HDP: Měření národního důchodu
Přihlásit se
HDP: Měření národního důchodu (12/12) · 11:42

Vzdělání jako síla konvergence Vzdělání jako síla konvergence

Navazuje na Úvod do ekonomie.
Mluvili jsme o šíření informací jako o síle konvergence na globální úrovni. Ale co v měřítku jednotlivců? Když se bavíme o šíření znalostí v měřítku jednotlivce, ve skutečnosti se bavíme o vzdělaní na určitých úrovních. Znovu je tohle námět mně velice blízký. Pojďme tedy projít pár výukových experimentů. Obecně máte příjem. A abyste mohli produkovat tento příjem, potřebujete kapitál. A potřebujete pracovní sílu. Například když máte farmu, potřebujete půdu a potřebujete zvířata a potřebujete nějaké vybavení, ale také potřebujete lidi, kteří by měli na starosti to vybavení a řídili farmu. Když jste vedoucí softwarové společnosti, potřebujete budovu, potřebujete počítače a potřebujete servery, hádám, že to jsou také počítače. Ale potřebujete lidi, aby programovali počítače a abyste prodávali software a vyvíjeli ho a tak dále. Toto jsou dvě věci, které potřebujete, aby k produkci výsledků, které byste uznali ve spojení s příjmem. Potom je ale otázka, jak se příjem rozdělí? Kolik z něj jde na kapitál, kolik na pracovní sílu? A myšlenka za tímto je, že když máte šíření vědomostí a když pracovní znalosti nabývají větší a větší hodnoty. Udělám kolem toho menší auru. Tohle je aura vědomostí. Jestli jsou toto pracovní znalosti a jsou méně a méně dostupné, možná má pracovní síla navrch. Na druhou stranu, když máte tyto velmi kapitálově zaměřená odvětví, kde pracovní síla je určitým způsobem monotónní, nekvalifikovaná práce, pak možná kapitál má navrch. Teď se pojďme zamyslet a Piketty tíhne spíše k lehkému pohrdání nad pravděpodobností, že se to stane ve velkém měřítku. Říká, že se možná bude platit pro určité manažery a finance nebo v určitých odvětvích zabývajících se softwarem. Ale podle něj sdílení vědomostí neudělá pracovní sílu důležitější natolik, aby zapříčinila odchod tohoto většího a většího příjmu do kapitálu, hlavně po generacích, které potenciálně vedou k dynastickému bohatství. Ale jeden myšlenkový experiment... a dodávám že mým cílem není projevit svůj názor, ale dát Vám náměty na přemýšlení, abyste si mohli vytvořit názor vlastní. Zamyšlení se nad srovnáním dneška a zlaté doby, kterou kniha popisuje. Ta zlatá doba... Napíši to sem. ...ta zlatá doba, tím myslím konec 19 století. Jaké síly vedly k růstu v této zlaté době? Odkud byl získáván hlavně příjem? Je to vlastně vrchol průmyslové revoluce. Máme zde věci jako železnice. Také máme ropu, myslím, že by se dalo říci energii, ropu. Máme tu výrobu. Všechna tato odvětví jsou neuvěřitelně kapitálově intenzivní. Kapitál je velmi důležitý. Nemůžete mít tyto věci bez kapitálu. A ve všech z nich je pracovní síla tak trochu komoditou. Takovéto potřebujete jen lidi, aby přitloukali pražce a podobné hlášky. Potřebujete lidi pracující na vrtných zařízeních. Potřebujete lidi pracující na montážní lince. A průmyslová revoluce byla opravdu procesem, který tyto síly bral a měnil je na více a více důležité, skoro by bylo možné nazývat to komoditou pracovní síly. Teď se zamyslíme nad dneškem a já myslím, že je fér to nazývat informačním věkem. A jaká jsou odvětví, která přispívají k růstu v informačním věku? Jedno, které je mi blízké... Dělám tohle video v Silicon Valley. ...je software. Vlastně to není odvětví, které podle mě převažuje jako hlavní růstová oblast, ale je zde tak trochu bio-technika. Mohli bychom neustále pokračovat. A co mají tyto věci společné? Nejsou zrovna tak kapitálově intenzivní, to vidíme. Konkrétně když mluvíme o softwaru, ten není vůbec kapitálově intenzivní. Potřebujete jen počítače a nainstalovat program a můžete to teoreticky provozovat u někoho doma. A to je opravdu spíše o velmi, velmi, velmi zkušené pracovní síle. Stejně je tomu u bio-techniky. Potřebuje kapitál, ale tímto kapitálem nejsou koleje, je to částečně vybavení, ale hlavně jsou to lidé. Je to hlavě pro výzkumníky a lidi, kteří vedou klinické testy a tak dále. Zdá se, že jsme ve věku, kdy je pracovní síla čím dál více a více hodnotnější. Ale ne jenom komoditní pracovní síla. Ne jen lidé, kteří pracují na směny v továrnách, ale vysoce, vysoce, vysoce zkušená pracovní síle. Jen proto, že se toto děje mohlo by to být hnací silou pro přesun většího příjmu pracovní síle. Ale to samo o sobě by nezpůsobovalo nerovnost. Například byste mohli mít situaci a existují data že se to možná děje, kdy tato skupina lidí, kteří jsou schopni zapojit se do těchto rychle rostoucích sektorů, kdy pracovní síla přidává značnou hodnotu je tohle o ve skutečnosti malé procento