Velká lyra z Královské hrobky Velká lyra z "Královské hrobky". [2650-2550 př. n. l., zlato, stříbro, lazurit, dřevo, bitumen a osázená mušlemi, umístění: Muzeum archeologie a antropologie, Univerzita v Pensylvanii]. Hovoří: Monica Hahn a Brian Seymour.

Dobré odpoledne. Zdraví Brian a Monika z univerzitního muzea univerzity v Pensylvánii. Z muzea antropologie a archeologie, což se nám hodí k tomu, o čem si dnes budeme povídat. A to o této Velké lyře, starověké harfě. Je zrekonstruovaná ze dřeva a jiných vzácných materiálů Odkud pochází? Byla nalezena v Uru a vykopána pod záštitou Britského muzea v Londýně, pensylvánské univerzity a Národního muzea v Bagdádu. Může se zdát, že jaksi zpochybňuje očekávání studentů, protože to není zrovna to, co by čekali v uměleckém muzeu. Když jim řekneme ať se jdou podívat na práci sochaře, budou očekávat, nevím, třeba sochy, že? Něco vyrobené z kamene, něco vyřezaného ze dřeva. Ale určitě by poznali tento vzácný materiál, že? Můžeme vidět, že tato býčí hlava je vyrobena ze zlata. A myslím, že kdyby uviděli zlato v antickém muzeu, určitě by je první napadl Egypt. Ale toto je velmi odlišný případ, že? Ano. Toto sice pochází z podobné doby jako artefakty ze starověkého Egypta, ale z jiné zeměpisné polohy, a to z dnešního Iráku. Říká se, že okolo 2600 let př. n. l. Ano, přesně tak. To znamená, že v dobách Staré říše v Egyptě, již uměli pracovat se zlatem, odlévat atd. A tady to vypadá, že použili jiný druh materiálu. Ano, přesně tak. Tento zlatý list byl velice tence ukovaný, položen a připojen ke dřevu bitumenem, což je druh černého uhlí. Jsou tu ale další vzácné materiály... Bradka, srst a hroty býčích rohů jsou vyrobeny z lazuritu, což je velmi vzácný kámen, který mohl být dovezen do Uru například z Afghánistánu. Jsem rád, že si zmínila lazurit, protože první věc, které si všimneš, není pouze ten zlatý býk, ale také ta modrá bradka a modré hroty rohů. Hned nás napadne, že to není lecjaký obyčejný býk. Určitě to není naturalistické zobrazení býka, a i když to může být považováno za býka, rozhodně to znázorňuje i něco jiného. Přímo to žadoní o nějaký výklad. To ano. A ten způsob, jak jsou srst a bradka stylizovány do pravidelných linií. Takže je to býčí hlava na dřevěném jádře, že? Ano, dřevěné jádro.. Potažené velmi tenkými pláty zlata. To naznačuje, že muselo být dováženo. Ano. Dokonce i ve starověku bylo zlato velice vzácné, takže to nemohli vyrobit z jednoho kusu zlata. Ale spíše to napodobit tak, že jsi vyrobil jádro a potom ho pokrýt velice tence ukovaným zlatem. Další hlavní panel dole je ozdobně vykládán, myslím, že to jsou mušle. Mám pravdu? Ano máš. Jsou to mušle a pozadí opět z bitumenu. Ano. A tady můžeme vidět čtyři opravdu krásné plány. Tohle určitě rychle rozpoznají studenti mezopotámského umění, jakmile uvidí způsob jakými jsou vytvořeny jednotlivé, dobře rozpoznatelné části. Přesně tak. Ale co je zajímavé, že zvířata v každém ze čtyř plánů, a taky lidské postavy, o kterých se ještě pobavíme za chvíli, jsou vyobrazeny překvapivě naturalisticky. To opravdu jsou. Můžeš vidět to zakřivení těl a dokonce i některá kostní a svalové struktury vespod. Ale nedělají věci, které by si očekával od zvířat, že? To ne. Třeba v druhém plánu odspodu vidíme dvě zvířata hrající na hudební nástroj a jedno vypadá jakoby tančilo. Ale opravdu zajímavé na tomto plánu je, že tam můžeme vidět samotnou býčí lyru. To je pravda. Protože, jak jsem říkali, když byla vykopána, tak nebyla v celku. Ve skutečnosti se dochovala jen býčí hlava a přední panel. Ano, a podle toho co jsem se dozvěděl od Woolseho, se dochovali pouze části vzácných materiálů a dřevo se nepochybně rozložilo časem. Ano, za dobu více než tisíc let. Takže použili tento vykládány obrázek harfy k její rekonstrukci Ano, dnes můžeme vidět natažené struny, také samotnou býčí hlavu. A co dnes můžeme obdivovat zde v muzeu, bylo postaveno na základě obrázku, který můžeme vidět na druhém plánu. Díky rekonstrukci si můžeš skoro