Dýchací soustava: Onemocnění
Dýchací soustava: Onemocnění (2/3) · 4:40

Astma

Navazuje na Dýchací soustava: Úvod.
V předchozím videu jsme si ukázali příčný průřez bronchiolou. Bronchioly, kterým se česky říká také průdušinky, jsou trubičky, které vedou do plic vzduch. Vznikají rozvětvením průdušek neboli bronchů. Bronchioly nemají fixní průměr, protože nejsou vyztuženy prstencem chrupavky. Místo toho mají ve stěně buňky hladkého svalstva, takže jsou schopné měnit průměr. Také jsme už viděli, že stěny bronchiol pokrývá malá vrstvička hlenu, která zachytává částice, co se dostanou dovnitř spolu s vdechnutým vzduchem. Dosud jsem ještě nezmínila, že v bronchiálních stěnách se nalézají buňky obsahující látku zvanou histamin. Pokud je histamin uvolněn do tkání, způsobuje jejich otok. Podívejme se tedy na to, co se u někoho, kdo trpí astmatem, děje během astmatického záchvatu. Řeknu to trochu zjednodušeně, ale tak, aby bylo zcela jasné, jak to probíhá. Ve stěnách bronchiol se nachází určitý typ receptoru, který se nazývá alfa 1 receptor. Tento receptor pošle buňkám hladkých svalů ve stěnách bronchiol signál a řekne jim, aby se stáhly. U lidí trpícím astmatem mohou být alfa 1 receptory aktivovány spouštěcími faktory, jako jsou třeba cigaretový kouř, prach, pyl nebo zvířecí srst. Ať už astmatický záchvat vyvolává cokoli, to samé aktivuje i alfa 1 receptory. Hladká svalovina ve stěnách se pak smrští, tedy kontrahuje. A tím se zmenší průměr trubičky. V důsledku aktivace receptorů dojde ještě k jedné věci. Z buněk, které ho obsahují, se uvolní histamin. Stěny bronchiol tak otečou a vznikne edém, otok. Sami vidíte, že tato stěna je mnohem tlustší, než stěna původní. Třetí věcí, ke které během záchvatu dojde, je to, že se zvýší sekrece hlenu uvnitř bronchioly. V podstatě se jedná o další pokus o zachycení provokačních částic. Určitě jste si všimli, co tu vznikne za problém. Když porovnámě průměr trubice během astmatického záchvatu s průměrem původní bronchioly, vidíme, že zde není dost místa pro proudící vzduch. Během astmatického záchvatu je průtok vzduchu značně omezen. Naštěstí tu máme ještě jeden typ receptu. Nakreslím ho jako oblouček, aby bylo na první pohled patrné, že se nejedná o alfa 1 receptor. Tento receptor se nazývá beta 2 receptor. A ten má na buňky hladkého svalstva ve stěnách bronchiol vlastně opačný vliv. V podstatě jim říká, aby udělaly úplný opak, aby povolily neboli relaxovaly a vrátily se tak do původního relaxovaného stavu, do stavu, při kterém je bronchiola otevřená. Na tento receptor se váže takzvaný beta agonista. Jedná se o léčivou látku, obsaženou v rychle působícím inhalátoru, který si člověk trpící astmatem nosí u sebe právě pro případ, že by se dostal do podobné situace. Kdyby k tomu došlo, může se nadechnout z inhalátoru s beta agonisty a vrátit své bronchioly do původního relaxovaného stavu. To mu umožní dýchat volněji. Pokud bychom to tedy měli shrnout, zúžení bronchiol během astmatického záchvatu způsobují tři faktory: Zaprvé je to způsobeno kontrakcí hladkých svalových buněk ve stěnách. Zadruhé se jedná edém neboli otok způsobený histaminem. A zatřetí tu je zvýšená sekrece hlenu, která zároveň zužuje průměr trubice, kterou dovnitř a ven z plic proudí vzduch.
video