Monetární systém
Přihlásit se
Monetární systém (6/7) · 9:54

Úrok jako cena za pronájem peněz. Úrok jako cena peněz. Peníze z pohledu nabídky a poptávky.

Navazuje na Agregátní poptávka a agregátní nabídka.
V tomto videu bych chtěl trochu hovořit o penězích a úrokových sazbách a to v mikroekonomickém rámci, abychom pochopili vztah mezi nabídkou peněz a poptávkou po penězích a cenou peněz. Uvidíme, že to jsou právě úrokové sazby. Jakmile to uděláme, budeme schopni lépe diskutovat peníze a úrokové sazby a nabídku a poptávku a cenu peněz v makroekonomickém kontextu. Asi nejvíce matoucí věc, když se díváte na peníze v mikroekonomickém kontextu, je otázka, co je cena peněz. Už asi tušíte, že cena peněz je úroková sazba. Abychom to lépe pochopili, je nejlepší o tom přemýšlet tak, že nutně nekupujete peníze. Úrok je cena za pronájem peněz. Když řeknu, jaká je cena bytu v mém sousedství. Někdo může říct jednopokojový byt a to je ve skutečnosti docela blízko cenám, kde bydlím já tady v severní Kalifornii. Když budete chtít ten nejjednodušší jednopokojový byt, bude vás to stát zhruba 1 200 dolarů měsíčně, což je asi 14 400 dolarů ročně. Měli bychom říct za byt ročně. Tohle jsou v podstatě náklady na váš byt. Kdybych šel do banky a řekl: "Chci si půjčit 10 000 dolarů." Třeba si chci koupit auto nebo něco jiného. Uvedli by úrokovou sazbu. Řekli by: "OK, můžete si půjčit při úrokové sazbě..." Nevím. Úrokové sazby jsou teď docela nízké. Řeknou: "Můžete si to půjčit při úrokové sazbě 5%." Abychom viděli, že je to v podstatě náklad na pronájem peněz, můžeme podstatě říct, že tohle je 5. Můžeme se na to dívat jako na 0,05 dolaru za dolar ročně. Ještě jednou, když si pronajímáte byt, bylo to 14 000 dolarů za byt ročně. Při úrokové sazbě 5%, to je 0,05 dolaru za dolar ročně. Je to úplně stejná věc. Tohle zde je cena pronájmu za skutečné peníze, které si půjčuji. Jakmile si to uvědomíte a pochopíte to, můžeme nakreslit graf nabídky a poptávky a mikroekonomický kontext. Nyní, když víme, jak uvažovat o ceně peněz, nakreslíme zde malý graf nabídky a poptávky a jak to často děláme v našich malých ekonomických modelech, velmi ho zjednodušíme. Nebudeme uvažovat věci jako úvěrové riziko a pravděpodobnost, že lidé splácí nebo peníze nesplácí a podobné věci. Budeme předpokládat, že všichni budou peníze splácet a že jsou všichni nerizikoví. Všichni udělají přesně to, co řekli. Tady na této ose, tohle je... Nazveme tohle trh půjčování peněz na 1 rok. A jak uvidíme a již to možná víte, že budou mít různé ceny za půjčování peněz na různě dlouhou dobu. Mohu vám účtovat více za půjčení peněz na rok, než bych vám účtoval za půjčení peněz na měsíc, protože bych neměl k těmto penězům přístup nebo je vyšší riziko, že se něco v tom roce stane. Budu vám za to účtovat víc. Musím stanovit rok. Trh půjčování peněz na 1 rok. U většiny těchto grafů nabídky a poptávky, máme na svislé ose cenu, ale nyní, jak jsme naznačili, cena peněz je skutečně jen úroková sazba. Nazvu tohle cena, tohle je naše... Stejná žlutá, tohle je naše cenová osa a měří se jako procento úrokové sazby. Budeme to měřit úrokovou sazbou. Tohle zde je, řekněme, úrok 30%, tohle je úrok 15% a potom tohle bude 10%, 5%, tohle bude 20%, 25%. Docela dobré. Potom zde budeme mít množství peněz a tady vyberu jen nějaké hodnoty. Můžeme dokonce říct, že tohle je v miliardách dolarů. Můžeme to správně stanovit na základě toho, zda hovoříme o našem městě nebo o celém světě nebo o čemkoli, co to je. Záleží, jaká je to měna a podobně. Ale předpokládáme, že jsme na nějakém ostrově s jednou měnou. Řekněme, že tohle je 1 miliarda, 2 miliardy, 3 miliardy. 