Zahraniční obchod
Zahraniční obchod (1/2) · 4:17

Data čínsko-americké platební bilance Data čínsko-americké platební bilance a jejich význam

Navazuje na Příjmy a výdaje - Keynesiánský kříž a model IS-LM.
Použil jsem zjednodušená čísla, když jsme poprvé přemýšleli nad tím, jak zasahovala čínská vláda do devizových trhů tak, aby čínská měna zůstala podhodnocena. Rád bych se teď v tomto videu podíval na nějaká skutečná čísla. Tato čísla pocházejí z úřadu v USA pro ekonomickou analýzu bea.gov. Tohle je URL, ze které jsem čerpal data. Tady vidíme platební bilanci USA vůči Číně Tady vidíme bežný účet, který nám říká o rozdílech mezi importy a exporty. A zde vidíme kapitálový účet, nazvaný někdy finanční účet, což zavísí na pravidlech účtování. A tohle nám říká o přílivu nebo odlivu vlastněných aktiv. Toto je zboží. A toto jsou akitva. Můžete si pod tím představit peníze, cenné papíry apod. Teď můžete zhlédnout data od roku 2006. V roce 2006 USA vyvezla do Číny zboží v hodnotě 72 miliard dolarů. V roce 2006, toto je v milionech dolarů. 72 tisíc je 72 miliard, jež se zvýšili na 85 miliard. 95 miliard zůstalo kolem 95 miliard v roce 2009. Ale USA dovezla daleko více, 330 miliard. 330 miliard v roce 2006. 380 miliard v roce 2007. Skoro 400 miliard v roce 2008. Obchodní deficit USA v roce 2008 činil skoro 300 miliard vůči Číně. V roce 2009 se schodek trochu snížil. Tohle vypadá na obchodní deficit 260 miliard. To je kvůli tomu, že USA dovezli méně zboží. Do značné míry je to kvůli recesi, které vypukla v USA, kdy spotřeba všeobecně klesla. Bylo nakoupeno méně zboží a služeb od víceméně kohokoliv včetně USA nebo Číny. Teď můžete vidět, že toto je kompenzováno na finančním účtu. Do jisté míry nám to vypráví příběh. Ale nedává nám to úplný příběh o Číně. Tohle není pouze čínská vláda. Tohle je veškeré čínské vlastnictví. Zvyšuje se jim vlastnictví aktiv Spojených států. Tato aktiva mohou být třeba státní pokladniční poukázky. Tohle mohou být americké akcie. Tohle mohou být nemovitosti. Můžete si povšimnout každoročního růstu. Američani kupují aktiva v Číně. 5 miliard v roce 2006, 2 miliardy v roce 2007, 12 miliard v roce 2008, 18 miliard v roce 2009. Do značné míry je toto limitováno restrikcemi uloženými čínskou vládou. Jak můžete vidět, Číňané kupují mnohem více statků ve Spojených státech. Tohle je opravdová část obrázku o Číně, především o čínské centrální vládě nakupující aktiva USA. Aby to mohli učinit, musejí nakoupit dolary za své juany, což dělá dolar silným a jejich měně to umožňuje zůstat slabou, což do jisté míry umožňuje obchodní bilanci udržovat stále v deficitu. Nyní vás seznámím se záhadou. Do značné míry tato čísla zde vyrovnávají čísla v obchodním deficitu, zejména tedy v roce 2008. Číňané nakoupili mnohem více aktiv z USA, než co by skutečně stačilo k vyrovnání obchodního deficitu. Nicméně v roce 2009 nevidíte takový nákup, který by vyrovnal obchodní deficit. Nakoupili v hodnotě 143 miliard a ve skutečnosti v čistém základu by to bylo přibližně 120 a něco miliard, což nevynahradí celých 260 miliard. Jak dokážou udržet ustálenou měnu. Na odpověď se musíme podívat více do detailu. Oni totiž nemusí nakupovat pouze americká aktiva. Mohou nakupovat aktiva nebo mohou kupovat měnu z jiných zemí. Toto zvýší tlak na tuto měnu. Dovolte mi to ještě zapsat. Čína může jít a nakoupit americkou měnu nebo může jít do jiné země a nakoupit jejich měnu. Země A pocítí tlak. Jejich měna bude posilovat. A to nechce, protože to poškodí její obchod. Může jít a koupit americké aktiva, aby měna zůstala podhodnocena. Tohle se ve schématu nezobrazí. Podíváme se na to v dalším videu. Tady Salman Khan z Khan Academy pro CNBC.
video