Svalová soustava
Přihlásit se
Svalová soustava (5/9) · 11:29

Tři druhy svalové tkáně Zjistěte, čím se od sebe liší hladká, srdeční a příčně pruhovaná svalovina a co mají společného. Rishi je pediatr zabývající se infekčními chorobami, který pracuje pro Khan Academy.

Navazuje na Nervová soustava: Úvod.
Budeme se bavit o svalech. Vpravo jsem si nakreslil postavu, protože chci mluvit o třech hlavních druzích svalstva, a myslím, že se hodí mít obrázek, protože pak do něho můžeme kreslit a ukázat si, kde se ty různé druhy svalů nachází. Když řeknu "svaly", byl bych rád, abyste si to v duchu spojili se slovem "pohyb". Přemýšlejte, co všechno se vám v těle může hýbat. Buďte opravdu kreativní a uvažujte o všech různých pohybech. Může vás napadnout klidně něco jednoduchého, např. pohyb nohou ... Nakreslím to mezitím do obrázku... Řekněme, že hýbete nohou, protože hrajete fotbal. Máte tenhle obrovský sval, který je připevněn ke kosti, tady je kost, je to největší kost v těle. Jmenuje se kost stehenní (femur/os femoris). Takže tenhle sval je připojen pomocí šlach na obou koncích této kosti. Tato šlacha připevňuje sval ke kosti, čímž na tu kost působí. To je příklad kosterního neboli příčně pruhovaného svalstva. Takže příčně pruhované svalstvo je připojeno šlachou ke kosti. Otázkou je: Musí být úplně každý kosterní sval připojen šlachou ke kosti? Ta odpověď je: ne, existují svaly, které vůbec šlachy nemají. Vlastně hned tady nad tím svalem, který jsem nakreslil, je sval, který se jmenuje šikmý sval břišní. Názvy nejsou až tak podstatné, ale spíš ta skutečnost, že tady je sval, který není napojen na šlachu. No, v určitém smyslu to můžeme vidět jako šlachu, ale je to taková plochá šlacha, takový obrovský pás vazivové tkáně, který jen tak nevisí v prostoru, ale je napojen na vazivové tkáně druhé strany, protože vaše tělo je symetrické, a tak logicky na druhé straně navazuje na vazivové tkáně druhého šikmého břišního svalu. Jak jste určitě uhodli. Takže tady máte svaly, které se nesbíhají do takové té opravdové šlachy, ale spíše do ploché šlachy nebo něčeho, co tak vypadá. Říkáme tomu aponeuróza, kdybyste ten termín někdy slyšeli a kdyby se vás někdo zeptal: "Je každý sval připojen šlachou ke kosti?", můžete říct: "Ne,některé jsou připojeny pomocí ploché šlachy, čemuž se říká aponeuróza." Takže teď už byste měli být schopni rozpoznat kosterní neboli příčně pruhované svalstvo. Jsou to obvykle ty svaly, které můžete na svém těle pozorovat. Takže kosterní svaly poznáte docela snadno. Ale co ty další dva? Co ta srdeční nebo hladká svalovina? Jistě vás napadá, že srdeční znamená srdce, ale je to ten jediný druh srdeční svaloviny v těle? A odpověď je – ano. Tohle je vaše srdce a ta jediná srdeční svalovina, kterou máme v těle, se nachází v srdci. V srdci najdete zvláštní buňky, které jsou tak zajímavé a odlišné od kosterní a hladké svaloviny, že dostaly vlastní název a kategorii. Takže to je ta srdeční svalovina a najdete ji pouze v srdci. Vypadá to, že nám tu vzniká kolonka – "Kde se nachází tyto buňky?". A co hladká svalovina, kde byste našli tu? Když mluvíme o hladkém svalstvu, představte si nějaký dutý orgán. Kterýkoli orgán, který má uvnitř prostor. A pak cévy. To jsou dvě hlavní skupiny. Nejsou to ty jediné, ale pokryjí asi 95% hladkého svalstva. Takže cévy a duté orgány. Duté orgány mohou být třeba žaludek nebo vaše střeva nebo cokoli podobného... Prostě tam, kde je uvnitř nějaká dutina. Pokud jde o cévy, vzpomeňte si, jedna z největších cév je aorta. Aorta vychází tady ze srdce a pokračuje takhle a je to tak trochu něco jako dutý orgán, ne? Uvnitř je prostor, kterým obyčejně proudí krev, Ale pořád je dutá, čímž se podobá dutým orgánům. A stejně tak jako u dutých orgánů je i tady hladké svalstvo ve stěnách. Takže zamyslíme-li se, kde by hladké svalstvo bylo? Bylo by ve stěnách dutých orgánů nebo cév. Ukázali jsme si, kde jednotlivé druhy svaloviny najít. Když mluvíme o pohybu, hladké svalstvo pomáhá např. žaludku posunovat jídlo kupředu, svalstvo srdeční napomáhá srdci tepat, to je velmi důležitý pohyb. A svalovinu kosterní používáme každý den. Pokaždé, když se plácnete s kamarádem nebo obejmete maminku, v tu chvíli vám umožňuje pohyb kosterní svalovina. Tak pojďme dál a podívejme se na další rozdíly mezi těmito skupinami. Pojďme se teď věnovat