Krátér Krátér, Terracotta. [750-700 př. n. l., výška 108,25 cm, umístění: Metropolitan Museum of Art]. Hovoří: Monica Hahn a Brian Seymour.

Stojím Brianem a Monikou v Metropolitním muzeu umění odpoledne. Je tu hodně lidí. Stojíme před jednou z heroických váz, které jsou u vstupu do řecké galerie. Je popsána jako geometrický kráter z 8. století před Kristem. Proč se mu říká geometrický? Geomterický styl je pro tyto vázy typický. Můžete to vidět ve vzoru nahoře na okraji. Vidíte, že vzor meandru a každý jednotlivý úsek je ohraničen, takže na řadě kroužků, podobně jako olympijské kruhy kolem zevnějšku celé vázy vidíme rozdílné tvary a vzory. Takže geometrie je tu opravdu přítomna. A i když zde nalezneme i lidi a zvířata, tak se zdá, že jsou redukovány na geometrické tvary. Je zajímavé, že na váze jsou i figurální motivy, protože rané geometrické vázy většinou měly pouze geometrickou výzdobu. Správně. Přesuňme se nyní do dalšího století, kdy se začala objevovat lidská činnost. Na co byla tato váza určena? Je to velmi velká váza, takže si nemůžeme představit ukládání vína nebo oliv v téhle, že? Přemýšlím, jak je asi objemná? Stojí nad našimi hlavami, ale vypadá velká. O těchto vázách víme, že nebyly uskladňovány v domech, že? Ne, toto byly ve skutečnosti pohřební vázy. Vlastně, vázy mají ve spodní části dírkování. Byly postaveny na hrob a úlitba (obětované víno) se nalilo do nich a dírkama to pomlau prosakovalo do země zespodu jako oběť smrti. Byl to složitý tvar. Hodně jich popraskalo, že? Ano. Toto je vyrobeno z terra cotty, z pálené hlíny, takže by se to rozbilo na velké kusy, neroztříštilo by se to jako sklo Je to tak. Takže, mnoho z nich jsou znovu sestavené? Ano. Dobře, takže tu máme geometrickou výzdobu, kterou vidíme na podstavci a jak postupujeme po váze vzhůru objevují se i figurální motivy a to je nový trend v geometrickém umění, že? To je pravda. A činnosti, které zde vidíme vyobrazené odpovídají pohřební funkci vázy. To, co zde vidíme, je pohřební scéna. Můžeme vidět zesnulého, ležícího na pohřebních márách, jak se tomu dříve říkalo. Vidíme truchlící na obou stranách. Trhají si vlasy, což bylo v Řecku tradiční gesto smutku. Je zajímavé poznamenat, že mrtvý leží vodorovně na pohřebních márách, nijak se neodlišuje od ostatních postav, které jsou všechny přesně stejné. To je pravda, ano. Takže jejich gesta je odlišují od mrtvého, který tam jenom leží. Správně V kontextu Egypta bychom mrtvou osobu viděli oslavovanou s obrazností a symboly. Tady vidíme jenom tělo. To je pravda. A možná ti, co stojí po jeho boku, jsou z rodiny. Je zde ovíván těmito palmovými vějíři, jak můžete vidět na postavách po obou stranách. Takže, zajímavé, i v tomto raném období se Řekové mnohem více zabývali životem než smrtí. Vypadá to tak. Důraz kladli na truchlící, kteří vyjadřují smutek, spíš než na to, jak zesnulý svůj život prožil a jaké postavení zastával, to spíše našli v egyptském kontextu. Správně. Předtím jste řekla, že tělesné tvary jsou velmi zjednodušené. Ale my nemáme žádné problémy s čtením celé vázy, je to tak? Rozhodně. V procesí ve spodní části vázy vidíme tři koně, jak táhnou vůz. Nemáme problém to interpretovat i přes to, že ti tři koně mají jen jedno tělo. Ale můžeme vidět, že umělec se pokouší o iluzi hloubky překrytím jejich těl. Takže se to značně liší od řecko-římského pojetí, kde by byla i perspektiva. Správně, v pozdějších dobách to bylo definováno mnohem ilustrativněji. Je to velmi ploché. V muzeu máme nutkání projít kolem těchto váz, protože máme pocit, že ukazují vstupní cestu, jako erby nebo něco podobného. Zajisté v antickém Řecku byly mnohem přitažlivější. Stejně to ale není obyčejný předmět. Jasně, tyhle měly svou určenou funkci. Nemůžete je je nikdy použít jako nádobu. Byly určeny pro bohaté, kteří si mohli postavit je na hrob svých zesnulých milovaných. Tady v muzeu je mnoho místností s nádobami, které měly užitkovou funkci. Byly na víno, olej a tak podobně. Tato váza se od nich velmi liší. To rozhodně. (hudba)