Dadaismus a surrealismus (9/9) · 3:31
Christian Schad, Autoportrét, 1927 olej na dřevě, 76 x 62 cm (Tate Modern, Londýn) Hovoří: Dr. Beth Harrisová a Dr. Steven Zucker
Navazuje na
Expresionismus.
Nacházíme se v muzeu Tate Modern, a díváme se na Autoportrét Christiana Schada. Je to malba z roku 1927. Ten obraz působí velmi tvrdě. To ano. Zobrazuje dvě postavy, které zabírají v podstatě celé plátno: vpředu hrozivě vyhlížejícího muže a za ním pasivní, velmi svůdnou nahou ženu. Ten muž je autor sám, a téměř přímo nás pozoruje. Má velmi ostrý obrys. Postavy spolu sdílí lože, ale zdá se, že jsou si na míle vzdálené. Ta žena nemá nic z erotické smyslnosti, kterou si lidé obvykle spojují s ženským aktem. Je velmi sexuální, ale také velmi moderní. Není to žádná idealizovaná Venuše. Je nalíčená, má účes ve stylu 20. let a stuhu na zápěstí. Vypadá jako opravdová žena z velkoměsta. Na její tváři ale vidíme tu příšernou jizvu, a když se znovu podíváme na toho muže, který se, jak jsi říkal, dívá přímo na nás a vypadá hrozivě, můžeme si domýšlet, jestli a jak asi ublížil té ženě za ním. Nebo možná také jakým způsobem přenáší do své malby bolest, kterou působil v životě více přímo. Opusťme nyní tyto postavy. Obě jsou na posteli, obě v popředí, máme je na dosah. Pak si ale všimneme tenoučkého závoje za nimi, který je odděluje od města. Ano, za nimi se rozkládá město. A my vidíme, jak nad ním pohasínají poslední paprsky světla. Také on má na sobě košili, která připomíná závoj, a je téměř úplně průhledná. Ano, to je poměrně výstřední oděv. Všimněte si, že ta košile splývá dolů, přes pas až k bokům. A vrhá na jeho kůži zelenavý odstín. Na to, jak je obraz sexuální, tu úplně chybí vášeň. Úplně se vytratila vřelost. Něco na té malbě vypovídá o určité ošklivosti, obtížnosti a tvrdosti sexuality jeho těla... A o tvrdosti lidských vztahů. Pak je zajímavé uvést takovou malbu do historických souvislostí. Německá společnost byla po dlouhou dobu spíše zemědělská. Během let, které předcházely tomuto dílu, během těch několika desítek let, toho mnoho pochytila od Západu, ať už šlo o industrializaci, o to, že se pro Němce stalo město centrem života, s čímž souvisí také sexualita a svoboda... Sexuální svoboda velkoměsta. Ano, spojená s anonymitou velkoměsta. Schad je umělec, který se přímo vyrovnává s těmito novými skutečnostmi. Stejně jako mnoho německých malířů před ním. Vzpomeňme na Kirchnerovy výjevy z ulice. Určitě, ale zatímco Kirchner se zabýval abstrakcí, surrealismem... - Určitým zkreslením. - ...nebo jistým dadaistickým zkreslením, zde se autor vrací k cílenému, jasnému, intenzivnímu uměleckému ztvárnění, kde se nemůžete schovat ani za abstrakci. Ten výjev je prostě tam. Myslím, že to je přesně to, co tito malíři hledali v Neue Sachlichkeit, v Nové věcnosti: nový realismus, který odmítá zkreslení, jež používali expresionisté před nimi, aby jimi vyjádřili emocionální stavy. Zde říká: "Ne, my tohle dělat nebudeme. My budeme zobrazovat chladnou realitu."
0:00
3:31