Agregátní poptávka a agregátní nabídka
Přihlásit se
Agregátní poptávka a agregátní nabídka (7/9) · 5:45

Inflace tlačená náklady Co je inflace tlačená náklady? Jak došlo k inflaci a stagflaci díky cenovým šokům způsobeným ropnými krizemi?

Navazuje na Inflace: měření životních nákladů.
V posledních dvou videích jsme zkoumali situaci, kdy se křivka agregátní poptávky posouvala doprava, což způsobovalo inflaci. Proto se to nazývá inflace tažená poptávkou. V tomto videu bych chtěl ukázat situaci, kdy se křivka krátkodobé agregátní nabídky posouvá doleva a tím způsobuje inflaci. Tomu říkáme inflace tlačená náklady. Začneme naším klasickým grafem. Toto je cenová hladina (agregátní ceny(P)), toto je reálná agregátní produktivita (skutečný HDP). Zaměříme se teď na krátké období. Toto je křivka naší agregátní poptávky (AD). Ještě přidáme krátkodobou agregátní nabídku. Takto by mohla vypadat křivka krátkodobé agregátní nabídky (ASsr ). A tohle je naše současná cenová hladina. Důvod, proč kreslím krátkodobou agregátní nabídku zakřivenou tak, že ze začátku roste pozvolna a pak čím dál strměji, je, když zde máme reálný HDP, kde je produkce pod svým potenciálem, zůstává v ekonomice hodně přebytečných zdrojů. Přebytek pracovní síly, přebytek výrobních kapacit. Když chcete zvýšit produkci, lidé nebudou poptávat příliš mnoho. Ceny nebudou muset tolik růst. V ekonomice je hodně rezerv. Zatímco, když poroste HDP třeba i nad svůj potenciál, začne se ekonomika přehřívat a zdroje se dostanou na pokraj své kapacity a aby trh nalákal nové pracovní síly, přiměl je pracovat více, přesčas atd., ceny práce se budou muset zvýšit. Zde vlevo dole je vidět, že pro určitý přírůstek HDP se cenová hladina tolik nezvyšuje, tudíž křivka roste pomaleji. Kdežto zde vpravo nahoře, ten samý přírůstek HDP vyvolá prudké zvýšení cen. Řekněme nyní, že se křivka agregátní poptávky posune doleva, co ten posun způsobí a jak k němu vůbec může dojít. Nejprve křivku posuneme doleva. Bude vypadat takto. Vidíme novou rovnovážnou cenu a rovnovážné HDP. Zde dříve byla původní rovnovážná cenová hladina a původní reálný HDP a zde je nová rovnovážná hladina cen a HDP. A vidíme že došlo k inflaci, cenová hladina vzrostla. Ale situace je horší než u inflace tažené poptávkou, protože při inflaci tažené poptávkou došlo k inflaci. Vzrostla nám cenová hladina, jenže reálný HDP se rovněž zvýšil a to ještě o více, když došlo k přehřívání. Ale zde to máme naopak. Ceny šly nahoru, ale váš HDP ve skutečnosti klesl. O této situaci už jste možná slyšeli, říká se jí stagflace. Inflace se stangnací. V novodobé americké historii máme dva významné příklady stagflace. Arabské ropné embargo v roce 1973, což byla odveta za americkou podporu Izraele během Jomkipurské války. V roce 1979 došlo k revoluci v Íránu, který je významným producentem ropy, ale v té době byl ještě významnějším producentem ropy. Během chaosu a nepokojům klesla v Íránu výrazně produkce ropy, což způsobilo další velkou ropnou krizi. A důvod proč ropné krize posunuly křivku doleva... V obou těchto situacích nabídka ropy výrazně klesla. A když nabídka něčeho dramaticky klesne... A tohle je mikroekonomický fenomén. ...cena této věci dramaticky vzroste. A v 70. letech byla americká ekonomika na ropě ještě závislejší, než je dnes. Možná si to pamatujete, pokud už jste byli na světě. Velká auta s velkou spotřebou. I další využití ropy bylo mnohem méně efektivní, než je dnes. Ropa byla v 70. letech v USA velmi významným zdrojem. A když cena tak významného zdroje tolik vzroste, může se to projevit dvěma způsoby. Při stejné produkci se ceny zvýší, protože dodavatelé budou požadovat vyšší ceny za danou produkci. Když budete chtít, abych vám to doručil domů, když budete chtít, abych si najmul náklaďák. Při dané úrovni produkce si budou dodavatelé účtovat vyšší ceny. Nebo při stejných cenách budou chtít výrobci produkovat méně. Při dané cenové hladině dodavatel bude vyrábět méně. Protože jejich reálný zisk při vyšších nákladech klesá. V každém případě výrobci říkají, buď mi při vyšších nákladech zaplatíte víc, nebo vám toho dám za stejnou cenu méně. V obou případech to bude znamenat posun doleva. Tím se vysvětluje, co se stalo během ropných krizí v 70. letech. Díky růstu cen ropy, výrobci chtějí při těchto cenách dodávat méně, krátkodobá agregátní nabídka se posouvá celá doleva, dochází k inflaci a zároveň k poklesu reálného HDP, ke stagnaci.
video