řízení pohybu. Kdo řídí pohyb? Děláte to vy? Nebo se to děje automaticky? Hladké svalstvo to dělá automaticky. Nebo to nazvu "mimovolní", to je asi častější označení. Mimovolní znamená, že vaše tělo je provádí automaticky. Stejné je to i u srdeční svaloviny – "mimovolní". To znamená, že nemusíte přemýšlet o dalším úderu vašeho srdce, děje se to automaticky, že? V příčně pruhovaném svalstvu je to opačně, tam je pohyb ovládán vůlí, to znamená, že pokud já nechci vstát, tak nevstanu, ne? Nebo pokud nechci běhat, tak neběžím. Všechny tyhle pohyby mého těla mám pod kontrolou, já se můžu rozhodnout, kdy tyhle věci udělám. Možná bude dobré tady nakreslit šipky... A co se týká rychlosti, které jsou rychlé a které pomalé? Hladké svalstvo je nejpomalejší a příčné pruhované nejrychlejší. To je bezva, protože ty svaly, které ovládáte vůlí, jsou ty nejrychlejší. A to, co se děje automaticky, probíhá docela pomalu. A dobré je, že srdeční svalstvo je někde uprostřed. Takže když se vám cévy zmenší nebo se naopak zvětší, to se všechno děje v pomalém časovém měřítku, když to porovnáme s něčím takovým, jako je vyskočení a chycení míče. To se celé děje hodně, hodně rychle – tísíce malých svalových pohybů proběhnou rychlostí blesku. Takže to jsou ty nejrychlejší. Poslední věc, kterou nakreslím, bude, jak ty buňky vypadají. "Vzhled" Jak by to vypadalo, kdybyste se podívali na tyhle jednotlivé buňky pěkně jednu po druhé. Buňka v hladkém svalstvu vypadá jako oko. Nebo se někdy popisuje jako mandle. Ale mně připomíná oko. A vidíte, že její rohy či konce se tady takhle zužují do špičky, a proto se někdy mluví o vřetenovitém tvaru, Což asi bude pozůstatek z dávné doby, kdy lidé používali vřetena mnohem víc než dnes.... A ještě tu je jedno jádro. To jsem nakreslil úplně doprostřed té buňky. Tak takhle vypadá buňka hladkého svalstva. A co srdeční svalovina? Její buňka je rozvětvená. To je její nejzajímavější vlastnost. Ale zase ne úplně každá srdeční buňka se větví, některé vypadají docela běžně, třeba nějak takhle. Ale tím, že najdete některé, co se větví, je pak snadno rozpoznáte. Tuhle vygumuju, protože už víte, že takové existují. A soustředíme se na ty rozvětvené, protože to jsou ty, podle kterých poznáme, o jaké svalstvo se jedná. A mají také jádro, někdy jedno, ale někdy dvě. Což je zajímavé, protože většinou si řeknete, jedna buňka – jedno jádro. Proto jsem jádro také zmínil už u hladkého svalstva, abych vám pak tady mohl zdůraznit, že buňka srdečního svalu má někdy jader víc. Tady napíšu ty dvě vlastnosti: "větví se" a "1 nebo 2 jádra". Tedy ne vždycky 2, ale mohou je mít. A ta jádra jsou umístěna uprostřed té buňky. Teď vám vysvětlím, co myslím tím slovem "uprostřed". Teď nakreslím buňku kosterního svalstva. Vypadá takhle a má nějaké takovéhle... vystouplé váčky, jako tu kreslím. A za chviličku uvidíte, že to jsou místa pro jádra na okraji. A všimněte si, že tu není jedno jádro nebo dvě jádra, ale celý houf jader. Tyhle buňky v podstatě fungují jako obří buňky. Za prvé jsou "rovné", nevětví se a pak mají "mnoho jader". To je opravdu velmi důležité, a vidíte, že je možné je podle toho rozpoznat, že? Mají mnoho jader a ta jsou u okraje. Proto jsem chtěl zdůraznit, že ty další dvě buňky mají jádra uprostřed. Teď ještě jednu poznámku na závěr. Kdybyste se na tyhle buňky podívali pod mikroskopem – a to je něco, co bylo pozorováno už hodně dávno – vypadaly by nějak takhle... Tomu se říká žíhání. Mají takovéhlé žíhání, ale všimněte si, že buňka hladkého svalstva je nemá. Je to jenom u příčně pruhované a srdeční svaloviny. Někdy můžete někoho slyšet mluvit o žíhaných svalech, pak můžou mluvit o jednom z těchto dvou druhů, buď o srdečním nebo příčně pruhovaném, ale víte, že nemluví o hladkém svalstvu. Takže tyto jsou "žíhané", což vysvětluje ty proužky. A přesně takhle to uvidíte pod mikroskopem. V jiném videu budeme mluvit o tom, proč jsou vůbec žíhané a co to vypovídá o té buňce. ale chci, abyste o tom měli takovou hrubou představu. A teď vidíte, že tu vyplývá pár zajímavých věcí. Máme tu nějaké podobnosti mezi srdečním a hladkým svalstvem, oboje fungují mimovolně. Máme tu nějaké podobnosti mezi příčně pruhovaným a srdečním svalstvem, obojí jsou žíhaná. Takže vidíte, že každé z těch třech typů si je nějak podobné a zároveň se od těch ostatních nějak liší.
video