Přebytek výrobce Jak vypočítáme přebytek výrobce? Na křivku nabídky se díváme jako na křivku nákladů obětované příležitosti výrobce.

Dosud jsme hodně mluvili o poptávce a přebytku spotřebitele. Nyní se tedy pojďme podívat na druhou stranu, pojďme se zamyslet nad křivkou nabídky. Asi si umíte představit, že existuje také přebytek výrobce. Na téhle ose bude cena a na téhle množství. Řekněme, že provozujeme farmu na borůvky a tohle je naše křivka nabídky. Tohle je křivka nabídky a tohle křivka poptávky. Tohle je poptávka. A jako jsme to udělali s křivkou nabídky, i pro křivku poptávky, místo přemýšlení o tom, jaká bude cena a jaké bude nabízené množství, se pojďme zamyslet nad daným množství a tím, jaká musí být cena, aby výrobci vyráběli dané množství. Řekněme, že množství bude v tisících librách borůvek, tisíce liber. Tohle je 1 tisíc liber, 2 tisíce liber, 3 tisíce liber, 4 tisíce liber a 5 tisíc liber. A řekněme, že cena bude 1 dolar za libru, 2 dolary, 3 dolary, 4 dolary. Možná bych to měl udělat vyrovnanější. Tohle jsou 3 dolary, tohle jsou 4 dolary, tohle je 5 dolarů za libru. Všechny ceny jsou za libru. Řekněme, že chceme, aby dodavatelé pěstovali 1 tisíc liber borůvek. Chceme, aby pěstovali 1 tisíc liber borůvek. Jaká musí být cena, aby vypěstovali 1 tisíc liber borůvek? Podívejme se na to očima dodavatelů, majitelů farem. Pokud chtějí vypěstovat 1 tisíc liber borůvek, aby mohli takové množství produkovat, aby o tom byli přesvědčeni, musí z toho získat minimálně tolik, kolik by získali z jiné možnosti za použití stejných zdrojů. Pokud mohou získat 1 dolar za libru nebo ekvivalent dolarů za první tisíc liber, tisíc dolarů. Pokud by to samé mohli získat pěstováním jablek nebo hroznů nebo kdyby pozemek někomu pronajali, je to minimum, kolik byste jim museli zaplatit. Protože, kdybyste jim zaplatili méně, rozhodli by se půdu využít jinak, půdu by pronajali nebo využili jako pastvinu. Musíte jim zaplatit náklady obětované příležitosti, aby vypěstovali tisíc liber. Jejich náklady obětované příležitosti na vypěstování tisíce liber by byly přímo tady. Tohle je průměr prvního tisíce liber. Také můžete uvažovat, že pro první libru by byly náklady obětované příležitosti zde, pro další pak hned za tím. Pro 500 liber by byly zde, pro tisíc by byly zde. Nebo prostě můžete říci, že průměrné náklady na první tisíc liber jsou zde. Řekněme, že chceme, aby vyprodukovali další tisíc liber. Chceme, aby trh nebo celá tahle farma vyprodukovala... nebo možná více farem, aby celkem vyprodukovali 2 tisíce liber. Co bychom museli udělat? Úplně to samé jako předtím. Předpokládáme, že trh již produkuje ten první tisíc liber. Nyní musíme přemýšlet nad tím, co musí obětovat, aby mohli vypěstovat další tisíc liber. Předpokládejme, že na první tisíc liber by využili půdu a vstupy, které jsou pro to nejvhodnější. Tohle jsou nejvhodnější zdroje. Mluvíme o pracovní síle, která opravdu ví, jak pěstovat borůvky a půdě, kde se borůvkám daří a možná jsou blízko dopravní sítě, takže je mnohem levnější pěstovat a vyvážet odtud. Ale nyní pokud chceme další tisíc liber borůvek za tento časový úsek a třeba tohle je za rok. Pokud chceme další tisíc liber, musí nyní použít méně vhodné zdroje. Možná že půda bude dále od dopravních zdrojů, pracovní síla bude méně efektivní, budou muset využít půdu, která by se více hodila pro jiné využití. Náklady obětované příležitosti pro pěstitele na další tisíc liber budou mírně vyšší. Náklady obětované příležitosti budou tady v průměru za další tisíc liber. Můžete říci, že náklady obětované příležitosti na 1001. libru budou zde a na 2000. libru budou zde. Ale v průměru za 2000 liber. Tohle jsou jejich náklady obětované příležitosti. A teď stejná věc. Další tisíc liber, když budeme chtít, aby trh, aby celková nabídka byla 3000 liber. Museli by produkovat tolik, museli by dostat tohle. Jejich náklady obětované příležitosti té další tisícovky liber, náklady obětované příležitosti té další tisícovky liber. Tedy pokud se na to díváme tímto způsobem, křivka nabídky už... A je to stejná křivka, jako předtím, kdy jsme říkali. Kolik by lidé vyráběli, kdyby cena byla 3 dolary? Produkují 3 tisíce liber. Teď se na to díváme jinak. Říkáme, pokud chceme, aby výrobci produkovali 3 tisíce liber, jaká musí být vlastně cena? Když už tohle víme, můžeme o křivce nabídky přemýšlet jako o křivce nákladů obětované příležitosti výrobce. Řekněme tedy, že tohle je nabídka a poptávka, potom tohle je skutečná cena, kdy se nabídka rovná poptávce. Řekněme, že to je tržní cena. Co se tady děje? Tohle je cena... pro zjednodušení řekněme, že cena jsou 4 dolary a poptávané i nabízené množství je 4 tisíce liber. Co se tu stane? První 4000. libra vyprodukovaná dodavateli, jejich náklady obětované příležitosti na to, aby to vyprodukovali, budou 4 dolary. Dostaneme za to přesně 4 dolary. Jsou přesně v rovnováze. Ale náklady obětované příležitosti těch prvních 3999 prvních liber byly nižší než cena, kterou za ně dostanou. V této situaci výrobci dostávají víc za prvních 3999 liber. Dostávají víc za své borůvky, než jsou jejich náklady obětované příležitosti. A stejně jako jsme mluvili o přebytku spotřebitele, tohle je přebytek výrobce. Například za prvních tisíc liber byly náklady obětované příležitosti pro výrobce o něco více než 1 dolar za libru, ale za libru dostávají 4 dolary. Pro dalších tisíc liber se náklady obětované příležitosti blíží 2 dolarům za libru. Cca 1,75 dolaru. Ale znovu za to dostávají 4 dolary za libru. Získávají tento přebytek. Když se zamyslíte nad celým trhem, výrobci jako celek dostávají celou tuto plochu. tato plocha představuje nadhodnotu, kterou získávají nad rámec svých nákladů obětované příležitosti. A tomuhle říkáme přebytek výrobce. Přebytek výrobce. A předpokládáme nebo budeme předpokládat lineární křivku nabídky. Tohle je trojúhelník. Plocha trojúhelníku. Délka této strany je 4 mínus 1, to jsou 3 dolary za libru. A tato délka se rovná 4 tidíce liber. Abychom našli přebytek výrobce, hledáme plochu této oblasti. Napíši to, tady bude přebytek výrobce. Použiji stejnou barvu. 3 krát... Chci to udělat růžovou. 3 krát 4 tisíce a to nám dá plochu celého obdélníku. Musíme to vydělit 2. Hledáme plochu trojúhelníku. Krát jedna polovina, děleno 2 a to nám dá jedna polovina krát 4000 jsou 2000 krát 3 je 6000. Když se podíváme na jednotky, je to 6000 nebo 3 dolary za libru krát libry za týden. přebytku výrobce za týden Skončíme se 6000 dolary