Nacionalismus, imperialismus a globalizace
Nacionalismus, imperialismus a globalizace (6/8) · 11:46

Studená válka Povídání o tom, jak si USA a SSSR mezi sebou dělili svět, a o válce, která probíhala všude jinde, jen ne přímo v USA a SSSR. A máme špatnou zprávu pro všechny, kteří vidí svět černobíle: nejednalo se o boj dobra se zlem. Oba státy páchaly v tomto souboji nepěkné věci.

Navazuje na Revoluce a moderní společnost.
Ahoj! Jsem John Green. Tohle je Rychlokurz světové historie a dnes budeme mluvit o studené válce, která trvala ještě během mého života, takže vás budu moci nudit s historkami ze své minulosti, jako to dělá váš dědeček. Když jsem byl dítě, nutili nás cvičit schovávat se pod lavicemi pro případ jaderného útoku, protože jak víte, školní lavice výborně odpuzují záření. Pane Greene! Pane Greene! Pamatujete si, jak na základní škole tu byl ten mimořádný host, který zběhl ze Sovětského svazu a měl šílený ruský akcent a neustále mluvil o tom, jak by Reagan měl plivat do Gorbačovova obličeje místo podepisování dohod s ním. Říkal jsem si: Chlape, uklidni se. Jsi v místnosti plné třeťáků. A čtyři měsíce po tom jsme si na hřišti hráli na Reagana a Gorbačova a plivali si navzájem do obličeje. To byly časy. Někdy zapomínám, že jsi já, mé já z minulosti. Jo, je dobré si s tebou promluvit a mít, pocit, že poslou... Jsi nudný a teď úvodní znělka. Studená válka bylo soupeření mezí SSSR a USA, v celosvětovém měřítku. Snažili jsme se vyhýbat, abychom nazývali konflikty ideologickými nebo civilizačními v tomto pořadu, ale v tomto případě model "střetu civilizací" tomu skutečně odpovídá. Socialismus, alespoň v Marxově podobě, chtěl ovládnout chtěl ovládnout svět a mnozí Sověti se zhlédli v konfliktu s buržoazním kapitalismem samým. A Sověti viděli opětovné americké budovací snahy v Evropě a Japonsku jako snahy USA o rozšíření svých trhů, což mimochodem je přesně to, co dělali. Takže USA se obávali, že SSSR chce zničit demokratické a kapitalistické instituce. A Sověti se obávali, že USA chce využít svých peněz a moci k ovládnutí Evropy a nakonec ke zničení sovětského systému. A obě strany se bály oprávněně. Není to paranoia, pokud se vás skutečně snaží dostat. Viděli jsme samozřejmě spousty geopolitických sporů mezi hlavními světovými mocnostmi v tomto pořadu, ale tentokrát tu byl zvláštní bonus, v podobě toho, že válka mohla vést ke zkáze lidského druhu. To bylo nové pro světové dějiny a je dobré si připomenout, že to nové stále je. Tady je časový úsek, o kterém jsme v pořadu mluvili. A tohle je doba, po kterou jsme natolik technologicky vyspělí, abychom mohli sami sebe vyhladit. To je znepokojivé. Okamžitě po druhé světové válce, Sověti vytvořili sféru vlivu ve východní Evropě, kde ovládli země, ve kterých Rudá armáda vytlačila nacisty, a to je důvod, proč Winston Churchill v roce 1946 řekl že železná opona se spustila napříč Evropou. Zatímco se Studená válka většinou datuje mezi roky 1945 a 1990, mnoho historiků vám řekne, že začala už během 2. světové války. Stalinova nedůvěra vůči USA a Británii se zvětšovala, když odmítly provést invazi do Evropy a otevřít druhou frontu proti nacistům. A někteří dokonce tvrdí, že rozhodnutí shodit první atomové bomby na Japonsko bylo motivováno touhou zastrašit Sověty. Víceméně to zafungovalo, ale