Zemědělství a civilizace
Přihlásit se
Zemědělství a civilizace (2/5) · 10:03

Proč bylo zemědělství tak významné Kde a jak vzniklo zemědělství a co to znamenalo pro lidstvo?

Navazuje na Život.
[ Proč bylo zemědělství tak významné? ] Představte si, že se jednoho dne probudíte do světa, kde neexistují žádné samoobsluhy, restaurace ani supermarkety. Žádný problém! Nejspíš byste prostě vyrazili do přírody sehnat něco k jídlu jako tradiční sběrač-lovec. Dokázali byste to? Pravdou je, že v dnešním světě, kde je třeba nakrmit přes 7 miliard lidí, by primitivní lov a sběr ani zdaleka nestačil. Farmaření, jako na těchto rýžových polích poblíž Chungju v Jižní Korei, která můžete vidět všude kolem mě, je naprosto nezbytné pro přežití moderního světa. Ale co vůbec to farmaření je? K pochopení farmaření snad pomůže, vrátíme-li se do dob lovců-sběračů. Musíme si uvědomit, že se přesouvali po svém okolí a vyhledávali rostliny, zvířata a další suroviny, které potřebovali, a využívali je bez nějakého většího zpracování. Farmáři se však velice liší. Vyberou si jen malý počet druhů zvířat a rostlin. Starají se o ně velice pečlivě, jako třeba zde a udržují je v chráněném prostředí. My lidé nejsme jediní, kteří to takhle dělají. Například mravenec medový shromažďuje mšice. Chrání je. Krmí je. Pomáhá jim se množit. A na oplátku získává výživnou medovici. Když se druh stane v přírodě takto závislým, obvykle se začne měnit, a to velmi rychle. Nyní jsou tito mravenci natolik závislí na mšicích, že pokud by všechny mšice vymřely, mravenci by pomřeli hlady. Mšice se také staly natolik závislé na mravencích, že se bez nich už nedokáží samy rozmnožovat. Biologové nazývají takový blízký vztah mezi druhy symbiózou. Ale v případě lidstva takový vztah nazýváme farmařením nebo zemědělstvím. Jakmile začalo lidstvo se zemědělstvím, druhy, o které se staralo, se začaly v souvislosti s tím dramaticky měnit. To proto, že lidstvo vybralo ta nejvýživnější rýžová, pšeničná nebo kukuřičná semena a také ty nejpoddajnější a nejtučnější zvířata. A v důsledku toho se během několika generací objevily nové zdomácnělé druhy. A ty nebyly vytvořeny za pomoci přirozeného výběru, ale výběru umělého. Ten rozdíl je velmi snadno viditelný, když porovnáme současný kukuřičný klas, který je velký, výživný a chutný, s jeho původní podobou, což je naopak velice žalostně neduživá rostlina. Nebo pokud porovnáme současnou zdomácnělou ovci, která bývá tučná, krotká a ne příliš chytrá, s jejím předkem, horskou kozou. Velmi vychytralé mrštné zvíře. Lidé se také mění. Nemění se však geneticky, ale spíše technologicky, společensky a kulturně. Naučili se kácet stromy. Zakládat rýžová pole, jako tyhle. Odklánět řeky. Ochránit svá pole a zvířata před škůdci, jako jsou krysy nebo vlci. A v důsledku toho všeho přišli lidé na to, že mohou z určité oblasti získat mnohem víc než dřív. A to i z velice malé oblasti. To znamenalo, že lidé mohli odteď žít v malých usedlostech a nemuseli se neustále stěhovat jako dřív. Ale abychom opravdu získali přehled o tom, jak je zemědělství důležité, musíme se na něj podívat z historického hlediska. Víme, že valná většina energie, kterou biosféra spotřebuje, pochází ze Slunce skrze fotosyntézu. Takže to, co zemědělci opravdu dělali, bylo, že usměrňovali tuto energii k druhům jim prospěšným a naopak pryč od ostatních druhů. Výsledkem bylo, že si lidstvo zabralo velkou část energie pro sebe. Není proto divu, že se zemědělstvím začala lidská populace tak rychle stoupat. Takže kde a kdy vlastně zemědělství začalo? Nyní to vypadá tak, že zemědělství původně začalo asi před jedenácti tisíci lety na vysočině východně od Středozemí, zvané Úrodný půlměsíc. A tady pěstovali pšenici. Zemědělství se mohlo také objevit v přibližně stejné době v údolí Nilu, které je o něco dále na jih. Pak také z období asi před 8 tisíci lety máme důkazy, že se v Číně pěstovala rýže, a v té samé době se prokazatelně pěstovaly kolokázie a sladké brambory ve vysočinách Papuy, Nové Guiney Avšak trvalo to několik tisíc let, než se zde zemědělství opravdu rozvinulo. Pak asi před čtyřmi až pěti tisíci lety