Zákon nabídky Co nám říká zákon nabídky? Jak vypadá křivka nabídky?

Hodně jsme mluvili o poptávce, teď se podívejme na nabídku! A pro tento příklad použijeme hroznové víno. Budeme předstírat, že jsme vinaři. Pro začátek vám představím (a možná to budu na počest hroznů psát fialově) zákon nabídky, který podobně jako zákon poptávky dává intuitivně smysl. Považujeme-li všechny hodnoty za konstantní, a v dalších videích si řekneme, co se stane, změníme-li některé z těch hodnot, které teď považujeme za konstantní. Ale pokud považujeme vše ostatní za konstantní a jediná věc, kterou měníme, je cena, tak zákon nabídky říká, že pokud cena roste, budu používat P pro cenu, pokud cena roste, tak nabídka, tedy abych se opravil, nabízené množství roste. A můžete si představit, že pokud cena klesá, nabízené množství klesá. Možná jste si již všimli, že jsem si dal pozor na to, abych řekl nabízené množství. Stejně jako tomu bylo u poptávky. Když mluvíme o růstu či poklesu poptávky, mluvíme o posunu vztahu cena/množství. Pokud mluvíme o konkrétním poptávaném množství, říkáme poptávané množství a ne pouze poptávka. To je naprosto stejné u nabídky. Když mluvíme o konkrétním množství, musíme zmínit množství. Pokud mluvíme o zvýšení nabídky, mluvíme o posunu celého vztahu, ať už nahoru či dolů. Ujistěme se, že nám to dává smysl, a myslím, že dává. Představme si, že jsme vinaři. Zde nakreslím schéma nabídky. Nabídka... Schéma nabídky hroznů je ve skutečnosti přehled ukazující vztah, pokud jsou ostatní hodnoty konstantní, mezi cenou a nabízeném množství. Ukážeme si několik scénářů, jako jsme to udělali u poptávky. Scénáře... Naši cenu dáme sem a bude to cena za libru hroznů a toto je množství vypěstované za časový úsek. A pokaždé, když uděláme tyto nabídková či poptávková schémata, mluvíme o daném časovém úseku. Může to být za den, za měsíc nebo třeba za rok. Ale jenom s udáním času to bude dávat smysl. Jaké množství bude vypěstované za den, pokud toto je cena? Neřekli jsme za den... Nevíme tedy, o čem mluvíme. Nabízené množství... Řekněme scénář A. Pokud je cena za libru hroznů 50 centů, 50 centů za libru. Udělám to se zaokrouhlenými čísly. Chápete proč. Cena za libru je 1 dolar. Považujme to za relativně nízkou cenu. Dále budeme uvažovat nejúrodnější půdu, na které je snadné pěstovat hrozny a možná úrodnou a levnou půdu, aby ji nikdo jiný nechtěl využít na jiné věci. Je dobrá pouze na pěstování hroznů. Poskytneme... toto je cena za libru... v této situaci vypěstujeme tento rok 1 000 liber. Nikdy jsem víno nepěstoval, vlastně nevím, jestli je to přiměřené množství, ale dejme tomu 1 000 liber. Teď scénář B. Řekněme, že cena vzroste na 2 dolary. Nejenom, že nyní vypěstujeme stejné množství jako předtím, ale taky si můžeme chtít koupit další půdu. Půdu, která může mít jiné využití, půdu ne úplně vhodnou pro víno. Ale koupíme ji, protože nyní můžeme za hrozny dostat více a tak jsme možná nyní ochotni vyprodukovat 2 000 liber. A tak bychom mohli pokračovat, to samé se děje pořád dokola. Pokud by cena byla 3 dolary za libru, chtěli bychom pěstovat ještě víc a možná jsme dokonce ochotni více pracovat nebo zasadit révu blízko sebe nebo možná chci ještě více půdy pro víno, kterou bych předtím využil na jiné plodiny. A tak potom vypěstuji 2 500 liber. Ukáži ještě jeden scénář. Scénář D. Cena vzroste na 4 dolary za libru. Platí to samé, přestávám pěstovat jiné plodiny a používám půdu pro víno, protože cena hroznů je tak vysoká a tak vyprodukuji 2 750 liber. Nyní můžeme nakreslit křivku nabídky, stejně jako jsme kreslili křivky poptávky. A je tu přesně stejná dohoda, kterou nemám moc rád, totiž že cena je na svislé ose. Jak vidíte, o ceně mluvíme jako o nezávisle proměnné. Ne vždy o ní tak mluvíme a v matematice a dalších vědách se nezávislá proměnná umisťuje na vodorovnou osu. Ale dohoda v ekonomii je umístit ji na svislou osu. Cena je na svislé ose a je to cena za libru. A na vodorovné ose je vypěstované množství (v tisících). Napíšu sem "vypěstované množství". Dejme tomu další rok, předpokládáme, že toto vše je pro příští rok a mluvíme o tisících librách. Napíšu tisíc liber. A tak vidíme, jak se od 1 000 blížíme ke 3 000. Tohle je 1 000, je to 1 na 1 000 liber, tohle jsou 2 000 a tohle jsou 3 000. Cena roste až na 4 dolary, 1, 2, 3 a poté 4. Můžeme propojit tyto body, jde o konkrétní body na křivce nabídky. Při ceně 1 dolar dodáme 1 000 liber. To je scénář A. Při ceně 2 dolary dodáme 2 000 liber. To je scénář B. Při ceně 3 dolary dodáme 2 500 liber. 3 dolary... omlouvám se... Jak vidíte, spletl jsem si osy. Toto je cena. To je to, o čem jsme mluvili, vidíme to jako věc, která se mění, ačkoli ne vždy to musí být tímto způsobem. 1 dolar - 1000 liber, 2 dolary - 2000 liber, 3 dolary - 2500 liber. Asi zde. To je zhruba 2 500. Nakreslím to modře, aby nás to nemátlo. 3 dolary - 2 500 liber. Asi takhle. Toto je scénář C. A teď scénář D, 4 dolary. Ještě to trochu upřesním, protože jsme trochu blízko. Těchto 2 500 liber nás dostane sem. Toto je scénář C. A nyní scénář D, 4 dolary - 2 750 liber. 2 750 je asi tady. To jsou 4 dolary. To je scénář D. A pokud je spojíme, měly by nám vytvořit naší křivku nabídky. Bude to vypadat asi takhle. Je zde určitá minimální cena, abychom vůbec dodali nějaké hrozny. Nebudeme je přece dávat zadarmo, ta minimální cena bude asi tady, tak abychom vůbec začali produkovat hrozny. Asi takhle bude vypadat naše křivka nabídky. Nyní si uvědomte, že jediná věc, kterou tu měníme, je cena. Pokud by se měnila pouze cena, pohybovali bychom se po této křivce. V dalších videích budu mluvit o věcech, které jsme doposud považovali za konstantní, a co by udělaly při jakékoliv dané ceně s touto křivkou nebo co by s touto křivkou udělaly obecně.