Specializace v komparativní výhodě a zisky z obchodu Jak mohou dvě strany zlepšit své výsledky specializací ve své komparativní výhodě a obchodováním?

Pojďme se nyní posunout ze světa lovců a sběračů na trh se stolním nádobím. Řekněme, že budeme mluvit o dvou produktech - dvou typech stolního nádobí. Na téhle křivce máme hrnky, a na téhle křivce máme talíře. A řekněme, že máme výrobce, Charlieho, a kdyby měl celý svůj čas soustředit na hrnky, mohl by vyprodukovat - jen napíšu 10, 20, 30. Kdyby měl celý čas soustředit na hrnky, mohl by vyrobit 30 hrnků a kdyby se měl celou dobu soustředit jen na talíře, mohl by vyrobit 10 talířů. Budeme předpokládat, že má lineární hranici produkčních možností (PPF). Takhle bude jeho PPF vypadat. Zakreslíme to, vlastně spojíme tyhle dva body. Chci, aby to vypadalo víc jako čára. Tohle je, jak to nejlépe dokážu. Tohle tady je Charlieho PPF. Zamyslíme se nad jeho náklady obětované příležitosti. A protože tohle je lineární PPF, jeho náklady obětované příležitosti se nemění. Sklon téhle čáry se nemění. Není to žádná křivka ve tvaru luku, kterou jsme viděli u lovců a sběračů. Budou to fixní náklady obětované příležitosti jednoho produktu ve vztahu k jinému v jakémkoliv bodě této hranice produkčních možností. Řekněme, že jsme tady, věci zjednodušší, budeme-li přemýšlet jen o koncových bodech. A on vyrábí 30 hrnků, jaké jsou jeho náklady obětované příležitosti na výrobu 10 talířů? Na výrobu 10 talířů se bude muset vzdát těchto 30 hrnků. Jeho náklady obětované příležitosti na výrobu 10 talířů se rovnají 30 hrnkům. Nebo, pokud chcete náklady obětované příležitosti na jeden talíř, vydělíte obě strany 10 a dostanete náklady obětované příležitosti na jeden talíř rovnající se 3 hrnkům. To stačí. Teď se podívejme na stejný scénář nebo se podívejme na jíného výrobce na trhu se stolním nádobím. Pojmenujme ji Patty. Kdyby se Patty soustředila celý čas jen na hrnky, mohla by vrobit 10 hrnků za den a kdyby se soustředila celou dobu jen na talíře, mohla by vyrobit 30 talířů za den. To je... a také má lineární hranici produkčních možností, tohle tady je PPF Patty. A podívejme se na její náklady obětované příležitosti na výrobu jednoho talíře. Náklady pbětované příležitosti, když je ona přesně tady, a soustředila se jen na hrnky a kdyby chtěla vyrobit 30 talířů a záměrně využívám koncové body, aby byl výpočet více zřejmý. Kdyby chtěla vyrobit 30 talířů, tak by se musela vzdát 10 hrnků. Její náklady obětované příležitosti na výrobu 30 talířů se rovnají 10 hrnkům. Nebo pokud obě strany vydělíte 30, náklady obětované příležitosti na výrobu jednoho talíře vyjádřeno v hrnkách jsou 10 děleno 30, to je 1/3, 1/3 hrnku. Tohle je zajímavé, nyní můžeme porovnat jejich relativní náklady obětované příležitosti. Náklady obětované příležitosti Charlieho na výrobu talíře jsou 3 hrnky, náklady obětované příležitosti Patty na výrobu jednoho talíře je 1/3 hrnku. Pro Patty, zvlášť když se měří v hrnečcích, je levnější vyrobit talíř. Má nižší náklady obětované příležitosti než Charlie ve výrobě talířů. Vzhledem k Charliemu řekněme, protože její náklady obětované příležitosti jsou nižší při produkci talířů, 1/3 ve srovnání se 3, řekněme, že Patty má komparativní výhodu u talířů vzhledem k Charliemu. A to není jen proto, že může vyrobit - Možná v dalším videu uvidíme situace, kde si tohle ukážeme. Nemusí to nutně být ani případ, kdy může vyrábět více talířů za určitý den. To není důvod, proč má komparativní výhodu. Tomu se říká absolutní výhoda a o tom budeme mluvit víc. Ona má komparativní výhodu, protože její náklady obětované příležitosti jsou nižší. Její náklady obětované příležitosti na výrobu talíře jsou nižší než jsou pro Charlieho. Teď se na to podívejme z jiného úhlu. Kdo má komparativní výhodu u hrnků? Když vydělíme obě strany tohoto tady 3, prohoďmě obě strany, tak