populace. Malé procento populace by mohlo potenciálně mít výhodu v této dynamice. Ale zbytek populace nemá dostatek zkušeností, pak bude z tohoto růstu vynechán. A to může být příčinou nerovnosti. Nebude to podporovat nerovnost, protože příjem, jež jde více a více na kapitál, protože "R" je větší než "G" , protože návratnost kapitálu převyšuje růst. Proto to nebude. Bude to kvůli této diferenciaci pracovní síly, kdy velmi, velmi zkušená pracovní síla dostává neúměrný podíl na příjmech vzhledem k ostatním druhům pracovní síly. Otázka tedy je, jestli můžeme přinutit více lidí k tomu, aby se zapojili? A znovu je to otázka vzdělání. Můžeme dostat tuto skupinu jako procento populace, aby byli daleko větší skupinou populace, aby se více a více částí světa mohlo podílet? Znovu je to něco, o čem bychom měli přemýšlet. Nevím odpověď na tuto otázku. Ale ve hře jsou určité dynamiky. A jsme určitě v jiném typu světa než byl svět ve zlaté době. Jiný způsob, jak o tom přemýšlet ...toto není z knížky, ale je to jenom způsob, jak o tom občas přemýšlím. Při uvažování o průmyslové revoluci, byl svět jakási pyramida. Dole byla pracovní síla, pak bylo potřeba hodně lidí zde, ale ti byli relativně nezkušení. A potom uprostřed máte úřednická pracovní místa. Úřednické práce. Jsou to lidé kteří zpracovávají informace, vyplňují papíry atd., jednoduše kancelářské práce. A potom na vrcholu pyramidy během průmyslové revoluce, která pokračovala ve 20. století jste měli, řekněme, majitele kapitálu. A potom také existovala velmi malá, řekl bych, kreativní třída. Tohle je kreativní třída. A tohle by byli lidé jako inženýři a umělci a lidé dělající výzkum. A tak tohle je vlastně ta dynamika, která existovala. Ale nyní v informačním věku automatizace dělá pracovní sílu méně důležitou a to i úřednické práce zpracovávající informace. A tak jsou tu dvě různé reality, ke kterým můžeme potencionálně mířit. Je tu ta, kde máte hlavně relativně málo lidí, kteří vlastní kapitál nebo většinu kapitálu nebo patří do kreativní třídy. A pak je zde malá, kdybyste vzali trojúhelník, ten stejný trojúhelník jako tady. Pořád máte malou skupinu lidí, kteří spadají do vrcholu trojúhelníku, a protože automatizace se stará o tyhle střední dvě, pak je tu pouze menší skupina lidí, kteří se účastní zde. A tak všichni ostatní budou nakonec vynecháni. Tito lidé budou vynecháni, což není úplně nejšťastnější pro nikoho. Ale je tu také jiná realita, kde, co kdybychom mohli rozšířit tento vrchní trojúhelník, kde bychom mohli mít větší a větší kreativní třídu, a kdyby se tito lidé podíleli na vysoce hodnotné pracovní síle. Myslím, že bychom mohli říct, že budou v pozici, kde si mohou vydobýt více a více příjmu a také budou v pozici s více a více kapitálem. Toto můžete vidět v Silicon Valley. Lidé, kteří chtějí dostat slušnou práci v Googlu nebo Facebooku nebo Applu, nejenom že ji dostávají prostřednictvím své pracovní síly, ale protože příjem je větší než jejich výdaje. Jsou schopni akumulovat kapitál a tak se stát vlastníky kapitálu. Existuje skutečnost, kdy když děláme v oblasti vzdělání správné věci. A znovu je to blízké mému srdci. Možná místo světa, kde vynecháme všechny tyto lidi, můžeme mít svět, který vypadá více takto, kde nepotřebujeme moc pracovní síly, protože automatizace nebo spíše by se dalo říci komoditní pracovní síla. Nepotřebujeme moc tradičních úřednických prací v oblasti zpracování informací. A potom se většina lidí, pokud zajistíme dostatečně dobré vzdělání, může účastnit těchto opravdu vysoce hodnocených prací, kde pracovní síla má větší vliv, kde je návratnost práce je vyšší než návratnost kapitálu. A protože návratnost práce je vyšší, budou tu lidé, kteří dostanou větší podíl příjmu a také budou schopni začít akumulovat kapitál. Když se dostaneme do této reality, kde máte větší a větší procenta lidí, kteří se nakonec stanou vlastníky kapitálu, softwarovými inženýry a umělci a lidé dělající výzkum, podle mě je to založené na zlepšujícím se vzdělávání. Abychom se dostali odsud sem a abychom se vyhnuli tomuto vrcholu, tak musíme mít talentovanější pracovní sílu, vzdělanější pracovní sílu. A pokud se to povede, tak se dostaneme do reality Star Treku. V realitě Star Treku se lidé na Star Trek nedívají z ekonomického úhlu pohledu. Ale ve Star Treku si uvědomíte, že zde není mnoho lidí, kteří jen obdělávají pole. Není zde mnoho lidí, kteří mají ve Star Treku práci u stolu. Všichni ve Star Treku dělají buď výzkum, jsou to výzkumníci nebo jsou to umělci. Znovu, abychom měli něco k zamyšlení. Vzdělání, rozšiřování znalostí mohou být velmi silné pro konvergenci a zabraňují nám v návratu do další zlaté doby.
video