Nacionalismus, imperialismus a globalizace
Nacionalismus, imperialismus a globalizace (4/8) · 12:23

Druhá světová válka ...nebo také Velká vlastenecká válka. Proč si Osa myslela, že násilná expanze je dobrý nápad? A proč se nakonec všechno vyvinulo ve propěch Spojenců? Němci a Japonci udělali taktické chyby včetně napadení Ruska nebo USA, což postavilo takřka celý svět proti nim. Epizoda obsahuje drastické záběry.

Navazuje na Revoluce a moderní společnost.
Zdravím, jmenuji se John Green. Tohle je rychlokurz dějin světa a dnes budeme mluvit o druhé světové válce. Válka konečně zachycená i na barevném filmu! V rychlokurzu usilujeme o to, aby byla historie zábavná, a naštěstí druhá světová válka strašně legrační... To nikdy nikdo neřekl. Pane Greene! Pane Greene! Bude tohle jedno z těch nudných videí, kde dojdeme k přehnaně vážnému závěru o tom, že si máme představit svět v širších souvislostech? Já coby člověk z minulosti vám, dokud máte ten cedník osmé kategorie, ani neuznám vaši existenci. (úvodní znělka) O druhé světové válce už toho asi hodně víte z filmů, knih a sledování History Channel ještě před tím, než se rozhodlo, že dějiny jsou zaplavování lidí, neustálé hučení vašich prarodičů atd. Dnes to nebude detailní přehled válečných událostí, ale spíše malý náhled na to, jak moc ničivá tato válka byla a proč je dodnes celosvětově důležitá. Jedním z důvodů, proč se v dějepise války probírají tak do hloubky je, že je poté snadné dát je do testů. Jeden den začnou a druhý den skončí. Jsou způsobeny sociálními, politickými a ekonomickými okolnostmi, na které lze pohlížet z různých úhlů pohledu, kromě skutečnosti... Kdy vlastně druhá světová válka začala? V říjnu roku 1939, když Nacisté napadli Polsko? Řekl bych, že ne. Ve skutečnosti začala, když Japonsko napadlo Mandžusko v roce 1931 nebo později, když Japonsko napadlo Čínu v roce 1937, jelikož nepřestali bojovat až do roku 1945. Pak také můžete tvrdit, že v roce 1933, kdy Hitler převzal moc nebo v roce 1941, kdy se do bojů zapojily Spojené státy. Je to složité. Nicméně, boje v Číně byly velice brutální. Příkladem je nechvalně proslulé vyplenění Nankingu, během kterého byly zmasakrovány stovky tisíc Číňanů, a které je až dodnes dosti kontroverzním tématem, které zaprvé ovlivňuje vztahy mezi Japonskem a Čínou, a za druhé, ačkoli jsem to detailně nepopsal, můžete si být jisti, že se objeví rozhořčené komentáře ohledně mého užití slova "masakr". Ale druhá světová válka, o které nejvíce víme z filmů a televizních pořadů, je hlavně válkou na evropské scéně, kterou začal právě Adolf Hitler. Hitler je zvláštní jedinec, který opravdu psal dějiny, přesněji řečeno, on je udělal horšími. Kdyby nežil, je velice pravděpodobné, že by se druhá světová válka nikdy nestala. Ale Hitler žil a poté, co se v roce 1933 dostal k moci, s klasickými revolucionářskými sliby o navrácení země k její původní slávě, které si s sebou nesly dost podezíravosti a antisemitismu, Německo zajistilo rychlé ozbrojení a nakonec, nevyhnutelně i ... válku. Z počátku se válka vyznačovala novým stylem boje, který byl umožněn mechanizovanými technologiemi tanků, letadel a především nákladních aut. Toto byla takzvaná "blesková válka", devastující taktika střídající rychlé přesuny vojenských jednotek, tanků a hromadné užívání vzdušných sil k podpoře přesunů pěchoty. V prvních letech války byla tato taktika velice účinná. Nacisté byli schopni obsadit Polsko, Norsko Dánsko, Nizozemsko a