Revoluce a moderní společnost (1/6) · 10:55
Čaj, daně a americká revoluce Dozvíte se o americké revoluci a americké válce za nezávislost. Jak vedly britské daně sedmileté války k povstání? Jak byli Otcové zakladatelé ovlivnění osvícenstvím? A co se stane, když bohatí běloši převezmou vládu od bohatých bělochů a vytvoří společnost z bohatých bělochů pro bohaté bělochy?
Ahoj, jsem John Green. Sledujete Rychlokurz světových dějin. Dnes vás nečeká chronologie průběhu Americké revoluce, nedozvíte se boží detaily o životě Thomase Jeffersona nebo George Washingtona, ale získáte mě bez kalhot. Pane Greene! Věděl jste, že si George Washington možná nechal implantovat zuby otroka do vlastní čelisti? Jo, věděl, mé já z minulosti. A i když je sranda soustředit se na zvučné detaily, dnes se budeme zabývat tím, proč vůbec Americká revoluce proběhla? Jak moc vlastně byla závažná? A navíc, poprvé v této show mám šanci dostat se přes celou epizodu, aniž bych zmasakroval výslovnost jediného slova! Bohužel, příští týden bude díl o Francii a já mluvím francouzsky jako idiot. (hudba) Intelektuální historici datují kořeny Americké revoluce mnohem dříve, ale já začnu od konce Sedmileté války v roce 1763, která byla - jak víte z minulého dílu - zaprvé DRAHÁ a zadruhé VÍTĚZNÁ pro Británii, včetně Britů žijících v Americe, kteří nyní měli více pozemků a tím i více peněz. V roce 1765 britskou vládu napadlo tohle: ,,Hele, protože jsme se zadlužili, abychom pro vás získali nové území, snad vám nebude vadit, pokud schválíme Kolkový zákon a umístíme pěkný kolek na vaše dokumenty, noviny, karty a další; a výměnou za to nám dáte peníze." No, kolonisté z toho nebyli moc nadšení, ani ne proto, že daně byly tak vysoké, ale protože kolonisté neměli přímé zastoupení v parlamentu, který rozhodoval o daních. A navíc byli nevrlí, protože se v koloniích stále zdržovalo mnoho britských vojáků i po konci Sedmileté války. Na což jim britská vláda řekla: ,,Nejste dostatečně vděční!" A kolonisté odvětili: ,,Zmlkněte, nenávidíme vás!" a britská vláda: ,,Dokud žijete pod naší střechou, budete se řídit našimi pravidly!" a tak dále. Britové nakonec ustoupili a prohlásili Kolkový zákon za neplatný. To inspirovalo řadu upomínkových konvic na čaj, a tím začala americká tradice sbírání bezcenných upomínkových předmětů. To však nakonec jen kolonisty povzbudilo. Když se Britové snažili zavést nové daně ve formě Townshendských zákonů, vedlo to k dalším protestům a bojkotům, a především k lepší organizaci kolonistů. Protesty gradovaly. V roce 1770 proběhl Bostonský masakr, asi nejméně krutý masakr všech dob, měl asi pět obětí. V roce 1773 vyhodila skupina kolonistů čaj v hodnotě milionu dolarů bostonského přístavu na protest rozhodnutím britské vlády, která by však ve skutečnosti britský čaj zlevnila. Už je čas na otevřený dopis? (hraje harfa) Au, tak to se moc nepovedlo. Otevřený dopis čaji. Ale nejdříve se podívejme, co je dnes v tajné přihrádce. Je to obrovský čajový sáček. Jaká příchuť? ,,Odrůda hořká krutovláda" Milý čaji, jako každý Američan milující spravedlnost a svobodu, nenávidím tě. Chápu, že jsi populární v Británii, Britská Východoindická společnost pravidelně za tebe bojovala. Fascinuje mě ale, kromě teda toho, že tě pijí místo skvělých amerických nápojů, třeba Mountain Dew, že ačkoliv jsi stereotypně anglický, nepocházíš z Anglie! Pocházíš z Číny, Barmy nebo indie, nejsme si jistí, ale rozhodně nejsi z Anglie! Ani jste neměli čaj před 60. lety 16. století, vy pozéři. Zdraví, John Green. Na Bostonské pití čaje reagovala Británie tvrdě, což vedlo k mobilizaci koloniálních milicí. Pak se objevil Paul Revere a pak skutečná válka, ale o tom všem se dozvíte z televizních seriálů. Já se chci zaměřit na to, jak kolonisté protestovali proti nerovné dani. Přesuňme se do bubliny. Jak už bylo řečeno, britská královská koruna nesmírně těžila z vývozu konzumního zboží do amerických kolonií. Jeden z nejefektivnějších způsobů, jak mohli američtí