Agregátní poptávka Proč agregátní poptávka funguje jinak než poptávka po určitém zboží či službách? Proč křivka poptávky klesá?

V tomto a dalších videích se budeme zabývat agregátní neboli nabídkou a agregátní neboli celkovou poptávkou. Začneme agregátní poptávkou a budeme pokračovat agregátní nabídkou. Rád bych zdůraznil, že v mnoha ohledech se to podobá běžné teorii nabídky a poptávky. Ale mezi tradiční poptávkou a agregátní poptávkou je velký rozdíl. Tradičně se poptávkou zabýváme v mikroekonomii, o agregátní poptávce mluvíme v makroekonomii. Sem budu psát vše k makroekonomice, ekonomice jako celku. A na druhé straně bude mikroekonomika. Můžeme se soustředit jen na konkrétní trh, například trh sladkých tyčinek. A nyní si nakreslíme osu, se kterou se v mikroekonomii setkáváme neustále. Na svislé ose bude cena P za jednotku, sladkou tyčinku a na vodorovné ose množství Q sladkých tyčinek prodaných nebo koupených za určitou dobu. Už jsme viděli, že křivka poptávky má klesající sklon. Bude vypadat nějak takhle. To se dá vysvětlit různými způsoby. Jedno vysvětlení je při vysoké ceně si lidé řeknou: Proč bych si měl kupovat tuhle sladkou tyčinku, když si za ty peníze mohu koupit něco, co mně udělá stejně šťastným nebo šťastnějším. Koupí si toho malé množství. Při nízké ceně si lidé řeknou: Tohle je docela dobrý obchod. Mohu si koupit sladké tyčinky, jsou tak levné. Mohu si jich koupit hodně. Místo abych si koupil něco jiného, místo lízátek nebo zmrzliny si koupím sladké tyčinky. Lidé si jich koupí velké množství. To je jeden způsob, jak to vysvětlit. Vysvětlit si to můžeme i pomocí křivky mezního užitku. Když budete mít sladké tyčinky opravdu hodně rádi, budete z nich mít velký užitek a budete ochotni za ně hodně zaplatit. Z těchto několika sladkých tyčinek máte velký užitek. Ale čím více máte jednotek, tím menší je další užitek. Můžete se na to koukat jako lidé, kteří mají rádi sladké tyčinky ale ne tolik jako lidé, kteří si koupili těch několik prvních tyčinek. To je proč máte klesající křivku. V makroekonomii u agregátní poptávky to bude podobné, ale přesto se to trochu liší. Nakreslím to jinou barvou, aby byl vidět rozdíl. Nyní jsme v makroekonomii. Mluvíme teď o agregátní poptávce. První věc, kterou si uvědomte, že se jedná o ekonomiku jako celek, ne jen trh s jedním zbožím nebo službou. U agregátní poptávky na vodorovné ose nemáme množství prodaného nebo koupeného zboží či služeb za určitou dobu, ale skutečnou produkci celé ekonomiky za určité období. Tím už jsme se zabývali. Celkové produkci ekonomiky za určité období se říká hrubý domácí produkt. Na této ose máme reálný HDP. Myslím, že je zde analogie k množství. Je to množství toho, co vyrobíme v ekonomice. Na druhé ose bude cenová úroveň. Ale nejde o ceny za jedno zboží nebo službu, není to cena za sladké tyčinky. Je to celková úroveň cen v celém hospodářství. Možná si říkáte, že je to vážený průměr nebo jakkoli měříme úroveň cen. Opět uvidíme, že se jedná o klesající křivku. Bude vypadat nějak takhle. Vlastně úplně nevíme, jestli vypadá přesně takhle, ale je to předpoklad založený na určitých ekonomických teoriích a modelech a je možné tak vysvětlit ekonomické cykly. Křivka bude každopádně klesat. Připomínám, že zde máme jedno zboží nebo službu a tady ekonomiku jako celek. Tohle je obecná hladina cen a skutečná produktivita ekonomiky. Možná vám nedává smysl, že by HDP při vysokých cenách klesl na nulu. Trochu jsem to zjednodušil. Zkusím to nakreslit přesněji. Nechci, aby to vypadalo, že při určitých cenách bude HDP nulový. Ale obecně můžeme říct, že při vysokých cenách bude HDP nízký. Ceteris paribus, za jinak stejných podmínek HDP při nízkých cenách poroste. Ale makroekonomická křivka klesá z úplně jiných důvodů než ta vpravo. V mikroekonomii klesá díky substitučnímu efektu. Když jsou ceny vysoké, lidé si místo sladkých tyčinek koupí zmrzlinu, lízátko nebo něco podobného. A když jsou sladké tyčinky levné, kupují je místo ostatních věcí. To se v makroekonomii u agregátní poptávky neděje. Existuje několik teorií o tom, proč