Vliv nabídky a poptávky po penězích na úrokové sazby Jak mohou různé faktory ovlivnit úrokové sazby?

Nyní, když víme, že můžeme chápat úrokové sazby v podstatě jako cenu za pronájem peněz, bych chtěl projít několik scénářů, abychom pochopili, jak různé věci, ke kterým v ekonomii dochází, mohou úrokové sazby ovlivňovat. Nakreslil jsem zde několik křivek nabídky a poptávky. Znovu opakuji, že hovoříme o trhu pronajímání peněz. Tohle zde je cena peněz, což víme, že je úroková sazba na svislé ose. Potom na vodorovné ose máme množství peněz, které je půjčováno v daném časovém období. Množství a tohle je dané časové období, na které se půjčuje. Množství půjčené na rok. Víme, že... Kdybychom chtěli nakreslit naši počáteční křivku poptávky. Za několik prvních dolarů jsou lidé ochotni zaplatit velmi vysoký úrok. Potom z každého dalšího dolaru získávají menší mezní užitek. Nemusí najít dobré místo, kam peníze uložit. Půjčují si je z určitého důvodu. Proto si je půjčují. Buď si je půjčí, aby koupili něco, co vždycky chtěli a myslí si, že je to udělá šťastnými. Nebo spíše si půjčují, aby investovali a doufají, že zíkají vyšší výnos, než za co si půjčili. Máte křivku mezního užitku, která bude mít klesající sklon. Třeba bude vypadat nějak takhle. To je naše křivka poptávky nebo křivka našeho mezního užitku. Křivka nabídky. Znovu opakuji, že tohle je úplně stejná logika jakou používáme u křivky poptávky a nabídky pro jakékoli zboží nebo službu. Pro peníze může vypadat nějak takhle. U těchto prvních několika dolarů má nekdo velmi nízké náklady obětované příležitosti na jejich půjčování, takže je ochotný je půjčit za velmi nízkou úrokovou sazbu. Potom každý další dolar zvyšuje jejich náklady obětované příležitosti a lidé budou půjčovat zy vyšší sazbu. Potom máte tržní rovnovážnou úrokovou sazbu. Tohle zkopíruji. Potom se můžeme zamyslet nad tím, co se stane v různých scénářích. Zkopíruji to. Nyní máme dva scénáře, se kterými můžeme pracovat a potom udělám ještě jeden. Řekněme, že centrální banka naší země, v USA to bude Federální rezervní, centrální banka vytiskne více peněz. A rozhodne se je půjčit. V předcházejícím videu jsem hovořil o centrální bance, která tiskla peníze a potom je rozhazovala z helikoptér. To není způsob, jak se peníze ve skutečnosti distribuují. Jsou distribuovány, když centrální banky peníze vytisknou. Způsob, jakým se ve většině zemí dostávají do oběhu je ten, že centrální banka peníze v podstatě půjčuje. Způsob jakým to dělá americký Fed je, že většinou nakupuje státní cenné papíry, což je v podstatě půjčování peněz federální vládě. Dělají to tak proto, že se to považuje za nejbezpečnější investici. Jdou a půjčí peníze. Pokud je tohle naše původní křivka nabídky, ale nyní Fed, centrální banka vytiskne více peněz a půjčí je. Co se stane? Vaše křivka nabídky se posune doprava při jakékoli ceně, při jakékoli úrokové sazbě. Budete mít k dispozici větší množství peněz. Může to vypadat nějak takhle. Vaše nová křivka nabídky může vypadat nějak takhle. Za předpokladu, že je to jediná změna, ke které dojde, uvidíte její vliv. Vaše nová rovnovážná cena peněz, pronájem peněz neboli úroková sazba peněz je nyní nižší. Proto, když Federální rezervní řekne, že chce snížit úrokové sazby, začne tisknout peníze. Vytisknou peníze a půjčí je na trhu. To má v podstatě vliv na snížení úrokových sazeb. Zamysleme se nad jinou situací. Řekněme, že tohle je Fed a tiskne a půjčuje peníze. Půjčují peníze tak, že nakupují státní dluhopisy. Když si koupíte státní dluhopis, v podstatě půjčujete peníze federální vládě. Udělal jsem o tom videa, kde se tím zabývám detailněji. Zamyslíme se nad jinou situací. Řekněme, že úspory spotřebitele klesají. Jedna zajímavá věc o úsporách. Úspory a investice jsou dvě strany jedné mince. Když spoříte peníze, dáváte je do banky. Máte zde celý finanční systém. Tohle je finanční systém. Ty peníze se dále půjčují dalším lidem. Z větší části se doufejme tyto půjčené peníze používají na investice do něčeho. Tohle je půjčování. Když klesají úspory spotřebitele, znamená to, že se nabídka peněz posune doleva. Při jakékoli ceně a jakékoli úrokové sazbě bude k dispozici méně peněz. V této situaci se naše křivka nabídky posune doleva. To zvýší úrokové sazby. Potom můžete dokonce tvrdit, když úspory spotřebitele klesají, spotřebitelé si budou i méně půjčovat. Můžete tvrdit, že možná poroste také poptávka. Vaše poptávka může růst a to ještě více zvýší rovnovážnou úrokovou sazbu. Udělejme další scénář. Řekněme, že federální vláda, aby... Řekněme, že z jakéhokoli důvodu se snaží financovat válku nebo nějaký projekt veřejných prací a nechtějí zvyšovat daně. Vláda se rozhodne půjčit si mnohem více peněz. Vláda bude v podstatě zvětšovat svůj deficit. Vláda si bude půjčovat peníze. Tady se naše nabídka nemění. Předpokládám, že centrální banka svoji politiku týkající se toho, kolik peněz tiskne, nemění. Míry úspor se nemění. Poptávka roste. Vláda si půjčuje peníze. Vláda si bude půjčovat více peněz, než si již půjčovala. Při jakékoli ceně se bude poptávka po penězích zvyšovat. Budeme se posouvat doprava a naše nová rovnovážná úroková sazba, což je cena za pronájem peněz, bude růst. Smyslem tohoto je vám ukázat, že můžete přemýšlet o penězích jako o jakémkoli jiném zboží nebo službě. Když nabídka peněz roste, potom cena peněz, což jsou úrokové míry, klesá. Napíši to. Když nabídka roste, potom cena, což jsou úrokové sazby, klesá. Když poptávka roste, potom roste cena peněz. Úrokové sazby rostou. Potom přemýšlejme o všech dalších kombinacích, kde poptávka klesá a úrok potom klesá, což je v podstatě jen cena. Když nabídka klesá, úrokové sazby by rostly. Když je něco vzácnější, jeho cena roste. Smysl tohoto je ukázat, že to není tak složité. Uvidíte, že lidé mluví o vládních půjčkách, že vytlačují ostatní úspory, úrokové sazby rostou a zní to jako, že dochází k něčemu záludnému. Jen hovoří o nabídce a poptávce po penězích. Musíte si pamatovat, že úrokové sazby nejsou skutečně nic jiného než cena za pronájem peněz.