Krev
Přihlásit se
Krev (4/10) · 8:04

Rodokmen krevních buněk Červené krvinky nejsou to jediné, co se v naší krvi nachází. O ostatních složkách krve budete vědět po shlédnutí videa.

Nakresleme si krevní cévu. Toto je krevní céva. Každý člověk, vy nebo já, má mnoho různých krevních buněk, které cestují všemi krevními cévami těla. Takže máte červené krvinky, které právě kreslím. Ale máte také T-lymfocyty, což jsou imunitní buňky. Máte také B-lymfocyty. Máte také něco, čemu se říká makrofágy. Máte neutrofily. Máte malé krevní destičky, což jsou vlastně fragmenty buněk, které nemají své vlastní jádro. V celku máte vlastně kolem 10 různých typů krevních buněk. A otázka, na kterou se ptáte, a kterou chceme v tomto videu objasnit, je, odkud všechny tyto krevní buňky jsou? Víte to? Právě teď vám tady kreslím odpověď a uvidíme, jestli přijdete na to, co právě kreslím. Takže, je to kost, protože všechny krevní buňky našeho těla pochází z kostní dřeně. A tady je kostní dřeň, kterou zrovna kreslím. Teď si ukážeme, že nepochází z veškeré kostní dřeně našeho těla. Pochází jen z určitých míst. Některými z těchto míst jsou např. hlavice stehenní kosti, což je ta dlouhá kost ve vašem stehně, hlavice pažní kosti, což je ta dlouhá kost ve vaší paži. Toto všechno jsou dlouhé kosti. Krevní buňky také pochází z něčemu, čemu říkáme ploché kosti. To jsou velmi jednoduché názvy, což je pro nás myslím si dobře, když se učíme o nějakém oboru. Plochá kost, jako je třeba ta, co tady kreslím, je například hrudní kost. Hrudní kost je plochá kost, která ve vašem těle spojuje všechna žebra. Tady je pár žeber. Samozřejmě jsou na obou stranách. Takže, krevní buňky pochází z těchto částí dlouhých kostí a plochých kostí našeho těla. A teď si řekneme něco zajímavého o čem dříve vůbec nevědělo, že všechny tyto krevní buňky v našem těle mají jednoho společného předchůdce (prekurzora), jednoho dědečka, jestli chcete. Takže tu máme buněčného dědu, který dá vzniknout všem těmto buňkám. Nakreslím ho sem. Takže, tady je ve fialové barvě. Jeho název je komplikovaný. Nazývá se pluripotentní. Pluripotentní. Jestli jste někdy měli latinu, mohli byste vědět, že to znamená "schopný dělat cokoliv." Pluripotentní hematopoetická kmenová buňka. A důvod, proč se nazývá pluripotentní, je ten, že dává vzniknout všem těm 10 krevním buňkám. Hematopoetická kmenová buňka. Mohli byste si vzpomenout, že kmenové buňky jsou druh nediferenciovaných buněk, ze kterých může vzniknout mnoho různých typů buněk. Tento buněčný dědeček dává vzniknout dvěma odlišným liniím. A tyto dvě linie jsou myeloidní linie (řada) a lymfoidní linie (řada). A každá z těchto linií dá vzniknout mnoha různým buňkám. Z myeloidní linie vznikají červené krvinky, které mají bikonkávní tvar. Jsou nejběžnějším typem krevních buněk. Z myeloidní linie ovšem vznikají i velké buňky zvané megakaryocyty. O těch jste asi ještě zatím neslyšeli, ale megakaryocyty produkují krevní destičky, o kterých jste jíž myslím slyšeli. Takže, to jsou krevní destičky. Jsou to malé fragmenty buněk, které vlastně z megakaryocytu pučí, asi nějak takhle. Jsou to malé vytlačené kusy cytoplazmy, ze kterých se staly krevní destičky. A teď tu mám pro vás výzvu. Myslíte si, že makrofág, což je imunitní buňka, která ráda požírá vetřelce jako jsou bakterie, myslíte si, že makrofágy vznikají z myeloidní nebo lymfoidní linie? Byl jsem překvapen, když jsem zjistil, že pochází z myeloidní linie. Byl jsem překvapen, protože makrofágy jsou imunitní buňky, ale ve skutečnosti pochází ze stejné linie jako červené krvinky a krevní destičky. Tady je... Tohle ještě vlastně není makrofág, je to monocyt. Je tu spousta šílených slov, ale tohle je monocyt. Z monocytů se stanou makrofágy, jakmile se usadí v tkáních. Ale předtím, když ještě stále cirkulují krví, to jsou monocyty. A jako dodatek k monocytům, myeloidní linie dá vzniknout i těmto třem buňkám, o jedné z nich jste asi slyšeli, o těch zbylých dvou asi ještě ne. Nakreslím je sem. Takže ta jedna, o které jste slyšeli je, začínám tady mít málo místa, je to neutrofil. Neutrofily jsou nejběžnější imunitní buňky krve. Zbylé dvě se nazývají eozinofily, které jsou znatelně vzácnější než neutrofily, a dokonce ještě vzácnější než eozinofily, jsou buňky zvané bazofily. Takže tu máte tři -fily. Teď se projeďme lymfoidní linii. Máme tu tři důležité buňky, které z ní pochází. O dvou z nich jste asi slyšeli. Nejdříve je nakreslím. Obě dvě jsou lymfocyty, takže to dává smysl, že pochází z lymfoidní linie. A jsou to B- a T-lymfocyty. Možná si pamatujete, že B-lymfocyty jsou ty buňky, které produkují tyto molekuly. Víte, co to je? To je protilátka. B-lymfocyty vytváří protilátky. A T-lymfocyty mají své vlastní funkce, o kterých se můžete dozvědět ve videích o imunitním systému. Lymfoidní liniie dává vzniknout něčemu, čemu říkáme, má to takové docela morbidní jméno, čemu říkáme "přírodní zabíječ" (natural killer cell). Někdy se říká NK buňka. Přírodní zabíječ. Máme tady toho hodně. Tady máme našeho buněčného dědu, ze kterého vznikají dvě linie. Těmto byste mohli říkat buněční otcové, jestli chcete. A z těch vzniká naše celá řada krevních buněk. O některých jste už slyšeli, o některých ne. Uslyšíte více ještě o těch, o kterých jste zatím neslyšeli. Je tu jedna nebo dvě další, které byl chtěl teď zmínit, a které jsou možná trochu komplikovanější. Máme něco, čemu se říká dendritické buňky. Důvod, proč jsem je předtím nezmínil je, že dendritické buňky vlastně pochází z obou stran, z obou linií, což je matoucí. Mohou pocházet z lymfoidní a mohou pocházet z myeloidní, prostřednictvím monocytů. Z monocytů se mohou stát dendritické buňky. A máme tu ještě jednu další, pocházející z myeloidní linie, která je také celkem důležitá. Mohl jsem ji zmínit dřív. Nazývá se žírná buňka (mastocyt). A žírné buňky jsou nejvýznamnější tím, že způsobují alergickou reakci. Uvolňují histamin. Víte, že když máte alergickou reakci, asi si vezmete antihistaminikum, aby vás ty žírné buňky příliš nezřídily.
video