Inflace: měření životních nákladů
Přihlásit se
Inflace: měření životních nákladů (10/11) · 9:38

Základy míry nezaměstnanosti Jak se počítá velmi diskutovaná míra nezaměstnanosti (U-3)?

Navazuje na HDP: Měření národního důchodu.
Všichni neustále slyšíme citovat míru nezaměstnanosti a je to zjevně velmi důležitý ekonomický indikátor. Ale co chci dělat v tomto videu, je zalovit trochu hlouběji a vlastně zjistit, jak se počítá. Namaluji tu velké schéma. Řekněme, že tento velký kruh představuje populaci celých Spojených států amerických. Vyhledal jsem si to na Googlu. Je to plus mínus 304 milionů lidí. A potom to bude podskupina... Je to každý, zahrnuje to i mého 10 měsíčního syna. Samozřejmě pokud hovoříme o nezaměstnanosti, on přinejmenším nemůže být relevantní, teď ještě ne. Zde je podmnožina lidí, které Úřad pro statistiku práce považuje přinejmenším za lidi dostatečně staré, aby se o ně zajímal. To je 16 let a starší. A vyhledal jsem to za listopad. Bylo to okolo 237 milionů lidí v USA. Ale potom je zde podmnožina těch, protože ne každý 16 letý a starší je nutně zaměstnatelný nebo chce pracovat. Mohli by být ve škole nebo na vojně nebo můžou být v důchodu. Sledují podmnožinu lidí dostatečně starých, aby pracovali a tu nazývají pracovní síla. Udělám pracovní sílu růžově. Nikdy nepoužívám tuto barvu. Udělám to zeleně. Tohle zelené je pracovní síla. A za listopad, pokud jsou čísla, která jsem viděl, správná, je to 154 milionů lidí. A poté je zde množina pracovní síly , kterou Úřad pro statistiku práce považuje za nezaměstnané. Udělám to oranžově. A poslední čísla jsou okolo 15 milionů. To jsou nezaměstnaní. Velmi jednoduše, jak ve skutečnosti počítají to číslo... Ale uvidíme, že je zde trochu více odlišností, než o čem by měl vzorec na první pohled vypovídat. Míra nezaměstnanosti, tato barva, je stejná jako počet nezaměstnaných. Udělám to stejnou oranžovou barvou. Nezaměstnaní děleno pracovní silou. A pracovní síla je tvořena nezaměstanými plus, jak si představíte, zaměstnanými. V tomto příkladě pro zjištění míry nezaměstnanosti, zde bylo 15 milionů lidí, kteří byli nezaměstnaní, dávají 15 milionů nahoru do čitatele a potom jmenovatel by byl tato celá pracovní síla. Bylo by to 15 milionů nezaměstnaných a potom kolik je 154 mínus 15. Kolik to je? Je to 139 milionů, kteří jsou výdělečně zaměstnáni. To číslo je právě zde 139. Toto číslo je 15. Dejte je dohromady a dostanete pracovní sílu. To je 154 milionů lidí. To se zdá dost jednoduché. Myslím, pokud to zde spočítáte, dostanete něco blízko 10%. Ale na co se chci zaměřit, je definice nezaměstnanosti a pracovní síly, protože jsou trochu odlišné, přinejmenším z mého pohledu, než jak je tento termín používán. Podle Úřadu pro statistiku práce je nezaměstnaným někdo, kdo v podstatě nemá práci, ale chce ji. A způsob jakým měří, zda chcete práci, je, pokud práci sháníte v posledních 4 týdnech. Pokud jsem zkoušel najít práci, rozesílal jsem životopis a potom jsem se vyčerpal z pohovorů a vzal jsem si 5 týdnů volno, nemohu být považován za nezaměstnaného. A to je důležitá věc, nad kterou se zamyslíme. Pokud by na tom ekonomika byla špatně. Řekněme, že v prvním týdnu jsem nezaměstnaný. Nemám práci, ale sháním ji. Jsem zde a jsem součástí pracovní síly. Nejsem zaměstnaný, ale jsem nezaměstnaný shánějící práci. Ale řekněme, že po pár týdnech se unavím. Dám si pár měsíců volno. Nechystám si ani shánět práci, je to špatné, dokud se to nezlepší. Co se stane , je že se připojím ke skupině lidí mimo pracovní sílu. Místo toho, abych byl součástí pracovní síly, nebo součástí této skupiny zaměstnaných, pokud si vezmu více než 4 týdny, pokud si 4 a půl týdne nebudu shánět práci, patřím do skupiny