HDP: Měření národního důchodu
Přihlásit se
HDP: Měření národního důchodu (10/12) · 6:56

Propojení příjmů s růstem kapitálu a vznikem nerovnosti Propojení příjmů s růstem kapitálu a vznikem nerovnosti

Navazuje na Úvod do ekonomie.
Už jsme si řekli docela dost o myšlence, že v tržní kapitalistické ekonomice bude snad docházet k ekonomickému růstu. Ale zpravidla budou v tržní ekonomice někteří lidé, kteří vydělají víc a někteří, kterým se tak dařit nebude, a tak bude také vznikat nerovnost. Nerovnost je vlastně přirozená tržní ekonomice a nemusí být nutně něčím, co chceme zrušit, protože to by mohlo poškodit ekonomický růst. Dokonce by to mohlo prospívat všem, protože ekonomický růst na hlavu může také prospívat lidem, kteří nejsou v horním percentilu, decilu, kvartilu. Ale ne vždy to tak může být. Nechme tuto myšlenku stranou a pojďme spíš přemýšlet o nerovnosti a o tom, jak ji měřit, jak může být spojena s věcmi jako kapitál a růst příjmu ku kapitálu a návratnosti kapitálu. To, co máme tady, je z knihy Thomase Pikettyho a skvělé je, že udělal všechny grafy ze své knihy dostupné online, přímo zde. A tohle ukazuje příjmovou nerovnost v USA mezi lety 1910 a 2010. A je tady vidět, že ji počítá z podílu horního decilu na národním důchodu. Horní decil je horních 10 %. Tento bod nám říká, že v roce 1910 horních 10 % výdělečně činných osob dostalo něco přes 40 % národního důchodu. Když se posuneme do pozdních 20. let, přiblíží se to 50 %. Horních 10 % vydělávalo téměř polovinu národního důchodu. A když se dostaneme k Velké hospodářské krizi a zvlášť po 2. světové válce to klesne do nízkých zhruba 30%. A pak od roku 1980 do současnosti to pomalu stoupá zpět do vyšších zhruba 40%. Horní decil, horních 10 % výdělečných osob vydělává téměř polovinu národního důchodu. Teď si pojďme představit, jak se to může stát, prostě číselně. Představte si, že toto je ekonomika v roce 1. Jenom to zkopíruji, to nám pomůže. Zkopírováno. A řekněme, že toto je ten podíl, udělám ho oranžový, který přijde hornímu decilu. Řekněme, že to je zhruba třetina v roce 1. Tohle přijde hornímu decilu, tady máme tu třetinu. Jak nám to roste, - na téhle tabulce by to bylo asi 33,3 %, Bylo to zhruba tady. Můžeme předstírat, že jsme někde v 60., 70. letech, tady. A jak nám to v tabulce stoupá, horní decil má větší a větší podíl národního důchodu. Jakoby ta oranžová část stoupala rychleji než tato zelená část. Například tohle vzroste o 10 %, zatímco tohle vzroste o 5 %. V průběhu času ta oranžová část zabere větší a větší kus té zelené. A jak jsme viděli v předchozích videích, přesto, že se tohle děje a tohle je klasický případ rostoucí nerovnosti, mohl by nastat případ, kdy by těch zbylých 90 % stále dostávalo větší část a při počítání na hlavu by mohlo na tom být líp než dřív. Ale na to se toto video nezaměřuje. Toto video se soustředí na propojení této myšlenky s myšlenkou rostoucí návratnosti kapitálu pohánějící tento fenomén. Pohánějící nerovnost. Příjmovou nerovnost. Jak jsme viděli dřív, příjem a bohatství nejsou to samé, ale bohatství může příjem zastupovat. Čím víc bohatství máte, tím větší bude váš příjem z toho bohatství, čili budete mít návratnost kapitálu. Další způsob rozdělení ekonomiky je místo uvažování horních 10 % a těch zbylých 90 % výdělečně činných, mohli bychom uvažovat, kolik z toho příjmu jde vlastníkům kapitálu a kolik z toho jde lidem, kteří poskytují práci. Jde spíš o rozdělení práce a kapitálu oproti rozdělení dolních 90 % a horních 10 %. Pojďme zamyslet nad touto částí. Udělám to jinou barvou, Ta část zde je kolik jde vlastníkům kapitálu. ... Lidem, kteří vlastní budovy, nemovitosti, zdroje a kolik národního důchodu jde na práci. To máme tady. Toto jde na práci. A podobná myšlenka je, pokud modrá část roste stále rychleji než zelená část, potom podíl přijmu, který jde kapitálu, bude růst víc a víc. A protože v kapitalistické tržní ekonomice kapitál není rovnoměrně rozdělen, hlavně protože příjem není rovnoměrně rozdělen. Protože kapitál není rovnoměrně rozdělen, tohle v zásadě povede k tomu, že čím víc příjmu jde kapitálu a ten kapitál je disproporčně vlastněn horním decilem v příjmu nebo bohatství. V zásadě to povede k růstu tohoto fenoménu přímo tady. Pro ujasnění ten nárůst zde, setkáte se s termínem "návratnost kapitálu", ve spojení s Pickettyho knihou, kde je porovnávána návratnost kapitálu s tempem růstu. Tento růst zde není návratnost kapitálu. Abychom zjistili návratnost kapitálu, musíme znát příjem, který kapitál vytvořil a také musíme znát hodnotu toho kapitálu. A podle tohoto diagramu poznám jen příjem, který ten kapitál vytvořil, ale nepoznám hodnotu toho kapitálu. Nespočítám návratnost kapitálu. Ten růst, který tady ukazuji, možná za pár let ta modrá část vzroste až sem, zatímco ta zelená vzroste asi takto. Tento růst zde můžeme na něj nahlížet, jako růst příjmu kapitálu, což není něco, o čem by se často mluvilo. Ale tento růst zde těch možná + 5 %, pro celkovou ekonomiku to je to "G", o kterém se často mluví, to je ten celkový růst ekonomiky.
video