Millet, L'Angélus, asi 1857-1859 Jean-François Millet (Francouz), L'Angélus, asi 1857-1859, olej na plátně, 21 x 26 (53.3 × 66.0 cm) (Musée d'Orsay, Paříž)

(jazzová hudba) Nacházíme se v muzeu Orsay a díváme se na Milletovu malbu Anděl Páně. Je to velmi slavná malba z 19. století. Na počátku 20. století se za ni platily vysoké sumy, ale rozhodně to není největší lákadlo v Muzeu Orsay. Je to velmi citlivý výjev. Ano a je to relativně malá malba, která zobrazuje dva lidi, kteří se zastavili, aby se pomodlili. Slyšeli zvony z kostela, který vidíme v dálce, a všeho nechali pro Anděla Páně, každodenní modlitbu, která připomíná zvěstování Panně Marii. Přestože to může vypadat jako nějaká náboženská malba, nebo výjev náboženských osob, mám dojem, že pro Milleta to byly hlavně vzpomínky na jeho dětství. Zvyk jeho babičky zastavit všechny, když sázeli nebo odplevelovali, aby mohli vykonat večerní modlitbu. Správně. Takže ten muž i žena očividně přestali se svou prací. Muž drží v rukou svůj klobouk a dívá se do země. Žena se taktéž dívá dolů a ruce si tiskne k hrudi. Jejich nářadí je všude kolem a v dáli zapadá slunce. Obzor je poměrně vysoko. Všechno je to o zemi, hodnotách a o tom, co je správné. Důležitá je těžká práce, myšlenky o Bohu a naše místo ve vesmíru. Opravdový mravně výchovný pohled. Je to obraz, který odřízl všechnu rafinovanost města a hledá vlastní morální hodnoty, které jsou tím, co Francouzi považují za důležité. Jak jsi řekla, monumentální v tom, že stojí proti horizonální linii. Jsou podsvícení, obloha je jasná. Mají obrys. Správně a proto je těžké číst v jejich obličejích. Stávají se obyčejnými lidmi. Ačkoli to není kresba s náboženskou tématikou, je to typická malba 19. století o lidech, kteří jsou nábožní. I když se zdá, že je těžké na 19. století užívat křesťanské ztvárnění obvyklým způsobem, proto namísto toho máme náboženské dílo při západu slunce. Millet sloužil své době. Našel řešení, když ne v Bohu, tak alespoň v odkazu k Bohu. (jazzová hudba)