Nacionalismus, imperialismus a globalizace (3/8) · 11:10
Arcivévodové, cynismus a první světová válka Válka, která měla ukončit všechny války, ve skutečnosti nic nevyřešila. Zapojilo se do ní více národů než kdy dříve a také nové technologie - kulomety, letadla, tanky, bojové plyny. V zákopové válce umíraly tisíce vojáků bezdůvodně. Cynismus a ironie se staly běžnou součástí společnosti.
Zdravím, jmenuji se John Green. Toto je Rychlokurs sv2tov0 historie a dnes si povíme o první světové válce (1SV), známá také jako Velká válka. 1SV nebyla nejničivější ze všech válek, ani první celosvětovou válkou a ani poslední válkou. Byla to však válka, která změnila všechny války. 1SV změnila náš náhled na svět, cynismus a ironie se staly normou. A převážně jejich pomocí popisujeme dnešní svět. Prostě tvrdím, že 1SV umožnila vše od Simpsonových po záměrně nehezké kníry. Pane Greene! Máte na mysli mě? Já z minulosti, jsi ostudou naší rodiny. I pro všechny naše další já. Většina lidí chápe 1SV jako tragédii protože se nemusela stát a moc toho nevyřešila, kromě vytvoření sociálních a ekonomických podmínek, které umožnily druhou světovou válku. Když mluvíme o příčinách, zároveň připisujeme vinu. Bezprostředním příčinou byl samozřejmě atentát na rakouského arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu 28. června 1914, který spáchal srbský nacionalista Gavrilo Princip. Jen pro zajímavost, první velká válka ve 20. století začala teroristickým činem. František Ferdinand d'Este nebyl oblíbenec jeho strýce, císaře Františka Josefa I. Tomu říkám knír. Ale i tak atentát vedl k tomu, že Rakousko dalo ultimátum Srbsku. Srbsko přijalo pouze některé rakouské požadavky, a tak Rakousko vyhlásilo Srbsku válku. Pak začalo mobilizovat Rusko, které bylo spojencem Srbska. Německo, které bylo spojencem Rakouska, žádalo Rusko, aby přestalo mobilizovat, což Rusové neučinili, takže Německo samo začalo mobilizovat a vyhlásilo Rusku válku, uzavřelo spojenectví s Osmany, a pak vyhlásilo válku Francii, protože, však víte, Francie. Válečný plán Německa, tzv. Schlieffenův plán požadoval, aby Německo co nejvýhodnějším způsobem napadlo Francii, což je přes Belgii. Spojencem Belgie byla UK, Tedy asi tak jako každý může být přítelem Belgie, a tak vyhlásila válku Německu. Do 4. srpna byly všechny významné mocnosti ve válce. Do konce měsíce se Japonsko, které ctilo své spojenectví s Británií. zapojilo do války s Německem a Rakouskem. Když bylo všechno řečeno a vykonáno, počítaje kolonie a sféry vlivu, světová mapa by vypadala takto. Neuhádnete kdo vyhraje. Vyskytlo tehdy mnoho možností, jak nemobilizovat a nezačínat válku, žádná z nich však nevyla využita. Někdo viní sám systém spojenectví, což je to, co chtěl Woodrow Wilson vyřešit vznikem Společnosti národů. Někteří viní Rusko - první velkou zemi, která mobilizovala. Jiní dávají vinu Německu kvůli nepružnosti Schlieffenova plánu. Zastánci leninismu tvrdí , že se zrodila z imperialismu a byla poháněna kapitalistickou rivalitou. Jsou i tací, kteří tvrdí, že to byla válka mezi německou radikální modernou a britským konzervatismem. Kdybych já měl určit vinu hledal bych ji v systému aliancí a v společenském přesvědčení, že válka je pro národy obecně dobrá. Válka pomohla definovat, kdo jsou oni a kdo jsme my a posílila myšlenku "my". Před 1SV byla válka chápána jako nezbytná a často dokonce jako slavná událost. Poziční válka na západní frontě se nejvíce proslavila zbytečnou brutalitou. Británie a Francie na jedné straně, Německo na druhé a mezi nimi země nikoho. 