Veřejné statky a externality
Přihlásit se
Veřejné statky a externality (2/4) · 5:45

Daně zohledňující negativní externality Jak zohlednit negativní externality prostřednictvím daní?

Navazuje na Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce.
V posledním videu jsme si představili externality. Igelitové tašky jako negativní externality. Zůstává po nich odpad a mohou škodit zvířatům a životnímu prostředí. V předchozím videu jsme předpokládali, že jsme schopni vypočítat skutečné externí náklady igelitové tašky. Tyto dva centy na tašku představují její dopad na životní prostředí. Dále jsme zjistili, že když to zohledníme, místo abychom měli pouze křivku mezních nákladů nabídky dodavatelů když přidáme křivku mezních nákladů k externím nákladům, získáme křivku dodavatele plus křivku mezních nákladů nabídky. Pak získáme optimální cenu a množství igelitových tašek, abychom nepřišli o náš přebytek vytvářením nadbytku, při kterém náklady na tašky přesahují jejich celkový užitek. Ve videu jsme se také nezabývali tím, jak k tomu vlastně dochází. Kdybychom věci nechali tak, jak jsou, a měli pouze křivku mezních nákladů nabídky a křivku poptávky... V tomto případě jsou poptávající supermarkety. Rovnovážná cena by byla přímo tady, protože i když teoreticky existují externí náklady, nebudou na trhu brány v potaz. Kdybyste tedy byli dobrotivým vládcem naší společnosti, co byste udělali? Co byste udělali, abyste množství dostali blíž k tomuto bodu, než tomu je v případě, kdy externí náklady neberete v potaz? Máte řadu možností. Mohli byste prostě zakázat igelitové tašky. Mohli byste stanovit kvótu na igelitové tašky s tím, že jich může být vyrobeno pouze určité množství. Nebo byste mohli igelitové tašky zdanit. Zamysleme se nad tím, která z těchto možností vyústí v největší přebytek. Která celkově nejvíc prospěje společnosti. Jedním z hlavních předpokladů, který si stanovíme, bude to, že toto je přesný výpočet externích nákladů na jednu tašku. Kdybyste jako dobrotivý vládce zakázali igelitové tašky... Nebo alespoň zdánlivě dobrotivý vládce této společnosti... Co by se stalo, kdybyste zakázali igelitové tašky? Tento trh by neexistoval a všechen přebytek, který mohl existovat, by existovat přestal. Zničili byste se tím veškerý přebytek. Mohli byste říct: "Ne, igelitové tašky jsou příšerné. Měly by se zakázat. Užívání igelitových tašek nepřináší žádný užitek." V tom případě byste ale tvrdili toto. Tvrdili byste, že negativní externalitou nejsou 2 centy na tašku ale 10 centů. A kvůli tomu by se vám křivka posunula nahoru ještě víc a pak by nevycházelo žádné množství. V tom případě by zákaz možná byl přijatelný. Ale pokud se externí náklady rovnají 2 centům a vy zakážete igelitové tašky, odstranili byste celý tento přebytek společnosti. To se nezdá jako dobrá volba. A co kvóta? Když se podíváte na tento příklad, řeknete si: "Optimální množství igelitových tašek je 1,9 mil. tašek týdně a to je proto maximum, které trh může vyrobit." Když ale něco takového řeknete, předpokládáte, že skutečně rozumíte tomu, jak vypadá křivka poptávky. Já jsem tady pro zjednodušení nakreslil jen přímku. Předpokládáte, že skutečně rozumíte tomu, jak tato křivka mezních nákladů vypadá. Celou dobu jsme tu předpokládali, že těmto věcem rozumíme. Ve skutečnosti je ale velmi obtížné přesně zjistit, jak křivka mezních nákladů vypadá. Je také těžké zjistit, jak přesně vypadá křivka mezního užitku nebo křivka poptávky. Obzvlášť proto, že se neustále mění. Mění se počet konkurentů, substitučních produktů, mění se výzkum. Mění se efektivita výroby. Je proto velmi obtížné odhadnout skutečné rovnovážné množství. Kvóta je proto složitá. Nemáte k ní všechny potřebné informace. Daň je zajímavá. Daň totiž říká: "Bez ohledu na to, jaká je křivka mezních nákladů, zvýšíme ji o 2 centy." To jsme viděli, když jsme poprvé mluvili o daních. Když jsme poprvé mluvili o daních, řeklo se: "Máme tady náklady mrtvé váhy, protože nevyrábíme množství, jaké bychom jinak vyráběli, nebo množství, které se nespotřebuje." V tomto případě by ale daň zabránila nákladům mrtvé váhy, protože když máte daň 2 centy, přidáním nákladů negativních externalit formou daně k nákladům nabídky, dosáhnete rovnovážného množství, při kterém nebudete vytvářet tento nadbytek. Kladným vedlejším účinkem by také bylo... Opakuji, že předpokládáme, že tento výpočet je správný. Kladným vedlejším účinkem by také bylo to, že byste vytvářeli jistý zisk pro vládu. V tomto případě je na dani také dobré, že nepředpokládáte nic o tom, jak vypadá křivka mezních nákladů nebo křivka poptávky. Pokud předpokládáme, že toto číslo je správné, daň vždy posune křivku mezních nákladů, ať už vypadá jakkoli, do správného bodu tak, aby protnula křivku poptávky v tomto rovnovážném bodě, který nám stanoví rovnovážnou cenu a rovnovážné množství. Pokud je tedy toto číslo správné a vy na tašku uvalíte daň ve výši 2 centů, pravděpodobně to bude nejlepší volba, co se týče optimalizace celkového přebytku.
video