Veřejné statky a externality
Přihlásit se
Veřejné statky a externality (1/4) · 6:00

Negativní externality Co jsou negativní externality?

Navazuje na Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce.
Představme si trh s igelitovými taškami. Tento trh jsem vybral záměrně, neboť se zde mohou vyskytnout náklady s těmito taškami spojené, které nejsou až tak očividné a to buď z pohledu dodavatelů či spotřebitelů. Zde máme křivku poptávky. Jde o poptávku, která přichází například ze supermarketů. Tohle je tedy křivka poptávky. Můžete na ni nahlížet také jako na mezní užitek. Znamená to, že z první vyrobené tašky má supermarket velký mezní užitek, neboť tuto tašku opravdu chce. Protože ji mohou nabídnout zákazníkům, kteří v tomto supermarketu nakupují a ti si mohou tuto tašku odnést domů. Ale s každou další taškou se mezní užitek snižuje a snižuje. A tato zelená křivka přímo zde, kterou jsme viděli již mnohokrát, je naše křivka nabídky. Tuto křivku si můžeme představit také jako křivku mezních nákladů na vyrobení první tašky. Náklady obětované příležitosti pro první tašku mohou být okolo centu za tašku. A s dalšími vyrobenými taškami se zvyšují a zvyšují. Existuje také rovnovážná cena a rovnovážné množství. Rovnovážné množství pro náš příklad může být okolo 3,5 milionu tašek. Naše rovnovážná cena by mohla být okolo dvou centů za tašku. Pokud by tohle byly veškeré naklády a veškeré užitky, pak by tato oblast přímo zde, zobrazovala celkový užitek, které ekosystém, který zde máme, v tomto případě dodavatelé a spotřebitelé nebo supermarkety, či jejich zákazníci získávají z této transakce. Mezní užitek převyšuje mezní náklady. Celá tato oblast je náš celkový přebytek. Ten jsme viděli již několikrát, ale nyní se zamyslíme nad přidanými náklady, které s sebou tašky nesou a které nejsou zachyceny v nákladech a cenách nebo v nákladech a užitcích přímo zde. Igelitové tašky s sebou nesou "negativní externality." Existuje přidaný náklad. Tohle je negativní, protože existují náklady, které s sebou tyto igelitky nenesou. Stejně tak můžeme v této situaci, ačkoli se nepromítají do křivky mezních nákladů, mít externality pozitivní, což jsou užitky. Možná si představme trh se stromy a následný užitek pro společnost, která vypěstuje více rostlin, či stromů a podobně. Řekněme, že negativní externalitou, která je zřejmá, je to, že tyto igelitky budou rozházeny po okolí, budou ležet na okrajích dálnic, město je bude muset nechat odklidit, neboť mohou představovat potenciální riziko pro kvalitu životního prostředí. Mohou je sníst zvířata a udusit se jimi a želvy se mohou utopit, protože se začnou dusit plastovou taškou. Nakonec je potřeba najmout na tento úklid odborníky, protože se nejedná o jednoduchou věc. Je dáno, že negativní externalita těchto igelitových tašek jsou 2 centy na tašku. Můžeme se na tento problém zaměřit i z jiného pohledu. Náklady pro společnost a životní prostředí nad a za hranicemi mezních nákladů výrobců jsou 2 centy za tašku. Je tedy zřejmé, že předpokládáme-li, že tento výrok... A není snadné přijít na toto číslo. Předpokládáme-li, že toto číslo je pravdivé, jaké je optimální množství tašek, které by se mělo nakoupit? A jak je to ve skutečnosti? Jaké je vůbec optimální množství tašek, které by se mělo vyrobit? A co se děje, pokud se vyrobí právě tolik? Abychom si to znázornili, vytvořme si novou křivku. Zde máme mezní náklady dodavatelů. A další křivku, kde vidíme dodavatele a navíc mezní náklady společnosti. Na první tašku je tedy náklad obětovaný příležitosti asi cent. Ale u společnosti jsou to další 2 centy. Tudíž náklady dodavatele plus společnosti se rovnají téměř 3 centům. Navrhneme si tedy další křivku, na které můžeme vidět mezní náklady dodavatele a společnosti. Nyní tedy můžeme přemýšlet v termínech jako "celkový užitek a čistý celkový užitek". Myslím, že dochází k tomuhle. Za úplně první tašku, kterou supermarket koupí, získá užitek přes 5 centů. Pokud se nyní zamyslíme nad čistým užitkem společnosti, není to celková výše. Pokud si to rozebereme na centy, jedná se pouze o tuto část. Rozdíl mezi 5 a 3 je mezní čistý užitek. Pokud si vezmete mezní užitek a odečtete jej od celkových mezních nákladů, zahrnujících externality, celková cena další tašky se pak o něco zvýší a mezní užitek se o něco málo sníží. Když se zamyslíte, dává to pro společnost smysl, která z tohoto bude mít užitek. Vezmeme-li v potaz celý ekosystém, bude mít užitek do té doby, než narazíme na tento rovnovážný bod. A pokud se dostaneme přes tento rovnovážný bod, začneme uvažovat holisticky v případě, že se bavíme o životním prostředí, vládě a podobně. Najednou jsou mezní náklady každého přírůstku vyšší než mezní užitek. Pokud jsme tedy vyrobili více, vznikají náklady a v podstatě převýší veškerý užitek, který bychom získali, kdybychom celou dobu vyráběli množství na úrovní rovnovážného bodu, který je zde. Mnohem více získáme v této oblasti, přičemž vidíme, že ve fialové oblasti získáváme více než ve žluté oblasti. Nyní jsme se dostali do záporného celkového užitku společnosti, jinak řečeno záporného celkového přebytku a nezobrazili jsme jej tímto způsobem v minulosti. Je neobvyklé vidět ztráty mrtvé váhy na této straně rovnovážného bodu. Ale občas se zde vyskytnout mohou. Zde tedy vidíme záporný přebytek. To, co holisticky chceme, pokud jsme benevolentní hlavou společnosti a opravdu chceme znát podíl všech nákladů a užitků týkajících se igelitových tašek... Nejideálnějším krokem, pokud chceme optimalizovat užitky pro společnost, je, že se budeme snažit, aby rovnovážná cena byla asi zde, což vypadá zhruba jako 3,50. Rovnovážné množství by bylo asi 1,8 milionu. Nebudeme chtít vše z tohoto přebytečného množství, které je odesláno pryč a je pro společnost méně efektivní.
video