Změny v agregátní poptávce Jaké jsou faktory, které mohou změnit agregátní poptávku?

V minulém videu jsme začali trochu přemýšlet o křivce agregátní poptávky a proč může mít klesající sklon. Dokonce jsme přezkoumali některá z možných odůvodnění pro klesající sklon křivky agregátní poptávky, např. efekt bohatství. Pamatujte si, že všechny ostatní věci jsou konstantní. Nemluvíme o změně objemu peněz, které mají lidé k dispozici nebo o změně názorů nebo o změně jejich zaměstnání nebo o změně v míře investic. Zatím jen tvrdíme, že pokud budou ceny klesat, lidé si najednou budou připadat bohatší. Protože si mohou koupit více za to, co mají, a tak mohou chtít nakupovat více, poptávat více a tak se tyto věci budou muset vyrobit a reálný HDP poroste. Reálný HDP poroste a to je tzv. efekt bohatství. Obdobně, pokud by ceny rostly, došlo by k pravému opaku. Lidé by měli méně peněz, respektive by měli stejné množství peněz, ale mohli by si za ně koupit méně, a proto by také méně poptávali a reálný HDP by poklesl. Další příčinou nebo bych ve skutečnosti měl říct odůvodněním, protože tohle jsou opravdu jen teorie, na které byste měli pohlížet s určitou rezervou. Kdyby obecná úroveň cen poklesla, potom by poklesly úrokové sazby a kdyby poklesly úrokové sazby, vzrostly by investice. Ceny klesají, investice rostou. HDP roste. Ceny rostou. Úrokové sazby by rostly. Reálný HDP by klesl a my bychom se dostali sem. A poslední vysvětlení se zabývá vývozy. Když obecná úroveň cen klesne, úrokové sazby poklesnou a v dané zemi budou věci levnější. A tak můžeme mít vyšší čisté vývozy. Ještě jednou ceny klesají, HDP roste. Ceny stoupají, HDP klesá. Tohle všechno jsou možné teorie nebo odůvodnění pro klesající sklon křivky agregátní potpávky. Rád bych se v tomto videu zamyslel, když ostatní věci jsou konstantní, nad tím, co by mohlo způsobit posun křivky agregátní poptávky a jak by to podobný posun mohlo způsobit? A abychom zjistili, co by mohlo být příčinou, musíme se zamyslet nad všemi věcmi, které tvoří HDP. A možná si pamatujete HDP a používáme Y jako proměnnou pro HDP. Rovná se spotřebě (C) + investicím (I) + vládním výdajům (G) + čistému vývozu (NX). A to je docela dobrý způsob, jak přemýšlet o věcech, které mohou posunout křivku agregátní poptávky. Nejprve se můžete zamyslet nad spotřebou. Zda existuje nějaký faktor, který by způsobil nárůst spotřeby. Můžete mít třeba něco jako snížení daní. Dojde ke snížení daní, ale vláda nepřistoupí k odpovídajícímu omezení výdajů, vláda v podstatě musí... Jestliže vláda již utrácí všechny peníze, které má, bude se pravděpodobně muset zadlužit, aby si takové snížení daní mohla dovolit. Když dojde ke snížení daní, budou mít lidé najednou více peněz a budou schopni poptávat více. To by způsobilo nárůst spotřeby a zvýšení agregátní produktivity nebo agregátní poptávky. Tím pádem může takové snížení daní u spotřebitelů posunout křivku agregátní poptávky doprava, při dané cenové hladině budou lidé poptávat více. Obdobně, pokud by se daně zvýšily a toto zvýšení daní by se nepromítlo do nárůstu vládních výdajů, potom by se agregátní poptávka posunula na druhou stranu. Snížení daní by křivku posunulo doprava. Zvýšení daní by, pokud jsou všechny ostatní věci konstantní, pravděpodobně posunulo křivku doleva, pokud věříte tomuto modelu. Podobně investice. Třeba vláda najednou umožní společnostem odepisovat z daní investice, které uskutečnili v letošním roce, nebo existují nějaké daňové úlevy pro investice uskutečněné v letošním roce a tak můžete mít situace, kdy z jakéhokoli důvodu by investice rostly nebo by jen... Může dojít k objevení nového odvětví, do kterého by lidé začali hojně investovat. A to by opět vedlo k nárůstu agregátního HDP díky nárůstu investic. A třetí složkou HDP je vláda samotná. Tohle G nám označuje vládu. Když vláda řekne: "Třeba se zadlužíme...", Za předpokladu, že již utrácejí tolik peněz, kolik utrácejí nebo možná více než mají. "Zadlužíme se ještě více, budeme utrácet více peněz." Když vládní výdaje vzrostou, ... pak by to také posunulo křivku poptávky doprava a všechny ostatní věci zůstanou konstantní. A pokud by ve stejné situaci vládní výdaje poklesly, křivku poptávky by to posunulo doleva. A teď poslední dílek HDP je čistý vývoz. Kdyby z jakéhokoli důvodu naše modelová země začala najednou vyrábět nějaké zboží či služby, kterých si zbytek světa opravdu váží a nemohou to vyrábět sami, čistý vývoz by vzrostl. Kdyby čistý export vzrostl, znamená to, že více lidí v jiných zemích nakupují naše zboží a služby. To by opět znamenalo nárůst agregátní poptávky. Nebo naopak kdyby si najednou všichni lidé v v naší zemi začali říkat: "Nechceme kupovat věci, které vyrábíme. Chceme si koupit to, co vyrábějí lidé na druhé straně oceánu." A tím by agregátní poptávka klesla. Pro skutečné zamyšlení se nad posuny agregátní poptávky se musíte skutečně zamyslet nad složkami HDP a jak různé makro faktory mohou ovlivňovat tyto složky HDP. A ty vám řeknou, zda při dané cenové hladině zboží a služeb v dané ekonomice se poptávka posune doprava nebo doleva.