Oběhová soustava: Krevní tlak
Přihlásit se
Oběhová soustava: Krevní tlak (2/7) · 5:27

Jak se stetoskopem měří krevní tlak O vývoji a funkci stetoskopu.

Navazuje na Oběhová soustava: Úvod.
Tady je fotografie Dr. Korotkova. Dr. Korotkov byl velmi známý ruský doktor, který žil asi před 100 lety a to, s čím přišel, bylo něco velmi chytrého, co nás stále všechny, nebo mnoho z nás, ovlivňuje. Žil na začátku 20. století a kolem roku 1905 začal přemýšlet o cévách a snažil se přijít, jak využít stetoskopu... (nakresleme si tady kůži, která je nad cévou) "Jak bych mohl použít stetoskop ke zjištění krevního tlaku?" Říkal si: "Jak bych to asi udělal?" První věc, kterou se rozhodl udělat, bylo nafouknout tlakovou manžetu aby zvenčí, přes kůži, mohl na cévu působit velkým tlakem. Řekl si: "Tak například zkusme nějakých 200 mmHg (milimetrů rtuti)." V našem příkladu předpokládejme, že pracuje se mnou, že pracuje s mojí cévou, a můj krevní tlak je kolem 115 systolického na 75 diastolického. Jestliže tedy zvenčí působíme tlakem 200 mmHg, co se stane? První věc: céva určitě nezůstane průchozí, správně? Celá se smáčkne, udělá tedy tohle. A jak na krev působí takovýhle tlak, tak se krev obrátí a řekne si: "Dobrá, tudy to nejde." Takže pokud to bude tady poslouchat stetoskopem, uslyší jen ticho. Nebude slyšet vůbec nic, bude to úplně potichu. Vytvořili jsme tedy "ticho", protože tudy v tuto chvíli neproudí žádná krev, protože céva je zmáčknutá. OK, Dr. Korotkov nad tím přemýšlel a řekl: "Dobře, co když budu pokračovat a udělám něco trochu jiného?" Trošku to tu povolíme, protože to, co chce udělat dál, je použít místo tlaku 200 mmHg jako minule tlak přesně 115 mmHg, což je přesně můj systolický tlak. A pořád poslouchá svým stetoskopem. Tohle je jeho stetoskop. Poslouchá stejně jako předtím. A nyní ten tlak uvnitř cévy na chvíli dosáhne 115 mmHg a trocha krve stříkne skrz. Takže, nazvu to puls krve, prostě takové stříknutí krve se dokáže dostat skrz. A teď to zajímavé. Jak krev prochází skrz, protože ta céva se jen tak tak otevřela, musí se vlastně protlačit skrz. A přitom se hodně rozvíří. Což znamená, že krev neteče plynule, ale naráží do stěn cévy a hodně se rozpohybuje. A ten pohyb se mění na zvukové vlny, protože všechny ty malé molekuly vzduchu se roztřesou. A to lze slyšet stetoskopem. Takže když proběhne puls, tak uslyšíte nějaký zvuk. Takže vlastně dostanete nějaký zvuk. Napíšu to, zvuk. A původ tohoto zvuku je ve vířivém (turbulentním) proudění, což je velice důležité. A je zajímavé, že si toho všiml, nebo že to vymyslel. Takže když přecházíte z ticha (S) do zvuku (N), jak zjistil Dr. Korotkov, tak to je okamžik, kdy jste zjistili, jaký je systolický krevní tlak. Docela chytrý způsob jak to zjistit, ne? Systolický krevní tlak. A tak si řekl: "Dobrá, a co když půjdeme ještě dál?" "Co když tu manžetu povolím ještě víc?" Takže místo 115 mmHg bude teď tlak jenom 75 mmHg. 75 milimetrů rtuti. A použil samozřejmě stetoskop, aby si to poslechl. Pořád poslouchá. A zjistil, že teď ta krev teče velmi plynule. Velice plynulý proud skrz tuhle cévu. A tomu se říká laminární proudění. A teď dostanete laminární proudění, místo vířivého proudění, které tam bylo předtím. A teď, když máte laminární proudění, tak už nic nenaráží do stěn, jak jsem o tom mluvil předtím. A díky tomu nastává ticho. Je to opět velmi potichu. Takže nastalo znovu ticho. Ale z úplně jiných důvodů. Prvně tady nebyla žádná protékající krev, to bylo, když byl tlak zvenčí 200 mmHg. Ale teď to je 75 mmHg, což je mnohem méně, ale opět nastalo ticho avšak z jiného důvodu. Teď tady protéká krev, ale teče tak plynule a klidně, takzvané laminární proudění, že ve stetoskopu vlastně nic neslyšíte. A uvědomil si, že když přejdete od zvuku k tichu, tak zjístíte diastolický krevní tlak. Takže pokaždé, když jdeme k doktorovi nebo za sestřičkou, aby nám změřili tlak, tak je to díky Dr. Korotkovovi a jeho pozorováním někdy před 100 lety.
video