kolonisté protestovat proti daním bez zastoupení, bylo bojkotem britského zboží. Pro prosazení bojkotů se vytvořily tzv. Výbory korespondentů, které šířily informace o tom, kdo dodržoval nebo nedodržoval bojkoty, a tyto výbory také mohly donutit ty, kteří bojkoty nedodržovali, aby je dodržovali, takže vlastně vytvářeli a prosazovali vlastní politiku, podobně jako to dělá vláda. Marylandský Výbor byl dokonce zásadní pro svolání 1. Kontinentálního kongresu, který se sešel, aby zkoordinoval odezvu na boje, které začaly v roce 1775. V té době kongresy opravdu něco dělaly. Bylo to skvělé. Kontinentální kongres je slavný díky návrhu a schválení Deklarace nezávislosti. Nee, nemyslím tím film Den nezávislosti! Tím myslím Deklaraci nezávislosti. Jo, přesně tu. Není to jejich chyba, naši grafici jsou z Kanady, která se nikdy neosamostatnila.:-) Je zajímavé, že kongres vypustil více než čtvrtinu Jeffersonovy původní deklarace, a on sám poté trval na tom, že to "zkomolili". Myslím ale, že základy americké revoluce byly položeny ještě před Deklarací. Ještě než došlo k prvním výstřelům, většina kolonistů měla vlastní samosprávu, a již se necíitli součástí Velké Británie. Jak je doloženo těmito Výbory korespondentů, které sloužily jako stínové vlády, začaly oslovovat zahraniční vlády, zakládaly sítě špiónů, máčeli royalisty a královské úředníky v dehtu a peří, což bylo mimochodem neuvěřitelně bolestivé a nebezpečné. A dokonce i nabírali lékaře, aby americkým mužům řekli, že popíjení anglického čaje je oslabí a zženští. Díky bublino. I tak ale zůstala pětina kolonistů během války věrna Velké Británii, především ve velkých městech, která Británie obsadila. Také mnoho otroků podporovalo Británii, zejména poté, co Británie slíbila, že osvobodí všechny otroky, kteří za ni budou bojovat. Ačkoli je revoluce obecně oslavována jako krok ke spravedlnosti a rovnosti, lidé, kteří nejvíce potřebovali ochranu vlády, mohli být svobodnější, pokud by Británie vyhrála. Hlavně protože Británie zrušila otroctví dříve než Amerika a dokonce i bez občanské války. Přestože se většina Američanů cítila na Británii nezávislí už před rokem 1776, Britové to tak rozhodně neviděli. Pokračovali v bojích až do roku 1781 nebo 1783, podle toho, zda počítáte jejich kapitulaci, nebo podepsání mírové smlouvy. Nemůžeme říct, že Americká revoluce byla rozhodnuta ještě před začátkem bojů, Každopádně ale Americká revoluce a válka za nezávislost nevypadaly takto, ale spíše nějak takto. Na Americké revoluci bylo skutečně převratné tohle: Kolonisté se zbavili vlády imperiálního monarchy a nahradili jej vládou bez krále. To bylo na svou dobu radikální, ve světě převažovala monarchie jako forma vlády. Pokud se podíváme na odůvodnění Revoluce, zvláště těch obsažených v Deklaraci nezávislosti a pamfletech jako "Zdravý rozum" Thomase Painea, je tu rozhodně revolucionářské nadšení, které je inspirované osvícenstvím. Zejména je to pravda, pokud se zaměříme na ideu svobody, tak jako mnoho autorů pamfletů. Podíváme-li se na faktický výsledek, kromě celé otázky ohledně krále, nebylo to až tak revoluční. Podívejme se například na dvě myšlenky klíčové pro Revoluci: Majetková práva a rovnost. Články Konfederace nedaly vládě žádnou pravomoc vybírat daně, čímž se kontrolovalo, že lidé s majetkem byli schopní si ho ponechat, protože nikdy nemuseli nic platit vládě výměnou za právo vlastnit a užívat věc. Je to velmi odlišné od daňových systémů, které se datují až do Mezopotámie a starověkého Egypta. Nejspíš to není náhoda, že většina autorů a signatářů Deklarace nezávislosti byli muži s majetkem, kteří chtěli, aby to tak i zůstalo. V zásadě běloši s kontrolou nad zemí a její produkcí před Americkou revolucí byli ti stejní muži, kteří ji kontrolovali i po Americké revoluci. Tohle vedlo k druhému a více důležitému dobu, že jako revoluce byla ta v Americe nedostatečná. Pokud jste někdy studovali historii Ameriky, nejspíše znáte nejvýznamnější větu z Deklarace