nakonec i Francii, to vše v devíti měsících mezi podzimem roku 1939 a létem roku 1940. Po zneschopnění celé střední Evropy, se nacisté zaměřili na Velkou Británii. Avšak invazi na ostrovy neuskutečnili, místo toho provedli hromadné letecké nálety. Díváte se na tenhle plakát a říkáte si: "Hele, královna chce, abych dokončil svou semestrální práci, takže to můžu dodělat," ale když byl tento plakát poprvé v roce 1939 vyvěšen, měl rozptýlit obavy a strach lidí během bombardování. Bitva o Británii byla soubojem mezi britským královským letectvem (RAF) a německými vzdušnými silami (Luftwaffe). I když RAF znemožnilo Nacistům absolutní kontrolu nad britským vzdušným prostorem, Nacisté byli i nadále schopni bombardovat Velkou Británii stále a stále znovu, což je známé jako "The Blitz". Stane, ne! Tentokrát žádné vtipy! Ano, "The Blitz"! Ve stejnou dobu Evropané válčili v severní Africe. Vojenské tažení pouští začalo v roce 1940 a trvalo až do roku 1942. Právě zde britský generál Monty Montgomery přelstil Erwina Rommela, přezdívaného "Pouštní liška". A právě na severu Afriky Američané poprvé bojovali s větším počtem nacistických vojsk, ale hlavně zde Indiana Jones objevil Archu úmluvy. Dobrá, pojďme do "myšlenkové bubliny". Rok 1941 byl pro světovou válku zlomovým. Nejprve Německo provedlo invazi do Ruska a porušilo tím pakt o neútočení, který tyto dvě mocnosti v roce 1939 podepsaly. Válka se silně vyhrotila a došlo k vytvoření aliance nejmocnějších kapitalistických zemí s nejmocnější komunistickou, aliance, která bude existovat až do konce války a skončí až nějaké tři vteřiny po porážce Nacistů. Nacistická invaze do Ruska otevřela takzvanou "Východní frontu", ačkoli kdybyste byli Rusové, byla by to "Západní fronta", na které byly miliony mrtvých, především Rusové. V jeden nechvalně proslulý den roku 1941 Japonci zaútočili na americkou základnu Pearl Harbor doufajíce, že tento troufalý útok odradí Spojené státy od zapojení se do druhé světové války, což byl pěkně hloupý risk, protože zaprvé, Spojené státy už tak napomáhali Spojencům a byly jen stěží neutrální a za druhé, Spojené státy nejsou zrovna proslulé svým pacifismem a politickou neutralitou. Japonsko v roce 1941 napadlo většinu jihovýchodní Asie, z čehož byla Austrálie a Nový Zéland pochopitelně nervózní. Jako součástí britského Commonwealthu, byly tyto země do války již zapojené, ale nyní mohly bojovat s Japonskem blíže k domovů. A mlčte o tom, že o vás nemluvím, vy Australané, teď jsem jsem vám věnoval jeden a půl věty! V době, kdy Američané a Australané začali s Japonskem bojovat, byla to už světová válka. Někde to znamenalo boje, hladovění nebo být bombardován, v jiných případech výrobu pro válku. Například, určitě si nemyslíte, že Argentina byla během druhé světové války světovým energetickým tahounem, ale Spojencům poskytovala nepostradatelných 40 % britského masa. Díky, "myšlenková bublino". Doufám, že to nevyzní příliš vlastenecky, ale vstup Spojených států do války naprosto změnil situaci, ačkoli pochybuji, že by nacisté mohli zanedbat Rusy. Nikdo nedobýval Rusko v zimním období až na vy jste ... moment... Mongolové. (zvuk běžících koní) Dobře, většinu velkých bitev roku 1942 přeskočímem jako například bitvu u Midway, která spolehlivě ukončila japonské šance na výhru, a zaměříme se na bitvu u Stalingradu. Německý útok na Stalingrad, dnes známý jako Volgograd, protože Stalin je na houby, byl s více než 2 miliony mrtvými jednou z nejkrvavějších