Starověké umění
Přihlásit se
Starověké umění (38/52) · 4:04

Liviina vila: Namalovaná zahrada Freska namalovaná na zdech sklepní místnosti, kde se za horkých dní schovávali před teplem obyvatelé domu. [30-20 př. n. l., nástěnná malba, umístění: Palazzo Massimo alle Terme, Řím]. Hovoří: Beth Harris a Steven Zucker.

Navazuje na Úvod do teorie umění.
hudba V Římě je horký den, ale staří Římané už přišli na to, jak se zchladit. Nacházíme se v místnosti vytvořené podle pokoje v Líviině vile. Livia byla ženou císaře Augusta. Vila byla nádherným letním domem, něco jako prázdninový resort a byla v ní jedna místnost, který byla částečně pod zemí, vyhloubena ve skále. Obyvatelé vily se v ní mohli schovat před vedrem. Zrovna dneska se nám to opravdu hodí! Pocit chladu však nezpůsobovala pouze reálná teplota, ale také výzdoba místnosti. Místnost je vymalována ve studených barvách. Malíř vytvořil úžasnou iluzi krajiny a zahrady, jako kdyby zdi snad ani nebyly zdmi, ale dalo se skrze ně dívat ven, za plot, za zeď. Jsou zde vymalovány stromy, keře, ovoce, rostliny a ptáci. Jako kdyby se ty zdi úplně rozplynuly. Je to skvělá ukázka druhého stylu římské nástěnné malby. Pro první styl jsou typické pokusy znovu vytvořit, v malbě nebo ve štuku, mramorové zdi zdobící řecké paláce. Něco jako falešný mramor, který měl vypadat jako skutečný. Přesně tak. Ale tady, namísto iluze mramoru, vytvořil umělec iluzi přírody. Je všude kolem nás, ale není hrozivá, je to krásná, kultivovaná příroda. Je plná veselých ptáčků, na stromech roste ovoce, všechno kvete. A je tu světlo! Malíř použil atmosférickou perspektivu, takže stromy a listy blíže k nám jsou jasnější než ty v pozadí. Jedinou skutečnou stavbou, kterou zde vidíme, je, jak už jsi říkala, slaměný růžovo-šedý plot, spíš to je něco více masivního. Malíř využil vnější zeď k jemnému vyjádření perspektivy. Můžete si toho povšimnout na místech, kde zeď jakoby vystupuje ven, aby obklopila stromy na okraji. Jsou tu vlčí máky, růže, kosatce, granátová jablka, kdoule, takže to opravdu působí rozmanitým dojmem, k tomu ještě další spousta květin, ovoce a ptactva. Někteří ptáci mají roztažená křídla, někteří tiše sedí, někteří poletují na obloze. Umělec zde ztvárňuje rozmanitost přírody. Mně se moc líbí tenhle strom, ohraničený růžovošedou zdí. Větve si rostou jak se jim zlíbí, přesně jako je tomu v přírodě, místy probleskuje na listech a větvích světlo, místy jsou listy ve stínu. Zdá se, jako by stromem opravdu hýbal slabý vítr, který foukl do některých listů, takže je vidět i stříbrnější spodní strana, vrchní strana je pak tmavší. Je to momentka krásného svěžího dne. Skoro slyšíte to šumění listí ve větru. Nejvíc se mi asi líbí akant, vinoucí se po kmeni borovice na jedné z těch kratších stran místnosti. Co mi ještě přijde zajímavé, je ptačí klec, jen tak umístěná na vnější zdi. Všude jsou zobrazeni ptáci, kteří si volně poletují vzduchem, a najednou tu je klec. Díky tomu si uvědomíme, že jsme uvnitř, ačkoliv se zdi rozplnuly. závěrečná hudba
video