Komparativní výhoda
Přihlásit se
Komparativní výhoda (2/2) · 10:16

Komparativní výhoda a absolutní výhoda Jaký je rozdíl mezi komparativní a absolutní výhodou?

Navazuje na Vzácnost, produkční možnosti, preference.
V tomto videu se chci ujistit, že rozumíme rozdílu mezi "komparativní výhodou" a "absolutní výhodou". V minulém videu jsme viděli, že Patty měla relativně k Charliemu u talířů komparativní výhodu, protože její náklady obětované příležitosti na výrobu jednoho talíře byly nižší než Charlieho náklady obětované příležitosti na výrobu jednoho talíře. Její byly jedna třetina hrnku a on měl tři hrnky. Proto u ní dávalo smysl, aby se specializovala na talíře. Na druhou stranu Charlie měl komparativní výhodu u hrnků. Jeho náklady obětované příležitosti na výrobu jednoho hrnku byly pouze třetina talíře, zatímco u Patty to byly tři talíře. Proto se specializoval na hrnky. Ale tohle si nesmíme plést s absolutní výhodou. Absolutní výhoda v určitém produktu znamená jen to, že jste v té věci produktivnější při stejném množství vstupů. A proto, kdybychom vám jen dal tento graf a vy jste nevěděli, kolik zaměstnanců má Charlie nebo Patty a kolik vstupů používají na výrobu, buď třiceti hrnků denně nebo třiceti talířů denně, nemohli byste ve skutečnosti o absolutní výhodě prohlásit vůbec nic. Ale pokud ve všech těchto scénářích předpokládáme, že mají stejné množství vstupů, tak pokud budeme uvažovat o talířích... Řekneme, že oba mají jednoho zaměstnance, možná jsou to oni sami. A s tímto daným vstupem nebo stejným počtem vstupů je Patty schopná vyrobit více talířů než Charlie. Potom je pravda, že Patty bude mít absolutní výhodu u talířů. A pokud je při stejném počtu vstupů Charlie schopen vyrobit více hrnků než Patty, pak bude on mít absolutní výhodu u hrnků. Ale nespecializuje se na ně kvůli absolutní výhodě. Ve skutečnosti ani nevíme, jaké byly jejich vstupy. Je možné, že absolutní výhodu nemá. Možná Charlie potřebuje sto lidí na výrobu svých třiceti hrnků, zatímco Patty dokáže vyrobit deset hrnků s jednou osobou. V tomhle případě bude tedy mít absolutní výhodu Patty. Ale jen z tohoto to nebude zřejmé. Abych to vyjasnil, chci tu načrtnout scénář, kde Charlie nějak zlepšil svou produktivitu a má ve skutečnosti absolutní výhodu u obou produktů. A stále se ukazuje, že dokud mají rozdílné komparativní výhody, tak pro ně má smysl se specializovat. Tak tedy udělejme jiný scénář. Charlie se dramaticky zlepšil. Nakresleme si malý graf. Tohle je naše křivka hrnků a tohle je naše křivka talířů. Hrnky a talíře. A dejme si sem trochu víc značek. 10, 20, 30 a 40. A potom 10, 20, 30 a 40. Zakreslíme Patty a předpokládejme, že Patty se nezměnila. Toto je její PPF (hranice produkčních možností). Ale řekněme, že Charlie se dramaticky zlepšil. Charlieho PPF (hranice produkčních možností) vypadá takhle. Tak tohle je Charlieho PPF (hranice produkčních možností) a teď vypadá takhle. V jednom dni dokáže vyrobit a předpokládejme, že mají stejné množství vstupů. Při použití stejného množství vstupů v daném dni vyrobí čtyřicet hrnků, zatímco Patty jich může vyrobit jen deset. On má absolutní výhodu u hrnků. Nebo ve stejný den při stejných vstupech může vyrobit čtyřicet talířů, zatímco Patty může vyrobit jen třicet. Najednou má teď Charlie absolutní výhodu u obou produktů. Ale uvidíme, že specializace má pro ně stále má smysl, protože mají rozdílné komparativní výhody. Mají rozdílné náklady obětované příležitosti. Rozluštíme to. U Patty máme všechna čísla stejná. Nechte mě zkopírovat Pattyina čísla. Ve skutečnosti máme k číslům přístup rovnou tady, takže je nemusím kopírovat. Ale teď se zaměřme na Charlieho nová čísla. Tohle je Charliho PPF (hranice produkčních možností). Tohle je naše nová PPF (hranice produkčních možností) pro Charlieho. Možná učinil nějakou investici nebo výzkum a vývoj, aby získal novou, skvělou a produktivní PPF (hranici produkčních možností). Jeho PPF (hranice produkčních možností) se rozšířila. Jaké jsou jeho náklady obětované příležitosti? Řekněme, že se nachází tady, vyrábí 40 hrnků. Jaké budou jeho náklady obětované příležitosti při výrobě 40 talířů? Na výrobu 40 talířů se bude muset vzdát těch 40 hrnků. Jeho náklady obětované příležitosti 40 talířů se rovnají 40 hrnkům. Nebo vydělme obě strany 40. Jeho náklady obětované příležitosti na jeden talíř se rovnají jednomu hrnku. A teď už je to jednoduchá matematika. Jeho náklady obětované příležitosti na jeden hrnek se rovnají jednomu talíři. Díky téhle nové