lidí nazvané okrajově přidaní pracovníci. A to jsou lidé, kteří nejsou součástí pracovní síly. Náhle nejsem součástí pracovní síly. Takhle mě vyjmete z čitatele a také mě vyjmete ze jmenovatele. Ve skutečnosti by to mohlo zlepšit míru nezaměstnanosti. Chci to objasnit, protože to je neintuitivní myšlenka. Ekonomika by na tom mohla být tak špatně, že když vypadnu ze skupiny pracujících, míra nezaměstnanosti by se mohla ve skutečnosti zlepšit. Dovolte mi to těmito jednoduchými počty trochu objasnit. Představme si svět, kde celková potenciální populace pracujících dospělých jsou 3 lidé. Jsou zde 3 dospělí. Lidé dostatečně staří na to pracovat. A řekněme, že podmnožinu této dospělé populace, kterou považujeme za součást pracovní síly, řekněme, tvoří dva lidé. Samozřejmě jsou to extrémní čísla, ale myslím si, že vám ukáží, jak matematika může fungovat. Nyní řekněmě, že z těchto dvou lidí z pracovní síly je jeden z nich nezaměstnaný. Samozřejmě, že pokud jsou součástí pracovní síly dva lidé a jeden je nezaměstnaný, potom druhá osoba je zaměstnaná. A pak je zde ještě další dospělý, který může být ve škole nebo je v domácnosti, nebo je důchodce, ale nevíme přesně, co je. A nyní řekněme, že jsem nezaměstnaný právě já. Řekněme, že budu shánět práci, ale v určitém okamžiku budu tolikrát odmítnut a zprávy, co uslyším, jsou tak hrozné, že se rozhodnu vzít si volno, nebo si oddechnout, nebo budu ze svého životního údělu v depresi a přestanu shánět práci. Stanu se znechuceným. Co se stane podle Úřadu pro statistiku práce, je že už nejsem součástí. Tohle je předtím. Tohle je zatímco to zkouším. Ale pokud to vzdám. Pokud budu tak znechucený, že přestanu hledat práci na více než 4 týdny, potom jiný způsob, jakým bysme měli namalovat toto schéma, naši malou zemi o 3 lidech, stále bychom měli 3 dospělé osoby. Ale nyní místo toho, abych byl nezaměstnaný, od té doby, co jsem to vzdal, nejsem součástí pracovní síly. Protože nehledám práci. Celá pracovní síla bude ten jeden člověk, co práci má. Jedna osoba. A nebude zde nezaměstnanost. Protože zde není součástí pracovní síly, nikdo kdo nemá práci. Spadl bych do této horomady lidí. Nyní bych byl zde. To jsem já. Chtěl jsem se namalovat smutný, ale vyšel mi z toho zamračený obličej. Ale jsem to já. Co se ve skutečnosti stalo? Měl jsem 50% nezaměstnanost. 1 děleno 2. 1 lomeno celková pracovní síla. To je 50% nezaměstnanost, což je samozřejmě další extrémní číslo. Ale nyní v této situaci, protože jsem vypadnul z pracovní síly, protože jsem byl znechucený, nemohl jsem být započítán. Zde máte 0% nezaměstnanost. A pokud se zběžně podíváte na čísla a jsou zde další scénáře, o kterých můžete přemýšlet, kde se buď čitatel nebo jmenovatel mění, protože lidé jsou motivováni nebo znechuceni nebo rozhodnuti být v domácnosti nebo se vrátit zpátky do školy nebo vystoupit z armády, cokoli to může být. Chci vám jen ukázat, že se stalo něco velmi neintuitivního. Protože ekonomika na tom byla špatně, vypadl jsem z pracovní síly. A protože jsem vypadl z pracovní síly, míra nezaměstanosti vypadá zběžně pozitivně. Klesla z 50% v tomto příkladě na 0%. Ve skutečném světě samozřejmě neuvidíte tento typ extrémního chování, protože máte více než 3 lidi, máte 304 milionů lidí. Ale co jsem chtěl udělat, je ukázat rozdíl, jak je to počítáno. A nemyslím si, že se někdo zkouší někoho oklamat, ale musí se vymezit hranice, co znamená být součástí pracovní síly. A to je ta teorie hledání práce poslední 4 týdny. Vašeho švagra, který žije u vás v přízemí, můžete považovat za nezaměstnaného, ale Úřad pro statistiku práce ho považuje, pokud nesháněl práci v posledních 4 týdnech, za demotivovaného nebo třeba za okrajově přidaného.
video