se zemědělství objevilo v několika různých částech světa. V Severní Africe začali s pěstováním čiroku a prosa. Zemědělství se objevilo i v Americe, daleko za Atlantickým oceánem, ve Střední Americe, kde se začalo s pěstováním kukuřice a dýní, a pak i v Andách, kde se brambory staly velice důležitou plodinou. Z těchto hlavních oblastí se pak zemědělství rozšířilo i do sousedních oblastí. A to je trochu záhada. Protože žádné z těchto hlavních oblastí nebyly propojeny Takže co se doopravdy stalo? [ 2. část: Proč bylo zemědělství tak významné? ] Proč se po více jak 200 000 letech sběračsko-loveckého života rozhodli lidé v tolika různých částech světa, které neměly žádné spojení, začít chovat tak podobným způsobem a to v tak krátkém časovém úseku? Hlavní důvody se zdají být dva. Jedním faktorem je přelidněnost. Druhým změna klimatu. A tyto faktory se projevily v různých částech světa. Začněme nejdřív přelidněním. V průběhu starší doby kamenné se v případě přelidněnosti stačilo přesunout do nové oblasti. Po osídlení Ameriky před přibližně patnácti tisíci lety už nezbyly žádné nové oblasti k přesunu. Takže pokud populace začala přerůstat nezbývalo nic jiného než získat více potravy na stejném místě. Jinými slovy nezbylo než začít se zemědělstvím To by byl první faktor. Druhý faktor, tedy klimatické změny, je mnohem méně nápadný. Po většinu starší doby kamenné panovaly i doby ledové. Během dob ledových bylo klima tak studené a nepředvídatelné, že zemědělství bylo víceméně nemožné. Později, asi tak před osmnácti tisíci lety, se celosvětové klima začalo měnit. Začalo být stále teplejší. Ledovce začaly ustupovat. Hladiny moří začaly stoupat. Jedna oblast po druhé začala získávat teplejší a vlhčí klima. V období před třinácti až dvanácti tisíci lety bylo sice klima zase na čas chladné, ale poté už bylo stále teplejší a vlhčí. Tím jsme vstoupili do doby meziledové, ve které žijeme dodnes. V důsledku této změny klimatu začali lidé, zvířata i rostliny po celém světě měnit svůj způsob života. V některých oblastech, jako například Úrodný půlměsíc na východ od Středozemí, začalo neustále přibývat surovin. Bylo zde mnohem víc rostlin a zvěře. A v těchto velice obdařených oblastech se někteří lovci-sběrači začali usazovat, protože přišli na to, že mohou přežít i bez neustálého přesouvání. Začali tedy zakládat vesnice. Přešli k usedlému způsobu života. V oblasti Úrodného půlměsíce jsou tito lidé archeology označováni jako Natufijská kultura. Bylo nalezeno mnoho jejich osad, avšak s usazením se změnil i způsob jejich života. A hlavně populace se začala zvětšovat. Nejsme si jisti proč, ale jedním důvodem může být, že být usedlíkem znamenalo, že nemusíte své děti nosit stále sebou, a tak se snížila nutnost omezovat počet dětí. Každopádně populace rostla a to byl problém. Po několika generacích přišli na to, že suroviny nestačí k nakrmení všech, a to i v oblasti, která se zdála být nevyčerpatelná. Tak co mohli dělat? Možná se mohli vrátit k sběru a lovu. Problémem však bylo, že tou dobou již zapomněli většinu znalostí o lovu a sběru. A kromě toho, ty oblasti byly nejspíš už obsazeny. Takže co mohou dělat? No mohou se začít lépe starat o své plodiny a o svá zvířata. Mohou dopřát vhodným rostlinám více vláhy. Mohou se začít zbavovat plevele. Mohou začít chovat určitá zvířata v ohradách. Popravdě, mohou vlastně začít farmařit. Něco podobného, co se stalo u Nufijské kultury, se stalo i v mnoha jiných částech světa. V případě Natufijské kultury máme mnoho důkazů o tomto rozvoji vesnic a růstu populace. A to samé se stalo v mnoha dalších částech světa a všude hrály roli dva faktory. Zaprvé celosvětová změna klimatu, která umožnila zemědělství. Zadruhé přelidněnost, která učinila zemědělství nezbytným. Zemědělství je náš sedmý činitel ve stále zvyšující se provázanosti. Jak jsme viděli, tyto stěžejní události, které umožnili vznik něčeho nového více provázaného a s novými vznikajícími vlastnostmi. Zemědělství není jen věcí chutnějšího ovoce, či vykrmenější krávy. Zemědělství se stalo hybnou silou, která změnila dějiny lidstva. Jak a proč? (techno hudba)
video