Reálný HDP ovlivňuje cenu Jak utilizace může ovlivnit cenu aneb jiné odůvodnění rostoucího sklonu křivky krátkodobé agregátní nabídky?

V našich předchozích odůvodněních stoupajícího sklonu křívky krátkodobé agregátní nabídky jsme se dívali na cenu jako na nezávislou proměnnou. V tomhle videu chci trochu prozkoumat, zda je možné se na to dívat opačně. Můžete se na to dívat tak, že HDP ovlivňuje cenu. Pro zopakování tohle je náš rostoucí sklon, to chceme, aby se stalo. Křivka krátkodobé agregátní nabídky. V předchozích videích jsme řekli, že když cena roste, může to způsobit růst reálného HDP za jeho potenciál, za jeho přirozenou úroveň. Řekněme, že tady je to dlouhodobé. Zde. Nakreslím to. Tady je to dlouhodobé. Zde. Tohle je dlouhodobá agregátní nabídka. Tohle je současná úroveň cen. Tohle je všechno opakování. Tohle je naše současná úroveň cen. Tady je HDP. V minulosti jsme řekli, že když zvýšíme ceny kvůli několika faktorům, může to způsobit agregovaně, že ekonomika bude produkovat nad svoji přirozenou úroveň. Mohli byste ve skutečnosti mít zvyšující se HDP. Máte rostoucí sklon křivky agregátní nabídky. Uvedli jsme důvody, proč to může způsobovat cena. Hovořili jsme o teorii mylného chápání, kdy individuální hráči v ekonomice, individuální firmy mohou mylně chápat růst cen jako mikroekonomický fenomén. Díky zákonu nabídky si mohou myslet, že mají větší skutečný zisk. Bude jim nějakou dobu trvat, než si uvědomí, že nemají. Jsou to jen nominální zisky, co získávají. Navíc jsme hovořili o celé teorii strnulých mezd, strnulých cen, kdy v nějaké části ekonomiky budou zvýšené skutečné zisky, protože krátkodobě náklady některých hráčů neporostou tak jako porostou jejich příjmy. Proto by i oni chtěli vpodstatě produkovat více, než je jejich přirozená produktivita a třeba tak přehřát své továrny a své lidi. Ale v tomto videu chci hovořít o tom, a platí to pro monoho ekonomických modelů, že se na to nemusíte dívat tak, že cena ovlivňuje skutečný HDP. Můžete se na to dívat opačně. Když skutečný HDP, když máte utilizaci opravdu vysokou dosahující 100% a záleží na tom, jak definujete utilizaci, třeba je i více než 100%, pak to ve skutečnosti může ovlivňovat ceny nebo se možná ovlivňují navzájem. Jeden způsob, jak o tom přemýšlet, a tohle je opravdu jen další odůvodnění rostoucího sklonu křivky agregátní nabídky, ale děláme to jen jiným způsobem. Nyní říkáme, že tohle je naše přirozená úroveň produktivity. Když požádáme lidi, aby pracovali více, budou chtít dostat více zaplaceno. Jak o tom přemýšlet a nakonec jim to ve skutečnosti nepomůže, protože všechno bude dražší. Budou vyrábět více, ale nezískají za jednu jednotku vyšší skutečný zisk. Ale krátkodobě mohou nebo si mohou myslet, že dostávají, tak budou chtít pracovat více. Jeden ze způsobů, jak se na tohle dívat je, když se díváte na tenhle obdélník jako na kapacitu firmy, kapacitu trhu, kapacitu celé ekonomiky, potom třeba její přirozená, její potenciál může být někde tady na 85% utilizace. Když bude továrna vyrábět nějaké věcičky nebo auta nebo cokoli 100 hodin týdně, její přirozený stav je, že vlastně vyrábí 85 hodin týdně a to je proto, že potřebuje použít těch dalších 15 hodin, aby se továrna zastavila, došlo k opravám a údržbě nebo k nějakému druhu kontroly. Ale řekněme, že z jakéhokoli důvodu třeba začne válka a vláda bude požadovat, aby se více stavělo, aby se vyrábělo více věciček, aby se vyrábělo více tanků, je třeba vyvíjet více materiálů. V podstatě žádají, aby lidé nedělali některé z věcí, které dělat musí, pokud chtějí zůstat dlouhodobě udržitelní. A žádají, aby továrny vyráběly více a začaly se tak dostávat na 90%, 95% možná dokonce na 100% utilizaci. Dokážete si v této situaci představit všechny firmy... firma maximalizuje zisk... budou zvyšovat ceny, když mohou zvyšovat ceny, i když dlouhodobě to bude jen nominální zvýšení. Nutně to nebude skutečné zvýšení. Ale krátkodobě budou mít pocit, že je to skutečné navýšení cen a tak to udělají. Místo, aby se snažili vytvořit větší kapacitu, mohou na to nahlížet jako na krátkodobou záležitost. A řeknou: Budete nám muset zaplatit za naše zaměstnance hodně peněz, aby pracovali přesčas. Třeba je to zahrnuté i v některých smlouvách, že musíte platit více, aby pracovali přesčas, abych já odložil údržbu a jiné věci, které jsem plánoval dělat nebo bych odložil investici, abych vyrobil všechno tohle. Jen popisuji stejnou křivku s rostoucím sklonem, ale pomocí jiného příběhu. Místo, abychom řekli, že cena ovlivňuje zvýšení skutečného HDP kvůli teorii mylného chápání a teorii strnulých cen, říkám, že zvýšení skutečného HDP a zvýšení utilizace budou ovlivňovat ceny. Existují dva způsoby, jak se dívat na stejnou věc. Můžete to zkusit s nějakými jinými myšlenkami, o kterých jsme mluvili v minulém videu. V minulém videu jste ani nemuseli dojít k modelu AD-AS. Ani jste nepotřebovali model AD-AS, abyste pochopili, proč jsme měli v letech 1966 - 1967 inflaci a obecně na konci 60. let. Jediné, co jste měli udělat, je zamyslet se nad začátkem administrativy LB Johnsona, kdy byla ekonomika již na vysoké utilizaci. Nezaměstnanost byla jen kolem 4% nebo 5%. 95-96% pracovní síly bylo zaměstnáno. Továrny fungovaly při vysoké utilizaci. Nyní vyeskalujeme válku. Bereme lidi, kteří mohli být zaměstnáni v domácí ekonomice a budou bojovat ve válce. Potřebujeme náboje, potřebujeme lodě, potřebujeme palivo, potřebujeme všechny tyhle věci. Potřebujeme více využít domácí kapacitu k výrobě všech těchto věcí. Dokážete si představit k jaké došlo dynamice, kdy jste museli získat firmy a lidi, aby ze sebe dostali kapacitu navíc a aby to udělali budou vlastně požadovat vyšší mzdy a vyšší ceny. Nutně se nemusíme uchýlit k tomuto, abychom předpověděli vyšší inflaci. Jiný způsob, jak o tom přemýšlet, je tento jiný způsob, jak odůvodnit rostoucí sklon křivky krátkodobé agregátní nabídky, což je jiný způsob, kterým jsme popsali stejnou dynamiku. Velmi spolu souvisejí.