bitev ve válečné historii. Němci začali shazováním více než tisíce tun bomb na Stalingrad a Rusové odpověděli přiblížením se k německým jednotkám. Stáli co nejblíže jejich předních linií, aby německé vzdušné síly postřílely jak Rusy, tak Němce. Tato taktika vcelku fungovala, i když Němci stejně získali většinu města, avšak poté ruský protiútok kompletně odřízl šestou nacistickou armádu. Potom částečně kvůli přestřelenému velikášství Hitlera a částečně kvůli ztrátě lidí, kteří by se ho báli, šestá armáda pomalu umrzla a umřela hladem, předtím než kapitulovala. Z 91 000 válečných zajatců Osy ze Stalingradu se jich pouze 6 000 se navrátilo domů. Stalingrad zvrátil válku v Evropě a v roce 1944 americká strategie "ostrovních skoků" v Pacifiku přibližovala vojáky blíže a blíže k břehům Japonska Řím byl osvobozen v červnu Američany a Kanaďany a úspěšné britské, kanadské a americké vylodění v Normandii bylo začátkem konce nacistů. Teď je čas pro otevřený dopis? (zvuk židle) Otevřený dopis Kanadě. Ale nejdříve se pojďme podívat na obsah dnešní tajné přihrádky. Jsou to kanadské palčáky (rukavice). Chci poděkovat kanadským fanouškům Rychlokurzu světové historie, kteří nám poslali palčáky. Kanaďané jsou tak milí, Stane. V tomto pořadu si z nich pouze utahujeme a oni jsou jako: "Je to tak milé, že si nás zmínil, tady máš nějaké palčáky." nás zmínil, tady máš nějaké palčáky." Drahá Kanado, nejsme na tebe v Rychlokurzu vždy milí, ale jsi úžasná. Ukazuji, ale to nemůžete poznat, protože mám palčáky. Ve 2. světové válce zemřelo 45 000 Kanaďanů v bojích za spojence, což znamená, že při přepočtu na jednoho obyvatele Kanada ztratila více lidí než USA. Bojovala si s Královským letectvem, abys ubránila Velkou Británii od začátku války a byla si tam při Dnu D invazi na pláži Juno. A jak mnozí z Vás zmínili v komentářích porazila jsi Spojené státy ve válce v roce 1812, což znamená, že není pochyb o tom, že jsi nejlepší válečná velmoc, Kanado! Navíc máš dřevorubce, úžasné pivo a hokej! Skvělé zdravotní pojištění, a JUSTINA BIEBERA! Přiznávám se, závidím! Závidím. Ať se daří. John Green Ke konci roku 1944 Spojenci postupovali ze západu a ruská Rudá armáda postupovala z východu, až konečně padl poslední Německý zákop během Bitvy v Armenách v zimě roku 1944/1945 Musollini byl popraven v Dubnu roku 1945, Hitler spáchal sebevraždu na konci téhož měsíce a 8. května 1945 po kapitulaci Německa Spojenci vyhlásili v Evropě vítězství. O tři měsíce později Spojené státy použily dvě jediné jaderné bomby použité za dobu války, Japonsko kapitulovalo a druhá světová byla u konce. Tato válka měla jasnou příčinu; prudkou vojenskou expanzi ze strany Německa, Japonska, a do jisté míry i Itálie. Je jednoduché říci, že Hitler byl bláznivý, nebo zlý člověk, protože jak všichni víme, byl zajísté obojí, ale to nevysvětluje rozhodnutí nacistů zaútočit na Rusko, a rozhodně to nevysvětluje rozhodnutí Japonska vybombardovat Pearl Harbor. Existuje mnoho různých vysvětlení kromě pouhého zla, ale to nejzajímavější pro mě zahrnuje jídlo. Hitler měl mnoho důvodů proč chtěl rozšiřovat území Německa. Často zmiňoval "Lebensraum" neboli životní prostředí pro obyvatele Německa. Německé zemědělství bylo velmi neefektivně rozdělené na mnoho malých statků,což znamenalo, že Německo potřebovalo hodně půdy k tomu, aby bylo soběstačné v pěstování potravin. Plán byl obsadit Polsko, Ukrajinu a východ Ruska,a potom tuto půdu znovuosídlit Němci aby mohli krmit