Náklady mrtvé váhy
Přihlásit se
Náklady mrtvé váhy (5/6) · 7:51

Daně a dokonale neelastická poptávka Na koho dopadne daňové zatížení při dokonale neelastické poptávce?

Navazuje na Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce.
Zamysleme se nad tím, na koho dopadá v různých situacích daňové zatížení. V tomto videu se soustředíme na inzulín. Inzulín je nezbytný pro diabetiky, aby si udrželi hladinu cukru v krvi. Jak si jistě dovedete představit, je pro ně nezbytný k přežití. Pro diabetiky má nevyčíslitelnou hodnotu. Jsou ochotni zaplatit jakoukoli cenu, aby dostali inzulín, který potřebují. Například, pokud by lahvička inzulínu stála dolar a doktoři by se dohodli, že každý diabetik potřebuje 3 000 lahviček ročně, tak si každý pacient musí koupit 3 000 lahviček ročně. Pokud by jedna lahvička inzulínu stála 80 dolarů, stejně si musí koupit 3 000 lahviček. Takže při cenách, které se drží v rozumných mezích, se poptávané množství nemění. V tomto případě, kdy se cena nachází v rozumných mezích, je křivka poptávky po inzulínu svislá. Kdyby cena stoupla třeba na 9 milionů dolarů za lahvičku, tak by si ji pochopitelně někteří diabetici nemohli dovolit a křivka by přestala být svislá. Při ceně v rozumných mezích je křivka svislá. Tohle je křivka poptávky. Křivka poptávky. Pokud si vzpomenete, jak jsme se bavili o elasticitě. Tak tahle křivka je dokonale neelastická. Dokonale neelastická. Dokonale neelastická. Zkuste si představit cihlu, ta je taky dokonale neelastická. Nesejde na tom, jak moc na ni tlačíte nebo se ji snažíte natáhnout za použití jen vaší lidské síly. Nebudete schopni ji zdeformovat. Což je přesný opak gumy, která je velmi elastická. Nebo si vzpomeňte na definici elasticity, o které jsme mluvili. Elasticita se rovná procentuální změně množství děleno procentuální změnou ceny. A tady nezáleží, jak moc se cena v daných mezích zvýší. Alespoň v tomto cenovém rozmezí na této křivce. Pacienti budou stále poptávat 3 000 lahviček ročně. Teď nakreslím... Teď sem dokreslím křivku nabídky. Křivka nabídky vypadá asi takhle. Tahle křivka značí nabídku. Pokud na tomto trhu neexistuje zdanění ani omezující nařízení, tak podle toho, co jsem tady zakreslil, se rovnovážná cena stanoví na 75 dolarů. Trochu jsem to zkoumal a ukázalo se, že tržní cena lahvičky inzulínu je přibližně 75 dolarů. Kdy rovnovážné množství, které lidí potřebují, je právě 3 000 lahviček ročně. Je zajímavé, když se zamyslíte nad situací, kde figuruje dokonale neelastická poptávka. Jaký je zde přebytek výrobce a přebytek spotřebitele? Přebytek výrobce se odvíjí od toho, o kolik víc vydělají vzhledem k nákladům obětované příležitosti nebo chcete-li přírůstkovým mezním nákladům. Část nad křivkou odpovídá přebytku výrobce. To odpovídá oblasti mezi rovnovážnou cenou a křivkou nabídky. Je to přebytek výrobce. Přebytek výrobce. A u přebytku spotřebitele to teprve začíná být zajímavé Přebytek spotřebitele zavísí na tom, o kolik je vyšší mezní užitek než cena, kterou musí zaplatit. Obecně se tak označuje oblast mezi křivkou poptávky a cenou. Ale v tomhle případě je tato oblast nekonečná. Na jednu stranu se dá říct, že těmto diabetikům přináší inzulín nekonečný mezní užitek. Díky němu jsou zdraví. Díky němu jsou naživu. Inzulín má pro ně nevyčíslitelnou