skutečnosti, již jsme stanovili, že Charlie má absolutní výhodu u obojího. Při použití stejného množství vstupů může vyrobit více u obou věcí. Ale pamatujte si, když mluvíte o absolutní výhodě, musíte přemýšlet o množství použitých vstupů. Kdo je takhle tedy produktivnější? Ale zaměřme se na komparativní výhodu. Když si vezmeme talíře, kdo má nižší náklady obětované příležitosti na výrobu talířů? Patty se nezměnila. Její náklady obětované příležitosti na výrobu talíře jsou jedna třetina hrnku. Charlieho náklady obětované příležitosti na výrobu jednoho talíře se zlepšily, ale stále jsou horší než Pattyiny. Přijde o jeden hrnek, aby mohl vyrobit talíř. Ona se musí vzdát jen jedné třitiny hrnku, aby vyrobila talíř. Patty má stále komparativní výhodu u talířů. A když se podíváme na náklady obětované příležitosti u hrnků, tak u Charlieho jsou náklady obětované příležitosti na 1 hrnek rovny 1 talíři. Což je ve skutečnosti o trochu horší než předtím. Ale jak uvidíme, je to nakonec dobrá věc. Charlie je celkově více produktivní. Ale jeho náklady obětované příležitosti na jeden hrnek znamenají teď vzdát se jednoho talíře, zatímco předtím vyráběl jednu třetinu talíře. A to proto, že v tomto druhém scénáři byl více jednostranný, to je jeden způsob jak to říct. Ale jeho náklady obětované příležitosti na výrobu hrnku jsou stále levnější než Pattyiny. Její náklady obětované příležitosti na výrobu hrnku jsou tři talíře. Její náklady obětované příležitosti. Zatímco u něj je to jenom jeden talíř. On má stále komparativní výhodu u hrnků. Charlie by se měl specializovat na hrnky a Patty by se stále měla specializovat na talíře. A abych ukázal, že stále mohou získat výsledek, který je i mimo Charlieho hranici produkčnch možností (PPF). Zamysleme nad tím, jak mohou obchodovat. Charlie se bude specializovat na hrnky. Bude přímo tady, vyrábět čtyřicet hrnků denně. A Patty se bude specializovat na talíře a bude přímo tady. Použiju jinou barvu, tuhle použít nechci. Ona bude přímo tady a bude vyrábět třicet talířů denně. Jak mohou obchodovat ke vzájemnému prospěchu? No, jakýkoliv obchod, který je, za předpokladu, že nechtějí mít jen talíře nebo nechtějí mít jen hrnky. Jakýkoliv obchod, který je levnější než jejich náklady obětované příležitosti, bude dobrý. Například je Patty tady a vyrábí jen talíře. Její náklady obětované příležitosti na hrnek jsou tři talíře. Ona bude ochotná obchodovat s čímkoliv, co je nižší než tři talíře za hrnek za předpokladu, že to chce. Protože kdyby měla hrnek vyrobit sama musela by se vzdát tří talířů. Řekněme, že Patty bude ochotná vyměnit jeden hrnek pardon, jeden talíř. Ve skutečnosti bude ochotná vyměnit dva talíře za jeden hrnek. Takhle bude ochotná obchodovat, protože kdyby musela hrnek vyrobit sama, musela by se vzdát tří talířů za jeden hrnek. Je ochotná vyměnit dva talíře za jeden hrnek. A podívejme se, jestli bude Charlie ochoten vyměnit dva talíře za jeden hrnek. On má všechny tyhle hrnky. Kolik jich má na výměnu za talíře? Musí se vzdát jednoho hrnku za talíř. Teď se bude muset vzdát jednoho hrnku za dva talíře nebo se bude muset vzdát poloviny hrnku za talíř. V obou případech je to lepší než jeho náklady obětované příležitosti z pokusu získat ten dodatečný talíř. Bude také ochoten měnit dva talíře za jeden hrnek. Bude ochoten dát jeden hrnek za dva talíře. A abychom viděli, jak si polepší, mohl mít čtyřicet hrnků nebo mohl jeden z nich mohl vyměnit. Vlastně udělejme si scénář, kde ten jeden hrnek vymění. Teď má jenom dvacet hrnků, ale těch dvacet vymění... Ve skutečnosti je to špatný příklad, protože Patty nebude mít dostatek hrnků. Řekněme, že vymění deset hrnků. Řekněme, že vymění deset hrnků za dvacet talířů. Charlie vymění 10 hrnků za 20 talířů. Teď vyměnil deset hrnků a dostane dvacet talířů. Teď skončí u tohoto scénáře, který byl nedosažitelný, když pracoval sám, když se nespecializovat, a má zisk z obchodu. Pro něj je to dobrý scénář. Získá výsledek, který by jinak získat nemohl. Mohl by v závislosti na tom, jak bude obchodovat, do určitého bodu získat výsledek, protože Patty má jen třicet hrnků. Při nejlepším si může vzít všechny Pattyiny hrnky. Mohl by získat něco podél této přímky. Ale pokud se podíváme na stejný scénář. Patty vyměnila dvacet talířů za deset hrnků. Kam ji to staví? Ona vyměnila dvacet talířů, zbylo jí deset talířů. Ale má deset hrnků, což ji posouvá právě sem. Znovu za její hranici produkčních možností, bude to vypadat jako také dost dobrá situace pro Patty.
video