křivka agregátní poptávky klesá. Tohle je agregátní poptávka. V podstatě říká jaká bude produktivita ekonomiky v závislosti na cenách. Ekonomové mají pro klesající křivku agregátní poptávky tři různé teorie. Prvnímu říkáme efekt bohatství. Zase se to může zdát zpočátku divné. Když klesají ceny, klesají i mzdy a zisky, lidé jsou pesimisté, ekonomika je v recesi. Ale tak to není. Ceteris paribus, za jinak stejných podmínek, když klesnou jen ceny, vše ostatní se nezmění, nezmění se zaměstnanost, zisky, optimismus lidí, zkrátka pokud se jednoho dne probudíte a jedinou změnou bude, že všechno bude o polovinu levnější A vy budete mít stejné úspory a v peněžence stejně peněz, pak si řeknete: Mám v peněžence stejně peněz, ale najednou si připadám bohatší! Můžu si toho koupit víc. Tohle je efekt bohatství. S tím, co mám v kapse, si můžu koupit víc věcí. A podobně když se probudíte, všechno zůstane stejné, jen ceny se zdvojnásobí. Zděsíte se, že už si nic nemůžete koupit. Vše je příliš drahé, můžete si toho dovolit méně. Klesající křivka se vysvětluje zaprvé efektem bohatství. Ale pamatujte si, všechny ostatní věci musejí zůstat stejné. Druhé vysvětlení souvisí s úroky. Nazval bych to efektem úspor a úrokové míry. Představuje-li tento obrazec množství peněz, které máte v kapse, a tohle je množství, které utratíte za zboží a služby, abyste měli pěkný šťastný život tuhle část můžete uspořit. Ale když klesnou ceny, utratíte za zboží a služby daleko méně, třeba tolik a pak můžete daleko víc ušetřit. Pokud by vše ostatní zůstalo stejné a od zítra všechno stálo jen polovinu, dokázali byste mnohem více ušetřit. Peníze, které našetříte, dáte do banky a ta je půjčí dalším lidem. Pokud se tedy nic jiného nezmění jen množství peněz, které banka může půjčit, vzroste pak bude cena, za kterou se peníze půjčují, klesat. To už jsme si ukazovali v jednom z předchozích videí. Úrokové míry budou klesat. Půjčování peněz i jejich následné investování bude levnější. Můžete si půjčit na dům, na továrnu, na cokoli třeba na vybavení. Nízké úrokové míry stimulují investice a HDP by opět rostl a vyprodukovalo by se víc zboží a služeb. Tohle byla situace, kdy ceny klesaly. Kdyby to bylo opačně a ceny vzrostly, lidé by najednou museli utratit více peněz za věci, které potřebují, aby přežili a byli šťastni, a měli by méně úspor. Méně úspor by znamenalo méně peněz na půjčování, vyšší úrokové míry a menší investice. Ekonomika by byla v recesi. Reálný HDP by klesal. Zatímco tady HDP rostl. A třetí teorie či třetí odůvodnění, protože ekonomové si svou klesající křivku rádi odůvodňují, protože díky ní vysvětlují ekonomické cykly. Třetí vysvětlení je zahraniční efekt. Když si představíme, že ceny opět poklesly, pak se sníží i úroková míra, protože je více peněz k půjčování v dané ekonomice v dané měně. Když úrokové míry klesnou, bude pro investory lepší směnit peníze za cizí měnu, protože tak získají vyšší úrokovou míru. Dejme tomu, že v USA budou nízké úroky a ve Velké Británii budou vysoké. Američané budou směňovat dolary za libry. Už jsem o tom opět mluvil v jiných videích. Když lidé směňují dolary za libry, bude větší nabídka dolarů a větší poptávka po librách, relativní cena dolaru oproti libře klesne. Dolar oproti jiným měnám oslabí. Když dolar oslabí, zboží a služby z USA budou pro ostatní země levnější. Když si například budete chtít koupit americké auto, které stojí 10 tisíc dolarů, vyjde vás to řekněme na 5 tisíc liber. Ale pak dolar oslabí a totéž auto vás v přepočtu vyjde na 4 tisíce liber. Budete nadšení, o kolik auto zlevnilo a mnohem víc lidí bude chtít americké zboží. A když stoupne poptávka po americkém zboží, HDP poroste. Kvůli nízkým úrokovým mírám budou lidé směňovat domácí měnu za cizí, díky tomu bude měna levnější a levnější se bude zdát i zboží a služby dané země. A díky tomu se bude zvyšovat čistý export. Nebo ještě jednodušeji. Když bude americký dolar levnější, lidé budou chtít americké zboží a zvýší se čistý vývoz. Při nízkých cenách tedy HDP roste. A při růstu cen nastane opačný případ. HDP klesá.