Přechod k zemědělství Co vedlo lidi k tomu, aby se začali věnovat zemědělství?

(techno hudba) Ahoj. O neolitické revoluci jsme už mluvili. Je to pravděpodobně ta nejvýznamnější změna v celé historii lidstva. Rád bych se tím s vámi dnes zabýval více. Konkrétně zvážením dvou otázek. Za prvé, proč velcí historikové tvrdí, že je tento přechod k farmaření tak důležitý? Proč je zemědělství tak významné? A za druhé, jak vysvětlíme tento přechod? Proč by se lidé vzdali životního stylu, který fungoval tak dobře po tak dlouhou dobu, po čtvrt milionu let, pro něco, co bylo, alespoň ze začátku, značně riskantnější. Teď k té první otázce. Proč je to tak významné? Pojďme zpět o dvanáct tisíc let do období paleolitu. Lidé putovali po celé planetě a všichni se živili lovem a sběrem. To se lišilo v závislosti na rozdílných prostředích, ve kterých žili. Ale v podstatě šlo o stejný způsob obživy. Lidé žili v malých společenstvích, protože lovci a sběrači museli udržovat své populace malé. Ke kolektivnímu učení tedy docházelo, ale na velmi nízké úrovni, takže ke změnám docházelo poněkud pomalu, z dnešního pohledu téměř neznatelně. Ale potom nastala změna. Farmářské technologie se začaly objevovat na různých částech planety. Lidé tak rychle získali přístup k dalším zdrojům. Naše populace rostla. Především hustota populace rostla. Poprvé se objevily vesnice. Z některých se stala velká města. A z nich následně obrovská města čítající milióny obyvatel. Takže ke kolektivnímu učení začalo docházet mnohem rychleji a v mnohem větší míře. Následkem byla větší technologická dynamika a větší populační růst. Ty regiony, které si osvojily farmaření měly náskok před těmi, které tak neučinily. A když se světové zóny později propojily, ty řekněme farmářské regiony rychle ovládly ty části světa, které si farmaření neosvojily, nebo tak učinily dost pozdě. Osvojení zemědělství tak pomáhá vysvětlit velkou část světové historie a také geopolitickou situaci na naší planetě až do dnešního dne. Druhá otázka se týká vysvětlení tohoto přechodu. Teoretici se tím zabývají už asi padesát nebo šedesát let. Nejsmysluplnější by bylo vysvětlení, že někdo farmaření vynalezl. Někdo už měl po krk potulování se krajinou, kočování, sbírání a lovení a řekl: "Proč nezůstaneme na jednom místě a nezačneme pěstovat rostliny a chovat zvířata?" Tato teorie dává smysl. Je velice intuitivní. Ale ve skutečnosti nefunguje, protože farmaření se objevilo nezávisle na sobě v mnoha oblastech po celém světě, které od sebe byly úplně odříznuté. Je nemožné, aby například farmáři v Americe tuto myšlenku okopírovali od farmářů v Eurafrasii, protože Amerika byla v té době uzavřená před okolním světem. Také víme, že ne každý chtěl být farmářem. Víme o mnoha skupinách lovců a sběračů, kteří žili v oblastech, kde se farmaření rozvíjelo, ale zcela jasně se rozhodli neosvojit si tento způsob života, protože se jim zdál namáhavější a stresovější. Takže tato teorie prostě nefunguje. Místo toho vysvětlujeme farmaření pomocí série pěti kroků, ve které hrálo lidské záměrné rozhodování jen velmi malou roli. Prvním krokem bylo to, že lidé už byli přizpůsobeni k tomuto přechodu. Naši předci přežili strašně dlouho dobu díky soužití s přírodou. Rozuměli tomu, jak fungují zvířata a rostliny. Věděli, které rostliny mají pravidelný rozmnožovací cyklus, která zvířata byla poslušná a mohla být chována ve stádech. Druhým krokem bylo to, že také mnoho druhů již bylo přizpůsobeno k tomuto přechodu. Když se zamyslíte nad dvěma sty tisíci vyšších rostlin, jak je biologové nazývají, na naší planetě, tak jen asi stovka z nich se ukázala být vhodná pro domestikaci. Určitě několik z nich znáte. Pšenice, kukuřice, rýže, zelenina, ovoce, ořechy a další. Navíc, ze sta čtyřiceti osmi druhů suchozemských savců se jen asi čtrnáct ukázalo jako přizpůsobené nebo vhodné pro domestikaci. Skot, ovce, kozy, prasata. Několik byste dokázali vyjmenovat. Třetím krokem bylo to, že v některých částech světa se lidé přestávali stěhovat. Zanechávali kočovného způsobu života a usazovali se v oblastech s velkou hojností. Konec poslední doby ledové, když ustoupily ledové plochy a počasí se oteplilo, umožnil lovcům a sběračům zůstat na jednom místě. Nevěnovali se farmaření, stále se živili sběrem a lovem, ale byli schopni usadit se v oblastech s velkou hojností, podobných například biblické Rajské zahradě, které se objevily v takzvaném úrodném půlměsíci v jihozápadní Asii. Ve chvíli, kdy lidé zůstali na jednom místě, populace začala růst. Možná si vzpomínáte, že lovci a sběrači udržovali kontrolu nad svými populacemi, aby mohli fungovat v malých komunitách. Ve chvíli, kdy zůstali na jednom místě, už nemuseli provádět infanticidu a senilicidu, což je zabíjení nechtěných dětí nebo starých lidí. Populace tedy začala narůstat, a to vytvářelo na tyto komunity nátlak. V mnoha oblastech, kde se objevilo farmaření, se také přirozeně vyskytovala migrace. Lidé se tedy potýkali se dvěma problémy, a to se zvětšující se populací a s příchodem dalších lidí. Už nebylo možné uživit se lovem a sběrem. Tito lidé uvízli ve čtvrtém kroku. Tím byla sedentarizace. Lidé se rozhodli zůstat na jednom místě, kvůli rostoucí populaci neúmyslně uvízli a museli najít nějaký nový způsob jak přežít. A to vedlo k jejich jediné možnosti, kterou bylo farmaření. Tenhle model o pěti krocích funguje všude tam, kde se objevilo farmaření. Samozřejmě v úrodném půlměsíci v jihovýchodní Asii, podél údolí Nilu v Egyptě, podél řek Chuang-che a Jang-c’-ťiang v Číně, podél řeky Indus v dnešním Pákistánu, také ve Střední, Severní a Jižní Americe. Zdá se, že toto je ten model objasňující ten zvláštní přechod, který dal historii lidstva zcela nový směr. Dramatická změna, intenzivní nárůst populace, stále více technologických inovací. Neolitická revoluce byla počátkem cesty, která dovedla lidstvo ke spletitosti moderního světa. (hudba)