zbytek Německa. Tento plán se jmenoval "Hungerplan" (Hladový plán) protože zahrnoval vyhladovění 20 miliónů lidí. Většina z nich by byli Poláci, Ukrajinci a Rusové, tedy původní obyvatelé, zbytek by tvořili evropští Židé, kteří by se upracovali k smrti. Nacisté zabili 6 miliónů Židů, mnohé z nich vyhladověním, ale mnoho strašlivým způsobem ze kterého běhá mráz po zádech, v vyhlazovacích táborech. Tyto vyhlazovací tábory se liší od koncentračních, neboli pracovních táborů tím, že jejich původním účelem bylo vyhlazování Židů, Rómů, komunistů, homosexuálů, postižených a dalších, které nacisté považovali za nevhodné. Někteří historici tvrdí, že nacisté otevřeli tyto tábory proto, že Židé neumírali tak rychle jak původně ukazoval "Hungerplan" Byl to otřesný plán, ale na jednu stranu to dávalo trochu šílený smysl. Radši než se angažovat ve světovém obchodě jako Britové Němci se nakrmili tím, že obsadili půdu a zabili její předchozí majitele. Stejně tak Japonsko se na začátku války obávalo značého nedostatku jídla, jelikož jejich zemědělský sektor nestíhal rychlý nárůst populace. Japonci se také poohlíželi jak rozšířit své zěmědělské možnosti, například znovuosídlením statků v Koreji. Je velmi lákavé říci, že druhá světová byla o Spojencích hájících demokratické ideály proti totalitárnímu imperialismu Fašistické osy, když nám krátké přezkoumání ukázalo něco jiného. Například jeden z velmi důležitých článků Spojenců, Stalinův Sovětský Svaz, byl nejméně demokratickým místem světa Stan právě řekl, že to je nadsázka, ale tak to není; Sovětský Svaz vedený Stalinem je mezi nedemokratickými zeměmi na posledním místě na měřítku demokracie. Je to docela velká skupina, na tom posledním místě, ale oni tam jsou rozhodně také. Největšími imperialisty celé války byli Britové! Bez pomoci svých kolonií a společenství by se nedokázali nakrmit, ošatit ani odolat nacistům! Proč je tedy druhá světová tak důležitá? V první řadě potvrdila staré římské přísloví: "Homo homini Lupus" "Člověk člověku vlkem" To můžeme zcela jasně vidět na Holocaustu, ale statistiky jsou přes to ohromující. Více než milion obyvatel Britské Indie zahynulo většinou kvůli hladomoru, kterému se však dalo předejít kdyby Britové přerozdělili jídlo mezi kolonie. Jejich selhání jen pomohlo přesvědčit Indy že takzvaná nadřazená Britská civilizace byla pouhý klam. Na hladomor zahynulo také přes milion Vietnamců 418.000 Američanů, více než milion civilistů v Německu a Japonsku a 20 milionů lidí v Sovětském Svazu, většina z nich civilisté. Civilisté byli zaměřováni hlavně proto že pomáhali průběhu války především zemědělskou a průmyslovou výrobou. Ve světové válce, kdy bojuje celý národ, nejen jeho armáda, neexistuje věc jako nevojenský cíl. Od bombardování Drážďan přes Tokyo až po Hirošimu, se hranice mezi vojákem a civilistou ztratila. A potom je tu samozřejmě Holocaust který nás děsí proto, že byly použity prvky západního výzkumu, průmyslové výroby a technologie k vraždění milionů lidí. Během druhé světové války jsme mohli vidět proces, ve kterém národy ukazují to nejlepší ze své technologie a kde se vědecká revoluce mění v něco co se ukáže jako nepředstavitelná krutost. Co dělá z druhé světové války tak významný historický milník je to, že při poohlédnutí zpět se my všichni, na západě nebo kdekoli jinde, ptáme, zda by západní dominance na této planetě mohla, a zda by měla být považována za postup. Děkuji za shlédnutí. Uvidíme se příští týden.
video