluji historické spory. (úvodní hudba) Kapitán Cook se narodil v roce 1728. Byl námořníkem a nakonec britský námořním důstojníkem bojujícím v sedmileté válce, kterou si bezpochyby pamatujete z minula. Proslavily jej ale jeho 3 plavby za průzkumy a vědeckými objevy, které podnikl v Tichém oceánu. První se konala v letech 1768 až 1771. Druhá mezi lety 1772 a 1775 a třetí 1776 až 1780. Ačkoli na té poslední Cookova cesta v roce 1779 skončila, protože zahynul. Jak můžete vidět na mapě, Cookovi Tichý oceán v podstatě patřil. Zmapoval pobřeží Austrálie a připravil tak půdu pro britskou kolonizaci, a také pro téméř úplné vyhlazení původních obyvatel Austrálie a jejich kultury. Stejně jako Kolumbovské výměny i Cookovy expedice do Austrálie přetvořily biologii krajiny. Přivezl ovce, jenž prorazily cestu ohromnému australskému obchodu s vlnou. V Austrálii byla založena trestanecká kolonie, jenže Austrálie zažila jako kolonie ohromný úspěch. Během 80 let narostl počet Anglo-Australanů z 1000 na 1,2 milionu. Stejně důležité je, že Cook prozkoumal a zmapoval Nový Zéland, opět tak připravil půdu pro kolonizaci a pro rychlokurz světových dějin, aby se oznámilo: "Dokázali jsme to. Konečně jsme mluvili o Austrálii a Novém Zélandu. Jsme opravdová třída světových dějin. Hurá!" Teď všichni Australané musí držet zobák o tom, jak vás nikdy nezmiňujeme. Cook svými expedicemi také zjistil, že neexistuje nic takového jako bájný kontinent Terra Australis, který se zde měl nacházet, a pomohl vyvrátit myšlenku o Severozápadní cestě, jíž byli po celá staletí Evropané posedlí. Jako první Evropan popsal Havajské ostrovy a byl také první, kdo ochránil svou posádku před kurdějemi. Cook a jeho následovníci byli součastí střední vlny evropské kolonizace, která následovala po osídlení Ameriky Evropany, avšak předtím zaměřili svůj zrak na Afriku. Ještě jednu věc je třeba zmínit ke kontextu těchto expedic či spíše k jejich dopadu. Kromě ohromných teritoriálních zisků a rostoucího bohatství přispěly průzkumy Pacifiku k romantickému okouzlení Evropy vědou. V 18. a 19. století začali být Evropané pobláznění do mapování, zobrazení a roztříděním světa, což asi není podobné romantické večeři při svíčkách. Ale když pomyslíte na návštěvu zemí nikdy předtím nespatřených a návrat s prapodivnými formami života uvažte, jak my vnímáme vesmír. Když pak Evropané kolonizovali obyvatelstvo, vykreslili se jako civilizující síla přinášející vědu i náboženství. Už je čas na otevřený dopis? (hra na harfu) Otevřený dopis Břemeni bílého muže. Nejdřív se ale podívejme, co je v tajné přihrádce. Je to knír, takže můžu vypadat jako Kipling! Milé Břímě bílého muže ... budu pokračovat a sundám si to, Stane, myslím, že si Tumblr nadělal už dost gifů. Břímě bílého muže, jsi báseň a více než století poté, co tě Kipling napsal, se odborníci stále neshodnou, jestli si dělal srandu. Dokazuje to, jak ujetý a šílený imperialismus opravdu byl. Evropané zřejmě upřímně věřili, že je jejich neblahou povinností získávat ohromné bohatství ze zbytku světa. Teď vážně, dělal sis srandu, když jsi nazval původní obyvatele "napůl děcko a napůl ďas"? Protože v retrospektivě to popisuje spíše tebe. Se srdečnými pozdravy, John Green. Život kapitána Cooka jsme probrali, přejdeme k jeho nejkontroverznějšímu činu: jeho smrti. Pojďme se podívat na myšlenkovou bublinu. Cook přistál na Havaji v zálivu Kealakekua začátkem roku 1779 a prozkoumal ostrovy. Na břehu ho přivítal významný člověk, buď náčelník nebo bůh. Pak