Starověké umění
Přihlásit se
Starověké umění (4/52) · 8:49

Standarta z Uru Standarta pocházející z Mezopotámie z města Ur. [2600-2400 př. n. l., dřevěná truhlice vykládaná mozaikou, rozměry 50,4 x 11,6 x 21,7 cm (délka x šířka spodku x výška), umístění: Britské muzeum]. Hovoří: Beth Harris a Steven Zucker.

Navazuje na Úvod do teorie umění.
Na zadní straně dolarové bankovky USA se nachází vyobrazení orla. V jeho drápech vidíme šípy- symboly války. ale na druhé straně se nachází olivová ratolest- symbol míru. To se příliš neliší od objektu, na který se právě díváme. Je téměř 4500 let starý, objekt je znám jako Standarta z Uru a pochází z městského státu Ur, který se rozkládal na území dnešního Iráku. V Mezopotámii, skutečné kolébce civilizace, byl Ur jedním z důležitých ranných měst. Slovo "standarta" je trochu zavádějící, protože standartou se většinou rozumí prapor, který je často brán do bitvy. Původní hypotéza při vykopávkách byla, že tento předmět byl umístěn na tyči a byl brán do bitvy. Ale po pravdě řečeno, nemáme tušení. Velice často, když jsme v muzeu a hovoříme o starověkých objektech, hovoříme o objektech, které byly pohřbeny, ale pohřbeny prostě jenom v důsledku běhu času. Zde však hledíme na objekty, které byly pohřbeny záměrně. Byly součástí něčeho, co působí jako rozpracovaný pohřební rituál. Byly vykopány ve 20. a 30. letech mužem jménem Leonard Woolley, který objevil asi 16 hrobů a nazval je "královské" hroby. Ačkoliv opravdu nevíme, zda byly královské. Ale co víme je, že se díváme na úžasně drahé objekty. A jedním z těchto hodnotných objektů byl objekt, kterému dnes říkáme "Standarta z Uru" Je sice malá, ale pěkně a komplikovaně zdobená. Historikové se domnívají, že se možná jedná o rezonanční skříň hudebního nástroje. Jiní se domnívali, že mohla obsahovat něco důležitého, snad dokonce měnu, která byla užívána k platbě válečných nákladů. Ale my jednoduše nevíme. Ale jedna z báječných věcí na tomto objektu je, že nám toho říká tolik, a současně tak málo. Začněme jednoduchým popisem. Máme tento objekt, který je dost malý, aby bylo snadné jej převážet. Jedna dlouhá strana vypadá, že ukazuje scény z dob míru a prosperity. Je rozdělena do tří oddílů a je orámována krásnými kusy lastur. To je důležité, protože nám ukazuje dálkový obchod, do kterého byla tato kultura zapojena. Jsou zde modré lazurity, pocházející z dolů v Afgánistánu. Je zde červený kámen pocházející z Indie. A mušle, které by mohly pocházet ze zálivu na jihu dnešního Iráku. A to nám připomíná, že existence prvních velkých měst byla možná díky úspěšnému zamědělství. V údolí mezi řekami Eufrat a Tigris bylo možné vypěstovat přebytky, které umožnily organizaci společnosti, kde každý nemusel trávit celé dny na poli. Když byl dostatek jídla, mohli někteří lidé zasvětit své životy vládnutí a jiní se stali umělci a řemeslníky. A jiní kněží? Správně? Máš tu kompletní organizaci společnosti s rozdílnými lidmi zastávajícími rozdílné role. To bylo náhle možné. Rozdílná organizace je zobrazena právě v těchto třech částech. Nejdůležitější, nejbohatší, nejmocnější postavy jsou nahoře. Ve spodní části jsou pak běžní dělníci. Pro umění starověkého Blízkého východu je typické rozdělovat scény do oddílů. Začněme od spodního okraje směrem nahoru. Vidím člověka nesoucího těžký pytel. A to je to, co máme podél celé spodní části. Postavy, které někam nesou určité věci. Vidíme zvířata, postavy nesoucí věci na svých ramenou nebo na zádech. Nad nimi pak vidíme řadu lidí, která vede jasně rozeznatelná zvířata. Vidíme někoho jak vede zvíře, které vypadá jako ovce nebo beran. Ve předu jsou pak dva lidé spolu s býkem. Následují kozy, možná ovce a před nimi je další býk. Tito lidé mohli přinášet zvířata jako oběť, nebo jakýsi druh daně. To ve skutečnosti nevíme, ale existuje hypotéza že je nám zobrazen jakýsi druh sbírky určené pro krále nebo