hodnotu. Je to poměrně zajímavá myšlenka, že spotřebitelé mají nekonečný přebytek. Nemyslí se tím, že je to pro diabetiky výhodná koupě. Ale, že užitek představuje to, že jsou naživu. A tohle je o něco málo elastičtější. Trochu jsme se přiblížili reálné situaci. V reálné situaci, pokud by vzrostla cena inzulínu, určitě by se někteří diabetici pokusili brát nižší dávku. Tudíž v reálné situaci by byla křivka slabě elastická. Pořád by byla strmá, ale už by se na ní projevovala elasticita. Jak si jistě umíte představit, kdybych to protahoval stále výš a výš, tak by v určitém bodě dosáhlo stropu. Kdyby se cena protáhla až sem ... Například při ceně 2 miliony dolarů by poptávka dramaticky klesla. Měla by strop, ale stejně je přebytek spotřebitele velmi, velmi, velmi vysoký. Ale teď si zkuste představit, co by se stalo, kdyby se nějaký politik pokusil zdanit inzulín. Samozřejmě je to hloupý nápad, se kterým bych nikdy nesouhlasil. Nicméně na koho by dopadly náklady? Pravděpodobně už víte, kdo bude platit daň. Ale podívejme se na tuto situaci s nabídkou a dokonale neelastickou poptávkou. Předpokládejme, že daň by byla zavedena ve výši 10 dolarů za lahvičku. Používám pevnou sazbu místo procenta, abychom získali konkrétní změnu cenu nabídky. Tohle chtějí získat výrobci. Pokud mají vyrobit 3 000 lahviček, musí získat 75 dolarů za každou. Z výroby první lahvičky, musí získat 60 dolarů. To, co potřebují výrobci plus daň, vytvoří novou křivku. Udělali jsme to už mnohokrát. Za první lahvičku potřebuje výrobce dostat 60. Když přidáte daň, dostaneme se na 70 dolarů. Za 1 000 lahviček to bude 60 něco. A když se přidá daň, tak se to celé posune sem. Za 3 000 lahviček potřebují výrobci dostat 75-76 dolarů. Pokud přidáme 10, dostaneme 85-86 dolarů. Získáme tím novou křivku. Dá se o ní uvažovat jako o ceně z pohledu spotřebitele nebo jako o křivce nabídky plus daň. Pojmenuju ji: Nabídka plus daň. Je to špatně vidět, ale tohle slovíčko je "daň". Křivka nabídky a daně. Kde se protíná s dokonale neelastickou poptávkou? Je snadné uhodnout, že navzdory zvýšení ceny, pacienti stále potřebují 3 000 lahviček inzulínu ročně. Množství zůstává neměnné, změnila se ovšem rovnovážná cena. Nová rovnovážná cena je přesně o 10 dolarů vyšší. Je o... Jestli tady je 75-76, pak tady 85-86. Vzdálenost, která tady vznikla, je přesně 10. Zkusme se zamyslet nad následujícím. Jaký bude celkový příjem vlády? Celkový příjem bude činit 10 dolarů krát 3 000 lahviček za rok. krát 3 000. Vláda tak vydělá 30 tisíc dolarů. 30 tisíc dolarů ročně. Z přebytku koho se to zaplatí? Tato oblast je tedy příjem z daní. To je příjem z daně. Výrobci budou mít pořád přesně stejný přebytek. Celá daň, celá částka tvořící daň půjde výhradně z přebytku spotřebitele. Další zajímavost. Protože jsme měli dokonale neelastickou poptávku, i když se zvýšila cena, nedošlo k poklesu poptávky. Nedošlo k žádné obrovské ztrátě, protože poptávka byla neelastická. Množství na trhu se nezměnilo. A tak jsme... Trošku... Došlo v této situaci k převodu přebytku od diabetiků k vládě. Ale žádný přebytek se neztratil. Dalo by se říct, že tu není žádná oblast ztráty mezi místem ... mezi místem, kde se protínají křivky poptávky a nabídky. Jinými slovy poptávané množství se nesnížilo v důsledku zvýšení ceny.
video