1SV byla válkou spisovatelů. Na mužích, kteří kopou díru, kde časem zemřou, je mnoho symbolického. Zákopová linie na západní frontě se vedla jen asi 400 mil vzdušnou čarou, ale vzhledem k tomu, že se značně klikatila, zákopy mohly být dlouhé až 25 tisíc mil. Zákopová válka ale nebyla na všech frontách. Především na začátku války proběhlo hodně ofenziv, a to zejména v počátečních německých útocích. Zejména na východní frontě, kde byli Němci úspěšní proti Rusům, kteří měli sice velkou, ale smolařskou armádu. Pokud jste viděli film Lawrence z Arábie, tak víte, že dobrodružství T.E. Lawrence se odehrávala během 1. SV v bojích mezi Brity a Otomanskou říší. Všimněme si důležité věci. V 1SV bojovali bojovníci z celého světa. Zvláště v britské armádě, kde byli vojáci z Indie, Afriky, Austrálie, Nového Zélandu, Kanady, kteří byli nadšení, že se mohou zapojit. Afričané také bojovali pro Francii. A mnoha těmto lidem, poté, co se vrátili po válce domů, tyto zkušenosti pomohly budovat národní hnutí. To je jediná pozitivní věc. Samotná válka byla nesmírně destruktivní. Přes 15 milionů lidí bylo zabito a 20 milionů zraněno. Ve Francii zemřelo ve válce 13.3% mužské populace ve věku mezi 15 a 49 lety. Válka rovněž vedla ke smrti mnoha civilistů, obzvlášť v Osmanské říši, kde více než 2 miliony z 3 milionů mrtvých, byli civilisti. Podobně jako v jiných válkách, byla i v 1SV nejúčinější zbraní nemoc. Hloupá nemoci, vždycky to pokazíš. Úplavice, tyfus a cholera byly na denním pořádku, a jinak drobná zranění měla fatální následky, když se do nich dostala sněť. Čtvrtina zranění na paži byla u německých vojáků fatální. A to ani nemluvím o slavné chřipkové epidemii, která vypukla koncem války a která zabila 3-krát víc lidí než samotná válka. Hlavním důvodem proč byla válka tak smrtící byla kombinace nových technologií a zastaralých taktik. Určitě si vzpomeneme na tanky, letadla a jedovatý plyn, ty všechny měly v 1SV svou premiéru. Ale dvě nejničivější technologie byly americké. Kulomety a ostnatý drát. Když se vojáci snažili pochodovat směrem k nepřátelskému zákopu k nepřátelskému zákopu, kosila je kulometná palba. Jeden německý kulometčík vypovídá o bitvě na Sommě v roce 1916: "Britští důstojníci šli vpředu. Všiml jsem si, že jeden z nich klidně kráčel s holí v ruce. Jakmile jsme začali střílet, bylo třeba jen znovu nabíjet. Padali po stovkách. Člověk ani nemusel mířit, jen do nich střílel." V bitvě na Sommě Britové ztratili 60 tisíc jen během prvního dne. Připomeňme si taky starý kolonialistický verš: "Ať se stane cokoli, narozdíl od nich máme kulomet Maxim." A teď měli všichni kulomety. Často se zde snažím připomínat, že lidé tvoří historii a historie utváří lidi. 1SV toto jen utvrzuje, protože tolik víme o vojácích, kteří v ní bojovali, a to jak psali o válce skutečně změnilo náš pohled na systémové násilí. Většina vojáků na válce neshledávala nic úžasného nebo hrdinského. Například pro Brity byly zákopy především: mokré a páchnoucí. Vlhko tam bylo proto, že britské zákopy byly v nejdeštivější části Flander. Zápach pocházel z rozkládajícího se masa. Skutečně nic úžasného. Na druhou stranu ale vojáci byli zřídka kdy hladoví, měli tam hodně jídla z jejich vlasti, což nám připomíná, že jejich domov nebyl daleko. Nejbližší fronta Britů byla jen 70 mil od Anglie. Mohli číst noviny z Londýna o den později než Londýňané. Zatímco přechod do útoku... Stane, žádné slovní hříčky v tomhle díle! Přechod do útoku, přes neutrální půdu nikoho, na zákop nepřítele je něco, co probouzí naše romantické představy. Život většiny vojáků ale ovládal strach z ostřelování. Tady je úryvek z časopisu publikovaného francouzskými vojáky: "Není nic hroznějšího, než být ostřelován. Je to forma mučení, jehož konec je v nedohlednu. Najednou se voják obává, že bude pohřben zaživa, Zůstává skryt ve svém otvoru, bezmocně čeká, a doufá v zázrak." Přestože vojáci tehdy žili v podmínkách, které si lze těžko představit, trápily je i jiné věci kromě hrozby smrti. Německý důstojník Ernst Junger říká: "Nebylo to extrémní nebezpečí, které tolik ubíjelo ducha mužů, mohla za to únava a hrozné podmínky." Odměna mnoha vojáků, především britských a francouzských, za jejich úsilí byla žalostná. Proč i tak dál bojovali? Povinnost, nacionalismus, loajalita ke spolubojovníkům, a strach, že budou zastřeleni