jsou Charlieho náklady obětované příležitosti na výrobu 3 hrnků rovny 1 talíři. Nebo pokud vydělíte obě strany 3, jsou náklady obětované příležitosti jednoho hrnku 1/3 talíře. Když se podíváme na situaci Patty, prohoďmě tyhle dvě tady, tak jsou náklady obětované příležitosti pro 10 hrnků 30 talířů. Pokud obě strany vydělíme 10, tak jsou náklady obětované příležitosti na 1 hrnek rovny 3 talířům. A samozřejmě, a již jsme o tom před tím mluvili, jsou náklady obětované příležitosti 1 dodatečné jednotky totéž jako mezní náklady hrnku. Každopádně kdo má nižší náklady obětované příležitosti při výrobě hrnků? Podívejme se, Charlie může vyrobit hrnek, nebo Charlieho náklady obětované příležitost pro výrobu dalšího hrnku jsou 1/3 talíře a Pattyiny jsou 3 talíře. Charlie má nižší náklady obětované příležitosti na výrobu hrnku. Je to jen 1/3 talíře ve srovnání se 3 talíři. Tady má Charlie komparativní výhodu. Co uvidíme, když se obě strany budou specializovat ve své komparativní výhodě a potom budou obchodovat, zda dokáží získat výsledky, které jsou za jejich hranicí produkčních možností. Co můžeme například vidět, je, že můžou získat výsledek, kde je každý z nich schopen dostat 15 hrnků a 15 talířů, což by bylo nemožné, kdyby měli jen své vlastní zařízení. Pojďme se podívat, jak to vlastně udělají. Řekli jsme, že Charlie má komparativní výhodu u hrnků. Jeho náklady obětované příležitosti na výrobu hrnku jsou nižší než Pattyiny. Je to jen 1/3 talíře ve srovnání se 3 talíři. Nechme ho specialiovat se na hrnky. Specializace na hrnky. Bude se specializovat na hrnky a Patty se ze stejného důvodu bude specializovat na talíře. Charlie specializující se na hrnky znamená, že se bude soustředit jen na hrnky. Bude každý den vyrábět 30 hrnků. A Pattyina specializující se na talíře znamená, že bude vyrábět 30 talířů denně. (Tohle udělám jinou barvou: fialovou). Ona bude vyrábět 30 talířů každý den. Teď si představte, budu zde dělat předpoklady, ale představte si, že oba dělají tohle, ale ani jeden nechce mít jen to, co vyrobí, chtějí nějakou jejich kombinaci. Rozhodnou se obchodovat. A já teď zafixuju cenu. O trzích budeme mluvit více v budoucnu. Ale předpokládejme, že se dohodnou na výměně 1 hrnku za 1 talíř. A tohle oběma dává smysl, protože tato obchodovaná cena, nebo tahle tržní cena, je nižší než jejich náklady obětované příležitosti. Tady je Charlie, on vyrobí všechny hrnky, a se svým zařízením, kdyby chtěl talíř navíc, by se musel vzdát 3 hrnků, ale teď na trhu s touhle cenou, se musí vzdát jen 1 hrnku za jeden talíř. Oběma z nich to dává smysl, protože tržní cena je nižší než jejich náklady obětované příležitosti. Určitě si raději pořídí talíř na trhu, než aby si ho musel vyrobit sám. Je to tak levnější. A totéž platí pro Patty. Má všechny tyhle talíře, ale když chce hrnek, sama by musela obětovat 3 talíře, aby ho mohla mít. Musela by se vzdát 3 talířů. Ale teď na trhu, se bude muset vzdát jen 1 talíře. Tohle je dobrý obchod, je to nižší než její náklady obětované příležitosti. Bude chtít transakci provést. A tak to oba mohou udělat. Například Charlie může pokračovat ve výměně hrnků za talíře a mohl by skončit kdekoliv na téhle čáře. A Patty může vlastně udělat totéž. Mohla by měnit hrnky za talíře a skončit někde tady. Ale samozřejmě místo, kde skončí, závisí na tom, jak moc je ten druhý ochoten obchodovat. Ale řekněme, že se oba chtějí dostat na scénář 15-15, takže budou oba obchodovat 15 hrnků s tím druhým. Charlie bude moct měnit 15 hrnků za 15 talířů a samozřejmě Patty bude měnit 15 talířů za 15 hrnků. A oba se budou moc dostat právě sem. Což je situace, která byla nedosažitelná, kdyby každý zůstal jen na svých vlastních produkčních možnostech. Doufám, že vás to zaujalo. Díky specializaci mohli získat tyto zisky z obchodu. Specializují se ve své komparativní výhodě.