pouze dokud to nemotivovalo Sověty, aby si vyvinuli své vlastní atomové bomby. Svoji první bombu úspěšně otestovali v roce 1949. Od začátku měly USA výhodu, protože měly více peněz a moci a mohli zajistit Evropě bezpečí, a to se svojí armádou a jedinečným jaderným arzenálem, zatímco se Evropa znovu budovala. SSSR se sám musel znovu budovat a taktéž měli značnou nevýhodu v tom, že je řídila známá "řiťo-hlava" Josif Stalin. Připomenu vám, že se nejedná o nadávku, pokud má na hlavě říť místo klobouku. Hádám, že je čas na otevřený dopis. Otevřený dopis Josifu Stalinovi. Ale nejprve se podívejme na dnešní tajnou přihrádku. Je to inteligentní plastelína, právě tato věc vyhrála Studenou válku. Tohle je přesně ten druh zbytečného spotřebního zboží, který by nikdy nebyl vyroben ve Sovětském svazem. Měli jsme totiž o mnoho víc výdajů za spotřebitelské věci jako právě inteligentní plastelína, že jsme vyhráli Studenou válku. Týme do toho! Drahý Josife Staline, skutečně jsi stál za nic. Na pohřbu tvé první manželky byl velký okamžik, když jsi řekl: "Nemyslím si, že budu schopný někdy opět milovat." A potom později jsi nechal celou rodinu tvé manželky zabít. Nechme stranou fakt, že jsi zodpovědný za smrt desítek miliónů lidí, tě nemám rád, kvůli tomu, jak ses choval ke svému synovi Jakovi. Byl jsi na něj skutečně zlý a potom se sám sebe pokusil zastřelit a neumřel a řekl jsi: "Neumí ani střílet rovně". Později, když byl zajat během druhé světové, tak si měl možnost vyměnit vězně za něj, ale odmítl jsi. A potom zemřel v koncentračním táboře. Byl jsi hrozný vůdce, hrozný člověk a hrozný otec. S pozdravem, John Green. Dobře, pojďme k myšlenkové bublině. Evropa byla první bojištěm Studené války, zvláště Německo, které bylo rozděleno do dvou částí a jejich bývalé hlavní město Berlín bylo také rozděleno. Ano, vím, že západní část byla rozdělena do menších okupačních zón, ale zjednodušuji to. V roce 1948, Sověti se pokusili odříznout Západní Berlín uzavřením hlavní cesty, která vedlo do města, ale berlínský vzdušný most jim to zarazil, ale potom v roce 1961 Sověti se pokusili znovu a tentokrát byli mnohem úspěšnější a vybudovali zeď kolem Západního Berlína, i když je nutné dodat, že stála méně jak 30 let. Tím mám na mysli, že kariéra Meat Loafa byla delší než Berlínská zeď. Odpověď USA na Sověty byla politika zvaná zadržování, která spočívala v zastavení rozšiřování komunismu tím, že se postavily Sovětům kdekoliv, kde to vypadalo, že se chtějí rozšířit. V Evropě tohle znamenalo velké výdaje. Nejdříve Marshallův plán vynaložil 13 miliard dolarů na rekonstrukci západní Evropy s dotacemi a úvěry, které Evropani utráceli za americké spotřební zboží a na stavění. Doufalo se, že kapitalistické levné jídlo a dostatek věci, zastaví rozšiřování komunismu. USA se také pokusili o zpomalení rozšiřování komunismu založením NATO a se zásahy CIA ve volbách, kde komunisti měli šanci, jako tomu bylo v Itálii. Ale navzdory skvělým špionážním románům a protřepaným, ale nemíchaným martini, Studená válka se v Evropě nikdy nerozproudila. Asi nejdůležitější fází studené války, na niž si dnes už lidé nevzpomínají, je závod v jaderném zbrojení. Obě strany si vytvořily jaderný arzenál, sověti za pomoci špionů kradoucích americká tajemství. Posléze byl však jaderný arzenál tak