představit jak by zněla, že? Struny vypadají jako nylon a jsou zatočeny přes horní část harfy, takže to vypadá, že se ladila tam.. Páni, rád bych ji slyšel hrát. To věřím. Slyšet jak zní...Promiňte. Pojďme k dalšímu panelu. Třetí odspodu znázorňuje zvířata, která se nechovají jako skutečná zvířata. Můžeme vidět lva, nebo nějakou jinou divokou šelmu, nesoucí něco, co vypadá jako obřadní nádoby? Ano, lev se džbánem na víno a pohárem v pravé přední tlapě. Páni. Víno a obřadní procesí, to naznačuje pohřeb, že? Rozhodně. A popravdě, koukni na tu hyenu před ním. Lev vypadá jako řezník. Podívej na ten nůž zastrčený za jeho opaskem. A ta bedna s kusy zvířat před ním. Vypadá to, že asi připravuje hostinu s těmi pobitými zvířaty... Takový druh rituálu si obvykle spojíme s nějakou hrobkou, že? A tohle bylo nalezeno v hrobce, takže můžeme vidět věci spojované se smrtí a pohřební hostinou. Sice jsme se pustili do těchto dvou prostředních panelů, ale nechali jsme stranou ty komplikované na konci. Na tom nejspodnějším je kozel stojící na zadních nohách a nesoucí obřadní nádoby. A pak je tu muž, který je obvykle popisován jako muž škorpion. Správně. Můžeme vidět vyobrazení těla, ale také ty článkovité části, které vypadají jako u škorpiona. Je zajímavé, že jediná postava, o které jsme doposud mluvili jako o lidské, je také jediná vyobrazená v odlišném profilu. Její nohy jdou ve stejném směru jako ramena, ale hruď je trochu vytočená A můžeme vidět, že žádné jiné postavy nejsou vyobrazeny tímto způsobem To ano. Zdá se, že jen lidská postava může být takto zobrazena a naopak zvířecí nikoliv. Já četl, skoro v každé knížce, že vlastně neexistuje úplné vysvětlení muže škorpiona. Ano. Někteří lidé o něm mluví jako o postavě z eposu o Gilgamešovi, což je nejslavnější práce sumerské literatury Tato interpretace ale není jasná. Je zajímavé, že k tomu abys viděla vrchní panel, tak musíš lyru obejít. To je pravda. Nevím, zda je to jen způsob, jaký zvolili při rekonstrukci, anebo to tak opravdu vypadalo, ale opravdu ji musíš obejít, abys viděla první plán. A na něm můžeme vidět druhou lidskou postavu. Ta je také vyobrazena ve stejném profilu jako první, nebo alespoň podobně, že? Nohy jsou ve stejném směru jako hlava, ale tělo je vidět zepředu. Ano, a po stranách pár heraldických zvířat, které opět vypadají jako součást nějakých rituálů, které však neumíme dost dobře vysvětlit Ano. Mají býčí těla a býčí rohy, ale jejich tváře vypadají jako lidské. Nemyslíš, že jedna z nejlepších věcí je možnost prohlídnout si práci archeologů nebo umělců přímo v muzeu? Protože kdykoliv je to vyfoceno v knížce, panel je tam vyobrazen nezakrytý, není vůbec zakrytý tou býčí bradkou, ale zde je. Pokud opravdu byla takto vyrobena, máš možnost si lépe představit její podobu. To ano. Studenti by mohli mít problém si představit jak opravdu vypadala. A tady v muzeu máte přímo před sebou fyzické vyobrazení a musím říct, že když je takhle postavena čtyři stopy nad zemí, tak si ji opravdu můžeš dobře představit. Přičemž tady v muzeu archeologie a antropologie by si se mohla domnívat, že je to jen nějaký další dekorativní předmět. Můžeš si představit trůn a takové ty věci... Jaké další předměty byly nalezeny v hrobce? Zlaté předměty, které mohly patřit královně a další předměty, které mohou být spojovány s královskou rodinou. Takže tohle by mohl být jen další z důkazů přítomnosti královny. To by mě zajímalo, zda byla opravdu někdy použita jako lyra nebo sloužila jen jako ceremoniální předmět. Dobrá otázka. No, každopádně jsme studenty pobídly, aby se na lyru šli podívat sem do prostoru. Jak již Monika zmínila, z pouhé fotografie by mohli mít velice zkreslené představy. Doufáme, že studenti přijdou sem a prozkoumají ji zde na univerzitě v Pensylvánii. Také musím zmínit, že tato lyra byla na dost cestách v minulých 10 let. 10 měst během 10 let. Velmi populární se stala zvláště během druhé války v Zálivu, jelikož je to jeden z nejvzácnějších artefaktů ze starověkého Iráku.