začátkem února odjel, ale loď se dostala do potíží a musela se kvůli opravám do zálivu vrátit. Během této druhé návštevy měl s domorodci, dříve dosti pohostinnými, potíže. Došlo ke rvačce, při které kapitána Cooka zabil nejméně jeden havajský domorodec. Víme to z deníkům vedených různými členy posádky, jenže z detailů a výkladu o jeho smrti vyvstává historický spor. Proč byl, stručně řečeno, Cook zabit? Tradiční názor je, že Cook byl zabit z jakéhosi náboženského důvodu, ačkoli ten není stále jasný. Jedna z nejdetailnějších verzí tohoto příběhu pochází od antropologa Marshalla Sahlinse z jeho knihy Ostrovy historie. V Havajském náboženství Ku, bůh války a lidské oběti vládne osm nebo devět měsíců v roce. Ostatní měsíce jsou vyhrazeny bohu úrody Lono. Slavnost na počest boha Lona se nazývá Makahiki. Během této slavnosti je havajský král, který je spojen s bohem Ku, rituálně poražen. Při Makahiki, vyobrazení boha Lona cestuje po ostrově, je uctíván a vybírá daně. Ke konci Makahiki je Lono rituálně poražen a vrací se na svou rodnou Tahiti. Panují domněnky, že Cookův příjezd uprostřed Makahiki zapříčinil, že jej Havajané vnímali jako Lona, takže se Cook zůčastnil rituálů a obětování provedených jako součást Makahiki a podle Sahlinova názoru byl Cook rituálně zavražděn, aby se tak označil konec Makahiki. Aby se Ku mohl vrátil, slavnost skončila a byl nastolen normální politický řád, musí být Lono poražen a podle všeho zabit. Podle Sahlinse Cookova smrt perfektně zapadá do rituální struktury havajské kultury. Díky myšlenková bublino. Významným problémem tohoto výkladu, který, uznávám, zní dost hustě, je, že nemáme moc důkazů, že by Havajané takto na Cooka pohlíželi. Našli jsem zajímavý protichůdný názor od Gananatha Obeyesekera, a musím připomenout, že nesprávná výslovnost je mojí specialitou. Promiň Gananathe. Každopádně kritizoval Sahlinsovu interpretaci Cookovy smrti, protože vypadala spíše jako Evropská báje než havajský rituál. Zaprvné, Obeyesekere argumentuje, že samotný Cook by nebyl snadno zaměnitelný za Lona. Ve skutečnosti, kdybyste byli považováni za boha, tak pravděpodobně za Kua, boha války, se všemi těmi kanóny a mušketami. Také k tomu přispívá fakt, že jméno Cook zní spíše jako Ku než Lono. Rovněž tvrzení, že by domorodí Havajané spatřili Evropana a považovali jej za boha, vytváří všechny možné problematické závěry, mezi něž patří, že domorodí Havajané nejsou příliš chytří. Vlastně víme, že jsou velice chytří, poněvadž narozdíl od nás žijí na Havaji. Poslední, ale určitě ne nejmenší závěr je, že je Lono spojován s úrodou zatímco Havajané by byli bývali spojili Evropany s přesným opakem úrodnosti, protože přivezli na Havaj kapavku. Dalším problémem při spojování Cooka s Lonem je, že v havajském náboženství není žádný z bohů rituálně zavražděn. Na část jejich mytologie může být nahlíženo jako na svolení k rituální vraždě krále, ale nikoli boha. Kromě toho má rituální zabití daleko ke skutečné vraždě. Pravda je pravděpodobně mnohem méně působivá. Cook byl nejspíše zabit ve rvačce v níž bylo usmrceno také dost Havajanů. Před svou smrtí se Cook pokoušel vzít jako rukojmí havajského krále v reakci na brakování svých lodí Havajskými domorodci. Cook takto běžně postupoval. Stejně to udělal na Tahiti i na jiných Polynéských ostrovech poté, co ostrované sebrali evropské zboží. Což se mimochodem stalo všude v Pacifiku, kde Cook zavítal, takže možná měl pochopit, že je vám dovoleno odnést si zboží z lodi výměnou za právo se