velký, že se USA a SSSR domluvily na strategii příhodně nazvané MAD, což znamená "Vzájemně zaručené zničení". Díky. A ano, jaderné zbraně byly a jsou stále schopné zničit celé lidstvo. Ale jen jednou dvakrát jsme byli blízko jaderné válce: během kubánské raketové krize v r. 1962 a pak v r. 1983, když jsme zapomněli upozornit Rusy, že si jen tak hrajeme na válku, takže to vypadalo jako opravdový útok. Chybička se vloudila. Ač jsme vzájemně zaručeným zničením předešli přímému konfliktu, ve studené válce bylo dost horkých válek. V korejské i vietnamské válce bojovali komunisté proti kapitalistům. Ten dominový efekt nám připadá jako hloupá paranoia, ale když Koreu s Čínou ovládli komunisté, postup Vietnamu vypadal jako hrozba Japonsku, kterému USA pomohly k návratu ke kapitalismu. A tak USA vstoupily do jedné z nejdelších válek, zatímco sověti pomáhali severovietnamské armádě ve Vietkongu. Ale pak jsme jim to oplatili podporou antikomunistického mudžahedína po sovětské invazi do Afghánistánu 1979. Samozřejmě, jak dnes už víme, nikdo Afghánistán nedobude, pokud není Mongol. Po 10 příšerných letech sověti konečně opustili Afghánistán. Někteří mudžahedíni se později stali členy Talibánu. Nicméně je těžké říci, že někdo tuto válku vyhrál. Nešlo ale jen o Asii. V Nikaragui USA podporovaly rebely ke svržení levicové vlády. V Salvadoru USA podpořily autoritářské režimy ohrožené levicovou guerrillou. USA podporovaly mnoho hrozných vlád, například guatemalskou, která se dostala k moci díky komandům smrti. Upřímně, veškeré naše snahy stabilizovat vlády v Latinské Americe vedly k vládám velmi nestabilním a ke spoustě násilí. Také jsme tu měli menší konflikty, jako byla suezská krize, během níž byli britští a francouzští výsadkáři vysláni, aby zabránili Egyptu ve znárodnění průplavu. Nebo veškeré americké tajné operace s cílem udržet různé země mimo dosah komunismu. K nim patří i slavný pokus CIA svrhnout demokraticky zvoleného premiéra Íránu Mohameda Mossadeqa poté, co se jeho vláda pokusila znárodnit ropný průmysl. A také pomoc CIA chilskému generálovi Pinochetovi svrhnout demokraticky zvoleného marxistického prezidenta Allendeho v r. 1973. Ale neukazujme ve špatném světle jen Američany, sověti v r. 1956 násilně potlačili lidové povstání v Maďarsku a v r. 1968 v Československu. Možná jste si všimli, že jsme se z Evropy postupně přenesli až do Asie, na Střední východ a do Latinské Ameriky. Do konfliktu se vážně zapojila skoro celá planeta. Rozdělila se při něm na tři "světy". První tvořily USA, západní Evropa a jiné kapitalistické státy s více či méně demokratickou vládou. Do druhého patřil SSSR a jeho satelity, hlavně země Varšavské smlouvy, Čína a Kuba. A třetí svět byly ostatní státy. Ten termín se ale už nepoužívá, házel zbytečně do jednoho pytle rozdílné země. Víc rozebereme specifické ekonomické a vývojové problémy, s nimiž se potýkaly takzvané země třetího světa. Tím největším bylo, že ani USA, ani sověti nechtěli, aby tyto země ve studené válce zachovaly neutralitu. Každý národ si měl vybrat stranu, kapitalistickou, nebo komunistickou, A ač se to dnes zdá jako lehká volba, v 50. a 60. letech to tak snadné nebylo. Tedy na chvíli se zdálo, že by z toho sověti mohli vzejít vítězně, aspoň v třetím světě. Zdálo se, že kapitalismus a hlavně USA ztrácejí