město. Horní část pak jasně ukazuje jeden údaj, který je mnohem důležitější než ostatní. Král je větší. Ve skutečnosti, tak velký že jeho hlava zasahuje do rámu. A také nosí jiné oblečení, což nám pomáhá jej identifikovat. Sedí na židli, která je zajímavá tím, že má tři rovné nohy a jednu, která vypadá jako noha zvířete. Některé z vyobrazených předmětů byly také nalezeny v hrobech. Nemyslím si, že byla nalezena podobná židle, ale bylo by zábavné ji vidět. Mezi předměty, které byly nalezeny, patří poháry, které zde drží mnoho vyobrazených osob. Jasně se tak připojují ke králi při popíjení. Pijí buď pivo, nebo víno. Nejsme si jistí. Sledujeme nějaký druh oslav, nějakou slavnost nebo možná náboženský obřad. Stojí za zmínku, že se zde nachází i sekundární postavy. Ty také sedí, ale nejsou králem a zároveň jsou větší než služebníci, kteří stojí okolo nich. A tak i v rámci jedné části, máme hierarchii, která nám ukazuje relativní důležitost tří vrstev společnosti. Na konci pak máme dvě postavy. Ty, jak se zdá, se starají o zábavu sedícím postavám. Jeden hraje na harfu a další úplně vpravo možná zpívá. Pojďme na druhou stranu. Ta ukazuje velmi odlišný příběh. Scéna je opět rozdělena na tři částí, ale jsou zde vyobrazeny hrozné scény násilí. Zcela jasně je zde ztvárněno válčení. Máme zde čtyři válečné vozy, které jsou taženy tím, co se zdá být čtyřmi osli. Na zadní straně každého vozu je řidič, nebo také válečník. Můžete si povšimnout, že drží oštěp nebo sekeru. A pak tu jsou osoby ušlapané koňmi, možná se jedná o nepřátele. Pokud se podíváme pozorně, můžeme nalézt mimořádné detaily. Na jednom z mužů, který byl sražen pod koně. můžeme vidět jeho rány, vidíme, jak z něj teče krev. A pokud se podíváme ještě pozornějí, vidíme mechanismus skutečného kola vozů. Je zde vyobrazen specifický typ inženýrství. Jedna z nejzajímavějších věcí na spodním panelu je jistý druh naturalismu bitvy, která se zde odehrává. Je zde zachycen pohyb od chůze, lehkého cvalu až po trysk. Na druhou stranu, některé prvky jsou spíše symbolické. Například sražení nepřátelé, o kterých jsem mluvili dříve. Nepředpokládáme, že v této bitvě zemřeli pouze čtyři osoby – to je číslo, které vidíme, ale je jasné že je to pouze symbol mnoha dalších. Střední část ukazuje řadu vojáků připravených k boji. Jsou v plném hávu. Mají přilby, které byly nalezeny v takzvaných "Královských" hrobech. Co je skvělé, na těchto vojácích, je jejich pravidelné rozmístění. Dává nám pocit skutečné pochodující armády. Jakmile získáte pocit řádu, získáte pocit struktury, pocit skutečné disciplíny. Směrem ke středu můžeme vidět. jak skutečná bitva probíhala. Tito vojáci vítězně zabíjejí své nepřátele. Na pravé straně prostřední části jsou vojáci, kteří byli pravděpodobně zajati. V horní části naše oči automaticky zaujme velká postava uprostřed, což je pochopitelně opět král. Jeho hlava, opět zasahuje do ozdobného rámu. Po jeho levici jsou vozy a vojáci po pravici pak ostatní vojáci nebo osoby odevzdané králi jako váleční zajatci. Můžeme říci, že to jsou váleční zajatci, jelikož byli zbaveni oblečení a jsou nazí. Je patrné, že jsou zranění a krvácí. Cítíme jejich ponížení, jejich zotročení a velké vítězství krále. Pojďme se ještě zblízka podívat na stylistickou konvenci zobrazení postav. Téměř všichni jsou vyobrazení v dokonalém profilu. Vidíme jedno oko, které se ani tak nedívá dopředu jako spíše ven. Ano, pro egyptské umění je typické zobrazovat hlavu z profilu a oko ze předu. Podobně jako trup a ramena. A nohy jsou zobrazeny v jednom směru spíše než v perspektivě. Takže můžeme použít naši vizuální detektivní práci, ale ještě zbývá tolik záhad. Co nám však říká je způsob, jakým lze vyprávět příběh, způsob, jak lze zobrazit průběh času způsob, jakým organizujeme naši společnost Dokonce i dnes, v 21. století máme hodně společného s 3. tisíciletím př. nl. (hudba)
video