4 miliardy a 5 miliard. Nejprve se zamyslíme nad křivkou poptávky. Můžeme o ní přemýšlet jako o křivce mezního užitku. Těchto prvních několik dolarů, keteré se půjčí, existuje někdo, kdo z toho bude mít obrovský mezní užitek. Chtějí si je vzít, buď si je chtějí půjčit a použít je na nějaký typ spotřeby toho, co si chtějí koupit, co je udělá velmi šťastnými nebo si alespoň myslí, že je to udělá šťastnými nebo to chtějí použít na nějaký typ investice, do něčeho, co mají rádi. Kdybych si jen mohl půjčit nějaké peníze. Mám tady bezrizikovou investici díky, které se stanu miliardářem. Těchto prvních několik dolarů... Je zde obrovská poptávka, obrovský mezní užitek pro vás. Můžete využít to, že ochota platit za těchto několik prvních dolarů je velmi vysoká, tak je to třeba tady nahoře. Lidé jsou ochotni platit více jak 30% za těchto prvních několik dolarů. A potom, když je více a více dolarů, další přírůstkový dlužník z toho bude mít trochu menší mezní užitek. Budete mít klesající křivku poptávky, která vypadá nějak takhle. Tohle je naprosto stejný myšlenkový pochod, jaký byste měli, pokud byste uvažovali trh se zmrzlinou nebo kdybychom uvažovali trh s byty nebo s čímkoli jiným. Tohle je naše křivka poptávky. Když uvažujeme křivku nabídky, bude to úplně stejný myšlenkový pochod, jako bychom uvažovali nabídku jakéhokoli produktu. Těchto několik prvních dolarů... Lidé, kteří peníze půjčují, pravděpodobně existují lidé, kteří jsou ochotni půjčit za velmi málo. Nemají nic jiného, co by s penězi dělali. Jiný způsob, jak o tom přemýlšet, je, že mají velmi málo, co by s penězi mohli dělat. Mezní náklady na půjčování peněz jsou velmi nízké. Křivka nabídky může začít zde. Lidé začnou být ochotni půjčovat peníze za velmi nízké úrokové sazby. Tohle vypadá zhruba jako 1%. Potom každý přírůstkový dolar, náklady obětované příležitosti pro věřitele budou vyšší a vyšší. Úrok za další přírůstkový dolar bude vyšší a vyšší. Nyní jsme nakreslili grafy nabídky a poptávky trhu půjčování peněz na 1 rok. To je zde. Tohle je nabídka a tohle je v miliardách dolarů ročně. Tohle je kolik se půjčí v daném roce a tohle je za půjčení peněz na rok. Jak vidíme, můžeme na peníze pohlížet jako na jakykoli jiný produkt. Tady bude rovnovážná cena, rovnovážné množství. Způsob, jakým jsem to nakreslil, je rovnovážná cena... A pamatujte si, že cena peněz je opravdu jen úroková sazba. Rovnovážná cena zde je 10%, což můžeme chápat jako 0,10 dolaru za dolar ročně. Rovnovážné množství peněz, které se půjčí a bude půjčeno vypadá jako zhruba 2,7 nebo 2,8 miliard dolarů půjčených a vypůjčených v daném roce, v každém roce. Když se na to díváme tímto způsobem, můžeme začít přemýšlet o nějakém makroekonomickém jevu. Co se stane, když najednou všichni na světě nebo v našem malém světě dostanou trochu více peněz. Vláda vytiskne více peněz, vypustí je z helikoptéry a každý bude mít v kapse více peněz. Potom najednou při jakékoli úrokové sazbě nabídka poroste. Křivka nabídky se posune tímto směrem. Můžeme mít novou křivku nabídky, která vypadá nějak takhle. Můžeme mít novou křivku nabídky, která vypadá nějak takhle. Potom třeba také poptávka poklesne. Při jakékoli úrokové sazbě, při jakékoli ceně bude menší poptávka, protože ti lidé, kteří si potřebovali půjčit peníze, si nyní chtějí půjčit méně peněz. Tohle se posune doleva. Nová křivka poptávky může vypadat nějak takhle. Co se stalo? Jaká bude naše nová rovnovážná cena? Záleží to na tom, jak posunu jednu nebo druhou. Ale podle toho, jak jsem to nakreslil, se naše rovnovážné množství moc nezmění. Ale mohlo by se změnit v závislosti na tom, jak se posune nabídka nebo poptávka. Co se určitě stane, když se peníze vytisknou a distribuují všem těmto lidem, že najednou rovnovážná úroková sazba poklesne. Rovnovážná úroková sazba podle toho, jak jsem to nakreslil, nyní vypadá, že je blíže, nevím, zhruba 6%. ... Můžete uvažovat i jinou realitu, kde najednou peníze z trhu zmizí nebo realitu, kde z nějakého důvodu díky dobrému marketingu nebo psychologické změně budou lidé najednou chtít méně spořit a bude menší nabídka peněz. Nebo třeba najednou se objeví tyhle skvělé investiční příležitosti a bude tak větší poptávka po penězích. A můžete přemýšlet o tom, jak by se tyhle křivky posunuli a co by se stalo s úrokovou sazbou. Jako byste o tom přemýlšeli o jakémkoli zboží nebo službě v mikroekonomickém kontextu.
video