lesk. USA podporovaly diktatury měly špatnou pověst ohledně lidských práv, neoslnily v gymnastice žen. Navíc sověti jako první umístili do vesmíru satelit, poslali tam člověka i psa. Navíc marxisté prostě vypadali zajímavěji, a proto nikde nebyla trička s Miltonem Friedmanem, nyní ale k sehnání na DFTBA.com. Fajn, Stane, ale já jsem spíš centrista. Můžu dostat tričko s Keynesem? Jo, tohle je hustý. Ale sovětský socialismus se nakonec neukázal být životaschopnou alternativou průmyslového kapitalismu. Státem řízené ekonomiky si časem nevedou tak dobře jako soukromé společnosti a lidem se líbí ve světě, kde si můžou dovolit víc věcí. Ba co víc, sovětská politika byla prostě špatná: kolektivizace zemědělství zmařila výrobu a způsobila hlad; potlačení disentu a tradiční kultury lidi rozzlobilo. Nikdo nechce snášet ponižování, protože řídí yugo. Ale proč studená válka skončila tak, jak skončila, je jednou s nejzajímavějších otázek 20. století. Oproti přesvědčení některých politiků za tím asi nestálo to, že by Reagan dovedl SSSR k bankrotu. SSSR vynakládal na udržení podpory svých satelitů víc peněz, než musely USA investovat do svých spojenců. A sovětský systém nikdy nemohl držet krok s pokrokem na Západě. Ale asi nejvíc se o konec studené války zasloužil Michail Baryšnikov. Ne? Že to byl Michail Gorbačov? To je nuda. Myslel jsem si, že se sověti ke svobodě protančili. Ne? Byla to glasnosť a perestrojka? Fajn. Vždyť Gorbačova perestrojka a glasnosť otevřely sovětský politický a hospodářský systém zavedením komunálních voleb, méně omezenými občansko-společenskými skupinami, menší cenzurou, větší autonomií sovětským republikám, větším zastoupením státem neřízeného byznysu a větší autonomií pro státní farmy. Glasnosť neboli otevřenost vedla k větší informovanosti o životě na Západě a zmírnění cenzury vedlo k vlně kritiky lidé si totiž uvědomili, že druhý svět byl o moc chudší než ten první. A tak se bývalé komunistické státy jeden po druhém hroutily. Berlínská zeď padla v r. 1989 a východní a západní Německo se sjednotily v r. 1990. V polském Gdaňsku se hnutí přístavních dělníků Solidarita změnilo v masové politické hnutí a získalo 99 ze 100 křesel ve volbách v r. 1989. V Maďarsku se r. 1990 konaly pluralitní volby. Téhož roku masové demonstrace vedly k volbám v Československu. Roku 1993 se tato země rozdělila na Slovensku a ČR, byl to ten nejšťastnější a oboustranně nejvýhodnější rozvod od doby, co Cher opustila Sonyho. Samozřejmě se někdy odklon od komunismu neobešel bez násilí a bolesti. Například v Rumunsku se komunistický diktátor Ceaucescu držel u moci, dokud nebyl na konci r. 1989 odsouzen a popraven. A teprve v roce 1996 převzala nekomunistická vláda moc v této zemi. A v Jugoslávii to taky nebylo tak slavné. A v Rusku. To je trochu putinovské. Ah! Putin! Ale o dvacet let později je těžké uvěřit, že svět byl někdy ovládán dvěma supermocnostmi, které drželo na uzdě vzájemně zaručené zničení. Vážně mi ale připadá zvláštní, že se až do 80. let zdálo, že studená válka potrvá navěky. Jakoby čas plynul kolem nás pomaleji. I když nyní již studená válka není a nehrozí jaderná zkáza, měli bychom vědět, že minulost nám připadá vzdálená, i když je blízká, a budoucnost se zdá jistá, ačkoliv není. Díky za shlédnutí, uvidíme se příští týden.
video