nezávislosti: "Pokládáme za zřejmé tyto pravdy, že všichni muži jsou stvořeni sobě rovni." Omlouvám se, dámy. Také můžete vědět, že v době sepsání těchto slov, velká část americké populace, asi kolem 30 %, byli otroci afrického původu, kteří byli drženi jako majetek a rozhodně s nimi nebylo zacházeno stejně jako s bělochy. Ve skutečnosti muž, který tato slova napsal, měl otroky a bojoval proti vládě slibující svobodu otrokům, kteří ji podporovali. Kromě toho nemohli volit ženy a také běloši, kteří neměli dostatek majetku, což znamenalo, že vláda, ať už tu byla pro lidi, ve skutečnosti tu byla jen pro asi 10-15 % lidí. Ale tady je ta pravá otázka: Byla americká revoluce tím, čemu historik Jonathan Israel říkal revoluce myslí? Změnilo to způsob myšlení na to, co lidé jsou a jak bychom měli být uspořádáni? Řešení těchto otázek bude vyžadovat krátký exkurz do historie idejí. Pojďme studovat osvícenství! Osvícenství bylo primárně oslavou lidské schopnosti rozumět a zlepšit přirozený svět skrze rozum. Osvícentství mělo mnoho předchůdců, včetně evropské renesance a vědecké revoluce. Co to dělalo výjimečně, někteří více radikální navrhovatelé, jako Immanuel Kant, šli až tak daleko k argumentování, že lidský rozum uvedl víru v Boha jako zbytečnou, a v dalším rozsahu tvrdili, že jakákoliv víra v božský zásah nebo božský plán pro lidstvo byla jen pověrou. Vzhledem k tomu, že tohle vzešlo z nesmírně křesťanské Evropy, byl to hodně kontroverzní návrh a ne všichni osvícenští myslitelé by šli až tak daleko. Umírněnější osvícenci bylo více ochotní vyjádřit hierarchické společenské a politické struktury. Například John Locke, hlavní osvícenec, formuloval svou verzi "nezcizitelných práv" jako "život, svoboda a vlastnictví". To je více tradiční než spory například o tom, že majetek by měl být společný. Není žádnou náhodou, že umírněnější osvícenci jako Locke a Adam Smith byli Angličané a praví radikálové byli Francouzi. Zakladatelé Spojených států byli daleko více propojeni s anglickými osvícenci než s francouzskými, kteří ovlivnili francouzskou revoluci, kterou se budeme zabývat příští týden, pokud to dobře půjde. I kdyby vláda, se kterou přišli američtí revolucionáři, nezvrátila výhody nebo nerozbila společenský řád, jak se o to pokusila francouzská revoluce, dělalo by to významné změny. Amerika se ujistila, že tam nikdy nebude oficiální šlechta, s výjimkou hraběte z Choculy, a že budou rozeznávána stejná práva pro dcery a vdovy, když přijde na dědění a vlastnictví majetku. Také to vytvořilo svět, v jehož budoucnosti hraběnky mohou napravit svou pověst v New Yorku. Opravdovou seismickou změnou bylo, že po revoluci se Američané viděli jako rovní sobě navzájem. V kontextu 18. století, bylo to hodně radikální. Obyčejní Američané věřili, že nikdo na zemi a žijící ze dne na den nebyl ve skutečnosti lepší než někdo další. To byla rovnost, kterou žádný jiný národ ještě nikdy neměl. Nakonec myšlenky americké revoluce, ideje o vlastnictví a rovnosti a zastoupení, jsou stále ohromně důležité ve formování politického pojetí ve světě a zejména v Americe. Amerikou myslím Spojené státy. Omlouvám se Kanaďanům a Mexičanům a lidem ze Střední a Jižní Ameriky. Jsme provinční, dobře? Tady ve Spojených státech náš prezidentský kandidát musí znát dvě věci - jak nosit oblek a jak nadhazovat. Americká revoluce nám také připomíná, jako ta francouzská bude příští týden, že revoluční myšlenky a hodnoty nejsou vždy jednoduché k dodržení. Nic nevyzývá něčí víru v rovnost jako to, když se stanete bohatým a mocným. Vskutku, vzácný je revolucionář, který se nestane Orwellovými prasaty, netvrdí, že všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. Ve zkratce, pokud budete zakládat svou novou společnost na filozofii, měli byste zkusit ji založit na myšlenkách, které jsou tak všeobecné a humanistické, jak to je možné, protože lidé užívající tyto myšlenky nikdy nebudou ideální. Děkuji za sledování. Uvidíme se příští týden.
0:00
10:55