Oběhová soustava: Oběh plodu a novorozence
Přihlásit se
Oběhová soustava: Oběh plodu a novorozence (6/6) · 8:17

Pozůstatky struktur krevního oběhu plodu u dospělého člověka Třetí a závěrečné video o změnách v krevním oběhu během vývoje člověka. Podívejte se co se stane ze struktur, které byly jednou důležité během našeho pobytu v děloze.

Navazuje na Oběhová soustava: Krevní tlak.
Tohle je obrázek krevního oběhu novorozence, krátce po porodu se znázorněnými důležitými strukturami. A chci na něm ukázat co se děje s těmito strukturami s tím, jak stárneme. Takže si vezměme dospělého člověka, jako příklad mě. Jak tyto struktury vypadají a jak se nazývají v mém těle? Na začátek, když se podívám dolů na svůj pupík, neuvidím tam žádné cévy. Jen kůži. A to protože tyto cévy už opravdu dlouho nevedly žádnou krev. To je první změna, na kterou chci upozornit. A to co bývalo mojí pupečníkovou žílou je nyní vaz (ligamentum). V podstatě už krátce po porodu se tam začala objevovat vazivová tkáň a postupem času se z toho stal vazivový pruh. Podobný proces probíhá třeba při hojení strupu. Tento pruh vede až k portální žíle. A dokonce i z venózního duktu se stává vaz. A mají i parádní latinské názvy. Takže nahradím tady nápis pupečníková žíla tím jak se to jmenuje v mém těle. A to je ligamentum teres hepatis. Takže pokud chcete zamachrovat na své kamarády, řeknete: Ah, myslel si mé ligamentum teres hepatis? Je to trochu obtížné na zapamatování, ale hepatis se vztahuje k játrům (lat.: játra=hepar) protože ten vaz vede k játrům. A venózní dukt, který už vlastně není duktem, protože už jím nic neprochází. Je z něj také vaz. A jmenuje se: ligamentum venosum. Z ductus venosus je tedy ligamentum venosum. To se snadno pamatuje. Takže zatím máme dva vazy, ale přijdou další. Pokračujeme dále, nyní do pravé síně. U plodu procházela krev z pravé do levé síně skrz foramen ovale. Pak jsme ale mluvili o tom, že se zavřelo jakmile se zvýšil tlak v levé síni. A po nějakém čase od doby co se uzavřelo se začne formovat tkáň mezi dříve pouze přiloženými cípy. Takže to vytvoří opravdové spojení. A když se tak stane, tak tady ten prostor na pravé straně, se stane oválnou jamkou (fossa ovalis). Takže tak se to jmenuje v mém, nebo vašem srdci dnes. Kdybyste se podívali do své pravé srdeční síně, viděli byste malou jamku. A to je ta oválná jamka. Ale ukazuje se, že u mnoha dospělých nevznikne pevné spojení mezi cípy. Takže asi u 20% nebo 25% dospělých tam nevznikne tkáň, tak jak jsem nakreslil. Ale cípy jsou na sobě pouze přiloženy. Které se teoreticky můžou zase oddělit. Pokud jste jedním z těch 25% dospělých, tak máte něco čemu se říká otevřené oválné okénko (foramen ovale patens). Pokud jste součástí vetšiny, zbylých 75%, tak máte oválnou jamku. Takže někdo to má utěsněné a někdo nikoliv. A u nich se můžou ty cípy oddělit, pokud se tlak na pravé straně stane hodně vysoký. U člověka s otevřeným oválným okénkem, je tak teoreticky možné, je-li na pravé straně vysoký tlak, že se ty cípy oddělení a okénko se otevře. A bude to vypadat asi takhle Kdy najednou se krev může přesouvat mezi síněmi. To je vcelku zajímavý proces, kdy se krev přesouvá zprava doleva, u lidí s takzvaným PFO. U většiny lidí se ale tlak nikdy nedostane tak vysoko. Takže i kdybyste měli PFO, tak protože tlak na levé straně je téměř vždy větší než na pravé, zajistí, že tento cíp zůstane uzavřen. Drtivá většina lidí s PFO tedy o tom, že ho mají, vůbec neví. Žijí šťastně i bez toho utěsnění. Posuňme se dále. Na ductus arteriosus, který se krátce po narození stahuje díky vysoké hladině kyslíku a poklesu prostaglandinů. Teď už se tedy nejmenuje ductus arteriosus. U dospělého se název změní a já vám dám chvilku na to to abyste to uhodli. Začíná to ligamentum Dám vám nápovědu, vzpomeňte si jak jsme pojmenovali tady ten vaz. Název je tedy ligametnum arteriosum. Následujme krev dále dolů aortou. Dostáváme se do vnitřních kyčelních tepen. To jsou tady ty dvě dole. Ty mají hodně větví a ta poslední větev se nazývala pupečníková tepna. A tyto tepny, stejně jako ductus arteriosus, se začínají stahovat jakmile vzroste hladina kyslíku a poklesne hladina prostaglandinů. A jak se stáhnou úplně, stanou se také vazem. Není tam tedy žádný krevní průtok. Ale ty ostatní větve si samozřejmě průtok zachovají. Přes ně vede krev do dalších oblastí, hlavně různých orgánů v naší pánevní oblasti. A tyto dvě poslední větve vedou k našemu močovému měchýři. Takže se vlastně část změní ve vazivo a část v tepnu vedoucí k měchýři Nahradím tedy nápis pupečníková tepna za spravný název té struktury do které se změní. A to je mediální, to je velmi důležité, protože se to časte plete, mediální pupečníkový vaz (lat.: ligamentum umbilicale mediale) A jsou samozřejmě dvě, protože tam byli dvě tepny. Pojdmě si to shrnout. Máme tedy několik vazů tady u pupíku jeden důležitý vaz v oblasti jater jeden vaz mezi plicní tepnou a aortou a nakonec buď oválnou jamku, nebo otevřené oválné okénko, což pro většinu lidí stejně není žádný problém.
video