Starověké Řecko (16/20) · 3:32
Umírající Gal Římská kopie ztracené sochy z antického Řecka z roku cca 220 př. n. l. zachycuje umírajícího Gala. [mramor, výška 93 cm, umístění: Kapitolská muzea, Řím]. Hovoří: Beth Harris a Steven Zucker.
Piano Díváme se na slavnou sochu "Umírající Gal" v kapitolském muzeu v Římě. Je to kopie sochy, jejíž originál je datován do 3. století před Kristem. Jedná se o římskou kopii starověkého řeckého originálu. Ale řecká socha pocházela vlastně původně z Pergamonu, ležícího na pobřeží, které je dnes Tureckem. Přesně, v jedné z oblastí, která byla řeckou koloniní... Byla připomenutím důležité bitvy nad skupinou na kterou se Řekové dívali jako na barbary. Je to zajímavé, protože v ranné řecké historii, pokud by byl tento Gal prezentován jako poražený, byl by prezentován jako barbar, jako někdo, kdo byl ze své podstaty méně než Řekové. Ačkoliv si myslím, že stále můžeš tvrdit, že je to tento případ. Pokud se podíváš na jeho vlasy, jsou hrubě upravené, jeho tvář, jeho čelo je velké, jeho nos není tak idealizovaný, jako když Řekové prezentovali sami sebe. Nicméně vidíme jeho bolest. Vidíme. V zobrazeních smrti z kalsického období, v archickém období, můžeme občas pozorovat archaický úsměv, nebo cítíme...nechci říci smíření, ale spíše nedostatek exprese.. jistý druh povznesenosti... něco co přesahuje okamžik smrti, a něco, co je věčné a reprezentuje možná hrdinství. To je zajímavé, takto by Řekové prezentovali sami sebe, ale zde, protože možná vidíme jistý druh "nižší" bytosti, někoho, kdo není Řek, někoho mimo řeckou kulturu, je zde vůle ukazovat pocity, bolest, strádání a slabost, ale je zde i jistý druh vznešenosti. Tato zvláštní emoce, byla velice typická v helénském období. Což je pozdní období. ....přesuňme se od klasickho období 5. století (400s) od zajímavých a ideálních postav, postav, které přesahují každodennost. Přesuňme svůj zájem k postavám, které jsou starší, které projevují emoce, k postavám, které jsou plně lidské. To je pravda. A toto je mimořádně humánní stvárnění něčeho, co zrácí svou sílu. Padl, byl zraněn, vidíš zlomený meč, zranění na jeho hrudníku...a rohy, které upustil. Možná byl také poslem, Nebo zrovna podával zprávu. Padá, ztrácí svou sílu. Máme zde jeden reálný moment v čase. Jistý druh přechodovho momentu. Cítíme, jak padá na zem. Ale i když to cítíme, cítíme také původní sílu jeho těla, sílu jeho paží. Ale ta odchází. A to je opravdu tragický okamžik. To ano. Toto krásné atletické tělo, které je nyní přemoženo bížící se smrtí. To je to, co jej činí tak zajímavým. Je zde skutečné vcítění se, které je tak charakteristické pro pozdní Řecko, tenhelénistický moment. piano
0:00
3:32