na ostrově potloukat. Skvělý námořník, příšerný antropolog. Ačkoli, abych byl férový, antropologie ještě nebyla vymyšlena. Navíc předtím než byl Cook zabit došlo ke vzrůstajícímu napětí mezi Havajany a Evropany, třebaže zpočátku byl jejich vztah docela srdečný, čehož je důkazem kapavka. Proč tedy to napětí? Asi protože Evropané rozebrali Havajanům obřadní prostory, některé zdroje je nazývají chrámem, a použili je jako palivové dříví. Cook se za to pokoušel zaplatit, avšak jeho chatrná nabídka dvou seker, a to si nevymýšlím, byla odmítnuta. Omlouvám se, že jsme vám zničili chrám, ale dám vám dvě sekerky, do každé ruky jednu. Co byste asi tak dělali se třetí sekerkou?! Bohužel, nejstarší havajský záznam nabízející toto vysvětlení jako příču Cookovy smrti přichází mnohem později po jiných záznamech, ale alespoň jde o havajské vysvětlení. Samozřejmě je také možné, že Havajané byli jen naštvaní, protože se Cook pokusil unést jejich krále. Většina zpráv z té doby vykresluje chaotický výjev, kde samotný Cook vystřelil nejméně dvě rány a pravděpodobně zabil alespoň jednoho ostrovana. Jedna věc se zdá být docela jasná, ač je popsána Evropskými kronikáři, a to že Cookova smrt nevypadala promyšleně a určitě se nepodobala obřadu. Přesto představa, že Havajané považovali Cooka za boha skončila v pěkné řádce popisů jeho smrti. Proč? Jedním vysvětlením je, že odpovídá příběhům jiných objevitelů. Asi jste slyšeli, že Tainosové si mysleli, že Columbus je bůh, a že Aztékové údajně pokládali Corteze také za boha. To staví kapitána Cooka do zástupu Evropanů považovaných za bohy lidmi, které Evropané měli za divochy. Učinění z Cooka boha také vytváří ostrý kontrast mezi osvíceným západem a primitivní Polynésií, protože kapitán Cook v historických knihách často vystupuje jako vzor osvíceného člověka. Jistě, nikdy nedosáhl formálního vzdělání, jenže jeho plavby znamenaly růst vědomostí a vědeckého bádáni a nechat jej zemřít v rukou lidí, kteří jej zjevně chybně považovali za boha, odůvodňuje v osvícenství převahu intelektualismu nad takzvaným primitivním náboženstvím v koloniích. Kdykoli se zdá, že příběh tak dokonale zapadá do takového rámce musíme se sami sebe zeptat: "Kdo příběh vypráví?" Jeden z důvodů, proč toho tak moc víme o kapitánu Cookovi a proč se objevuje v takovém kvantu učebnic dějepisu je, že o něm máme tuny záznamů, ale skoro všechny jsou evropské. Dokonce i havajské záznamy o Cookovi byly silně ovlivněny následným kontaktem s Evropany. Když vylíčíme Cookovu smrt jako součást domorodého obřadu, naznačujeme, že Havajané jen provádějí rituální scénář, který jim odnímá způsob jednání jako lidské bytosti. Činíme je rozpoznatelnými, když je necháváme reagovat tak, jak si myslíme, že by reagovali Evropané - rozzuřeně? Na to nemám odpověď, ale diskuze mezi 2 zmíněnými historickými antropology přináší cosi k zapamatování. V historii jsme velmi často učinili prohlášení o lidech, kteří svůj vlastní příběh nesepsali, ať už jde o Havajany nebo domorodé Američany či pracující třídu a snažíme se si namlouvat, že vnímáme svět tak, jak jej vnímali oni. Ale to nejlepší co opravdu můžeme udělat je nabídnout přibližný nástin. Je možné vylíčit havajskou verzi smrti kapitána Cooka? Anebo je to úloha ve své podstatě blahosklonná a paternalistická? Co je však nejdůležitější... Je naše neschopnost uniknout přesudkům dostatečnou výmluvou za to se o to ani nepokusit? Jako vždy to nejsou řečnické otázky. Díky za zhlédnutí, uvidíme se příští týden.
video