kvůli dezerci. To vše tu hrálo roli, a stejně tak i alkohol. Jak řekl jeden britský lékař: "Kdyby nebylo přídělů rumu, pochybuji, že bychom tu válku vyhráli." Ernst Jung také zmiňoval sklon vojáků utápět své problémy v alkoholu. "I když padne 10 z 12, zbylí dva budou jistojistě v prvním volném večeru odpočívat nad lahví a tiše připíjet na své mrtvé druhy." Už je čas na otevřený dopis? Otevřený dopis alkoholu. Jsem zvědavý, co je v dnešní tajné přihrádce. To je šokující - golfová hůl. A skutečný disco golfový míček vyrobený fanouškem Crash Course. Drahý alkohole, Byl jsi, stejně jako nemoci, klíčovou postavou lidské historie, ačkoliv nejseš člověk. Po staletí si hrál důležitou roli ve válce, když jsi pomáhal vojákům vykonávat svou povinnost, tím že jsi je rozptyloval. Ale je tu jedna věc, alkohole, Podle mých rozsáhlých zkušeností, když potřebuješ být opilý k tomu, abys něco udělal, možná bys to vůbec neměl dělat. Pokud tou věcí ovšem není golf. S pozdravem, John Green. Co si vezmeme z takzvané Velké války? No, nic moc. Pojďme k myšlenkové bublině. Versailleská smlouva, která ukončila 1SV, připsala vinu za válku Německu, což bylo zničující pro jeho ekonomiku a mělo ničivé účinky na jeho politické instituce. Pokud nevzpomínáte s nostalgií na totalitní komunismus, pak musíte souhlasit s tím, že 1SV byla katastrofou i pro Rusko, protože usnadnila vzestup bolševiků. Ruská revoluce měla 2 fáze. První fáze se nazývá březnová revoluce, protože se odehrála v březnu, kdy vzpoury v armádně a občanské nepokoje vedli až ke svržení dynastie Romanovců, která byla v Rusku u moci již od... ...odjakživa. To je správný historický termín. Monarchie byla nahrazena provizorní vládou vedenou Alexandrem Kerenskym, který udělal to hrozné rozhodnutí, že Rusko zůstane ve válce, což vedlo k říjnové revoluci, která se nazývá podle měsíce října, kdy Vladimir Lenin a jeho bolševici převzali moc se slavným slibem, že ruskému lidu dají mír, chléb a půdu. Na což ruský lid odvětil: "Právě jsi jmenoval 3 z našich oblíbených věcí" Prvním velkým úspěchem Lenina bylo podepsání separátního míru s Německem a dostal Rusko z války, což se mu hodilo, protože potřeboval bojovat v občanské válce, která trvala až do roku 1922. To by bývalo pomohlo Německu, kdyby ovšem do války nevstoupily USA na straně spojenců. Takže válka měla nakonec jiný výsledek: vzrostl geopolitický vliv USA. USA se již předtím stávaly hospodářskou velmocí a zabránění ničení a ztrátě pracovní síly spojených s 1SV tomu jen pomohlo. Válka pozvedla USA z role dlužníka do role věřitele. A Wilsonova hlavní role při vyjednávání ve Versailles, i přesto, že nedostal to , co chtěl, poprvé udělala z Ameriky velkého hráče na mezinárodní scéně. Abychom nebyli eurocentričtí, dalším důsledkem války byl konec Osmanské říše a vznik národního státu Turecko. I zbytek světa se dočkal změn, ale ne moc k lepšímu. Británie vzala Německu kolonie v Africe a přestože ve válce bojovalo a umíralo více Indů než Američanů, nezískala Indie skutečnou autonomii. Všechny tyto hrozné následky vedly k všeobecnému pocitu zklamání v literárních kruzích. Tento pocit nesmyslnosti a cynismu vyjádřili spisovatelé ztracené generace. Byla to válka plná ztrát. Miliony lidských životů byly ztraceny. Lidé přišli o tradiční ideály války jako ušlechtilé a hrdinské věci. Chci říct, co je heroického na tom, když prostě sedíte v zákopu a čekáte, kdy budete vyhozeni do povětří? Po 1SV se válka možná stala nezbytnou, avšak už nikdy nádhernou věcí. Tenhle posun je vidět i v poválečné literatuře a umění, kdy umělci přešli od romantismu k modernismu. Například Hemingwayova Fiesta, která je o muži, ze kterého válka neučinila hrdinu, ale impotentního muže. Tato černá, krutá ironie, že jdete do války, aby se z vás stal muž, a válka vám vezme vaši mužnost, charakterizuje Hemingwayův pohled na svět. Charakterizuje taky náš pohled. Díky za pozornost. Uvidíme se příště.
0:00
11:10